Vytištěno 28.11.2023 23:35 10-01-2014 Jana Šmídová
Desítky tisíc Romů z jihovýchodní Evropy nyní v útěku před chudobou a diskriminací míří na Západ, ale státy Evropské unie jim nejsou schopny pomoci, píše v aktuálním vydání magazín Der Spiegel. Před marasmem a útlakem, kterým čelily v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, České republice, Maďarsku a jinde, již utekly desítky tisíc Romů. Ale ve Francii, Itálii a Německu končí v táborech a v polorozpadlých příbytcích. A někteří se uchylují ke zločinům. Na Západě se navíc ukazuje, že staré předsudky přetrvaly i v této části Evropy. „Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně,“ vypočítává Der Spiegel zakořeněné stereotypy. Zároveň ale upozorňuje na to, že západní vlády přicházející Romy dlouhou dobu ignorovaly. Německo mělo integrované Sinty, Francie Manuše a Španělsko své Kalé. „Nikdo o ně ale neprojevil žádný zájem a nikdo se nezeptal na Romy z jihovýchodní Evropy,“ píše Der Spiegel s tím, že pozornost na ně se upřela až poté, co přicházejí další a další vlny. Podle časopisu je zázrak, že svou vlast, kde čelí útlaku, neopustilo ještě více Romů. „Diskriminace na ně ale dopadá i v bohatších zemích, jako je Německo,“ dodává magazín s tím, že vedle častých urážek musí Romové čelit i fyzickým útokům. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu „na denním pořádku“. Mannheimské informační centrum RomnoKher předložilo německým poslancům zprávu, podle které mají média vůči Romům předsudky, vandalové ničí památníky na deportace a zabíjení Romů za nacismu a krajní pravice brojí proti imigrantům z východní Evropy. Výjimečné není ani násilí. Der Spiegel popisuje případ jednoho Sinta ze saské vesnice Klingenhain, jehož útočníci nazvali „černou hubou“ a jeho ženu označili za „cikánskou děvku“. Rodina, které někdo zapálil dům, čelila nadávkám a útlaku šest let. Represe se nevyhýbaly ani jejich dětem ve škole, policie je jednou musela domů doprovázet, aby je uchránila před neonacisty. Rodina se nakonec odstěhovala. Protiromské nálady jsou ale v dalších západních zemích ještě ostřejší. V Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových kontejnerů. Příkladem je lokalita Salone u okružní římské dálnice. „Je to bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta,“ líčí Der Spiegel s tím, že do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny. Ačkoli je Salone, kde v kontejnerech žije asi 500 rodin, považované za modelový příklad městem řešené a financované bytové situace „plně vybavených“ jednotek, po cestách se prohánějí potkani a toulaví psi a v okolí se povaluje starý rozbitý nábytek a další odpadky. Podle organizace Amnesty International nahlížejí italští politici na Romy „ jako na přírodní katastrofu“. Loni v létě místopředseda městské rady severoitalského Janova prohlásil, že medúzy jsou jako Romové. „Neužitečné a vždy otravné,“ řekl. Romské tábory likviduje pomocí bagrů i Francie. Tuto metodu podle Der Spiegelu zavedl konzervativní prezident Nicolas Sarkozy a jeho socialistický nástupce François Hollande v ní pokračuje. Nejen francouzská krajně pravicová Národní fronta je přesvědčena o neschopnosti většiny romské populace zapojit se do společnosti. S tímto názorem souhlasí i socialistický ministr vnitra Manuel Valls, za což okamžitě sklidil kritiku eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové. „V této věci nejde vyhrát,“ řekla Redingová s tím, že v roce 2010 na romský summit ve španělské Córdobě přijeli jen tři ministři. Po summitu vyzvala všechny unijní země, aby předložily strategii romské integrace. Berlín v té své konstatoval, že „žádný zvláštní postup pro Romy není třeba“. Začátkem loňského prosince se ale všech 28 států Unie zavázalo zaměřit se na integrační opatření pro své romské populace. „Nebudeme se rozpakovat členům EU připomínat jejich závazky, abychom zajistili, že je dodrží,“ prohlásila Redingová. Zpracováno ze zahraničního tisku. Západoevropské země jsou znepokojeny možným přílivem imigrantů z Bulharska a Rumunska. Jak budou slovenští demokratičtí představitelé komunikovat s novým banskobystrickým županem Marianem Kotlebou. Vybírala Jan Šmídová. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |