Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 01.10.2023 21:38

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12-12-2015  Jana Šustová, Ivana Bernáthová, Alica Heráková, Tatiana Čabáková, Renata Horvátová

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Potomci a pamětníci horňáckých primášů Kubíků zahráli a zavzpomínali v Muzeu romské kultury
Vzpomínky, veselé historky, smích a především hudba zněly ve středu v Muzeu romské kultury v Brně. To připravilo pásmo věnované odkazu horňáckých primášů Jožky Kubíka a Josefa Kubíka-Filíka.

Cimbálová muzika Kubíci v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) Jaká je to pěkná růža byl název večera s proslulými romskými muzikanty z rodu Kubíků. A hned v úvodu této akce se předávala Cena Muzea romské kultury. Z rukou jeho ředitelky Jany Horvátové ji převzal pan Ignác Zima.

„Pan Ignác Zima dostává Cenu Muzea romské kultury zcela zaslouženě, je to dlouholetý propagátor romské kultury, sám výborně ovládá romský jazyk, učí ho a dále romštinu rozšiřuje, pomáhá ji uchovávat. S naším muzeem spolupracuje od počátku, patří mezi zakladatele, mezi členy společnosti, která zakládala Muzeum romské kultury a celou dobu muzeu skutečně pomáhá.“

Kromě diplomu dostal pan Ignác Zima i sošku, na které je zpodoben jako košíkář.

Cimbálová muzika Kubíci v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „Získáváte i svoji vlastní podobiznu z dílny romského sochaře Miloše Ráce z Považské Bystrice. Pan Zima totiž plete také košíky.“

Cenu převzal pan Ignác Zima s dojetím.

„Mně jde o ocenění toho, že si na mě vzpomněli a že jsem byl jeden z části, ne jako hlavní, ale jeden z části, že mě takhle ocenili a mám z toho upřímnou radost.“

A pak už naplno začala hrát cimbálová muzika Kubíci. Dva členové této skupiny jsou potomci legendárních romských primášů z Horňácka, Jožky Kubíka z Hrubé Vrbky a Josefa Kubíka „Filíka“. O Jožkovi Kubíkovi, který žil v letech 1907-1978, měl přednášku muzikolog Petr Mička.

Cimbálová muzika Kubíci v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) „O tom, že byl uznávanou osobností nejen mezi muzikanty, zpěváky, inteligencí, ale i místním obyvatelstvem, svědčí také fakt, že jej lidé oslovovali – na rozdíl od tehdy běžného oslovování Romů a tykání Romům – jako Majstre.“

Na Jožku Kubíka zavzpomínala i paní Grombířová z Hrubé Vrbky.

„Já jsem mu říkala strýčku Kubíku, protože to byl můj soused. Já jsem se tam v roce 1945 narodila a oni tam furt vyhrávali až do své smrti – to bylo v roce 1978. Takže já jsem opravdu vedle nich žila, ale ani nás nenapadlo, že by to bylo něco z Cigáňů nebo tak. Prostě to byli naši sousedé, naši lidé!“

Cimbálová muzika Kubíci v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) Mladými pokračovateli rodové hudební tradice jsou bratři Petr a Pavel Kubíkovy z Velké nad Veličkou. S jejich cimbálovou muzikou Kubíci hraje i řada ne-Romů, například houslista Jožka Slovák.

„Říkají: Vy jste všichni Kubíci! Vy jste všichni naše rodina! Ale jsou to jenom Péťa s Pavlem Kubíkovi a ostatní už Cigáni nejsou. Máme v kapele basu, violu, prim, když je potřeba druhé housle a klarinet.“

Romistka a muzikoložka Anežka Hrbáčková o cimbálovce Kubíci prozrazuje.

„Fungují jako běžné cimbálové muziky v tomto regionu, takže hrají na zábavách, na různých svatbách, při dalších příležitostech.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Primáš Jožka Kubík je první Rom, který měl v Česku sochuO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
06.08.2002Jožka KubíkHudba
04.06.2001Romové mají svou hvězduO Roma Vakeren
06.04.2001Romové mají svou hvězduO Roma Vakeren
21.08.1997BrnoZprávy ze života Romů
Jožka KubíkHudba

=[ Reportáž ]=
Tisícovka mladých lidí z Česka je zapojena do projektu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu
Ocenění pro mladé lidi, kteří se nebojí velkých cílů. Mezinárodní cenu založil manžel britské královny princ Filip před šedesáti lety. V Česku je do programu zapojeno kolem tisíce mladých lidí, mezi nimi i děti z dětských domovů. Více zjišťovala Taťána Čabáková v rozhovoru s učitelem Luďkem Michalíkem, a Tomášem Vokáčem, ředitelem organizace Mezinárodní cena vévody z Edinburghu.

Výherci Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (Foto: Fergus Burnett Photography)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
19.12.2015Mladý Rom Lukáš Kotlár reprezentoval Česko na Mezinárodní ceně vévody z EdinburghuO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Sdružení rodičů za férovou školu
Romským rodičům se vyčítá, že je nezajímá vzdělání vlastních dětí. Opak je mnohdy pravdou. Dokazuje to příběh desítky rodičů z Brna. Svůj požadavek na férové vzdělávání dali jasně najevo, když založili Sdružení rodičů za férovou školu. Natáčela Alica Sigmund Heráková.

Školní pomůcky (Foto: Jana Šustová) Margita Rácová přišla do Brna ze Slovenska před osmi lety. Nemohla tam tehdy najít práci. V Brně tenhle problém neměla. Skrze práci v sociálních službách brzy poznala příběhy rodin, kde chodí děti do tzv. segregovaných škol, tedy tam, kde průměrně devět z deseti dětí ve třídě jsou Romové. Snaha řešit tento problém narážela jak u rodičů, tak ve školách.

„My jsme zjistili, že na všech stranách bylo nějaké napětí a chtěli jsme to řešit, protože ty děti, co chodily do romské školy, tam měly vazby na ty přátele, spolužáky, na to místo. Teď aby šly do cizího přostředí, když už jsou tam zvyklé, to je jedna věc.“

Druhým problém byla podle Margity Rácové nutnost pomáhat při dojíždění do nové, nesegregované školy dětem, které stěží opustí lokalitu. Finanční nároky na doučování a dojíždění se podařilo pokrýt z projektu. Ten však mnoho věcí neřešil.

„Já jsem se rozhodla, že to nebudeme dělat tak, že budeme brát děti, které už jsou v těch školách, které tam chodí, ale zaměříme se na děti, které teprve půjdu do školy, takže na předškolní věk.“

Myšlenka začít s novou strategií vyžadovala zapojení všech stran. Tam také vznikl nápad na trávení času nejen doučováním dětí, ale i s celými rodinami.

„Takže jsme vytvořili prostor, kde jsou přítomní i rodiče a vidí, jak se s tím dítětem pracuje, aby to tak mohli dělat i doma, že vlastně doma víc toho času tomu věnují než jednou za čas v tom klubu.“

Ze setkávání rodičů a dětí vznikla skupina – především maminek – které se chtěly potkávat i jinak než při doučování dětí. Cíl měly jasný – všemožnými cestami šířit směrem k českým rodičům zprávu, že jim na vzdělání záleží a že chtějí inkluzivní vzdělávání pro svoje dětí.

„Ty rodiče začali uvažovat o tom, ano, my máme právo to chtít a to je to nejdůležitější. Jako třeba organizace, které se třeba snaží o lidská práva nebo o práva Romů, jsou super, že to podporují, ale v první řadě by to měli chtít samotní ti lidi, o které se snažíme, aby to chtěli a aby pochopili, jestli to chtějí a co pro to obětují, aby se to splnilo.“

Říká Margita Rácová, která se stala mluvčí Sdružení rodičů za férovou školu. To vzniklo jako úplně neformální sdružení. Jsou v něm romští i čeští rodiče a svůj čas věnují aktivitám na podporu inkluzivního vzdělávání. Jednou z nich je i zpěv a vystupování na veřejných akcích.

„Založili jsme to proto, abychom podpořili naše děti. Dáváme písničky dohromady a učíme se zpívat. Je to krásný, krásný zážitek.“

Říká jedna ze třinácti aktivních maminek, Veronika Ferencová. Od příštího roku chce sdružení začít spolupracovat se školami a spolupráci navázalo i s katedrou speciální pedagogiky Masarykovy univerzity.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Z pohádek, které vyprávěla vnučce, vytvořila Irena Eliášová knihu Chci se vrátit do pohádky
Když Irena Eliášová, která žije na severu Čech, vodila svou vnučku do školy, vyprávěla jí pohádky. Vymýšlela spousty barvitých příběhů z romského prostředí, a aby je nezapomněla, hned je po návratu domů zapisovala. Teď je z nich knížka s názvem Chci se vrátit do pohádky. Knížku s ilustracemi Marka Štěpána tato romská spisovatelka právě teď před Vánocemi slavnostně pokřtila v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Více Ivana Bernáthová.

Irena Eliášová při slavnostním křtu knížky Chci se vrátit do pohádky v úterý 8. prosince v Krajské vědecké knihovně v Liberci (Foto: Jan Vrabec, www.liberec.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2016Romská spisovatelka Irena Eliášová připravuje další knihyO Roma Vakeren
07.11.2015Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídkuO Roma Vakeren
28.03.2015Spisovatelská dráha Ireny EliášovéO Roma Vakeren
21.02.2015Rodinná historie spisovatelky Ireny EliášovéO Roma Vakeren
09.08.2014Romské pohádky jako folklórní útvaryO Roma Vakeren
22.06.2013Román Listopad od Ireny Eliášová se odehrává i ve světě prostitutekO Roma Vakeren
23.04.2013Novela Listopad romské autorky Ireny Eliášové vychází v nakladatelství KherZprávy ze života Romů
02.01.2013Pozvánka na křest sborníku pohádek romských autorů Otcův duchZprávy ze života Romů
15.12.2012Vyšla e-kniha romských pohádek Otcův duchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Vzpomínky na Vánoce
O Vánocích se říká, že patří především dětem. Ale i většina z nás dospělých se na jedny z nejkrásnějších svátků v roce těší. Ne jinak to má i 38-letá Melánia Držkovičová z Turnova, která na Štědrý večer, dětství, ale i tradiční vánoční pokrmy zavzpomínala v rozhovoru s Renou Horvátovou.

Vánoční stromeček (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšováníO Roma Vakeren
19.12.2015Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce VánoceO Roma Vakeren
05.12.2015O svátečních chvílích s cukrovímO Roma Vakeren
20.12.2014U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinouO Roma Vakeren
20.12.2014Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami letO Roma Vakeren
20.12.2014Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznýmiO Roma Vakeren
06.12.2014Vánoce v rodině Věry DžurbanovéO Roma Vakeren
28.12.2013S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětstvíO Roma Vakeren
21.12.2013Vánoce chudých Romů na východě Slovenska ve vzpomínkách Marie AbsolonovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Studentka Alena popisuje vietnamské i romské tradice
Alena Phamová je 21-letá studentka Metropolitní univerzity. V budoucnu má zájem o jeden významný post, jak prozradila Ivetě Demeterové.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Když si Romka vezme Vietnamce...O Roma Vakeren




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/27056
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003