Stává se z toho víkendová tradice: Neonacisté, pochodující ulicemi českých měst v doprovodu zradikalizovaných místních občanů, Romové, pořádající v parku happening proti násilí, a mezi nimi za miliony korun extra nasazení policisté z pořádkových jednotek, nad nimiž krouží policejní vrtulník. K vidění naposled v sobotu ve Vítkově.

A důvod? Vítkovský starosta zdůrazňoval před televizními kamerami, že ve městě se co do soužití s romskou menšinou neděje nic mimořádného. Nic, co by bylo, jak řekl, „nutné řešit v ulicích“. Přesto radnice extremistům, stejně jako v jiných městech České republiky, i ve Vítkově vstřícně vyklidila pole: z ulic nechala odvézt popelnice, vydala zákazy parkování a nabádala lidi, aby si zabezpečili majetek. Že může dojít k násilnostem, tedy úředníci evidentně čekali. Přitom mají jistě i oni k dispozici čtyři roky starý manuál ministerstva vnitra s pokyny, co všechno je třeba při povolování extremistických demonstrací zohlednit.

Směrodatný je přitom například nejen oznámený účel protestu, ale zrovna tak i to, kdo ho pořádá a jak může shromáždění souviset s místem, kde se má odehrát. Už jen letmý pohled na webovou stránku organizátorů protestu ve Vítkově, skupinu, která si říká „Čeští lvi“, přitom nemůže nechat nikoho soudného na pochybách, co jsou zač. Náhoda není ani to, že si vybrali zrovna Vítkov, kde při rasově motivovaném žhářském útoku málem přišla o život tehdy dvouletá holčička, jejíž statečný boj s popáleninami sledovala celá veřejnost. Sobotní pochod neonacistů pod heslem „naše město, naše ulice“ měl evidentně ukázat, kdo je ve Vítkově pánem. Místní politici proti tomu ani nehlesli. Nezaštítili, natož pak že by iniciovali, projevy občanského nesouhlasu s extremismem a násilím. Promarnili příležitost vyslat zřetelný signál, komu patří město.

Je to přitom důležitější, než se zdá: Vítkov je totiž všude. Zítra třeba i v Milovicích, kde rodina s paterčaty žije po návratu z porodnice pod stálou policejní ochranou a nainstalovala vzhledem k masivním nenávistným projevům a výhrůžkám do oken svého bytu speciální fólie proti útoku zápalnou lahví. O atmosféře ve společnosti to vypovídá víc než všechny sociologické studie dohromady. Dokud se nezmobilizuje alespoň část oné pověstné „mlčící většiny“ bude na místě předpoklad, že je prosáklá latentním rasismem, který si odmítá i přiznat. A extremisté budou dál větřit šanci.