Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Romští asistenti prevence kriminality působí ve společných hlídkách se strážníky už rok a čtvrt.

Vidět je můžete hlavně v centru Brna, v okolí Cejlu a Bratislavské ulice. Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema je jejich práce přínosná.

„Asistenti se osvědčili především ve výborném zprostředkovávání kontaktů s romskou komunitou, podařilo se jim zadržet i několik pachatelů trestných činů i přestupků a pomáhají třeba při doprovodu dětí do škol, případně pokud vidí chybějící dopravní značku,“ popsal.

Výběrové řízení na nové asistenty se uskuteční během ledna, nastoupit by měli na jaře. „O místo se můžou ucházet zájemci s čistým trestním rejstříkem, bezúhonní, kteří jsou spolehliví a flexibilní,“ dodal Ghanem.

Své místo bude muset ve výběrovém řízení po roce obhájit také stávající romský asistent Ján Polyak. „Na ulici jsme si vydobyli respekt. Mám dojem, že Romové se se mnou baví spíš - třeba nabádají, abych potíral drogy a prostituci, a myslím si, že to kolegovi neřekli. Jsem takový docela dobrý spojovací článek,“ vysvětlil.

Stěžuje si ale na malé kompetence, které brání bojovat s hlavním problémem romské menšiny v Brně, kterým jsou právě drogy.

„Dávka heroinu se prodává za sto korun, takže je dostupná už i malým dětem, které - když dvakrát ušetří za svačinu - si můžou koupit dávku, a z toho plyne další kriminalita. Prostituce mladých holek, které také šly s cenami dolů podle cen drogy, a krádeže. Závislí lidé prostě shání peníze na drogu,“ varuje Polyak. Marnost ale necítí. Dokonce už podal i vlastní návrh, jak situaci řešit.

„Z jeho hlavy například přišel plán, jak udělat různé kontroly právě na užívání drog mezi mladistvými v problémových lokalitách, a tam, kde už nedosáhne městská policie, můžeme zase předat informace státní policii a řetězec může začít už právě u asistentů,“ říká Jakub Ghanem.

Plat romských asistentů nebude stát město ani korunu. Půjde totiž z fondu Evropské unie.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
06.02.2016	Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
13.09.2014	Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminality	O Roma Vakeren
23.08.2014	Plzeň má dvě romské asistentky prevence kriminality	O Roma Vakeren
16.08.2014	Městská policie v Děčíně už nemá peníze na asistenty prevence kriminality, nahradí je dobrovolníci	O Roma Vakeren
19.10.2013	Sokolov zaměstnává čtyři asistenty prevence kriminality	O Roma Vakeren
29.07.2013	Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminality	Zprávy ze života Romů
27.07.2013	Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistenti	O Roma Vakeren
09.02.2013	Asistenti prevence kriminality se ve Štětí osvědčili	O Roma Vakeren
22.12.2012	Asistenti prevence kriminality přistupují ke své práci s nadšením	O Roma Vakeren

Výstavu Věřte – nevěřte / Paťan – Ma paťan tvoří tři základní linie. První z nich je časová osa, která sleduje vývoj informování o Romech v jednotlivých obdobích. Kurátor výstavy Michal Schuster to upřesňuje:

„To znamená do roku 1918, pak za první Československé republiky, pak za Protektorátu Čechy a Morava, pak v poválečném období do roku 1989; pak následuje období do roku 1993 a později po rozdělení Československa do roku 2013. Každá ta část je ilustrována přímo na konkrétních ukázkách především tištěných článků, ale samozřejmě i ukázek později z internetu.“

A jak se například o Romech psalo v 19. století?

„Dá se říci, že ty zmínky a to, jak média informovala o Cikánech, jak se tehdy psalo, se de facto nezměnily do současnosti. To znamená, že většinou nacházíme zmínky o nějaké zločinnosti, o kriminalitě, která budila nejvíce pozornost. To byly ty zprávy, které lidé měli rádi, ta černá kronika, to, co láká v těch médiích dodnes. A na druhou stranu stejně jako dnes se tam objevily informace, byť sporadicky, o kultuře, především o hudbě.“

Druhá, vůbec nejdůležitější, část výstavy se zaměřuje na romské novináře a romská média.

„S tím se setkáváme až na přelomu 60. a 70. let, kdy Svaz Cikánů-Romů jako první romská organizace u nás začal vydávat svůj první interní magazín Romano ľil, kde se dokonce začalo psát v romštině. Ale ten největší boom romských médií samozřejmě nastal až po roce 1989 s tím, že částečně i v té druhé polovině 80. let už bylo možné některé časopisy vydávat.“

Třetí část výstavy přináší podrobný pohled na tři velké mediální kauzy, které se týkají Romů a které se v různých podobách a intenzitě dlouhodobě objevovaly či objevují v médiích. První z nich se týká Let u Písku.

„To znamená kauza bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora, která je v současné době velice oblíbeným mediálním tématem v souvislosti s tím, že na místě toho tábora stojí velkovýkrmna vepřů a řešení té otázky, zda ten vepřín má být odstraněn a postaven zde památník, je velice dlouhodobá kauza, která se objevuje vždy každý rok.“

Další kauzy se týkají migrace Romů.

„Další kauzou nebo kauzami jsou případy, které se týkají migračních vln Romů ze Slovenska, ať už v souvislosti s rozpadem Československa v roce 1993 nebo později, když Romové odcházeli do Velké Británie nebo Kanady apod. Takže to je také velice významné silné téma, které se neustále objevuje v médiích v souvislosti s Romy.“

Třetí kauzou je případ ukrajinského chlapce z Břeclavi, který tvrdil, že ho vážně zranili Romové. To vyvolalo řadu protiromských demonstrací.

„Poslední kauzou, kterou jsme si vybrali, byla jedna z nejaktuálnějších, která zároveň ukazuje i ten posun informování o Romech a zároveň sílu médií, což je Břeclavská lež.“

A jak historik Michal Schuster dodává, lživých mediálních zpráv o Romech je daleko více...

„Poslední velmi zajímavou částí jsou tzv. vymyšlené kauzy, což je věc, která čím dál více objevuje v médiích – to, že sami novináři si dokonce vymýšlejí některé kriminální činy Romů, píší o nich články... A vrcholem bylo, kdy v srpnu Prostějovský večerník použil fotografii sportovních fanoušků z Číny a jako ilustrační fotografii ji umístil k článku o romské kriminalitě a jednu hlavu toho čínského fanouška vyměnil za romskou. A to nám přijde už jako vrchol toho, co média mohou s tímto tématem učinit!“

U mediálních zpráv o Romech je také zajímavé sledovat doprovodné fotografie.

„Když se na ně podíváme, tak mají ve čtenářích nebo divácích evokovat strach z romské menšiny. Když se podíváme na některé články z internetu, tak se u nich neustále objevuje fotografie ruky s vytaseným nožem, který má evokovat ten strach z útoku, z napadení, z toho násilí, které se má ve velké míře páchat na té většině tou menšinou. Takže i toto je velice zajímavá oblast, které jsme se částečně ve výstavě věnovali.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
19.10.2014	V Krásnohorském Podhradí se sešli romští novináři	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
08.07.2013	Média Romy neberou jako partnery	Zprávy ze života Romů
11.04.2013	Agentura pro sociální začleňování představila výsledky výzkumu o zobrazování Romů v médiích	O Roma Vakeren
10.04.2013	Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník	Zprávy ze života Romů
09.04.2013	Obraz Romů v médiích je stále jednotvárný, uvádí výzkum	Zprávy ze života Romů
16.03.2013	Romská média jsou závislá na dotacích	O Roma Vakeren
17.11.2012	Novináři přispívají k negativnímu pohledu na Romy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.01.2014	Časosběrný dokumentární cyklus Ptáčata sleduje osudy dětí z tzv. brněnského Bronxu	Zprávy ze života Romů
18.01.2014	S pedagožkou Jarmilou Zobačovou o její práci s Ptáčaty	O Roma Vakeren
17.01.2014	Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici!	Zprávy ze života Romů
28.12.2013	Česká televize odvysílá druhou sérii cyklu Ptáčata, který sleduje osudy romských dětí	O Roma Vakeren
13.11.2013	Televizní Ptáčata bojují bezprostředností i humorem proti předsudkům a xenofobii	Zprávy ze života Romů
05.12.2011	Romské děti předaly petici proti hazardu brněnskému primátorovi	Zprávy ze života Romů
17.12.2010	Ptáčata aneb Nejsme žádná béčka	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
05.01.2013	Vystoupení krasobruslaře Jevgenije Pljuščenka doprovodila romská kapela Andrepeste	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
11.06.2016	Během předsednictví Slovenska Radě EU chtějí slovenští Romové poukázat na stále rostoucí nezaměstnanost	O Roma Vakeren
10.10.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
10.08.2013	Desítky Romů z východního Slovenska našli důstojné zaměstnání	O Roma Vakeren
21.09.2011	Slovenští Romové demonstrovali před parlamentem, žádali víc práce	Zprávy ze života Romů
16.03.2005	Romové z východního Slovenska chtějí víc peněz na aktivační práce	Zprávy ze zahraničí

Hudební tradice se v rodině Bagárových udržuje po dlouhé generace. Josef Bagár a jeho rodina pochází od Košic, ze slovenské vesnice Torysky.

„Tam jsme byli 8 rodin a všichni na něco hráli! Tam, když byly hody, přišli lidi z vesnice, pozvali si je a chodili po celé vesnici a hrávali. Děda, táta, bratranci, to jsem byl ještě kluk, ale pamatuju si to jako dneska, v zimě, to mrazilo, oni se oblékli a šli… Vrátili se třeba až večer.“

Do Brna se otec Josega Bagára, známý cimbalista, přestěhoval i s rodinou v roce 1965 a v Brně se také začala psát slavná kapitola hudební rodinné kroniky, která pokračuje až dodneška.

„Táta byl hudebník, hrál v Levoči, v hotelu v Rožmberku, no a pak přišel do Brna do práce, udělal si tady cimbálovku s Eugenem Horváthem a hráli až do roku 1987.“

Jejich cimbálová kapela se za tu dobu proslavila po celém Československu. Zazářili například v oblíbeném slovenském seriálu Život bez konca nebo v dokumentu České televize Rom hraje, zpívá, tančí. Hra na cimbál se stala osudovou také Josefovi Bagárovi mladšímu, přestože studoval původně hru na klavír.

„Táta si koupil cimbál, naučil se na něj hrát ten a já jsem se tak jednou na něj díval a říkám: ‚Tati, nemůžeš mě taky naučit něco na ten cimbál?‘ ‚Synku, až se já naučím, tak tě taky naučím.‘ A od té doby hraju na cimbál, od patnácti roků.“

Tak, jako jeho otec hrál celý život s Evženem Horváthem, Josef Bagár spojil svoje hudební působení s kapelou Ivana Gašpara Hrizka, se kterou hrál od roku 1981.

Procestovali celou Evropu, ale nejčastěji za dobu svého působení hráli na – dnes už neexistující – farmě Bolka Polívky.

„V Olšanech, tam jsme byli 17 let, dennodenně jsme tam byli. Narozeniny, Silvestr, prostě bez nás to tam nebylo. Spoustu lidí jsem tam poznal – herce, herečky, režiséry… Takže jsme hráli mimo pondělí, od sedmi do dvanácti a on měl někde vystoupení, přišel a ‚Nikam, kluci, jedem! ‘ A už to jelo až do rána.“

S cimbálovkou Ivana Gašpara Hrizka se také Josef Bagár coby cimbalista nejvíc proslavil.

„A jako poslední z naší pětičlenné kapely, Josef Bagár, Totko, toho určitě zná každý! (potlesk)“

S touto cimbálovkou přestal hrát Josef Bagár na přelomu roku 2012/2013. Dnes kromě práce v Muzeu romské kultury pomáhá se svým synem Josefem, který je také hudebník, své vnučce Monice Bagárové, která koncertuje jak v Čechách, tak na Slovensku.

„Teď chceme udělat takovou sérii romských písniček a možná, že dvě dáme – teď bude mít nové cédéčko, možná že tam dáme něco romského.“

A jaká jsou doporučení Josefa Bagára pro mladé cimbalisty?

„Musí hodně chtít, aby dobře hrál, protože cimbál je hodně těžký nástroj. Tam fakticky musí mít strašnou vůli u toho cimbálu, tam strašně záleží na tom paličkokladu, špatně to zahraje, všechno je to tam cítit. Prostě musí mít vůli, jak nemá vůli, tak ať nehraje.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3