V životě mají stejnou startovní čáru jako všichni ostatní, přesto se ale setkávají s předsudky. Některé romské děti stále končí v bývalých zvláštních školách, šance na další vzdělání je pak velmi malá. Jsou ale mezi nimi ti, kteří se dokázali dostat na vysokou školu. Odhadem je jich víc než sto. Zvýšit počet romských vysokoškoláků se snaží Romský vzdělávací fond, který letos podpořil 38 studentů.

„Třetím rokem studuji Ostravskou univerzitu, obor sociální práce. Pomáhat lidem cítím jako životní poslání, ale vzhledem k tomu, že jsem Romkou, tak momentální situace vyžaduje pomáhat Romům,“ vysvětluje Andrea Červeňáková, proč se dala na studium vysoké školy.

Podobný obor studovala už na střední škole. K dobrému vzdělání ji odmalička vedli rodiče, oba mají vysokoškolský titul. „V prvé řadě je důležité věřit v sám sebe, v to, že ten život nebude jednoduchý a že to dokážete,“ říká Andrea.

Naopak rodiče Miroslava Siváka mají jen základní vzdělání, přesto ho ke studiu Lékařské fakulty UK v Plzni motivovali právě oni:

„Viděli, jak to v životě chodí, když mají jen základní vzdělání, jak je těžké uplatnit se na trhu práce i profesně v životě, tak mi vštěpovali, že jestli nechci takhle dopadnout, tak je třeba na tom zapracovat.“

Oba studenti jsou stipendisté Romského vzdělávacího fondu. Jeho zástupci se snaží zvýšit počet vysokoškolských studentů. Loni zájem stoupnul zhruba o čtvrtinu. Podporu dostalo 38 lidí.

„Řada romských dětí stále ještě končí na praktických školách, kde pak ten postup na střední školu je samozřejmě daleko omezenější, takže i ten počet romských vysokoškoláků sice roste, nicméně je stále nedostatečný,“ uvádí koordinátorka fondu Iva Hlaváčková.

Stipendisté podle ní dokládají svůj studijní průměr, eseje, motivační dopisy nebo třeba i referenční dopis, aby získali od fondu podporu. Když jsou vybráni, dostanou zhruba 20tisíc korun na akademický rok. Hradí z toho ubytování, ale i knížky.

Za devět let fungování fondu bylo v Česku rozděleno 205 stipendií. Fond působí ve 13 státech střední a východní Evropy.

Poslechněte si celý příspěvek redaktorky Kláry Bílé

Poslech v mp3