Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Mladý, teprve jednadvacetiletý rodák z Hradce Králové Jan Bendig vstoupil do povědomí sta tisíců diváků především díky vystupování v televizní pěvecké soutěži Česko Slovenská SuperStar v roce 2009, kde se probojoval až do finále. V současné době studuje obor Populární zpěv na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Vystupuje i na různých romských akcích, kromě festivalu Khamoro například zpíval na nedávných pražských oslavách Mezinárodní dne Romů.

„Já se tím vůbec netajím, že jsem Rom, a naopak chci ukázat, že jsem Rom, který chce něco dokázat a ne jen sedět doma na zadku. Takže naopak chci ukázat, že jsem Rom, že i něco umím a že i my všichni společně něco můžeme dokázat. Takže naopak: žádné schovávání, to ne! To dělají jenom zbabělci.“

A jak dodává, problémy měl se svým romstvím jen na prvním stupni základní školy. Ne každý ale má takové štěstí, že by problémy pominuly. Kdo ví, u Honzy možná mělo vliv to, že v letech 2006 až 2009 žil s rodinou v Liverpoolu ve Velké Británii.

„Můj poslední problém s tím, že jsem Rom, jsem měl naposledy na základní škole, ale to bylo asi od první do čtvrté třídy. Jinak od už jsem nezažil, že by mi někdo nadával, nebo že by s tím někdo měl problém. Naopak jsem zatím poznal lidi, kterým to vůbec nevadí, a moji fanoušci a lidé, kteří při mě stojí, jsou úplně v pohodě. Takže zatím žádné negativní názory na to, že jsem Rom, jsem nezaznamenal. Takže jsem rád.“

Na letošním festivalu Khamoro Jan Bendig vystupoval dvakrát – v neděli při zahájení a dnes při závěrečném galakoncertu.

„Já jsem vystupoval na náplavce, byl to úplně úžasný večer, měli jsme tam několik písniček se skupinou Terne čhave, hráli jsme tam živě. Bylo tam úplně narváno, takže jsme si to užili, byla to taková romská tradiční hudba. A ještě budu zpívat na galavečeru v SaSaZu, kde to budu otevírat se svým singlem Me Našundžom a pak si lidé budou moci užít celý zbytek večera.“

O písni Me Našundžom prozrazuje Jan Bendig další podrobnosti.

„Me Našundžom znamená Já neslyšel, vydal jsem to před nedávnem. Ta písnička je velmi emotivní, smutná a vypráví o muži, který ztratil svojí mámu a pak si uvědomil, že už jí nestihl říct, že jí tak moc má rád a neužil si s ní tolik žen život, jak by měl.“

A protože je píseň v romštině, nabízí se otázka, jestli Jan Bendig tento jazyk umí.

„Moji rodiče, babička, děda pořád mluví romsky. Já umím romsky také, ale spíš rád poslouchám romštinu, než abych mluvil. Hrozně se stydím mluvit, protože nemám úplně správnou výslovnost. Ale rád zpívám romsky. Rozumím romsky, ale nemluvím romsky.“

A s kým tento mladý zpěvák při tvorbě romských textů spolupracuje?

„Spolupracoval jsem hlavně i s Tomášem Kačem, což je výborný muzikant, klavírista, dokonce i píše texty. Takže ty romské texty tak nějak společně píšeme. A nemám nikoho extra, kdo by mi psal romské texty.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
20.06.2015	Česko-anglická pěvecká kariéra Jana Bendiga	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
02.08.2014	Prázdninové plány a nové album Jana Bendiga	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jožka Fečo se narodil 29. dubna 1940 v malé vesničce Lučka v okrese Bardějov. V šestadvaceti letech odjel do Prahy, kde se oženil s Olgou. V té době zakládal se svou sestrou Aničkou kytarovou skupinu Roma štár. Později, v roce 1973, založil cimbálovou kapelu, v níž působil jako primáš. Kromě vlastních skladeb hrál i široký světový repertoár.

V roce 1987 dal dohromady dvacetičlenné hudební těleso RAIDŽ, s nímž vystupoval zejména v zahraničí. Do souboru zapojil i nejmladší členy rodiny. Po revoluci obnovil kytarovou kapelu pod názvem Nonet Jožky Feča.

Během svého života Jožka Fečo skládal, psal písně i libreta a pochopitelně hrál virtuosně na housle. Vytvořil více než 250 skladeb, včetně muzikálů pro děti i dospělé. Zároveň se věnoval i literární oblasti – psal básně, úvahy, bajky a pohádky. Na sklonku roku 2013 nás bohužel navždy opustil.

S bratrem Martinem a vnukem Josefem si povídal Jan Rosenberg.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
26.05.2014	Khamoro se vrací do Prahy již po šestnácté!	Zprávy ze života Romů
22.05.2014	Jelena Silajdžić zve na festival Khamoro: Uslyšíte i jazz s romskou duší	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.01.2016	Mladistvým rodičům pomáhá centrum Detstvo deťom	O Roma Vakeren
14.11.2015	Nové domy v osadě Breznica postavili místní Romové	O Roma Vakeren
06.06.2015	Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomoc	O Roma Vakeren
17.01.2015	Pracovníci Veřejného ochránce práv na Slovensku se zeptali: Proč z romských dětí děláme speciální děti?	O Roma Vakeren
04.10.2014	Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská Lupča	O Roma Vakeren
20.09.2014	Slovenský projekt Prinet podporuje školáky z lokality Pustý hrad	O Roma Vakeren
08.09.2014	„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osadě	Zprávy ze života Romů
06.04.2014	Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydlení	Zprávy ze života Romů
10.11.2013	Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesnice	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Začali bombardovat Rusáci, tam byla železnice a most, a hned u toho mostu jsme bydleli. A oni nemohli ani ten most bombardovat kvůli nám. No ale pak že musíme, že oni chtějí ten most zlikvidovat. Pět kilometrů od nás byl děda náš, tak jsme tam šli k dědovi, no a oni to zbombardovali. No ale tata se tam vrátil, aby si poschovával tu dílnu a tím pádem ho sebrali. A druhý den přišli si pro nás Němci.“

V táboře vládl velký hlad a lidé byli vystaveni otřesným životním podmínkám. K snědku často dostali jen trochu vařeného hrachu a podle slov pana Dudi-Koťo si večer potajmu opékali slupky z brambor. Specifikem těchto táborů bylo, že zdejší Romy hlídali slovenští gardisté, nikoli Němci. Ti také nastavovali pravidla a internovaní v táboře jim byli vydáni na milost.

„Dubničané popisujú, že tam vládl tyfus a břišní tyfus a to je z jídla, tam nám dával šmejdy jest, zdechliny a tak. Byl tam případ, byly Vánoce, kdy lidi dali přes plot pečené něco. Jeden tam šel a ti gardistí, vysvlékli ho donaha a tam byla venku sprcha a pustili na něho vodu, ten tak třepal se! Nechali ho půl hodiny tak.“

V táboře žila rodina čtyři měsíce, po propuštění je čekala dlouhá cesta domů, pěšky.

„Já jsem neměl boty, tak mi máma ušila takové krpce z plátna. A nebyly asfaltové cesty, kamenné byly, a tak jsem měl hrozné otlaky, někdy mě i tata nesl, bo už jsem nemohl, mi tekla krev.“

Cesta domů trvala několik týdnů.

„Když jsme přišli domů, bylo 9. května, konec války. Tak jsme barák měli rozbitý. Jen jsme tam přenocovali a tata šel hned ráno tam pět kilometrů k polské hranici, tam potřebovali cihly dělat, byly rozbité baráky a tak, tak se chytil a hned jsme šli tam.“

Pan Ladislav Dudi-Koťo prožil velmi pohnutý a bohatý život, a proto se k němu v pořadu Paměť Romů ještě vrátíme. Příští sobotu si budeme podívat s panem Andrejem Červeňákem. Jeho vzpomínky nám přiblíží, jak se žilo romským dělníkům v Ostravě. Poslouchejte další díl pořadu Paměť Romů!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Během Brněnské muzejní noci byly vidět před různými muzei fronty návštěvníků, ale před budovou Muzea romské kultury byla situace jiná – pro návštěvníky tam totiž byl připraven zajímavý program přímo před muzejní budovou, kde vystoupila hudební a taneční skupina Kesaj čhave ze Slovenska. Co návštěvníky do Muzea romské kultury přilákalo, líčí René a Petra:

René: „Lákala nás možnost podívat se zde v Brně do muzea a třeba si i venku společně s muzikanty zazpívat a zatancovat.“

Petra: „Moc se mi to líbí, není tady nuda, hezky zpívají a obdivuji jejich energii.“

René: „Venku jsme vyzkoušeli na letní zahrádce ochutnávku z romského jídelníčku, dali jsme si perkelt, a potom jsme se dozvěděli více o té skupině, na kterou jsme se těšili z videoukázek. Původně jsme o ní moc nevěděli a pak jsme zjistili, že pochází z východního Slovenska. A pak nás tady v muzeu zaujalo také tradiční romské oblečení.“

Petra: „Mně se líbí ty vystavené předměty a hlavně šaty jsou úplně úžasné, mají krásné barvy a krásné střihy.“

Na dvoře Muzea romské kultury mohli návštěvníci nejen ochutnat tradiční romskou kuchyni, ale také vidět při práci Jiřího Daniela, který se od svého otce naučil jedno tradiční romské řemeslo – výrobu košíků z proutí.

Jiří Daniel: „Když si s tím hraji a je to dar, tak to trvá tři-čtyři hodinky. A když to dělám, abych to nezapomněl a mám to třeba pro květináč na zahradu nebo na hříbky a podobně, tak to trvá dvě hodinky. Je to skvělá relaxace.“

A před budovou Muzea romské kultury si návštěvníci užívali vystoupení hudební a taneční skupiny Kesaj čhave ze Slovenska, o jejímž názvu její vedoucí Ivan Akimov říká:

Ivan Akimov: „Kesaj čhave je příběh romské víly, která stále říká, že kdo chce lásku mít, musí ji umět dát. Netvrdím, že bychom něco zachraňovali anebo něco dávali, ale snažíme se lidi navést aspoň na nějakou cestičku. A je pravda, že naštěstí to, co děláme, je díky dobrým lidem, které potkáváme. Jsou to lidé, kteří nevytahují šekové knížky nebo peněženky, ale lidé, kteří se opravdu nadchnou tou myšlenkou, že je možné se s někým o něco podělit, že je někdy i radost rozdávat.“

Příběh souboru Kesaj čhave představuje výstava, která je v Muzeu romské kultury přístupná do poloviny září. Její podstatnou část tvoří komiksy, a tak i výtvarná dílna pro zhruba padesátku malých návštěvníků muzejní noci se zaměřila tímto směrem. Slovo má muzejní lektorka Petra Banďouchová.

Petra Banďouchová: „My jsme to chtěli spojit s výstavou, kterou teď máme o hudebním seskupení Kesaj čhave. Ta výstava je udělaná formou komiksu, a tak jsme chtěli naše malé návštěvníky seznámit s tím, jak se komiks dělá a chtěli jsme, aby si to vyzkoušeli sami. Nejdřív jsme připravili cvičení, aby si rozhýbali ruku, kdy každý z nich měl nakreslit jakýkoliv tvar a potom jsme do těch tvarů kreslili oči, pusy, nosy, aby z toho vznikly obličeje nebo nějaké komiksové postavičky. A potom si děti zkusily vytvořit svůj vlastní příběh do takových tří komiksových políček. A nakonec jsme dělali příběh přímo z osady, což je obrázek právě z té výstavy, kdy děti mohly dávat těm postavám různé bubliny a vytvářet tam jakékoliv příběhy.“

Například malá Jůlie ve třech komiksových políčkách vytvořila příběh o víle a jednorožci.

Jůlie: „Oni se potkali v lese a potom ta víla na tom jednorožci jezdila po lese.“

Z výtvarné dílny byl očividně nadšený i osmiletý Vendelín.

Vendelín: „Kreslili jsme tu různé obrázky a kdo chtěl, tak si mohl udělat svůj komiks. Já jsem nakreslil normální obrázek a ten si můžu nalepit na papír s nakreslenou vesnicí a tam si můžu něco napsat.“

V muzejních chodbách vítala a navigovala návštěvníky i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Jana Horváthová: „Návštěvnost je, řekla bych, tak akorát – nejsou to děsivé hordy návštěvníků, ale není tady ani pusto, je to zatím příjemné, tak doufám, že to tak vydrží až do půlnoci a hlavně že bude co nejvíc spokojených návštěvníků. Zatím v návštěvní knize stálé expozice jsou moc pěkné zápisy a ty si vždy moc ráda čtu – to je taková ta zpětná vazba.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
06.05.2015	Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhave	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
18.01.2014	Před pětaosmdesáti lety se narodil významný romský houslista Rinaldo Oláh	O Roma Vakeren
03.03.2012	Vzpomínkový koncert na počest slovenského houslového virtuóza Rinalda Oláha	O Roma Vakeren
26.02.2010	"Slovenský Paganini" Rinaldo Oláh	O Roma Vakeren