Vytištěno 30.06.2022 18:08 07-11-2015 Jana Šustová, Iveta Demeterová, Renata Horvátová, Marie Veselá, Marie Veselá Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Tradiční role romské ženy v domácnosti se mění, myslí si odborníci. Více se dozvíte v našem vysíláni. Romština tento týden slavila svůj mezinárodní den. Více o jazyku, kterým mluví až jedenáct milionů lidí, se dozvíte za chvíli. A představíme knihu Základy interkulturního soužití. =[ Reportáž ]=
Postavení romských žen ve společnosti se mění
Postavení romských žen ve společnosti se mění. Alespoň podle odborníků,
kteří se sešli na konferenci v Brně. Jak a proč se dozvíte v následující
reportáži naší redaktorky Marie Veselé.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny
Umíte romsky? Ve čtvrtek 5. listopadu totiž slavila romština svůj
Mezinárodní den. Kolegyně Marie Veselá kvůli ní vyrazila do brněnského Muzea
romské kultury a zjišťovala více.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Kniha Základy interkulturního soužití zaostřuje na témata důležitá při
setkávání lidí z různých kultur
V nakladatelství Portál nedávno vyšla kniha Základy interkulturního soužití,
která přináší ucelený pohled na témata důležitá při setkávání lidí z různých
kultur. Její autorka čerpá zkušenosti nejen ze své pedagogické praxe, ale
také z práce v uprchlických táborech a z vedení herců v divadle
utlačovaných. Pokračuje Jana Šustová.
Autorkou knihy Základy interkulturního soužití je Dana Moree, která přednáší na Fakultě humanitních studií v Praze. „Začínám tématy identita, kultura, kulturní nedorozumění, až po procesy vyloučení, integraci a je tam i zamyšlení nad multikulturní výchovou. Ale možná je důležitější k tomu říct, že to jsou slova, která my všichni známe a už hodně dlouho používáme, a já jsem se snažila přijít na to, jak vypadají v konkrétních situacích, v konkrétní interakci dvou lidí. Co s námi, když si o tom povídáme, teď dělá identita, co s námi teď tady dělá kultura, jak ji můžu poznat a jak s tím tématem můžu nějak lépe zacházet.“ Každý člověk totiž má řadu identit. „Například jsem žena, manželka, učitelka, stepařka... Každý z nás je spoustou věcí a s tím vším musíme nějak v životě zacházet. A samozřejmě jednou z těch vrstev je i etnicita, takže i já nějakým způsobem zacházím s tím, že jsem se narodila v Čechách.“ A pro koho může být podle Dany Moree kniha užitečná? „Snažila jsem se ji napsat pro všechny lidi, kteří nějakým způsobem o těchto tématech uvažují a nechtějí se zanořit do čistě akademické literatury, ale snaží se najít nějaký způsob, jak ta témata uchopit. Tzn. od učitelů, studentů, až po byznysmany, kteří pracují v nějakých smíšených kolektivech a hledají odpovědi na otázku: Nerozumíme si, čím to je? Může kultura být jedním z těch důvodu?“ Kniha Základy interkulturního soužití obsahuje i řadu konkrétních příkladů z praxe a drobná cvičení. „Já jsem se snažila to vždy demonstrovat na nějakých konkrétních situacích. Posluchači si například můžou vzít tužku a papír a zkusit si 9x pod sebe napsat odpověď na otázku Kdo jsem? A člověk se hned snáze dostane k tomu, o čem je moje identita, protože tím vším jsem. A pak je zajímavé, že když to udělají tři – čtyři lidi, tak každému se tam objeví úplně jiné typy identifikací. Někdo tam napíše region, náboženství, někdo ne, každý ten člověk se identifikuje s jinými věcmi, a to se dá velmi dobře namodelovat. Tak to je příklad jednoho cvičení, který je v té knížce uvedený.“ V knize jsou zahrnuty i zkušenosti s divadlem utlačovaných. Touto metodou Dana Moree od roku 2014 pracuje s romskými a neromskými studenty, kteří na základě svých zkušeností s útlakem vytvářejí divadelní představení, do nichž své příběhy vtělují. „Paralelně, když jsem tu knížku psala, jsem měla hodně intenzivní zkušenost se skupinou Romů a ne-Romů, kteří společně zpracovávali téma útlaku. A já jsem v té knížce využila některé příběhy a příklady z divadla utlačovaných. Vznikalo to paralelně. My jsme tady hráli v Rock Café několik představení v tom roce a já jsem paralelně s tím psala tu knihu, takže mi to tam automaticky nějak naskákalo. Jsou tam tedy nějaké příklady a konkrétní ukázky a možná i lidská reflexe toho, co s námi tato témata dělají.