Vytištěno 30.06.2022 18:13 11-01-2014 Jana Šustová, Vlasta Gajdošíková, Iveta Demeterová, Robert Hoza, Renata Horvátová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes navštívíme Brno a dozvíte se, městská policie zaměstná dalších pět romských asistentů prevence kriminality. Budeme si povídat o výstavě, která dokumentuje mediální obraz Romů od 19. století do současnosti a dáme prostor dokumentu Ptáčata. A jako vždy nebude chybět romská hudba. Přeji příjemný poslech. Som rado hoj san amenca. Adadžives šunena nevipena andalo romano dživipen andalo than Brno. Ačhuven amneca – nabisterem – amenca pes dodžanena butheder. =[ Reportáž ]=
Městská policie v Brně zaměstná dalších pět romských asistentů prevence
kriminality
Brněnskou městskou policii od jara posílí další asistenti prevence
kriminality z řad Romů. Zatím ve městě působili tři, teď se jejich počet
zvýší na osm. Podle strážníků se osvědčili – hlavně při řešení problémů s
romskou menšinou. Více zjišťovala Vlasta Gajdošíková.
Vidět je můžete hlavně v centru Brna, v okolí Cejlu a Bratislavské ulice. Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema je jejich práce přínosná. „Asistenti se osvědčili především ve výborném zprostředkovávání kontaktů s romskou komunitou, podařilo se jim zadržet i několik pachatelů trestných činů i přestupků a pomáhají třeba při doprovodu dětí do škol, případně pokud vidí chybějící dopravní značku,“ popsal. Výběrové řízení na nové asistenty se uskuteční během ledna, nastoupit by měli na jaře. „O místo se můžou ucházet zájemci s čistým trestním rejstříkem, bezúhonní, kteří jsou spolehliví a flexibilní,“ dodal Ghanem. Své místo bude muset ve výběrovém řízení po roce obhájit také stávající romský asistent Ján Polyak. „Na ulici jsme si vydobyli respekt. Mám dojem, že Romové se se mnou baví spíš - třeba nabádají, abych potíral drogy a prostituci, a myslím si, že to kolegovi neřekli. Jsem takový docela dobrý spojovací článek,“ vysvětlil. Stěžuje si ale na malé kompetence, které brání bojovat s hlavním problémem romské menšiny v Brně, kterým jsou právě drogy. „Dávka heroinu se prodává za sto korun, takže je dostupná už i malým dětem, které - když dvakrát ušetří za svačinu - si můžou koupit dávku, a z toho plyne další kriminalita. Prostituce mladých holek, které také šly s cenami dolů podle cen drogy, a krádeže. Závislí lidé prostě shání peníze na drogu,“ varuje Polyak. Marnost ale necítí. Dokonce už podal i vlastní návrh, jak situaci řešit. „Z jeho hlavy například přišel plán, jak udělat různé kontroly právě na užívání drog mezi mladistvými v problémových lokalitách, a tam, kde už nedosáhne městská policie, můžeme zase předat informace státní policii a řetězec může začít už právě u asistentů,“ říká Jakub Ghanem. Plat romských asistentů nebude stát město ani korunu. Půjde totiž z fondu Evropské unie. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Výstava Věřte – nevěřte mapuje mediální obraz Romů od 19. století do
současnosti
Věřte – nevěřte / Paťan – Ma paťan: to je název výstavy, která se zaměřuje
na mediální obraz Romů od 19. století do současnosti, a to především na
území Česka. Jejím cílem je také poukázat na vývoj romských médií a práci
romských novinářů. Navštívit ji můžete v Muzeu romské kultury v Brně a to do
23. února tohoto roku. Věřte – nevěřte, leccos zajímavého se tam dozvíte,
jak nám teď řekne Jana Šustová.
„To znamená do roku 1918, pak za první Československé republiky, pak za Protektorátu Čechy a Morava, pak v poválečném období do roku 1989; pak následuje období do roku 1993 a později po rozdělení Československa do roku 2013. Každá ta část je ilustrována přímo na konkrétních ukázkách především tištěných článků, ale samozřejmě i ukázek později z internetu.“ A jak se například o Romech psalo v 19. století?
Druhá, vůbec nejdůležitější, část výstavy se zaměřuje na romské novináře a romská média. „S tím se setkáváme až na přelomu 60. a 70. let, kdy Svaz Cikánů-Romů jako první romská organizace u nás začal vydávat svůj první interní magazín Romano ľil, kde se dokonce začalo psát v romštině. Ale ten největší boom romských médií samozřejmě nastal až po roce 1989 s tím, že částečně i v té druhé polovině 80. let už bylo možné některé časopisy vydávat.“
„To znamená kauza bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora, která je v současné době velice oblíbeným mediálním tématem v souvislosti s tím, že na místě toho tábora stojí velkovýkrmna vepřů a řešení té otázky, zda ten vepřín má být odstraněn a postaven zde památník, je velice dlouhodobá kauza, která se objevuje vždy každý rok.“ Další kauzy se týkají migrace Romů.
Třetí kauzou je případ ukrajinského chlapce z Břeclavi, který tvrdil, že ho vážně zranili Romové. To vyvolalo řadu protiromských demonstrací. „Poslední kauzou, kterou jsme si vybrali, byla jedna z nejaktuálnějších, která zároveň ukazuje i ten posun informování o Romech a zároveň sílu médií, což je Břeclavská lež.“
„Poslední velmi zajímavou částí jsou tzv. vymyšlené kauzy, což je věc, která čím dál více objevuje v médiích – to, že sami novináři si dokonce vymýšlejí některé kriminální činy Romů, píší o nich články... A vrcholem bylo, kdy v srpnu Prostějovský večerník použil fotografii sportovních fanoušků z Číny a jako ilustrační fotografii ji umístil k článku o romské kriminalitě a jednu hlavu toho čínského fanouška vyměnil za romskou. A to nám přijde už jako vrchol toho, co média mohou s tímto tématem učinit!“
„Když se na ně podíváme, tak mají ve čtenářích nebo divácích evokovat strach z romské menšiny. Když se podíváme na některé články z internetu, tak se u nich neustále objevuje fotografie ruky s vytaseným nožem, který má evokovat ten strach z útoku, z napadení, z toho násilí, které se má ve velké míře páchat na té většině tou menšinou. Takže i toto je velice zajímavá oblast, které jsme se částečně ve výstavě věnovali.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Ptáčata se vrací na televizní obrazovky
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Kapela Andrepeste a její nové písně
Iveta Demeterová si do studia pozvala kapelu Andrepeste. Ještě představíme
celou formaci a jistě některá jména jsou vám známa. Takže Migel – Milan
Horváth, Martin Sivák, Radek Sivák, Michael Bažo, Milan Šenki a Jenda
Kořalka. Do studia přišli jen tři, aby nám představili nové písničky a taky
videoklip, kde je hlavním zpěvákem Ruda Sivák.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Slovensko potřebuje funkční sociální ekonomiku
Nezaměstnanost - pojem, kterému vývoj společnosti po roce 1989 otevřel dveře
dokořán. Současná situace na Slovensku poukazuje na potřebu funkční sociální
ekonomiky. Více v příspěvku Roberta Hozy, který oslovil profesorku Gabrielu
Korimovou z Katedry veřejné ekonomiky a regionálního rozvoje Ekonomické
fakulty Univerzity Mateja Bella v Banské Bystrici, která je expertkou na
zavádění sociální ekonomiky do praxe.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Bagárovci - slavná romská hudebnická rodina
Nejedna romská rodina se proslavila hudbou a v nejedné rodině se také dodnes
předává hudební um z rodičů na děti. Příkladem takové slavné hudebnické
rodiny jsou Bagárovi z Brna. S cimbálistou Josefem Bagárem, přezdívaným
„Totko“, dědečkem zpěvačky Moniky Bagárové, si povídala o lásce k cimbálu,
rodinné historii a romských kapelách Alica Heráková.
„Tam jsme byli 8 rodin a všichni na něco hráli! Tam, když byly hody, přišli lidi z vesnice, pozvali si je a chodili po celé vesnici a hrávali. Děda, táta, bratranci, to jsem byl ještě kluk, ale pamatuju si to jako dneska, v zimě, to mrazilo, oni se oblékli a šli… Vrátili se třeba až večer.“ Do Brna se otec Josega Bagára, známý cimbalista, přestěhoval i s rodinou v roce 1965 a v Brně se také začala psát slavná kapitola hudební rodinné kroniky, která pokračuje až dodneška. „Táta byl hudebník, hrál v Levoči, v hotelu v Rožmberku, no a pak přišel do Brna do práce, udělal si tady cimbálovku s Eugenem Horváthem a hráli až do roku 1987.“
„Táta si koupil cimbál, naučil se na něj hrát ten a já jsem se tak jednou na něj díval a říkám: ‚Tati, nemůžeš mě taky naučit něco na ten cimbál?‘ ‚Synku, až se já naučím, tak tě taky naučím.‘ A od té doby hraju na cimbál, od patnácti roků.“ Tak, jako jeho otec hrál celý život s Evženem Horváthem, Josef Bagár spojil svoje hudební působení s kapelou Ivana Gašpara Hrizka, se kterou hrál od roku 1981. Procestovali celou Evropu, ale nejčastěji za dobu svého působení hráli na – dnes už neexistující – farmě Bolka Polívky. „V Olšanech, tam jsme byli 17 let, dennodenně jsme tam byli. Narozeniny, Silvestr, prostě bez nás to tam nebylo. Spoustu lidí jsem tam poznal – herce, herečky, režiséry… Takže jsme hráli mimo pondělí, od sedmi do dvanácti a on měl někde vystoupení, přišel a ‚Nikam, kluci, jedem! ‘ A už to jelo až do rána.“ S cimbálovkou Ivana Gašpara Hrizka se také Josef Bagár coby cimbalista nejvíc proslavil. „A jako poslední z naší pětičlenné kapely, Josef Bagár, Totko, toho určitě zná každý! (potlesk)“
„Teď chceme udělat takovou sérii romských písniček a možná, že dvě dáme – teď bude mít nové cédéčko, možná že tam dáme něco romského.“ A jaká jsou doporučení Josefa Bagára pro mladé cimbalisty? „Musí hodně chtít, aby dobře hrál, protože cimbál je hodně těžký nástroj. Tam fakticky musí mít strašnou vůli u toho cimbálu, tam strašně záleží na tom paličkokladu, špatně to zahraje, všechno je to tam cítit. Prostě musí mít vůli, jak nemá vůli, tak ať nehraje.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout: Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu, nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií - a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je romove.cz a najdete nás i na Facebooku. Mangav tumenge lači rači, likérem paš peste. Šunaha pes pro aver sambat.Hezký večer anebo dobrou noc vám přeje Iveta Demeterová. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |