Vytištěno 04.06.2023 23:26 28-06-2014 Jana Šustová, Tatiana Čabáková, Lucie Valášková Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes se opět věnujeme tématu odebírání dětí ve Velké Británii. Dále představíme vzdělávací projekt neziskové organizace Aufora a povíme si o knize Nenechali se vyloučit. =[ Reportáž ]=
Jak mohou české úřady pomáhat českým občanům v zahraničí v případě odebírání
dětí
Za poslední dva roky se na českou ambasádu v Londýně obracejí čeští rodiče,
že jim britské sociální úřady odebraly děti a chtějí je předat do
pěstounských rodin. Podle dostupných informací, čtyřiceti procentům z nich
se podaří zůstat ve své rodině nebo u příbuzných, další možností bývá, že se
vrátí do České republiky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy
Záškoláctví, nedělání úkolů nebo problémy se spolužáky. I to pomáhají řešit
romským dětem a jejich rodičům lidé z neziskové organizace Aufori. Před
dvěma měsíci za podpory Ministerstva školství rozjeli na Královéhradecku
program s názvem - Učí se celá rodina. A práce pedagogů a psychologů už
přináší první výsledky…. Více už v příspěvku Lucie Valáškové.
Od té doby k nim domů pravidelně jednou týdně přichází učitel, aby Jirkovi pomáhal. „Jirka s tím měl velké problémy ve škole, děti mu tam hrozně nadávaly. A pan učitel Dostál nám hodně pomohl. Začalo se to řešit. Jak tam s námi ve škole pan Dostál byl, tak od té doby už je to lepší,“ říká matka. Kromě toho se ale Jirkovi zlepšily i známky. I když nestihli dohnat všechno a Jirka bude muset opakovat čtvrtou třídu, tak chodí do školy rád. Navíc bude mít doučování i během prázdnin. „Mám lepší známky, pan učitel mi to lépe vysvětlí. Když přijde, tak mě matematika více baví.“ Vysvětlit, ukázat Stejně jako ke Gáborům přicházejí lidé z Aufori i do dalších zhruba patnácti rodin. Petr Dostál za neziskovou organizaci vysvětluje, jaké jsou cíle jejich programu: „Je to hlavně o tom, aby se rodina zapojila. Aby rodiče pochopili, že škola je strašně důležitá pro budoucí život malých dětí. U dětí na prvním stupni je potřeba, aby se učili každý den. Chvilku, ale každý den. Spíše rodičům ukazuji, co mají dělat, když tam nejsem. Vysvětlím, pomůžu.“ Kromě doučování pracovníci z Aufori děti doprovázejí do školy nebo komunikují s jejich učiteli. A také jsou mezi nimi i psychologové, kteří se jim věnují. Kladně hodnotí program Učí se celá rodina i oddělení sociálně-právní ochrany dětí královéhradeckého magistrátu. Podle vedoucího odboru sociálních věcí Marka Šimůnka je zapojení rodičů do vzdělávání dětí tou správnou cestou: „Tento projekt vhodně doplňuje stávající služby, které v Hradci Králové máme. Když se například nedaří zvládat z hlediska výchovných problémů dítě, je možné působit přímo na děcko i rodiče a tím dosáhnout zlepšení v různých oblastech.“ Nezisková organizace má na program peníze od ministerstva školství do konce letošního roku. Další výsledky ukáží, jestli se lidem z Aufori podaří získat podporu i na další práci. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Kniha Nenechali se vyloučit se věnuje sociálně úspěšným Romům
Narodit se v české společnosti jako Rom znamená nemít stejné šance jako
zbytek populace. Romové jsou znevýhodňováni ve vzdělávacím systému i na trhu
práce. V průměru dosahují nižšího vzdělání a vykazují vyšší míru
nezaměstnanosti. Některým Romům se ale tuto sociální předurčenost podaří
překonat a zařadit se do vyšších sociálních tříd společnosti. Co za tím
stojí, zkoumala publikace, kterou letos vydala Masarykova univerzita v Brně.
S její autorkou si povídala Jana Šustová.
„Záměrem toho mého výzkumu bylo vybrat takové osoby, které pocházely z rodin, kde oba rodiče měli jenom základní vzdělání a zároveň pracovali manuálně, pokud pracovali. A ačkoliv tito lidé vyrůstali v takovýchto rodinách, přesto dosáhli vyššího vzdělání – buď vysokoškolského nebo aspoň středoškolského – a v současné době vykonávají takové zaměstnání, které je nemanuálního charakteru, respektive takové to středostavovské zaměstnání.“ Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo 13 Romů různých profesí. „Byli to různí lidé. Snažila jsem se najít lidi, kteří měli nějaké občanské povolání, to znamená, že mezi nimi nejsou žádní umělci. Jsou to převážně lidé pracující například v instituci, která poskytuje sociální služby, na úřadech, je mezi nimi učitelka, podnikatelé.“ I když příběhy těchto třinácti lidí jsou rozličné, přesto se v nich dalo vysledovat několik společných rysů, které umožnily jejich vzestup ze znevýhodněného prostředí ke vzdělání. Laura Fónadová vyjmenovává tři charakteristiky: „Za prvé snaha začlenit se do majoritního prostředí. A tím nemyslím, že by to byla jejich osobní snaha, ale že vyrůstali v takovém rodinném prostředí, které se touto snahou vyznačovalo. To znamená, že jejich rodiče se snažili navázat kontakty a pravidelné vazby s představiteli majority a tím pádem předávali i svým potomkům určité vzorce. K tomu musím ještě dodat, že tato snaha byla umožněna tím, že většina mých komunikačních partnerů žila v takových podmínkách, že neměli zkušenosti se segregovaným životem. To znamená, že v jejich okolí existovaly dobré předpoklady pro tu pravidelnou vazbu s představiteli majority.“ Druhým typickým rysem těch příběhů byl aktivní postoj – především ze strany rodičů. „Ten aktivní postoj bych vysvětlila tak, že je to pomyslný protipól ke strategii závislosti nebo rezignace, tedy těch postojů, které se většinou spojují s vyloučenými nebo marginalizovanými Romy. Ti moji komunikační partneři naopak měli rodiče, kteří spíš projevili aktivní snahu, hledali různé způsoby, příležitosti, jak zlepšit život jednak svůj vlastní, a jednak své rodiny. K tomu je potřeba dodat jednu podstatnou informaci: Většinu mých komunikačních partnerů tvořili potomci ekonomických migrantů ze Slovenska, což může dílem vysvětlovat právě ten aktivní postoj. Tedy že se jedná o lidi, kteří prostřednictvím svých rodičů se dostali sem do Česka, protože jejich rodiče hledali nové příležitosti i v prostředí pro ně poměrně neznámém.“ Třetím společným a důležitým rysem všech příběhů je velmi výrazná postava učitelky na základní škole. „Účinná vazba učitelky a žáka či žačky v rané fázi vzdělávacího procesu se jeví jako velmi důležitý faktor v tom smyslu, že postava učitelky představovala pozitivní podporu pro mé komunikační partnery v tom raném dětství. Byla podporou především v tom, že to pro ně byla výrazná zkušenost přijetí ze strany učitelky jako významného příslušníka majority. To mohlo hodně kompenzovat třeba nedostatek zájmu o vzdělávání třeba ze strany rodičů. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Projekt Nehejtuj na Slovensku realizuje občanské sdružení eSlovensko
Na začátku byla výzva Ministerstva zahraničních věci na Slovensku ke
zpracování problematiky nenávistných projevů na internetu. Výsledkem je
projekt Nehejtuj, který na Slovensku od února tohoto roku realizuje občanské
sdružení eSlovensko. Bližší informace podal Robertu Hozovi ředitel tohoto
sdružení Miro Drobný.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |