Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 07.06.2023 17:51

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
15-08-2015  Jana Šustová, Andrea Čánová, Iveta Demeterová, Robert Hoza, Alica Heráková

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

K mikrofonu pozveme jednu z obyvatelek typické sociálně vyloučené lokality odříznuté od okolního světa. Povíme si, proč Karvinští strážníci začali holdovat rapu. A připomeneme si holocaust na Slovensku.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Jana Siváková: Je to taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce – i ten rok přispěje
Dobrá Voda je vesnička ležící uprostřed malebné přírody Karlovarského kraje nedaleko Toužimi. Většinu jejích obyvatel tvoří Romové, kteří bydlí ve starém panelovém domě z 60. let. V současnosti jich v Dobré Vodě žije více než sto, zatímco neromských obyvatel má tato vesnice jen zhruba dvacet a zbytek tvoří chalupáři. Po revoluci většina tamních Romů ztratila práci a jejich situace byla neútěšná. Na lepší časy se začalo blýskat až poté, kdy v roce 2001 začala v obci pracovat nezisková organizace Český západ. Jana Šustová nám teď představí jednu z romských obyvatelek Dobré Vody.

Taneční soubor před panelovým domem v Dobré Vodě u Toužimi (Foto: Jana Šustová) Dvaatřicetiletá Jana Siváková bydlí v panelovém domě v Dobré Vodě u Toužimi už 23 let. V posledním roce pracuje v obecně prospěšné společnosti Český západ jako asistentka pro práci s dětmi.

„Máme tady volnočasové aktivity a doučování, takže vzdělávací programy a smysluplné trávení volného času.“

A co to konkrétně obnáší?

„Většinou manuální práci, tvořivé činnosti, aby si rozvíjely fantazii a práci s rukama, s papírem, s přírodními materiály, a máme tady také kroužek vaření, kde se děti snaží samostatně vařit a píši si to do deníčků, takže je to něco jako dětská kuchařka. Většinou dělají výrobky podobné jako ve škole, zaměřené na jaro, léto, podzim a zimu.“

Český západ už rozšířil své aktivity i do dalších obcí na Toužimsku a Tepelsku a konkrétně Jana Siváková jezdí pracovat i do obce Nová Farma.

„Jeden den v týdnu jezdím na Novou Farmu, kde děláme s dětmi to samé, co tady v Dobré Vodě, protože tam nejsou kolegyně, které pracují s dětmi, tak jsem jim šla na výpomoc jako asistent pro práci s dětmi na Nové Farmě na jeden den v týdnu na dvě hodiny.“

Zajímalo mě ještě, jaké změny přinesla činnost Českého západu pro romské obyvatele panelového domu.

„Nechci mluvit za většinu, budu mluvit za sebe, ale určitě se to změnilo k lepšímu. Český západ pomohl provést rekonstrukci panelového domu, dával plastová okna, měnil stoupačky, přispívá obyvatelům. Máme tady veřejné brigády, takže s obyvateli uklízíme celou ves, takže se naučili komunikovat i s ostatními obyvateli Dobré Vody, nejen se sobě rovnými, ale i s těmi, kteří sem jezdí na víkendy – s chataři, Pražáky apod. Máme tady i Svátek sousedů koncem května, kdy se sejdou všichni obyvatelé, takže si myslím, že Český západ přispěl hodně, že rozvíjel mládež, školní i předškolní věk, i ty starší podporuje. I ty, kteří vyšli ze školy a nikam dál nešli, tak mají také nějaké trávení volného času.“

Činnost Českého západu přispěla i ke zvýšení zaměstnanosti obyvatel Dobré Vody.

„Určitě už tady je větší zaměstnanost, i když třeba někdy jen brigádně, anebo se tady každý rok v Českém západě střídají jako zaměstnanci lidé přímo z bytovky. Dělají veřejně prospěšné práce – tedy úklidové a dělnické práce, ale někteří pracují i v šicí dílně a třetí skupinka jsou uklízeči v komunitním centru.“

Na dobu určitou je zaměstnána i Jana Siváková.

