Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 04.10.2023 15:14

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
07-09-2013  Jana Šustová, Magdaléna Trusinová, Robert Hoza, Renata Horvátová

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Od doby, kdy tragicky zemřela průkopnice české romistiky Milena Hübschmannová, uplynulo přesně osm let. My si ji dnešním vysílání připomeneme a řekneme, o co všechno se tahle významná žena zasadila. Představíme také romského studenta, který za studiem míří až do Číny, a podíváme se do farnosti, kterou vede romský kněz.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrou
Zítra uplyne osm let od tragické smrti zakladatelky české romistiky Mileny Hübschmannové. Tahle neobyčejná žena například sestavila česko-romský slovník a v roce 1991 se zasadila o to, aby se na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze mohla romistika studovat. Několik let pracovala i v Československém rozhlase v literární a divadelní redakci, kde se často snažila do vysílání prosadit i romskou lidovou slovesnost. Pokračuje Jana Šustová.

Milena Hübschmannová (Foto: Jana Šustová) Byla motorem, inspirátorkou a hybatelkou – takovými slovy na Milenu Hübschmannovou vzpomíná řada romských osobností v souvislosti s tím, že mnoho Romů povzbuzovala k literární tvorbě v romštině. K autorům, které inspirovala k psaní, patří například Tera Fabiánová, Elena Lacková, Andrej Giňa a Hilda Pášová. Spisovatel Andrej Giňa o ní řekl: „Ona se k nám chovala jako k sourozencům a když sem přišla, tak sem přišla jako domů.“ Spisovatelka Hilda Pášová vzpomíná na své první setkání s Milenou Hübschmannovou takto:

„My jsme se poznaly, když mi bylo asi osmnáct let, čistě náhodou – zprostředkovaně přes Teru Fabiánovou, což byla moje sestřenice. Tehdy jsme hráli divadlo, bylo to nějaké ruské drama a vystupoval tam také nějaký romský taneční soubor, takže jsme tam hráli v jedné hře. A Terka na to představení pozvala i Milenu, takže já jsem jí poznala v těch osmnácti letech. S tou Terkou se Milena znala už mnohem dřív. A od té doby se datuje naše přátelství, protože právě od toho večera jsme vůbec neztratily kontakt. Ona byla úžasná a byla jsem s ní strašně ráda, kdykoliv měla chvilku, tak jsme si volaly nebo jsme se navštěvovaly.“

První povídka Hildy Pášové má název Žít se musí a vypráví o událostech druhé světové války v jejích rodných Vlčanech na jižním Slovensku. K napsání povídky ji povzbuzovala právě Milena Hübschmannová.

„Ona byla velice vytrvalá a co si vzala do hlavy, to musela uskutečnit. Ona byla takový motor, který přinutil řadu Romů, aby začali psát. Připadala mi pořád jako Alenka v říši divů, protože cokoliv jsem jí vyprávěla, tak jí připadalo velmi zajímavé, říkala: ‚To se musí napsat, to se musí zaznamenat!‘ Byla velmi emotivní, protože když jsem jí vyprávěla obsah té povídky, kterou jsem hodlala psát, tak se při tom úplně rozplakala. Pak řekla, že to musím určitě napsat. A byla tak vytrvalá, že jsem si sedla a začala jsem to psát.“

Když Hilda Pášová povídku dokončila, podnikla Milena Hübschmannová ještě další kroky.

„Tím výsledkem potom byla tak nadšená, že bez mého vědomí se postarala o to, aby ta povídka byla přeložena do angličtiny, do češtiny jsem jí překládala já a psala jsem jí v dialektu romštiny, kterým se hovoří na jihu Slovenska. A s těmito překlady, aniž já bych o tom něco věděla, tu povídku poslala do Itálie, kde se každý rok konala mezinárodní soutěž romských autorů v hudbě, zpěvu, psaní veršů, psaní prózy, a tam to vyhrálo druhou cenu. Já jsem se to dozvěděla až potom, když jsem dostala pozvánku, abych přijela do Itálie si převzít cenu. Vůbec jsem o tom neměla tušení, takže jsem z toho měla velikou radost a ona samozřejmě také. Říkala: ‚Vidíš to. Tak a teď musíš psát další věci, které jsi mi vypravovala!‘“

Po revoluci získala Milena Hübschmannová za svou činnost řadu ocenění, například Cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Charta 77, a z rukou prezidenta Václava Havla převzala v roce 2002 medaili za zásluhy III. stupně. Zemřela 8. září 2005 ve věku 72 let při autonehodě v Jihoafrické republice. V její osobě Romové ztratili nejen učitelku, ale i matku a sestru. Její odkaz však žije dál!

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Učitelka, moderátorka a redaktorka Hilda Pášová vzpomíná na poválečný odchod své rodiny ze Slovenska z prací do ČeskaO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
31.08.2013Rodina Hildy Pášové přišla do Čech za prací z osady na SlovenskuO Roma Vakeren
03.11.2012Spisovatelka Hilda Pášová píše knihu o válečné a poválečné historii své rodinyO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Josef Karvay by po gymnáziu v Hong Kongu chtěl pokračovat na Harvardu
Sedmnáctiletý Josef Karvay měl od září nastoupit do dalšího ročníku jedné střední školy ve Vsetíně. Jenže se naskytla příležitost, která se neodmítá – odletět do Hong Kongu a rok tam v angličtině studovat na tamním gymnáziu. Mladý Rom věří, že právě studium v zahraničí mu pomůže otevřít brány těch nejprestižnějších univerzit světa, kde bude pokračovat ve vysněném studiu práv. Jak se na odjezd do Číny připravuje a na co se nejvíc těší, se ho ptala Renata Horvátová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Církve jsou místem, kde soužití Romů a majority funguje dobře
Letošní prázdniny se kromě jiného nesly i v duchu protiromských demonstrací. A právě v této situaci je asi důležité si připomínat místa, kde soužití Romů a majoritní společnosti funguje bez problémů. Jedním z takových míst jsou společenství věřících lidí. Podrobněji už Magdaléna Trusinová.

Romové v evangelickém kostele U Salvátora v Praze (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
29.11.2014Evangelikální víra změnila život amerických RomůZprávy ze života Romů
01.09.2013Věřící Romové v ČeskuZprávy ze života Romů
05.01.2013Křesťanská víra způsobuje velké změny v životě romských komunitO Roma Vakeren
12.11.2012Romové, Bůh a církevZprávy ze života Romů
01.11.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný programZprávy ze života Romů
04.10.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží představí Romy z pohledu křesťanskéhoZprávy ze života Romů
09.09.2012Hergot!: Devla je PánZprávy ze života Romů
06.05.2012Jak evangelíci vnímají zbožnost RomůZprávy ze života Romů
30.06.2006Praha přivítá Setkání věřících RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Duo Farsa se věnuje flamencu
Fero Godla a Dušan Onody vystupují na Slovensku jako Duo Farsa. Flamengu se věnují už od roku 1994, kdy byli studenty soukromé konzervatoře v Košicích. Více už kolega Robert Hoza.

Duo Farsa (Foto: https://www.facebook.com/DuoFarsa)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Kovářství patří k typickým romským řemeslům
Dnes v O Roma vakeren otvíráme cyklus o tradičních romských řemeslech, obyčejích a zvycích. Řemesla byla odedávna spjatá hlavně s pohybem. Asi nejtypičtější romská řemesla souvisela se zpracováním kovu. Iveta Demeterová si k mikrofonu pozvala historika Muzea romské kultury v Brně Michala Schustera. A ptala se ho právě na kovářství.

Výrobky romského kováře (Foto: Jana Šustová)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
13.07.2007Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Z dnešního O Roma vakeren je to už všechno. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině tady na Radiožurnálu nebo v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií – a to vždy v 19:45. Najdete nás ale také na internetu – adresa je www.romove.cz a náš pořad je i na Facebooku.

Mangav tumenge lači řači.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/26074
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003