Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.01.2016	Romové otevřeli autoškolu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
18.03.2014	Charitativní koncert u příležitosti Mezinárodního dne Romů	Zprávy ze života Romů
24.11.2012	Sdružení Buči zajišťuje na Praze 3 veřejné služby pro nezaměstnané	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren

Tři roky sledoval filmový štáb soud se čtyřmi maďarskými přívrženci krajní pravice, kteří byli obviněni ze série rasově motivovaných vražd šesti Romů včetně pětiletého dítěte a za zranění řady dalších lidí. V létě 2009 byli čtyři z pěti pachatelů zatčeni. Režisérka Eszter Hajdú a její štáb byli jedinými zástupci médií, kteří mohli natáčet přímo v soudní síni.

„V Maďarsku od změny vlády sílí rasismus a v době, kdy došlo k těmto sériovým vraždám, jsem žila v Portugalsku a cítila jsem, že to musí být nějakým způsobem filmově zdokumentováno. Chtěla jsem natočit film o rozpínajícím se a stále se šířícím rasismu v Maďarsku a ten soud k tomu poskytl takový dobrý rámec.“

Pachatelé v letech 2008 a 2009 zaútočili na několik romských obydlí na okraji měst nebo vesnic, kde měli vhodné únikové cesty. Při útocích používali zápalné láhve, ruční granáty a střelné zbraně.

„Ti vrahové chtěli zabít Romy, to byla jediná motivace, kterou měli. Vůbec je nezajímalo nic bližšího o těch lidech, které zabíjí, měli čistě rasistické důvody k těmto vraždám. Myslím si, že vůbec nezáleží ani na tom, jací lidé ty oběti byly, jak žily. To v tom příběhu nic neznamená. Nemá smysl exhumovat informace o žádné oběti jakékoliv genocidy. Jednoduše: oni byli Romové.“

Vyšetřování této série vražedných útoků na Romy doprovázely lhostejnost a četné chyby policejních orgánů. K dvěma obětem nejbrutálnějšího útoku dorazila sanitka bez lékaře až hodinu po činu. K tomu režisérka Eszter Hajdú říká:

„Rasistické předsudky v Maďarsku jsou něčím tak běžným a rozšířeným, že jistě i příslušníci policie nebo úředníci mají předsudky, byli nějak zaujatí vůči obětem.“

V samotném Maďarsku bude mít dokument premiéru až po parlamentních volbách.

„Film už měl premiéru v Amsterdamu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů a byl uveden také v Itálii v Terstu, pak ve Švédsku a teď s ním cestujeme dál. V Maďarsku bude mít premiéru na jaře.“

A jak na film reagovalo publikum v zemích, kde se dosud promítal?

„Film vždy vyvolal spoustu otázek a zdá se, že lidé toho o Romech ví velice málo. A je důležité a vždy to zdůrazňuji, že ten film není o romské otázce a o romském problému, protože problém není s romskou komunitou, ale s motivy neonacistické extrémní pravice.“

Soud nakonec třem pachatelům udělil doživotní trest odnětí svobody, čtvrtý obžalovaný byl odsouzen k třinácti letům odnětí svobody. Reakci maďarské veřejnosti na rozsudek režisérka Eszter Hajdú popisuje takto:

„Nebyla žádná reakce. U maďarské veřejnosti ten případ neměl žádnou odezvu. Ty lidi to nezajímalo, ignorovali to.“

Vlna kritiky se snesla na samotného soudce.

„Média ho obviňovala z lecčeho – že je Žid, že je homosexuál, komunista – z nejrůznějších věcí.“

Chování soudce v dokumentu Verdikt v Maďarsku je velmi osobité. Eszter Hajdú z něj má následující pocity.

„Můj osobní dojem byl hodně ambivalentní, rozporuplný. Od začátku jsem cítila, že on je velmi zvláštní osobnost. Bylo hodně těžké zvyknout si na jeho styl. Ale po roce, kdy jsem s ním trávila tři dny v týdnu v malé místnosti, jsem si nějak na jeho styl to zvykla. A respektovala jsem ho i za to, co dokázal vydržet po ty tři roky, kdy ten proces trval, protože na něj byl vyvíjen opravdu obrovský tlak.“

A kolik materiálu filmaři v soudní síni natočili?

„Natočili jsme víc než 2000 hodin materiálu, bylo to 167 dnů, kdy probíhaly ty výslechy, tři dny v týdnu od devíti hodin do pěti. Stříhali jsme to souběžně s natáčením, takže díky tomu se nám podařilo ten film dokončit dva týdny po vynesení rozsudku.“

Odsouzení se proti rozsudku odvolali a další soudní proces s nimi se režisérka Eszter Hajdú chystá také s kamerou sledovat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.03.2015	Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghetta	O Roma Vakeren
07.03.2015	Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenka	O Roma Vakeren
12.03.2014	Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
01.03.2014	Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti Romů	O Roma Vakeren
16.03.2013	Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado Sendreie	O Roma Vakeren
02.03.2013	Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o Romech	O Roma Vakeren
19.02.2013	Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republice	Zprávy ze života Romů
03.03.2012	14. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematice	O Roma Vakeren
05.03.2011	Festival Jeden svět uvede i filmy s romskou tematikou	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Dává mi to radost a štěstí. Já jsem tancoval odmalička a měli jsme taky takový kroužek, ale ten potom skončil. Tak jsem si řekl, že uděláme ještě jeden kroužek. Říci to rodičům bylo snadné, ale sehnat prostory bylo trochu náročné. Ale Člověk v tísni nám to umožnil,“ popisuje Jan Slepčík, který stojí za zrodem skupiny a také v jejím čele.

Připravuje choreografii a dokonce převážně sám ušil 13 bohatě zdobených kostýmů. Ty vytvořil z látek a závěsů, které věnovali rodiče tančících dětí. Zázemí, kde mohou několikrát týdně trénovat, jim poskytla nevládní nezisková organizace Člověk v tísni. Pomáhá jim terénní pracovnice Tereza Flaková.

„Jediné, co oni potřebovali, byl nějaký prostor kde tančit. Veškeré ostatní věci si oni dokážou zařídit sami. Ta podpora je jenom ve vedení, když mají chuť a chtějí ukázat ostatním, co dělají. Za kým jít, s kým jednat, případě sepsat oficiální žádost, aby měla potřebné náležitosti, aby to brali i na tom úřadě vážně. A podporovat je v tom, že když to chtějí dát někam do světa, tak co se týče psaní různých letáků apod. Zkrátka ukázat jim, jak na to,“ doplňuje Flaková.

Sestava působí teprve krátce, od října minulého roku. Popularitu ale nabírá rychle. Za sebou už má první veřejné vystoupení. Anna Gruberová, která na tréninky doprovází své tři děti, doufá, že jich bude jen přibývat.

„Skvělé je, že ty děti chodí a baví je to. Inspirovalo je to hodně moc. My jsme se o tu romskou kulturu nezajímali a teď si to zase připomínáme. Já jsem o tom celý život nic nevěděla, až teď, kdy jsem starší. A chtěli bychom to říct i dalším lidem, aby chodily i další děti,“ říká Gruberová.

Terne čave svá vystoupení připravují převážně na romskou hudbu. Lákají je ale také orientální indické rytmy. Současné prostory ale pro přípravu téměř 20 tanečníků nestačí. Člověk v tísni i Jan Slepčík už jednají s městem o možném přestěhování do štědřejších místností. Jednou z variant je podzemní zázemí kina Alfa. Vzhledem k tomu, že jsou zde zrcadlové místnosti, zdá se takové místo pro romský kroužek ideální.

„Opravdu rodiče ukázali, že něco umí a co v nich je. Ukázali, že šli za hranice. A myslím si, že patří obrovský dík i rodičům,“ míní Tereza Flaková.

„Chceme být na festivalech. Aby nás viděl celý svět, že umíme tancovat. Hledáme také nějakou soutěže, kam se můžeme přihlásit. A byli bychom i rádi, kdyby bylo i více tanečníků. A uvidíme, co bude dál,“ popisuje další ambice souboru Slepčík.

Slova Jana Slepčíka uzavírají první kapitolu jejich příběhu. Zatím pilně studují romskou kulturu, připravují nové sestavy a už 30. března opět vystoupí veřejně. A to na setkání vedení města se seniory v místním Domě kultury.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3