Vytištěno 23.09.2023 15:25
23-05-2015 Jana Šustová, Jan Berousek, Iveta Demeterová, Robert Hoza, Alica Heráková
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Řekneme si o povstání romských vězňů koncentračního tábora Osvětim, od kterého před několika dny uplynulo 71 let. Pozveme vás na Světový romský festival Khamoro a seznámíme vás se Slovenským národním střediskem pro lidská práva.
Na 16. května 1944 nacisté naplánovali hromadnou likvidaci takzvaného
cikánského rodinného tábora, který byl v koncentračním a vyhlazovacím táboře
Osvětim-Březinka. Jak jejich plán dopadl, líčí historik z Muzea romské
kultury Michal Schuster.
„Vězni se dopředu dozvěděli o tom, že tento tábor má být hromadně zlikvidován a díky napojení na podzemní hnutí v rámci toho tábora jim bylo doporučeno, že jakmile bude 16. května vyhlášena po sedmé hodině večerní uzavírka celého toho táborového bloku, tzv. Lagersperre, aby nevycházeli z baráků a že to bude signál pro počátek té hromadné likvidace.“
A opravdu ten den ve večerních hodinách údery gongu vyhlásily zákaz vycházení v celém táboře. Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo přes 50 členů zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění obytných bloků. Ti je však neposlechli.
„Vězni se zabarikádovali ve všech barácích toho tzv. cikánského rodinného tábora, ozbrojili se tím, co měli po ruce, ať to byly kameny, jednoduché nástroje, nože, nějaké lopaty, to, co se jim podařilo nějakým způsobem ukrýt, a odmítali vyjít z těch baráků.“
Členy komanda SS toto odepření poslušnosti překvapilo.
„Pro esesmany to bylo něco naprosto nepředstavitelného a nevídaného, protože v tom táboře se tehdy nacházelo podle dobových svědectví zhruba 6500 osob a tato obrovská masa se odmítla podvolit tomuto příkazu a rozkazu a nevyšla. Esesmany to zaskočilo, šli se poradit se svým velitelem a ten se rozhodl, že se nebude otevřeně konfrontovat s touto velkou vzpourou a že tuto akci odvolají a provedou tu likvidaci nějakou jinou metodou, což se opravdu později stalo. Nicméně opravdu uzavírka toho tábora byla nakonec odvolána a pro tento den na určité období byli ti vězni od hromadné likvidace zachráněni.“
Osud romských vězňů byl pak následující.
„Postupně byli práceschopní vězni toho tzv. cikánského tábora posíláni transporty do jiných táborů, ať už to byl ženský tábor Ravensbrück, nebo Flossenbürg a další. Bylo potřeba uvolnit prostory pro nově příchozí transporty z Maďarska a to vedlo k tomu, že na počátku srpna, v noci z 2. na 3. srpna 1944 byl zbývající počet vězňů cikánského tábora v části Birkenau, což bylo zhruba 3000 mužů, většinou starších nebo těch, kteří odmítli opustit svou rodinu, pak to byli nemocní, malé děti, staří lidé, těhotné ženy a všech těchto 3000 osob bylo během jedné noci nahnáno do plynových komor a zlikvidováno.“
K tomu je nutné dodat, že na dvoře krematoria museli nacisté zlomit nečekaný odpor Romů. Velitel osvětimského tábora Rudolf Höss si do svých pamětí zapsal, že „žádná likvidační akce Židů nebyla tak obtížná jak likvidace Cikánů.“ I přes tento smutný konec se přeci jen díky povstání 16. května někteří romští vězni zachránili.
„Určitě se zachránili, protože ta likvidace 16. května by postihla většinu osazenstva toho tábora a pak došlo k tomu, že ti, kteří se dostali do pracovních transportů někam na západ, tak měli šanci, že přežijí. Samozřejmě ani to, že šli do transportu někam na západ, pro ně nebyla vůbec žádná jistá výhra, protože je čekala velice náročná práce, další strádání, později, když už se blížila východní fronta, tak různé pochody smrti, takže ani to samozřejmě nebyla vůbec výhra.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 |
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 29.05.2019 | Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů | Zprávy ze života Romů |
| 30.05.2015 | Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča | O Roma Vakeren |
| 30.05.2015 | Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro | O Roma Vakeren |
| 25.05.2015 | Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně | Zprávy ze života Romů |
| 14.06.2014 | Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni | O Roma Vakeren |
| 10.06.2014 | Festival Khamoro se letos představí i v Plzni | O Roma Vakeren |
| 31.05.2014 | V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných | O Roma Vakeren |
| 26.05.2014 | Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu! | Zprávy ze života Romů |
| 26.05.2014 | Khamoro se vrací do Prahy již po šestnácté! | Zprávy ze života Romů |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Slovenské národné stredisko pre ľudské práva: www.snslp.sk
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 01.08.2017 | Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září | Zprávy ze života Romů |
| 06.08.2016 | Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2016 | Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom | O Roma Vakeren |
| 12.03.2016 | Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna | O Roma Vakeren |
| 30.01.2016 | Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Reportáž | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Ostrava, Bohumín nebo Orlová. To jsou města, která vyrostla za komunismu kolem těžkého průmyslu. Domovy desetitisíců lidí, kteří sem přišli za prací. Mezi ně patří i mnoho romských rodin, které jsou součástí nezaměnitelné identity severní Moravy. Na tuto tvář Ostravska a jeho romské dělníky se však dnes často zapomíná. Jedním z nich je i pan Andrej Červeňák z Ostravy.
„My jsme ráno vstali do práce. My jsme nedělali tady v Ostravě v Komenského sadech, ale osmý obvod jsme dělali celé chodníky, do Prahy jsme dojížděli, ve Frenštátě u té šachty jsme zalesňovali, hodně jsme jezdili. No a když jsme přišli z práce, šli jsme pomáhat bratrancovi stavět barák,když bratranec skončil, stavěl bratr, tak zas k němu na barák. Chodili jsme domů v deset hodin spát a hned do práce.“
Život romských dělníků byl podobný životu jejich českých kolegů – byl plný práce a budování. Pan Červeňák pracoval téměř celý život u technických služeb. Infrastruktura jeho města, Ostravy, mu vyrostla takřka pod rukama.
„My jsme třeba dělali výsadby trávníků, chodníky, osazovali jsme takové klepače, sušáky, houpačky. Třeba na Lenince, hlavní třídě, jsme na celé dávali obrubníky a betonovali ji.“
Pan Červeňák si na těžkou práci nestěžuje, žilo se mu podle jeho slov dobře, lépe než dnes.
„No já nevím, mně bylo dobře za komoušů, lepší se nám dělníkům žilo. V dnešní době nikdo nedostane práci. Tam tehdy skončily děcka v patnácti, šestnácti, už jsem je bral do práce, zaškoloval je a bylo. V dnešní době mají dvacet, třicet roků, a práci nechytí, i když jsou vyučení. Není práce.“
Podotýká pan Červeňák a poukazuje tak na jeden z hlavních problémů, nejen mladých Romů dnes, kterým je nedostatek pracovních příležitostí.
Příští týden navštívíme pana Jana Horvátha z Brna. Poslouchejte další díl pořadu Paměť Romů!
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.08.2015 | Romské ženy – matky i údernice | O Roma Vakeren |
| 15.08.2015 | Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století | O Roma Vakeren |
| 08.08.2015 | Svaz Cikánů-Romů | O Roma Vakeren |
| 01.08.2015 | S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětství | O Roma Vakeren |
| 25.07.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| 18.07.2015 | Julius Absolon a komunistická strana | O Roma Vakeren |
| 11.07.2015 | Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě | O Roma Vakeren |
| 04.07.2015 | Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnosti | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 28.05.2016 | Ivan Akimov v souboru Kesaj čhave motivuje mladé Romy | O Roma Vakeren |
| 30.05.2015 | Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy | Zprávy ze života Romů |
| 06.05.2015 | Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhave | Zprávy ze života Romů |
| 10.04.2015 | Komiksy a fotografie představí příběhy dětí víly Kesaj | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2015 | Kesaj čhave - výstava komiksů a fotografií v Muzeu romské kultury | Zprávy ze života Romů |
| 19.05.2009 | Děti ze skupiny Kesaj čhave vystoupí v Praze | Zprávy ze života Romů |
| 23.03.2007 | Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje | O Roma Vakeren |
| 11.08.2006 | Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se v souboru Kesaj čhave staly dětmi dobré víly | O Roma Vakeren |
| 19.05.2006 | Na Khamoru se představí i slovenský soubor Kesaj Čhave | O Roma Vakeren |
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003