“ Na prezentaci knihy byli i romští studenti, kteří v divadle utlačovaných vystupovali. Oslovila jsem Alenu Felcmannovou. „Byli jsme česko-romská skupina, takže pro mě to bylo reálné, že jsem poznala hodně Romů hodně intenzivně, sdíleli jsme spolu hodně zkušeností a zážitků, bylo to hodně přátelské, což pro mě bylo velmi příjemné. A jinak to pro mě znamenalo, že jsem poznala zážitky útlaku, které jsou na základě barvy pleti hodně jiné než to, co můžu zažít já, a co může zažít někdo, kdo má tmavší odstín barvy pleti než já. To pro mě byl velký zážitek toho, jak ten útlak a diskriminace probíhá, slyšet ty zážitky, jak je to nepříjemné a také se zamyslet i nad tím, co já můžu dělat. Někdy je člověk pozorovatel takovýchto scének třeba v tramvaji, a má cenu někdy něco říct nebo to aspoň zkusit. Zkusit si jednak v tom divadle, že to někdy není jednoduché, a za druhé přemýšlet nad tím, že není úplně fajn jen ty věci pozorovat, že člověk může docela hodně i ovlivnit, když chce a troufne si.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Judo učí děti trpělivosti a bojovnosti
Rodiče od útlého věku dítěte přemýšlejí – jaký sport by byl pro jejich děti
ten nejlepší. Dítě překvapí a řekne – já chci dělat judo. Proč tedy dát své
dítě na judo? Judo podporuje všeobecný fyzický rozvoj dítěte. Judo učí děti
vzájemnému respektu a sebeovládání. Judo učí děti trpělivosti a bojovnosti.
Děti se naučí vítězit i přijímat prohru. Iveta Demeterová si do studia
pozvala dva judisty stejného jména.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Eva Červeňáková pomáhá umírajícím lidem zvládnout poslední dny života
Paliativní péče a bazální stimulace – to je přesně to, čemu se věnuje Eva
Červeňáková z Bruntálu. Eva pomáhá umírajícím lidem zvládnout poslední dny
bez bolesti a strachu. Je oporou nejen umírajícím, ale i jejich blízkým.
Více už Rena Horvátová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout: =[ Reportáž ]=
Liberecká spisovatelka Irena Eliášová četla v Brně svou povídku
Romskou spisovatelku Irenu Eliášovou už jsme vám v O Roma vakeren
představovali. Liberecká autorka četla v Brně svou povídku z knížky Slunce
zapadá už ráno. O jejích čtenářích, připravovaných knížkách i vztazích mezi
romskými muži a ženami si s ní povídala Alica Sigmund Heráková.
„Není to dobrý život, udělala jsem chybu. Vždycky jsem říkala mámě, že já si nevezmu takového chlapa, jako je náš táta, aby mě bil a byl by každý den zlitý a přitom přesně takového mám. Nebýval takový, když jsme byli mladší, byl hodný a laskavý a při milování mi šeptal krásná slovíčka. Byl to dobrý mužský, nevím, co se změnilo, mluví se mnou hrubě a nadává mi a já nevím, co mám dělat. Naši lásku odvál vítr.“ Příběh, který prožívala a prožívá nejedna žena, má u čtenářek úspěch. „Víceméně Romky víc čtou než Romové. Tak těm se to ohromně líbilo, což mě těší, že jo, jsem ráda. Píšou mi: ‚Irenko, hodně v tom máš pravdu, o čem píšeš.‘“ Velkým tématem, které se objevuje v tvorbě Ireny Eliášové, je vztah muže a ženy. Často nevyrovnaný se silnou mužskou dominancí. „Já říkám, že to bylo kdysi, ale i dneska jsem třeba potkala lidi, v Liberci známí, kteří takovým způsobem žijí, jakoby se to vracelo zpátky někdy před padesáti sedmdesáti lety a mně se to opravdu nelíbí, protože každá žena má právo k tomu něco říct, když se jí něco nelíbí nebo když něco nechce a ne jenom, co řekne on.“ Jak na její spisovatelkou dráhu a emancipaci reaguje její manžel? „Já jsem hrozně ráda, že je normální, tedy v uvozovkách normální, protože je hodný a my si navzájem vycházíme vstříc. Samozřejmě nikam jinam nechodím, jenom skrz psaní a to mám vždy doprovod, buď dceru nebo jeho, manžela.“ Irena Eliášová mluvila také o nové inspiraci a knihách, na kterých pracuje. „Karolínka Ryvolová mi překládá z romštiny do češtiny historický román ze 17. století za vlády Marie Terezie, je to o Romech, tak čekám, až se to přeloží, budu šťastná, jestli se to vydá, a pak teď budu mít vlastně 8. prosince křest pohádky, v Liberci v knihovně mi vydávají pohádku. A příští rok, myslím leden-únor bude druhé vydání Naší osady. No a teď momentálně píšu příběh s názvem Tři šestky, Satan, o jedné ženě, která si namýšlí, že má v sobě satana.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |