V Hodoníně u Kunštátu si dnes připomněli památku Romů, kteří tam v letech 1942 a 1943 zemřeli v nacistickém internačním táboře. Romové tam v otřesných podmínkách čekali na transporty do koncentračního tábora v Osvětimi. Přežilo jich jen pár desítek.

Tím, co Romové mají nejraději, tedy hudbou vzdali dnes poctu obětem romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu účastníci pietního aktu.

Připomněli si, že za války tam byl internační tábor, pověstný nelidskými podmínkami.

„Byly zde internovány celé romské rodiny, od nejmenších po nejstarší. Celkem táborem za dobu existence prošlo přes 1400 osob. Ten tábor byl protektorátní, čili vedli ho čeští protektorátní úředníci, policisté. Fungoval tady velice přísný táborový režim, těžká práce, také ubytovací kapacita byla několikanásobně překročena, takže úmrtnost především dětí tady byla vysoká,“ líčí historik Michal Schuster.

Právě skutečnost, že tábor vedli Češi podle romského aktivisty Karla Holomka dodnes Romy mrzí:

„Bachaři tady byli čeští četníci a ti tady vytvořili naprosto nežitelné prostředí. K vězňům byli mimořádně krutí. Byl to moment, který těžko vnímáme. A zejména okolnost, že nikdo z těchto lidí nebyl nikdy potrestán. Soud je osvobodil.“

Jedním dechem ale dodává, že nechce jitřit staré rány. Naopak tématem dneška je podle něj sjednocení:

„Pieta je jenom jedna, není romská, nebo česká. A měla by přispívat ke sjednocování. Takže tohle vyvolává otázku, jestli už není čas se nějak sjednotit alespoň na základních principech. Tolerujme se a uznejme, že i romské oběti své životy nepoložily nadarmo. Protože ukázaly, jaké myšlenky jsou zcestné, které nevedou k nějakému solidnímu řešení. A to je to memento mori, které by mělo sloužit všem lidem kolem dokola," je přesvědčen Holomek.

Internační tábor dnes připomíná opravený vězeňský barák, který se tu dochoval, kde by v budoucnu měla vzniknout expozice o událostech, které se tam staly. Připravuje se také postavení důstojného památníku.

Na pietním aktu natáčela redaktorka Zuzana Kopuletá

Poslech v mp3