Vytištěno 30.06.2022 22:10 03-05-2014 Jana Šustová, Iveta Demeterová, Iveta Demeterová, Tomáš Bystrý, Robert Hoza Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Lidé v Česku si v pondělí připomněli památku obětí holocaustu. Kde se všude na židovský svátek Jom ha-šoa vzpomínalo, řekneme v dnešním O Roma vakeren. Nabídneme také rozhovor s investigativním novinářem Josefem Klímou a představíme romskou primášku ze Slovenska, která je označovaná jako novodobá Cinka Panna. Dobrý večer přeje Tomáš Bystrý. Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Mangav tumenege šukar šuniben. =[ Reportáž ]=
Při Jom ha-šoa se vzpomínalo nejen na židovské oběti holocaustu, ale i na
romské
Na oběti holocaustu – ty židovské i romské – vzpomínali lidé v pěti městech
Česka. Bylo to v rámci Dne vzpomínání na oběti holocaustu – nebo chcete-li
hebrejsky Jom ha-šoa. Ten připomíná aktivní odpor a hrdinství vězňů
varšavského ghetta, kteří se proti nacistickým věznitelům vzbouřili 19.
dubna 1943. Na pražském náměstí Míru, kde byl také pietní akt, natáčela Jana
Šustová.
„To, že čteme jména romských obětí holocaustu, není úplně novinkou letošního roku, my už je čteme vlastně několik let. Ale chtěli jsme se i vzhledem k celkové orientaci a rozšiřování tématu naší práce v Institutu Terezínské iniciativy dívat na holocaust a na moderní dějiny 20. století společně – z pohledu všech tří skupin: Židů, Romů ale i Čechů, většiny, která tady žije. To, co se týká židovské a romské komunity, je učení o nás samých.“
„V minulém roce jsme začali intenzivněji spolupracovat s Muzeem romské kultury v Brně, kdy jejich historik Michal Schuster napsal studii do letošních informačních materiálů a rozhodli jsme se společně přinášet více informací, materiálů, dokumentů týkajících se romského holocaustu, protože nám připadá, že je zbytečně zapomínaný.“ A proč se organizátoři letošního Jom ha-Šoa zaměřili na židovské a romské oběti holocaustu ze školních lavic?
U příležitosti Jom ha-Šoa byla vyhlášena soutěž pro školy s podtitulem Židé a Romové – naši spolužáci před holocaustem a dnes.
Do soutěže se zapojilo 46 škol z celého Česka a porota vybírala z 233 prací od jednotlivců i škol. Tereza Štěpková ještě dodává, kdo se v Praze zapojil do čtení jmen obětí holocaustu: „Jsou to skupiny amerických studentů, přijíždějí sem i lidé, kteří mají nějaký vztah k obětem holocaustu.“ A samozřejmě nechyběli ani účastníci z Česka. Už pět let na Jom ha-Šoa chodí číst jména obětí paní Zuzana Keltnerová. „Já jsem židovského původu a připadá mi důležité připomínat to, co se stalo.“
„Nevrátil se žádný muž, nevrátily se praprarodiče, vrátila se jenom maminka s babičkou a několik tet. A každý rok se děsím, že na tom papíru, který dostanu, budou jména těch členů naší rodiny.“ Se zahraničními studenty přišla na Jom ha-Šoa lektorka židovské historie Kateřina Průšová. „To jsou moji zahraniční studenti z Univerzity Karlovy, kteří u mě studují kurz židovské historie. Studujeme většinou meziválečnou situaci, není to přímo kurz o holocaustu, ale tohoto jsem musela využít a vzít je sem, protože je to nesmírně silný emocionální zážitek.“ A s jakým ohlasem se tento nápad u studentů setkal? „Já jsem byla překvapená, že všichni chtěli číst. Myslím si, že to pro ně byl silný zážitek, protože si třeba nebyli jistí tou výslovností, jestli (ta jména) budou vyslovovat správně. Mám ve třídě jednoho německého studenta a ten si vzal dva papíry a přečetl dva papíry německy. Myslím, že to bylo úspěšné.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Novinář Josef Klíma dlouhodobě sleduje osudy Romů v Česku
Známý investigativní novinář Josef Klíma už dlouhodobě – kromě jiného –
sleduje osudy Romů v Česku. Proslavil se zejména reportáží z roku 1997,
kterou odvysílala televize NOVA v pořadu Na vlastní oči. V ní Klíma ukazuje
idylický život Romů, kteří našli svůj nový domov v Kanadě a vysloužil si za
to kritiku z nejrůznějších stran. Některé reportáže z dřívějších let pak
sloužily jako předloha k socialistickým filmům – mezi nimi byl například i
Radikální řez. Hovořil s ním Tomáš Bystrý.
Zde si můžete příspěvek poslechnout: =[ Reportáž ]=
Co se skrývá za rostoucí zadlužeností důchodců a jak z ní ven
Nevládní organizace Iuridicum Remedium začala s projektem, který nabízí
pomoc seniorům. A to především těm, kteří mají problémy s dluhy nebo
exekucemi. Paní Věra – ostatně jako mnoho dalších důchodců v Česku – se
stala obětí jedné podvodné předváděcí akce. Mluvila s ní Iveta Demeterová.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
O studium na Soukromé střední škole obchodu a služeb v Očové je stále velký
zájem
Ve slovenské obci Očová v okrese Zvolen funguje už druhým rokem Soukromá
střední škola obchodu a služeb. Navštěvují ji z valné většiny romští
studenti a o studium je v širokém okolí pořád velký zájem. Více už Robertu
Hozovi řekl zástupce školy Vladimír Oláh.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997
pomáhá Romům v Ostravě
Odešel z rodné Indie, protože mu tam vadilo nespravedlivé škatulkování lidí
do kast. Když Kumar Vishwanathan roce 1997 plánoval odjezd do válkou zničeného
Sarajeva, zastavil se v Ostravě, kde tamní Romy postihla katastrofální
povodeň. A zůstal tam až doteď. Z jeho iniciativy vzešla myšlenka na
vytvoření modelové vesničky, ve které by spolu žili Romové i majoritní
společnost. Kolegyně Iveta Demeterová se Kumara ptala na jeho zkušenost s
romskou emancipací a romským sebeuvědoměním.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Energická primáška kapely Bohémiens Barbora Botošová je označována za
novodobou Cinku Pannu
Její dědeček byl známý muzikant Ján Berky-Mrenica. A otec houslista Eugen
Botoš. Dnes už šestadvacetiletá Barbora Botošová šla v jejich šlépějích a
houslím se věnuje od 6 let. Vystudovala konzervatoř a poté i Vysokou školu
múzických umění v Bratislavě. Před šesti lety tato energická Romka založila
kapelu Bohémiens, ve které působí jako primáška. A bývá proto označována za
novodobou Cinku Pannu. S nadanou houslistkou natáčel Gerhard Hadi a zajímalo
ho, proč se její skupina jmenuje právě Bohémiens.
Zde si můžete příspěvek poslechnout: Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a náš pořad je i na Facebooku. Mangav tumenge lači raťi, Romale. Klidný večer vám přeje Tomáš Bystrý. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |