Přinášíme vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové k návrhu ministra školství Marcela Chládka novelizovat školský zákon tak, aby se dostalo skutečné podpory dětem se sociálními handicapy a finance školám, které s nimi pracují.

„Po podobném kroku naše instituce a odborníci na vzdělávání sociálně vyloučených romských dětí již drahný čas volají. Romské sociálně handicapované dítě, byť bez mentální retardace, bylo zatím v běžné školské praxi vylučováno do spádových škol sociálně vyloučených romských lokalit, tedy škol tzv. romských, fakticky škol segregovaných. Přitom právě děti ze sociálně vyloučeného prostředí nejvíce potřebují kontakt s neromským světem, spolužáky apod. Je známou pravdou, že tyto děti žijící v ghettu a v ghettu navštěvující i školu, vlastně jiné prostředí ani neznají, natož aby byly schopny vyrovnat se s náročným procesem integrace, vymanit se z osidel sociálního vyloučení. Nehledě k tomu, že z těchto typů škol mají děti skutečně jen mizivé šance dostat se na výběrovou školu středí, snížené penzum schopností a znalostí na segregovaných školách je známou skutečností.

Pokud už sociálně vyloučené dítě mělo to štěstí, že bylo přijato na běžnou – etnicky smíšenou – základní školu, pak v průběhu docházky s ohledem k neřešeným vzdělávacím problémům byly snahy takové děti přeřadit do méně náročných škol praktických, v nichž však není velká perspektiva pro další vzdělávání, například dosažení maturity nebo vysokoškolského vzdělání.

Podpora škol hlavního vzdělávacího proudu, tedy běžných základních škol, kde budou moci s jistou dávkou podpory od státu nyní navštěvovat i vyloučené romské děti pro ně tak podnětné prostředí etnicky smíšených tříd, je skutečně správný krok nejen ve vzdělávání Romů, ale v důsledku i k jejich faktické integraci.“