Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 23.09.2023 17:24

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
10-01-2015  Jana Šustová, Iveta Demeterová, Tomáš Bystrý, Robert Hoza, Renata Horvátová

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Ohlédneme se za výstavou Khatar san? – Odkud jste? Ta v Ostravě, Brně a v Praze představila příběhy slovenských Romů, kteří po válce přišli ze Slovenska za prací. O olašských Romech nám poví Andrea Lakatošová a představíme mladého kněze Vojtěcha Vágaie.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Potíže i úspěchy pouliční výstavy Khatar san? – Odkud jste?
V Ostravě, Brně a v Praze se v poslední třetině loňského roku představila pouliční výstava, která přiblížila poválečné osudy Romů. Po roce 1945 totiž do českých měst přišly stovky slovenských Romů, aby zde pracovaly na stavbách a v těžkém průmyslu. Jejich příběhy dnes nejsou veřejnosti příliš známy a právě na ně se zaměřila výstava s názvem Khatar san? – Odkud jste? Ohlédneme se za ní s Janou Šustovou a také si řekneme, jaké bude mít projekt pokračování.

Děti u starého telefonu na výstavě Khatar san? – Odkud jste?  (Foto: Jana Šustová) Slovo leperiben znamená v romštině vzpomínka. A právě pod tímto názvem vznikl v roce 2012 projekt, jenž mapuje životní příběhy slovenských Romů, kteří po válce přišli ze Slovenska za prací do ostravských Vítkovic a brněnského Cejlu. Podílí se na něm široký tým odborníků, jehož několikaletá práce vloni vyvrcholila výstavou v ulicích tří měst. Instalace měla podobu dřevěného domečku ve tvaru písmene J, v němž byly zajímavou formou představeny vzpomínky pamětníků a fotografie. Autorka projektu Leperiben Kateřina Sidiropulu Janků se za uplynulým rokem ohlíží takto:

Pamětník Ladislav Dudi Koťo na výstavě Khatar san? – Odkud jste? (Foto: Jana Šustová) „Co se ne úplně podařilo, tak bylo vystavit ten materiál v čase, který jsme si stanovili. My jsme chtěli zhruba od června do října, maximálně listopadu, udělat takové turné, začít v Ostravě, pokračovat v Brně a skončit v Praze, ale vyřizování povolení k vystavení na veřejných prostranstvích byla mnohem složitější, než jsme si dovedli představit. Takže v tom byla dílem naše nezkušenost, ale dílem si odvážím kriticky říct, že v tom je nesmyslná složitost toho procesu, který je nepřehledný, nejasný, a když člověk neznalý toho procesu přijde na nějaký městský obvod velkého města a začne se orientovat v tom, co je všechno potřeba, tak je to téměř nezvladatelné.“

Zdržení výstavy způsobily i další problémy.

Vernisáž výstavy Khatar san? – Odkud jste? na Piazzetě Národního divadla v Praze (Foto: Jana Šustová) „Také jsme při tom vyjednávání narazily na postoje ne přátelské vystavování romského tématu. Bylo to mnohdy mezi řádky nebo off record, ale bylo to tam. My jsme čekali nevraživost, ale určitě jsme ji nečekali od politických představitelů ve městských částech.“

Nakonec se ale výstavní turné přeci jen podařilo uspořádat a první domeček s nápisem Khatar san? – Odkud jste? vyrostl v září v Ostravě-Vítkovicích.

Výstava Khatar san? – Odkud jste? v Ostravě - Vítkovicích (Foto: Jana Šustová) „Vystavili jsme ve třech největších českých městech – v Ostravě příběhy ostravských pamětníků, v Brně brněnských a v Praze kombinaci obojího. Vybrali jsme to nejsilnější a přeložili jsme to i do angličtiny.“

Dalším loňským úspěchem bylo dokončení metodického materiálu, na kterém tým pracoval téměř dva roky.

„V našem týmu jsme měli jednu učitelku na základní škole, jednu středoškolskou učitelku, jednu lektorku, která se zabývá prací s vyprávěním a jednu historičku-socioložku, která školí učitele v tom, jak učit novodobé dějiny. A tyto čtyři dámy s pomocí pokusných výukových hodin postupně vytvořily metodický výukový materiál, který je ke stažení na našich webových stránkách www.leperiben.cz. Je to 60 stránek, na kterých vyučující najdou hotové výukové materiály – stačí vzít nůžky a použít kopírku a mohou velice snadno vytvořit hodinu na téma novodobých romských dějin nebo českých dějin obecně.“

Romští návštěvníci výstavy Khatar san? – Odkud jste? (Foto: Jana Šustová) Metodický materiál o dějinách Romů je pro pedagogy očividně zapotřebí, jak dokazují i zkušenosti socioložky Kateřiny Sidiropulu Janků ze situací, kdy se na výstavu přišli podívat kantoři se svými žáky.

„Kdybych měla použít jedno slovo, tak je to netečnost. Takový pocit, že jsou tam, protože by tam asi měli s těmi dětmi zajít, ale nesetkala jsem se s učitelem, který by se mě třeba přišel na něco navíc zeptat. Taková pro mě silná a překvapivá zkušenost, kterou jsem nečekala, byla ta, že pokud si přišli podívat žáci a učitelé ze spádových škol, kam chodí hodně romských dětí, tak jsem se hodně setkala s tím, že ti učitelé vůbec neví, jak vypadá romská vlajka nebo že Romové vůbec nějakou vlajku mají. A ještě navíc jim to nepřijde jako problém.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2015Romské ženy – matky i úderniceO Roma Vakeren
15.08.2015Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. stoletíO Roma Vakeren
08.08.2015Svaz Cikánů-RomůO Roma Vakeren
01.08.2015S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětstvíO Roma Vakeren
25.07.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
18.07.2015Julius Absolon a komunistická stranaO Roma Vakeren
11.07.2015Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světěO Roma Vakeren
04.07.2015Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnostiO Roma Vakeren
13.06.2015Paměť romských dělníkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Andrea Lakatošová - olašská Romka z vysoké školy
Olašští Romové patří k nejvíce specifickým skupinám Romů, kteří v Československu až do konce padesátých let žili kočovným způsobem. V Česku tvoří asi desetinu z celkové romské populace. Mají své vlastní zvyky a třeba od východoslovenských Romů odlišný jazyk. I když jako komunita působí velmi uzavřeně s vlastními pravidly, jsou i mezi olašskými Romy například studenti vysokých škol. Jednou z nich je i Andrea Lakatošová, kterou pozval k mikrofonu Tomáš Bystrý.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Mladý kněz Vojtěch Vágai se zabývá i módním návrhářstvím
V příštích minutách vám kolegyně Iveta Demeterová představí mladého kněze Vojtěcha Vágaie. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sv. Anežky České v Českém Krumlově a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od mala vyrůstal na katolické faře a spolu s bratry pomáhal svému otci v pastoraci na Českokrumlovsku. Iveta se tedy zeptala, jak ho v jeho poslání otec ovlivnil.

Vojtěch Vágai (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
18.07.2015První romský katolický kněz v Česku Vojtěch Vágai vzpomíná na vliv svého otce, prvního romského jáhnaO Roma Vakeren
20.12.2014Vojtěch Vágai a jeho cesta ke kněžstvíO Roma Vakeren
30.03.2013Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého rokuO Roma Vakeren
07.04.2012První kněžské Velikonoce Vojtěcha VágaieO Roma Vakeren
24.03.2012Romský kněz Vojtěch Vágai se setkává s projevy rasismuO Roma Vakeren
21.03.2012Nejmladší jihočeský kněz se setkává s projevy rasismuZprávy ze života Romů
21.05.2011Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na knězeO Roma Vakeren
03.03.2011Pohřeb prvního romského duchovního v ČeskuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Básník Dezider Banga
Dezider Banga je básník, který se generačně setkává s takovými osobnostmi slovenské poezie, jako byli Milan Rúfus, Miroslav Válek, anebo Milan Pišút. Pochází z Hradiště a dodnes vzpomíná na pěkné spolužití Romů a ne-Romů v této rodné obci. Natáčel s ním Robert Hoza.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Kapela Terne čhave podniká hudební výlety do oblastí, kam se ne každý odváží
V hudbě kapely Terne čhave můžete vedle romských melodií slyšet také rock, latinu, jazz a taneční rytmy. „Mladí kluci“, což je český význam jejich názvu, jsou kapela bez jakéhokoli žánrového nebo etnického omezení a jejich romské kořeny jim dávají pevný základ pro hudební výlety do oblastí, kam se ne každý odváží. Před nedávnem vydali čtvrté album Me som Rom, o kterém nám prozradí už více kapelník Gejza Bendig na otázky Reny Horvátové.

Terne čhave (Foto: archiv kapely)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
07.04.2015Bo me som Rom: Terne Čhave se vrací se svým čtvrtým, zatím nejosobnějším albemZprávy ze života Romů
13.01.2015„Gipsy Parade“: Terne čhave a Shum Davar v pražském Rock CaféZprávy ze života Romů
11.05.2009Na Habrovce letos zahrají Parno Graszt i Terne ČhaveZprávy ze života Romů
20.03.2009Kapela Terne čhave získala Anděla za nahrávku More, Love!O Roma Vakeren
20.02.2009More love?!?O Roma Vakeren
13.02.2009Kapela Terne čhave se v letošní sezóně chce věnovat domácím fanouškůmO Roma Vakeren
07.05.2008V Praze bude hudební festival Den Evropy – Společně v rozmanitostiZprávy ze života Romů
20.02.2008Skupina Terne čhave vystoupí v Brně Zprávy ze života Romů
19.11.2004Skupina Terne Čhave pokřtila své druhé album s názvem Kaj Džas - Kam jdemeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Divadelní představení Guľi Daj má úspěchy i za hranicemi Česka
Ara Art je občanské sdružení, které si klade za cíl podporovat občanská a národnostní práva a svobody příslušníků romské minority a jiných menšin. Jednou z aktivit sdružení je také divadelní produkce – představení Guľi Daj, se kterým cestují členové sdružení nejen po Česku, ale úspěšně jej uvedli už i v zahraničí. Více se dozvíte z příspěvku Kristýny Makové.

Představení Guľi Daj (Foto: www.kzrsr.sk)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kampaň #PrayForPrej bojuje proti stereotypům vůči RomůmO Roma Vakeren
22.08.2015Praha byla dějištěm první Mezinárodní romské LGBT konferenceO Roma Vakeren
01.08.2015Součástí Prague Pride bude Mezinárodní romská LGBT konferenceO Roma Vakeren
17.01.2015David Tišer je prvním romským LGBT aktivistou v ČeskuO Roma Vakeren
14.12.2013Hra Guľi Daj poukazuje na problémy dnešní doby očima RomůO Roma Vakeren
06.04.2013Divadelní skupina Ara Art připravila hru Guli Daj / Sladká matkaO Roma Vakeren

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/26741
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003