Vytištěno 27.03.2023 09:31
04-04-2015 Jana Šustová, Iveta Demeterová, Kristýna Maková, Robert Hoza, Alica Heráková
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes vás seznámíme s výzvou amerického velvyslance v České republice, představíme francouzský film Táhni do pekel a uslyšíte další příběh z cyklu Paměť Romů.
Som rado hoj sambatone amenca. Mangav tumenge lačo šuniben. Aven the šunen nevipena andalo romano dživipen.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 |
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti | O Roma Vakeren |
| 31.03.2016 | Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně | Zprávy ze života Romů |
| 13.02.2016 | Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu | O Roma Vakeren |
| 18.04.2015 | Americký velvyslanec Andrew Schapiro se setkává s Romy | O Roma Vakeren |
| 18.04.2015 | V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti | O Roma Vakeren |
| 09.04.2015 | Speciální grantová výzva na podporu začleňování Romů | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2015 | Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů | Zprávy ze života Romů |
| 31.03.2015 | Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory | Zprávy ze života Romů |
| 28.03.2015 | Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Hlavním hrdinou filmu Táhni do pekel je Fred, který se po 15 letech
strávených ve vězení vrací ke své kočovné rodině Dorkelů do kolonie Jenišů
na okraji Paříže. Jeho bratři se zrovna v té době chystají na velkou loupež
nákladu mědi a Fred se nakonec stane šéfem a řidičem noční automobilové
výpravy za lupem, která nepřinese nic dobrého.
Film je natočen podle skutečných událostí, kterých se zúčastnil i samotný režisér Jean-Charles Hue.
„Tuto rodinu jsem poznal před osmnácti lety. Potkal jsem ji v domě mého
strýce, který už mezitím zemřel. Jmenoval se také Dorkel stejně jako tato
rodina a řekl mi, že našel jednu část naší rodiny. Můj pradědeček byl
kočovník a košíkář, ale později se usadil, takže ani já ani moji rodiče už
jsme nepoznali kočovný život. Ale ze zvědavosti jsem chtěl poznat tuto část
své rodiny a své kořeny a našel jsem rodinu Dorkelů, která mě přijala s
otevřenou náručí. Zůstal jsem s nimi nějaký čas, teď už je to 18 let, a
objevil jsem tak kočovný život a také svět evangelikálů.“
A jak Jean-Charles Hue dodává, ve Francii žije přibližně 450-500 tisíc
kočovníků. Mnozí z nich pocházejí z různých romských subetnických skupin,
jako jsou například Manuše, Sinti nebo Gitan. Kromě nich však existují i
neromské skupiny kočovníků. Konkrétně režisér Jean-Charles Hue natáčí mezi
Jeniši, které bychom v našich českých poměrech mohli přirovnat k tzv.
„světským“.
„U nás ve Francii máme podobně jako ve Švýcarsku a v Itálii hodně členů etnické skupiny Jenišů, k nimž patří i rodina Dorkelů. A jak vidíme ve filmu, Jenišové mají světlou kůži, světlé oči a blonďaté vlasy, což je pravý opak Romů, kteří žijí tady. A to proto, že Romové, které máte u vás, přišli z Indie v 9. až 11. století, zatímco Jenišové pocházejí ze střední Evropy a ne z Indie, takže je nelze považovat za Romy.“
Ve filmu Táhni do pekel z úst Jenišů zaznívají i různá slova v romštině, například phral, rakli, gadžo nebo mišto.
„Oni velmi rychle přijali romský způsob života, někteří říkají, že přibližně
v 17. století. Takže díky častému kontaktu, i když mezi sebou bojovali,
přejali tato slova. Ale ve Francii používají romská slova i jiní lidé, kteří
bydlí na sídlištích na francouzských předměstích. Takže většina Jenišů dnes
používá některá romská slova, jako třeba phral, marav, čorav, ale není to
jejich opravdový jazyk. Jejich pravým jazykem je jeniština, což ve
skutečnosti není žádný jazyk, ale soubor slov, která pocházejí ze staré
němčiny. Čas od času je možné potkat Jeniše [Jenyše], kteří ještě trochu umí
mluvit jenišsky. Ale dominujícím jazykem, kterým všichni mluví, je romština,
což je pro Jeniše ztráta jejich kultury.“
Jenišové a Romové sice dlouho sdíleli společný kočovný osud, ale navzájem se nenáviděli a dokonce se někdy mezi sebou i zabíjeli. Od 50. let minulého století však obě tyto skupiny začalo ovlivňovat evangelikální křesťanství, a tak se Romové a Jenišové začali sbližovat a v posledních dvou generacích dokonce mezi sebou uzavírají i manželské svazky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.08.2015 | Romské ženy – matky i údernice | O Roma Vakeren |
| 15.08.2015 | Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století | O Roma Vakeren |
| 08.08.2015 | Svaz Cikánů-Romů | O Roma Vakeren |
| 01.08.2015 | S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětství | O Roma Vakeren |
| 25.07.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| 18.07.2015 | Julius Absolon a komunistická strana | O Roma Vakeren |
| 11.07.2015 | Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě | O Roma Vakeren |
| 04.07.2015 | Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnosti | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.03.2002 | Zprávy | O Roma Vakeren |
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 14.03.2015 | Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989 | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Sborník Kalmanach představuje i romské autory z Libereckého kraje | O Roma Vakeren |
| 23.08.2012 | Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech | O Roma Vakeren |
| 09.07.2010 | Dokumentární film o Ceije Stojce oceněn v Telči | O Roma Vakeren |
| 07.11.2008 | Reportáž | O Roma Vakeren |
| 28.03.2008 | Do sborníku Čalo voďi přispěl i hudebník Gejza Horváth | O Roma Vakeren |
| 19.03.2008 | Literatura z periferie - folklor, Romové, erotika, komiks | Zprávy ze života Romů |
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti | O Roma Vakeren |
| 31.03.2016 | Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně | Zprávy ze života Romů |
| 13.02.2016 | Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu | O Roma Vakeren |
| 18.04.2015 | V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti | O Roma Vakeren |
| 08.04.2015 | Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů | Zprávy ze života Romů |
| 31.03.2015 | Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory | Zprávy ze života Romů |
| 28.03.2015 | Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí | O Roma Vakeren |
| 15.04.2014 | Praha 9 bude v neděli hostit Romano Festival | Zprávy ze života Romů |
| 12.04.2014 | Americký velvyslanec Norman Eisen popřál Romům k jejich mezinárodnímu dni | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku.
Aven saste the bachtale, mi avel tumenge andro jilo but lačhipen. Som but rado hoj san amenca. Bičavav gilori savorenge kijo jiloro, savorenge save nane paš peskeri famija.
Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003