„Já jsem hrazená z grantu, takže pokud bude grant, tak tady budu pracovat. Jsem vždy na dobu grantu, teď to mám na rok.“

To sice není dlouhodobá jistota, ale to má řadu pozitiv.

„Je už taková motivace, že si člověk navykne ráno vstávat, jít do práce a myslím, že to je dobré – i ten rok přispěje, že pak se ten člověk snaží dál. I půlrok přispěje, někteří jsou zaměstnaní i na půl roku.“

Soustavná práce Českého západu má vliv i na školní docházku dětí.

„Se školními dětmi se to zlepšilo, protože řada dětí pokračuje do vyššího vzdělání po 9. třídě základní školy, a jdou se třeba na střední školu učit. Jindy to tak nebylo, jen vyšly devátou třídu a už nikam dál nešli. A teď už čtyři děti jezdí na střední školu. Podporujeme i školkové děti, které přímo vozíme do mateřské školky tranzitem, ale rodiče musí přispívat peněžitou částkou na benzín. O školky mají velký zájem, protože oni sami nepustí čtyřleté dítě autobusem 10 kilometrů tam a pak zase aby samy jely zpátky. Takže kdyby je nepodporoval Český západ, tak by do školky vůbec nešly. Rodiče by s nimi nejezdili, protože je tady špatný spoj – jen ráno a odpoledne.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
11.07.2015Zrekonstruovaná budova Českého západu poskytne lepší zázemí pro sociální službyO Roma Vakeren
03.02.2014Český západ nabízí dětem a mládeži taneční kroužek i výlety za poznánímZprávy ze života Romů
17.01.2014Český západ dává práci lidem na Tepelsku a ToužimskuZprávy ze života Romů
16.01.2014Organizace Český západ změnila svoji právní formuZprávy ze života Romů
16.12.2013Český západ zve veřejnost na putování k živému Betlému v Dobré VoděZprávy ze života Romů
26.09.2013Šest žen se rekvalifikuje na šičku, čtyři z nich získají práciZprávy ze života Romů
30.08.2013Český západ zve veřejnost na besedu o rizicích podomního prodejeZprávy ze života Romů
11.07.2013Český západ spolu s partnery vydal metodiku komunitní práceZprávy ze života Romů
10.07.2013Český západ organizuje veřejné brigády v sociálně vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Raper Lukrecius Kišš je pro partičky výrostků je velkým vzorem
Karvinské ulice jsou námětem pro jeho hudbu i pracovištěm. Tak žije Lukrecius Kišš, známý český raper a toho času asistent prevence kriminality. Pracuje u Městské policie a denně vyráží do terénu, aby dohlížel na veřejný pořádek. Pro partičky výrostků je velkým vzorem, a tak s autoritou rozhodně nemá potíže. Vydala se za ním Andrea Čánová.

Lukrecius Kišš (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů
O romském holocaustu za druhé světové války se hovoří jako o zapomenutém. Začátkem srpna se Banské Bystrici konalo pitní setkání, kde si lidé oběti romského holocaustu připomněli. Do areálu Památníku Slovenského národního povstání v Banské Bystrici přišli památku uctít i zástupci velvyslanectví Německa, USA a Maďarska. O nutnosti připomínky obětí Romů hovoří zmocněnec vlády pro romskou komunitu na Slovensku Peter Polák. Zpracoval Robert Hoza.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Paměť romských dělníků ]=
Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století
17. listopad 1989 změnil směr běhu dějin pro celé Československo. Demokracii vítali tehdy všichni včetně Romů. Ti se také mezi prvními zapojili do činnosti Občanského fóra a už v roce 1989 vznikla pod vedením Emila Ščuky Romská občanská iniciativa.

„Já jsem se znal s doktorem Štukou, s tím právníkem z Brna. Přešel tu do Ostravy a pozval si mě, ať jdu dělat tu nějaké sezení. Tak jsme udělali tady sezení, jako tu schůzi a byla veřejná a tam si Romové zvolili to vedení. Dostal jsem se do toho vedení já a bojoval jsem, jak se říká, jak se dalo.“

Říká předseda ROI-ky v Ostravě, pan Jan Leško. Iniciativa měla slibný začátek, ale názorové střety ve straně způsobily rozpad romského politického hnutí, které se v dalších – a od té doby už žádných – volbách neprosadilo. Pro tzv. obyčejné Romy bylo ale důležité řešit vlastní problémy.

„V období v devadesátém roce, kdy velká část lidí zůstala bez práce, jo. Propouštěli jako by starší, nemocné, ženy, které měly děti, tak z toho byli úplně na nic, šíleli ty lidi.“

Popisuje začátek nového systému a roli Romů v něm pan Ignác Zima, který pracoval na brněnském úřadu práce. Zásadní byl pro životy Romů také rozpad Československa. Většina zde žila už po desítky let, přesto neměla oficiálně české občanství. A to byl v roce 1993 velký problém.

„Sebrali jim všechno, ze dne na den, neměli na nic právo. Tak lidi chodili za mnou - Romňa. Já jsem tehdy pracovala u pana inženýra Holomka, ve Václavské jsme měli kancelář, tam bylo to Společenství Romů na Moravě, a tak jsem se toho občanství ujala a už to začalo, telefonáty Praha, velvyslanectví české, velvyslanectví slovenské.“

Říká paní Margita Lázoková z Brna. Romové se ale dokázali také chytit nových šancí v podnikání. Jedním z nich byl i pan Julius Absolon.

„Měl jsem zednickou partu a instalatéry. Měl jsem z toho zakázky, že já jsem tady dvacet let dělal. A mě znali lidi, no a ty lidi samozřejmě už to říkali zase těm druhým – víš, zavolej si Absolonovi, ten má partu a tak dále, je to takové a takové. Některý vědel, že jsme Cigáni, někteří zas nevěděli, že jsme Cigáni, že.“

Podnikání ve stavebnictví se stalo pro Romy v 90. letech typické. Většina Romů však práci sháněla velmi těžce. S rozpadem socialistického hospodářství přicházeli postupně o místa a kvůli nízké kvalifikaci a časté diskriminaci se na nový systém nedokázali adaptovat. Také proto vzpomíná mnoho Romů na období komunismu s nostalgií.

„No já nevím, mně bylo dobře za komoušů, lepší se žilo jako nám dělníkům. V dnešní době nikdo nedostane práci. Tam tehdy skončily děcka v patnácti, šestnácti, už jsem je bral do práce a zaškoloval je. V dnešní době dvacet, třicet roků má a práci nechytí, vyučení jsou. Není práce.“

Uzavírá dnešní vzpomínání pan Andrej Červeňák z Ostravy.

Příští týden se vrátíme do doby komunismu. Naším tématem budou romské ženy coby matky i údernice systému. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Romské ženy – matky i úderniceO Roma Vakeren
08.08.2015Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
11.07.2015Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světěO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
23.05.2015Andrej Červeňák přišel za prací ze Slovenska, v Ostravě i jinde vybudoval řadu věcíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitků
Na přelomu července a srpna (23. července – 5. srpna) prožilo 42 romských dětí z České a Slovenské republiky velmi intenzivní dva týdny nabité zážitky. V rekreačním areálu Mnichovský Potok nedaleko Bardějova se zúčastnily letní školy Romano drom, projektu, který v této podobě již podruhé organizovala Ida Kelarová a spolek Miret. Jako dobrovolnice se akce zúčastnila i naše kolegyně Kristýna Maková. Více už Iveta Demeterová.

Děti se seznamují s capoeirou (Foto: z.s. Miret)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
13.12.2014Na Dni studentstva zazpíval dětský soubor ČhavorengeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémy
Černý odběr elektřiny – téma, které rezonuje nejen v Česku, ale i na Slovensku. Krajina pod Tatrami patří k místům, kde se neplacení dodávky elektřiny považuje téměř za tradici. Není se čemu divit, když rizikem chudoby je ohroženo okolo 660 tisíc Slováků. Zabránit nelegálnímu odběru elektřiny mají tzv. kreditní měřící systémy. Tématu se věnuje Miroslav Strelec.

Elektrické vedení (Foto: Miloš Turek)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
19.05.2012Beata Berkyová založila v Poltáru dvě občanská sdruženíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/26943
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003