Vytištěno 01.10.2023 10:52 08-04-2013 Lída Rakušanová
Zda tentokrát vydrží, je otázka: každý předsudek, každé paušalizování, každá věta, která začíná „já tedy rozhodně nejsem rasista, ale ti Romové…“ je kapkou jedu do jeho kořenů. Agentura pro sociální začleňování představila dnes v Praze mediální obraz Romů. Z analýzy víc než 6000 zpráv, článků a televizních a rozhlasových reportáží, sebraných za necelý rok, vyplývá zřetelně, že pokud se v novinách o Romech píše, pak je to zpravidla jen v souvislosti s negativními tématy. Často se tak do médií dostanou i zcela bagatelní prohřešky, které by ve většinové populaci sotva stály za řeč. I každodenní život romské menšiny se stává námětem zpravodajství teprve, až když představuje problém nebo ohrožení. Zločinci, výtržníci, podvodníci, rváči a násilníci mají přitom konkrétní jména a konkrétní příjmení. Spáchali konkrétní skutky. Jaké jsou národnosti, nesmí hrát roli. Ani pro policii, ani pro veřejnost. Dodat je třeba, že při vší kritice jsou ovšem média ve zdejším prostředí ještě poměrně civilizovanou ozvěnou toho, co se v průběhu polistopadových let stalo běžnou praxí na politické scéně. Paušalizující odsudky, silácká gesta a otevřeně rasistické výroky jsou dnes v této zemi poměrně spolehlivým klíčem k cestě do obecních zastupitelstev i parlamentních lavic. Nesmazatelné stopy to zanechalo i na češtině: být nepřizpůsobivý bývalo kdysi kladem. Znamenalo to plavat proti proudu, zůstat svůj i za cenu osamělosti v davu. Nepřizpůsobiví byli solí země. Dneska to není nic jiného než byrokratický termín, údajně „politicky korektní“ nálepka, používaná ovšem ve skutečnosti především jako paušalizující synonymum pro romskou menšinu. S významem nejen jasně negativním, ale i platným jednou provždy: být nepřizpůsobivý je konečná. Je to osud, do kterého se v této zemi mohou lidé i narodit. V tom slově není špetka naděje na změnu. Strom tolerance jím zabíjíme definitivně. K vlastní škodě. Z pořadu Názory a argumenty, Český rozhlas Plus Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |