Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
14.02.2015	Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v Česku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikace	Zprávy ze života Romů
26.12.2015	Petr Torák po útoku rasistů odešel z Česka, jako policista se stal členem řádu Britského impéria	O Roma Vakeren
31.10.2015	Romský policista Petr Torák se stal členem Řádu britského impéria	O Roma Vakeren
17.04.2015	Český Rom dostane od panovnice Alžběty II. Řád britského impéria	Zprávy ze života Romů

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.04.2014	Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpí	O Roma Vakeren
18.01.2014	Natálka Kudriková půjde na podzim do školy	O Roma Vakeren
20.10.2013	Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpí	Zprávy ze života Romů
05.08.2013	Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismu	Zprávy ze života Romů
08.12.2012	Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s Natálkou	O Roma Vakeren
12.02.2012	Jak žije Natálka Siváková tři roky po žhářském útoku	O Roma Vakeren
28.12.2011	Soud potvrdil tresty za žhářský útok ve Vítkově	Zprávy ze života Romů
18.03.2011	Vrchní soud snížil 1 trest za žhářský útok ve Vítkově. Ostatní nezměnil	Zprávy ze života Romů
17.03.2011	Začíná boj žhářů z Vítkova proti výjimečným trestům	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Výstava „Romane thana – Místa Romů a Sintů“ je rozdělena do dvou částí. První z nich je tmavá, druhá pak světlá. Nejprve jsem se s kurátorkou Susanne Winklerovou z Muzea města Vídně zastavila u stěny nad tmavou podlahou.

„Na této 15 metrů dlouhé stěně ukazujeme zhruba 500 let dějin Romů. Jsou to více či méně proměnlivé dějiny utlačování, vyhánění a vraždění, i když samozřejmě existovaly i jiné příběhy. Před osvícenstvím, před 19. stoletím, se v některých částech Evropy objevovali i Romové a Sintové ve šlechtickém stavu. Takže existovaly i výjimky, ale ve velké většině případů jsou to dějiny pronásledování.“

Co se týče předmětů, které dokumentují život Romů od jejich příchodu do Rakouska až po konec 2. světové války, jedná se o obraz Romů z pohledu majoritní společnosti, a nikoliv o vlastní autoportrét Romů.

„V Rakousku žijí Romové a Sintové až od roku 1921. V tom roce se totiž k Rakousku připojila část západního Maďarska, dnešní Burgerlandsko, v níž žila řada Romů a Sintů. Před rokem 1921 žilo v Rakousku jen asi 3000 Romů a Sintů, což byl zanedbatelný počet. Ale s rokem 1921 přibylo 9000 Romů a Sintů, kteří žili ve 130 osadách v Burgenlandsku. Na popud Vídně se pak začala vytvářet první cikánská kartotéka a Rakušané tak byli vůbec první, kdo všem Romům a Sintům snímali otisky prstů a pořizovali jejich fotografie.“

Tato cikánská kartotéka vznikla v roce 1926. A když pak později do Rakouska přišli nacisté, věděli díky ní přesně, kdo jsou Romové a Sintové, a kde žijí. To bezpochyby přispělo k tomu, že za holocaustu zahynulo 90 % rakouských Romů.

„Dvě třetiny Romů a Sintů, kteří byli zavražděni v Osvětimi, pocházely z Rakouska a z Německa. Především ale z Rakouska, kde to bylo tak dobře připraveno. A jen asi 20 % z nich bylo z Čech a Moravy, a asi 8 % z Polska.

Říká kurátorka výstavy Susanne Winklerová. Ve druhé, světlé a větší části výstavy už o sobě mluví samotní Romové. Vyjadřují se mnoha způsoby – vyhledali například fotografie z rodinných alb, přinesli předměty typické pro romské domácnosti, zapůjčili svá výtvarná díla, natočili videa či audia s vyprávěním členů svých rodin, anebo vystavili koberce, se kterými jejich příbuzní obchodovali. Architektonicky je tato část expozice pojata jako kavárna, kde během posezení u jednotlivých stolečků může návštěvník zhlédnout videa či vyslechnout nahrávky s různými příběhy Romů v Rakousku.

Více fotografií najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.04.2015	Výstava Romane thana v Muzeu města Vídně do 17. května 2015 představuje příběh Romů v Rakousku	Fotoaktuality
25.02.2015	Vídeňské muzeum zahájilo výstavu o životě Romů a Sinti v Rakousku	Zprávy ze života Romů
30.06.2006	IRU jednala o aktuálních životních podmínkách Romů v Evropě a o diskriminaci	O Roma Vakeren
04.04.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
18.06.2002	Ruzsa Nikolić-Lakatos and the Gypsy Family - Rakousko	Khamoro 2002
21.11.1997	Viden	Zprávy ze života Romů

Následující zkušenost je sdíleným příběhem mnoha Romů napříč politickými režimy. S otevřeností ukazuje, jak těžko se občas schopnému člověku pracuje, když je Rom a narazí na předsudky.

„Přijedu do Komína, zaklepu slušně a řikám: ‚Dobrý den, hledám toho a toho.‘ ‚No, to su já.‘ A on jak mě viděl: ‚Ajajajaj! Ajajajaj! Nenene!‘ Já říkám: ‚Já jsem slušně zaklepal, slušně jsem pozdravil a tak proč řvete? Můj šéf mě posílá za váma, že máte mně dát výkresy a ukázat parcelu, kde budeme dělat.‘ Zapnul jsem telefon. ‚Martine, prosím tě, ten Staloch na mě řve.‘ Já říkám: ‚Dostanu infarkt z něho.‘ A ten můj šéf říká: ‚Okamžitě mu dejte ty výkresy a ukažte mu parcelu, a jestli ne, tak normálně já tu vašu objednávku zruším a zaplatíte penále.‘"

Když ani tato domluva nepomohla, pan Vladimír Gabčo situaci řešil podle hesla „moudřejší ustoupí“.

„Já říkám: ‚Nemá cenu se s váma hádat. Vidím, že jste prostě na hlavu.‘ Já říkám: ‚Já mám lepší charakter.‘ Tak naštartoval jsem auto a už jsem šel. A on, potom zavolal šéfovi, řekl, že jsem ujel a že má mě poslat, že mně dá výkresy. ‚Ladi, prosím tě, vrať se, otoč auto a vrať se zpátky a von ti dá ty výkresy a ukáže ti.‘ Já říkám: ‚Ne, už nejdu. Když tak, tak ráno se tam stavím, ale teď už se neotočím a už nepojedu.‘ Tak normálně já su černej, ale všelijaký barvy jsem dostával. Prostě, tak poníženě jsem se cítil, že to nebylo možný.“

Pan Vladimír Gabčo velmi osobním způsobem vystihuje pocit, který spojuje mnoho romských příběhů. Příběhů, které ztěžují každodenní život, ale které – konkrétně panu Gabčovi – na vlastní hrdosti a sebeúctě neubraly.

Příští týden budeme vzpomínat s paní Marií Absolonovou z Brna. Její vyprávění odhaluje rozdíly, které zažila během dětství na maďarském pohraničí a poté v českém městě, kam se přestěhovala v 50. letech s maminkou. Poslouchejte další díl pořadu „Paměť Romů“!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
22.08.2015	Romské ženy – matky i údernice	O Roma Vakeren
15.08.2015	Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století	O Roma Vakeren
08.08.2015	Svaz Cikánů-Romů	O Roma Vakeren
01.08.2015	S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětství	O Roma Vakeren
25.07.2015	Paměť romských dělníků	O Roma Vakeren
18.07.2015	Julius Absolon a komunistická strana	O Roma Vakeren
11.07.2015	Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě	O Roma Vakeren
04.07.2015	Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnosti	O Roma Vakeren
13.06.2015	Paměť romských dělníků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)