Přídechové hlásky a osmý pád - to jsou některé z rozdílů mezi češtinou a romštinou. A právě tu si dnes připomínáme v rámci Mezinárodního dne romského jazyka.

Příbuznými jsou indické jazyky jako je hindština nebo bengálština. Pro Čechy proto není romština zdaleka jednoduchá. Přesto se ji někteří snaží naučit. Romština zaujala například Kateřinu Spičákovou, která se ji tento podzim začala učit.

„V létě probíhalo několik pokusů o pogrom a moji kamarádi byli na straně proti rasistům. Mě zaujalo, že s Romy nemám vůbec žádnou zkušenost. Přišlo mi, že Romy znám buď z televize nebo z Cejlu. Tak jsem si našla kurz romského jazyka a zapsala se na něj, abych poznala tu kulturu více,“ vysvětluje dívka.

Kromě ní jsou v kurzu převážně lidé, kteří ve svém volném čase jako dobrovolníci doučují romské děti. Kurz vede v současnosti Jana Habrovcová. Upozorňuje, že i v hovorové češtině používáme některá slova původem z romštiny.

„Všichni znají výraz pro psa – čokl, který pochází z romského ‚džukel‘ nebo třeba když je něco žůžo, když se nám to líbí. Žůžo je přídavné jméno, které v romštině znamená čistý,“ popisuje Habrovcová.

Dialekt romštiny, kterým mluví v Česku nejpočetnější skupina Romů, je však podle Habrovcové na ústupu. Rodiče se snaží, aby jejich děti mluvily spíš česky, protože tak lépe zapadnou v českých školách.

Reportáž o romštině připravila redaktorka Martina Pelcová

Poslech v mp3