Vytištěno 01.10.2023 20:34
04-05-2013 Jana Šustová, Iveta Demeterová, Robert Hoza, Alica Heráková
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.
"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.
Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
A o čem bude řeč? Zavzpomínáme na hromadné transporty Romů z Protektorátu Čechy a Morava do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim-Březinka, od kterých letos od nich uplynulo 70 let. Představíme nový projekt „Kdo jsem, odkud jsem přišel, kdo je má rodina?“. A zastavíme se také u našich východních sousedů.
Bacht tumenge savorenge so šunen amaro vakeriben. Adadžives povakeraha pal o dujto mariben the leperaha Gipsy food festival. Som but lošaľi hoj amenca sako sambat šunen nevipena andalo romano dživipen.
V prosinci roku 1942 nařídil říšský ministr vnitra a vůdce SS Heinrich
Himmler nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z
Německem okupovaných území v osvětimském táboře. Z Protektorátů Čechy a
Morava tam bylo deportováno asi 5500 Romů, z nichž se po osvobození vrátilo
pouze 583 osob. Jak říká historik Michal Schuster z Muzea romské kultury,
hromadných transportů z našeho území proběhlo několik:
„Tím prvním (transportem) byl ten brněnský 7. března 1943, pak následovaly další transporty z Prahy těch českých Romů, a později pak z Olomouce, Ostravy a dalších míst. V dalším období roku 1943 pak přišli na řadu vězňové těch tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v srpnu roku 1943 pak byla odtransportována většina vězňů hodonínského tábora.“
V současné době se ve vládě jedná o tom, že 7. březen by jako Den památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války mohl být v českém kalendáři zařazen mezi významné dny. Jedná se o datum prvního transportu Romů z našeho území. Odkud Romové poprvé hromadně do továrny na smrt odjížděli, upřesňuje Michal Schuster.
„V Brně byly vybrány stáje jízdní protektorátní policie, které se nacházely v Masné ulici a sousedily s obrovským komplexem tehdejších brněnských městských jatek, kde právě byla železniční rampa, která byla využívána pro účely těch jatek. A tam mohli pohodlně ty vězně, aniž by to nějak rušilo chod brněnského hlavního nádraží, což by samozřejmě pro cestující bylo nepříjemné a vůbec pro úřady, tak využili tyto vedlejší rampy a železnice těchto jatek. Tam je tedy nahnali do těch takzvaných dobytčáků, do nákladních vagónů, a ty potom směřovaly na Ostravu a z Ostravy do Osvětimi.“
Životní podmínky na sběrném místě i během transportu byly otřesné.
„Ta sběrná místa byla určená, stejně jako ty celé transporty, pro všechny věkové kategorie pro celé rodiny, tzn. od nejmenších po nejstarších, byli tam muži i ženy. S sebou si mohli vzít opravdu jen nejnutnější věci, takže si tak zabalili do nůše nějakou peřinu na zakrytí, nějaké nejnutnější oblečení. Musíme si uvědomit, že to bylo na počátku března, kdy tehdy byla ještě velká zima. Oni tehdy přišli na to sběrné místo v Masné ulici v Brně, zde už jim byl ten majetek, který si s sebou přinesli, zabaven, a bylo jim ponecháno jen to nejnutnější oblečení a tak podobně. Zde už byli také často ostříháni do hola a následně vydezinfikováni. Aspoň tak na to vzpomínají jednotliví pamětníci, kteří říkají, že to bylo veliké utrpení, protože tam jednak byly malé prostory, takže se tam ty skupiny Romů velice mačkaly a spát mohly v těch chladných vyklizených stájích pouze na nějakém seně. Byla jim tedy velká zima. Museli tam zůstávat i několik týdnů, než došlo k samotnému odtransportování všech těch budoucích vězňů. Byly to opravdu katastrofální životní podmínky – už jen v této fázi. A to ani nemluvíme o tom, jak hrozná musela být cesta těmi dobytčáky, kdy zase pamětníci vzpomínají, že jim během té dlouhé cesty nedávali žádné jídlo ani pití a že i během té cesty zemřela celá řada těch slabých, nemocných a nejstarších vězňů. A navíc je potom čekala továrna na smrt Osvětim!“
Ne všechny hromadné transporty Romů do Osvětimi jsou dnes veřejnosti připomínány, ale alespoň v Brně, Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu se každoročně koná pietní akt. Nejbližšího z nich se můžete zúčastnit v pondělí 13. května v Letech u Písku na místě bývalého tzv. cikánského tábora, kde začne ve 12 hodin. Za oběti romského holocaustu se tam letos pomodlí kardinál Dominik Duka.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 |
Kdo jsem, odkud jsem přišel, kdo je má rodina? To jsou hlavní otázky pro mladé Romy, na které hledají odpovědi v projektu O leperiben, Paměť romských dělníků. Tým z Masarykovy univerzity spolu s nimi pomocí audiovizuální techniky zaznamenává příběhy romských rodin ve 20. století a doplňuje tak slepá místa v kulturní mapě České republiky.
Věra říká: „Máňo, nechceš si taky natočit jeden rozhovor?“ „Říkám, proč ne? Další věci se dozvím, já jsem prostě takovej člověk, že mě zajímá, kdo jak žil.“
Popisuje svůj začátek v projektu O leperiben sedmadvacetiletá Mária Tullejová z Brna. Na první workshop se dostala přes brněnskou organizaci Drom a projekt mapující historii rodin, které se do Brna přestěhovaly, ji okamžitě zaujal.
„A to mě na tom baví, že se dozvídám, co jsem nevěděla. Nikdy jsem o tom neslyšela, jaké to bylo za války nebo v těch táborech,, to mě zajímá. A i doma se ptám taťky, i když toto nemá za sebou. Ale on to ví od svých rodičů.“
Vysvětluje mladá romská maminka. Právě zaznamenávání příběhů předků je základem celého projektu.
„To vědomí kontinuity je hrozně důležité, že to jsem já a to je moje babička, která sem přišla a teď já jsem tady, protože ona sem přišla. To není nějaký obecný příběh nějakého obecného Roma, který jde za prací, to jsem já a já tady bydlím a myslím, že i pro ta děcka to může být důležitý moment uvědomění si svého místa ve světě a ve městě.“
Říká autorka výzkumu, socioložka Kateřina Siridopolu Janků, která se sociologií Romů zabývá dlouhodobě.
„Já jako socioložka vnímám jako dost problematické, že většina výzkumů, pokud se nějak zabývá v sociologii romstvím, tak se zabývá řešením sociálních problémů.“
Přibližuje svůj pohled na problematiku a dodává:
„Pokud se budeme soustředit jenom na to, tak za prvé podporujeme některé škodlivé stereotypy v uvažování o Romech a za druhé neříkáme celou věc. Jeden můj informátor a spolupracovník, který je Rom, mi to kdysi vysvětlil tak: ‚Katko, já taky, když se tady hrabe bezdomovec v popelnici, tak na tebe nevolám: Katko, Katko, Čech!. ‘ A takhle on se cítí, když se dívá na zprávy a vidí nějaké zprávy o Romech.“
Projekt Paměť romských dělníků probíhá paralelně na Ostravsku a v Brně, tedy tam, kam vedly cesty slovenských Romů za prací během 2. poloviny 20. století. Příběhy pamětníků a svých rodin shromažďují mladí Romové od loňského podzimu a jejich výstupem budou příští rok tři výstavy, dvě přímo v daných lokalitách v Brně a v Ostravě a třetí společná v Praze.
„Výstav fotek s příběhy bylo strašně moc, my hledáme, jak to udělat, aby se lidi zastavili, zamysleli a identifikovali s těmi mluvčími, aby si uvědomili, že to jsou i jejich příběhy, že i oni byli ve straně a věřili tomu a celé se to změnilo, že i oni dali všechny děti na školu a ne všechny dneska pracují, to je příběh České republiky, to jsou moderní dějiny České republiky.“
První výstupy z projektu budou prezentovány na festivalu Ghettofest v Brně, v sobotu 15. června na debatě o minulosti brněnské sociálně vyloučené lokality.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 22.08.2015 | Romské ženy – matky i údernice | O Roma Vakeren |
| 15.08.2015 | Romové a přechod k demokracii v 90. letech 20. století | O Roma Vakeren |
| 08.08.2015 | Svaz Cikánů-Romů | O Roma Vakeren |
| 01.08.2015 | S Ignácem Zimou o tradičním životě na Slovensku v době jeho dětství | O Roma Vakeren |
| 25.07.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| 18.07.2015 | Julius Absolon a komunistická strana | O Roma Vakeren |
| 11.07.2015 | Michal Čonka: Když člověk něco umí, tak se uživí na celém světě | O Roma Vakeren |
| 04.07.2015 | Michal Čonka – Do školy ve dvanácti letech aneb jak překonat nepříznivé okolnosti | O Roma Vakeren |
| 13.06.2015 | Paměť romských dělníků | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 23.03.2013 | Romští studenti Mezinárodní konzervatoře Praha interpretovali legendární Whitney Houston | O Roma Vakeren |
| 06.11.2009 | Multikulturní školy | O Roma Vakeren |
| 13.02.1998 | Liberec | Aktuality |
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren Vám přeje krásný večer, anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Mangav tumenge lači rači the šukar kurkeskero džives. Sam rado hoj sahas amenca - the amen sam tumenca.
Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003