Vytištěno 29.09.2023 01:49 21-12-2013 Jana Šustová, Robert Hoza, Alica Heráková, Jan Josef Rosenberg Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes Vám nabídneme vánoční povídání, zamyšlení a také vzpomínání. Porovnáme svátky Vánoc dnes a v poválečné době, o kterých nám poví Marie Absolonová, a navštívíme literární setkání na Slovensku. =[ Reportáž ]=
Vánoce chudých Romů na východě Slovenska ve vzpomínkách Marie Absolonové
Stromeček, dárky, cukroví a štědrovečerní večeře. Věci, bez kterých bychom
si Vánoce nedokázali už ani představit. Romské Vánoce ale v minulosti
vypadaly úplně jinak. Na to, jaké byly vánoční svátky pro chudé Romy na
východě Slovenska před pár desítkami let, vzpomínala nad přípravou vánočního
cukroví pamětnice, paní Marie Absolonová z Brna.
„My jsme poznali víc zimy než tepla. Ráno se zatopilo, šetřili jsme, tak jsme topili do večera. Měli jsme netěsnící okna, tak se to teplo vyfoukalo, pod peřinama jsme byli a byla nám zima. Ráno do školy – a žádné boty. Maminka nám obalila nohy, vzala noviny, dala nám je na nohy, obalila nějakým hadrem…“ Z dnešního pohledu zní takové vyprávění až neuvěřitelně… Bylo ale každodenní realitou, o to smutnější, že se týkalo také Vánoc. Ozdobený stromeček v dnešní podobě romské děti neznaly. „To maminka koupila větvičky a z těch větviček u nás jeden navrtal a udělal stromeček. A bylo to docela hezký. Že jo, dvě kila kostkového cukru – to stálo tehdy 8 korun kilo kostkového cukru… A abychom viděli pomeranč, to jsme nevěděli, co to je… Jabka ano, to jsme kupovali od Maďarů za dvě koruny kilo a to jsme věšeli na stromek jak blázni… Jabka, všechno možné, abychom měli pěkný stromek.“ To, na co jsou dnešní děti zvyklé a na co se taky těší se nejvíc, jsou dárky. Ani ty ale nebyly v padesátých letech v chudých romských rodinách zvykem. „My jsme ani nevěděli, že se k Vánocům dávají dárky. Nám babička koupila ponožky, když jsme byli tady v Čechách, rukavičky a čepičky, zabalila je a dala pod stromek. My jsme si toho nevšímali. Až potom ona přišla a lomila rukama, že co jsme zaostalí? ‚Však jsem koupila dětem, to je dáreček, ať si to rozbalí, ať z toho mají radost! ‘ No, měli jsme radost, samozřejmě, ale my jsme nevěděli, co tam v těch papírech je, my jsme neměli zájem, protože jsme to nepoznali...“ Po příchodu do Čech za babičkou tak paní Absolonová i její sourozenci zažili Vánoce úplně jinak, než jak je znali. S moudrým nadhledem dnes paní Absolonová hodnotí i výzdobu stromečku. „Najednou přišla babička a ona nám donesla ty krabice a my jsme z toho byli vyděšení, ono se to lesklo, bylo to barevné, všelijaké…“ Změnilo se také to, co se na Štědrý večer jedlo. Poslední vzpomínka paní Absolonové patří právě jídlu. „Jídlo? Placky z mouky na kamnech pečené. Žádné buchty nebo cukroví, to vůbec ne.“ Odchod za prací a lepším životem tak pro mnoho Romů znamenal velkou změnu také v tom, jak slavili a slaví vánoce. Nezbývá než tedy popřát, abychom se měli i nadále lépe než naši předci a abychom také svým dětem dokázali předávat i tyto vzpomínky, aby se na ně nezapomnělo a aby si i naše děti dokázaly dnešních krásných Vánoc vážit. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Literární klub v Banské Bystrici sdružuje 23 romských spisovatelů
Literární klub v Banské Bystrici sdružuje 23 romských spisovatelů z celého
Slovenska. Tento rok organizátoři pro literární prezentaci vybrali
Rimavskou sobotu. Více se dozvíte v příspěvku Roberta Hozy. Pozval totiž k
mikrofonu člena klubu literátů Kolomana Cicka, který pracuje jako
pedagogický asistent na základní škole ve Velkém Krtíši.
Zde si můžete příspěvek poslechnout: =[ Reportáž ]=
Na Vánoce se Romové svátečně oblékli a chodili koledovat
Kromě otce, matky a dětí patří do tradiční romské rodiny i další příbuzní.
Bez nich si v minulosti, ale v mnoha případech i dnes, Romové nedokázali
představit oslavu narození Ježíše. Dříve muzikanti obcházeli na Štědrý den
rodiny místních ne-Romů, byli svátečně oblečeni a hráli vánoční koledy. Na
Slovensku dodržují tuto tradici dodnes. Se svými vzpomínkami nás seznámí
romista a historik Ladislav Goral v rozhovoru s kolegou Janem Rosenbergem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Andrej Giňa vypráví, co si Romové na Vánoce vinšovali
Už za tři dny touto dobou bude Štědrý večer – večer plný zvyků, tradičního
jídla, dárků, rodinné pohody a zářících dětských očí. Ale pro leckoho v naší
společnosti může naopak být večerem plným smutného osamění anebo stresu ze
spousty příprav. My se teď s Janou Šustovou zaposloucháme do vánočních
vzpomínek romského spisovatele Andreje Gini, který pochází ze Slovenska a v
současné době žije v Rokycanech.
„Na Slovensku, to jsem byl ještě dítě, a tam to bylo takové velice jednoduché – žádné dárky se nedávaly, ani jsme nevěděli, co to je, že se nějaké dárky dávají. Ale zachovávaly se různé tradice: chodilo se koledovat a hodně se chodilo vinšovat, to chodili všichni dospělí. Táta byl hodně dobrý muzikant a chodil s kapelou od domu k domu a tam hráli a vinšovali. Takže pak přivezli i nějaké to jídlo, nebo i možná nějaké peníze, aby se přečkala ta zima.“ Když bylo Andrejovi Giňovi deset let, jeho rodina se přestěhovala do Čech. Bylo to v roce 1966. „Potom tady v Rokycanech, kam jsme se přestěhovali, se už přebíraly zvyky těch ostatních českých občanů, ale zachovaly se i ty naše. Aspoň tedy u nás.. Ale vlastně u všech rokycanských Romů se to dodržovalo – chodilo se vinšovat chodilo se hrát k Romům, i to jídlo se dávalo tradiční, říkali tomu bobaľki, to jsou takové kuličky, takové národní jídlo. Takže ty tradice se dodržovaly – hrálo se, zpívalo, chodilo se koledovat a vinšovat těm našim, těm Romům. Ke gádžům jsme si netroufali, ale to vím, že děti chodily koledovat i k těm ostatním občanům.“ Ze vzpomínek Andreje Giňi se vynořuje i to, co si Romové na Slovensku na Vánoce vinšovali: „Me tumenge vinšinav pre kadi karačuň, but bacht, sasťipen, lačho dživipen, but Roma dodžiďile pes, the amen pes te dživas pre aver berš pes adaj pale te sdžas!“ Do češtiny se to dá přeložit takto: „Já Vám k Vánocům vinšuji zdraví, štěstí, spokojenosti, tak jako se mnoho Romů dožilo Vánoc, tak nechť se i my dožijeme těch příštích. Abychom se tu napřesrok zase znovu sešli!“ A jak Andrej Giňa dodává, podobné vinšování se používalo i na Nový rok: „Me tumenge vinšinav pre kada Nevo berš – tedy na tento Nový rok. A pak to samé: but bacht, sasťipen, lačho dživipen, but Roma predžiďile, the amen te predživas, a bachtales pes te sdžas, pre aver beš!“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Vánoční zvyky Romů z Východního Slovenska
Stanislava Ondová nám v rozhovoru s Renou Horvátovou přiblíží tradiční
romské zvyky pocházející z Východního Slovenska. Dozvíme se také, jaké
pokrmy podává na Štědrý den a co je jejím největším vánočním přáním.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Za chvíli bude 21 hodin, O Roma vakeren s datem 21. prosince už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Klidný večer vám přeje Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |