Značnou nevoli ředitelů i učitelů praktických škol v celé republice vyvolal nedávný příkaz České školní inspekce, aby na základě požadavku ministerstva školství spočítali romské žáky s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením. I přes výhrady nakonec většina z nich požadovaný dotazník odeslala, i když někdo napsal ostentativně nulu.

Vše začalo prohraným sporem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, objasňuje mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Marek Zeman. Soud dal před šesti lety za pravdu tvrzení, že mnohé romské děti byly z běžných základních škol vyřazeny nikoliv kvůli mentálním postižením, ale kvůli etniku.

„Co se týče konkrétního sběru dat, toto souvisí s akčním plánem výkonu rozsudku, to znamená, že my jsme se zavázali, že každý rok budeme provádět šetření zaměřené na romské děti,“ vysvětluje Zeman a dodává:

„Ve Štrasburku musíme dokázat, že plníme to, k čemu jsme se zavázali - zařazování dětí do praktických škol, aby tam nebyly zařazovány čistě automaticky jenom proto, že jsou romské, a to si myslím, že by měl být hlavní cíl, proč se všechna tato opatření dělají.“

Podle ministerstva podobné sčítání proběhlo už několikrát, současné výhrady proto příliš nechápe. Souviset to ovšem může s tím, že praktické školy mají právě kvůli kritice evropských institucí velmi nejistou budoucnost.

Proto se také ředitelé většinou nechtěli vyjadřovat na mikrofon. Výjimkou je třeba ředitelka brněnské Základní školy Sekaninova Alena Kohoutová:

„Metodika je nehumánní a pro naše děti ponižující. Myslím si, že nevyřeší nic jakékoliv sčítání, natož určování, podle jakého programu se žák, romský žák učí,“ říká Kohoutová a doplňuje:

„Nesouhlasím a moc bych si přála, aby především šlo o to, aby děti byly ve škole, měly, co mají mít ve škole a mohly se ve škole v klidu učit. Je jedno, jestli je to škola taková nebo maková, jde o to, abychom děti mohli učit a děti se chtěly učit.“

Křeček: Je to i evropský problém

I zástupce ombudsmana Stanislav Křeček má k praktickému provedení sčítání romských žáků s lehkým mentálním postižením určité konkrétní výhrady.

Navíc se obává, abychom na základě striktního plnění požadavku Evropského soudu nevzali možnost vhodné formy vzdělávání i těm dětem, které sice nemají mentální problémy, ale kvůli sociálnímu vyloučení se nemohou v běžných školách dobře uplatnit.

„Já mám velmi vážné podezření, že při řešení tohoto problému nám nikdo zvenku neporadí,“ soudí Křeček a pokračuje:

„Já se velmi obávám, že ani soud pro lidská práva nemá informace o tom, jak situace ve skutečnosti vypadá, jaké problémy řešíme a s jakými problémy se musíme vyrovnat. Není to jen český problém, je to i evropský problém a hledat jednoduchá řešení k ničemu není dobré.“

Výsledky sčítání má Česká republika s dalšími dokumenty předložit výboru ministrů Rady Evropy do konce roku.

Co vadí ředitelům praktických škol na sčítání romských žáků, zjišťoval reportér Ivan Holas

Poslech v mp3