Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Emílie Machálková: „Naše nejbližší rodina přišla v koncentráku o 33 Holomků ze Svatobořic, nikdo se nevrátil. Můj dědeček, maminčiny tři bratři, maminčiny dva strýčkové, sestřenice, bratranci, maminčin nejmladší bratr – měli 28 let. Hrál fotbal za SK Svatobořice a boxoval, sportovní typ, krásní chlapi... Nejstarší maminčin bratr, Štěpán Holomek, neměl ženu Romku, měl ženu z Přerova, měl šest dětí – odjel jim tatínek a už ho nikdy neviděli.“

Popisuje Emílie Machálková, jak moc zasáhl březnový transport do osudu její vlastní rodiny. Do poslední chvíle přitom věřila, že alespoň mladí, silní a zdraví strýcové se z Osvětimi vrátí. Ona sama, její bratři a rodiče cestě do tábora smrti unikli, ale jen o vlásek. Pomoc tehdy přišla z obecního úřadu.

Emílie Machálková: „My už jsme šli na nádraží, už jsme měli jet. Zastavili nás četníci u nás a pan starosta říká: ‚Nikam nejedete.‘ Byl strašně unavený, poněvadž tři dny byl tady na gestapu. ‚Já jsem Vás z transportu dostal, já jsem za Vás bojoval, nechal se vykopávat na gestapu tři dny ze dveří do dveří, ale já své občany na smrt nepošlu!‘ Jemu jsme vděčili a vděčíme (za život), je v nebi, sedí vedle Pána Boha, pan starosta Kilián byl jediný v Protektorátu, který se zasadil za své občany. To nás zachránilo.“

Říká pamětnice transportů, tehdy šestnáctiletá dívka. Převoz českých a moravských Romů byl nařízen takzvaným Osvětimským výnosem z prosince roku 1942 a neměl mu uniknout nikdo:

Michal Schuster: „Ten říkal, že všichni takzvaní Cikáni a cikánští míšenci mají být odtransportováni a umístěni na jedno místo, a na to byl vybrán vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka / Auschwitz-Birkenau, kde byl vytvořen speciální tzv. cikánský rodinný tábor a sem měli být od toho roku 1943 všichni Romové z celé Evropy okupované nacisty. A tak se právě stalo, že 7. března 1943 začaly transporty těch našich českých a moravských Romů.“

Přibližuje historik Michal Schuster. Celkem pět a půl tisíce romských žen, dětí a mužů tak skončilo daleko od svých domovů v nelidských podmínkách koncentračního tábora. Zpět se vrátilo jen mizivé procento vězňů.

Michal Schuster: „Ta romská předválečná populace byla ve své většině vyhlazena, protože významný moravský historik, pan profesor Ctibor Nečas, uvádí, že se vrátilo po roce 1945 z koncentračních táborů zhruba necelých šest set těch bývalých romských vězňů. To znamená, že 90 % předválečné romské populace bylo vyhlazeno.“

Emílie Machálková: „Byla to hrozná doba, to byla nejhorší doba nejen našeho národa, ale celé Evropy. To byly nejtěžší a nejčernější dějiny. A proto se o tom musí mluvit, vzpomínat na to a nezapomínat!“

Tvrdí Emílie Machálková, jejíž příbuzní byli mezi tisícovkou lidí, které vypravil před sedmdesáti lety první romský transport z Moravy do Osvětimi.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ukázky z filmu:
Muž: „Největší problém jsou ti takzvaně nepřizpůsobiví.“
Režisér: A to je kdo, prosím Vás?
Muž: „To je ta černá pakáž!“

První režisér: Můžeme se Tě zeptat, co si myslíš o Cigánech?
Dívka: „Že by pro ně měli udělat speciální koupaliště.“
První režisér: Tady slečna by stála o speciální koupaliště...
Druhý režisér: Jak by takové speciální koupaliště vypadalo?
Dívka: „Asi jako tohleto, ale aby tam chodili jenom oni.“
Druhý režisér: Víte o tom, že mluvíte o segregaci, která byla ve Spojených státech a trvalo docela dlouho, než se toho předsudku zbavili?

A já už si ve studiu povídám s Filipem Remundou a Vítem Klusákem. Pánové, tak to byl kousek ankety z Vašeho dokumentu, kterým se táhne docela silná antipatie vůči Romům. Byla tam vyřčena věta: Jsou přemnoženi. Filipe, co jste chtěli divákovi říci? Vydali jste se po stopách xenofobie?

Filip Remunda: Když jsme ten film dodělali, tak jsme si řekli, že by to mohlo mít podtitul Pátrání nebo Dokumentární detektivka po stopách české xenofobie. Máte pravdu v tom, jsme narazili na to, nevím, jestli je tam nenávist, ale každopádně tam panuje velké nedorozumění a podle mého názoru absolutní nekomunikace.

Jaký máte názor Vy – hledá někdy majoritní společnost viníka tam, kde se lehko označí?

Vít Klusák: Já mám dojem, že se dá mluvit o nenávisti nebo o velmi vyhraněných vztazích. A co mě zaskočilo je to, že většinou popud k té naštvanosti té bílé většiny vůči Romům mi připadal naprosto iracionální, že to byly poznámky typu „Oni svítí dlouho do noci, proč si nejdou lehnout, proč koukají na televizi ve tři ráno?“ „Kupují víc masa.“ „Jezdí taxíkem“ – to je dokonce scéna v tom filmu: „No, vidíte, támhle Cigáni lezou do taxíku, proč nejedou autobusem jako normální lidi?“ A Filip říká: „Kam by mohli jet?“ A ukáže se, že pravděpodobně jedou krátkou vzdálenost za 60 korun a že ten autobus by je vyšel dráž. Pro mě je to taková mikroscéna, kde se úplně ukazuje, že ty důvody jsou naprosto iracionální. A když se těchto stěžovatelů ptáte na to, zda je někdy nějaký Rom přepadl nebo zfackoval v hospodě, tak se dozvíte, že ne, že daleko víc vadí, že Romové sedí u kašny a povídají si tam, protože bílí tam nesedí. Před rokem 1989 to byli komunisté, kteří mohli za veškerou tu bídu a za to, že v obchodech nic nebylo, a mám dojem, že se teď hledal další nepřítel a jsou to ti „nepřizpůsobiví“, což je pro mě strašidelný termín, protože bych nikdy nechtěl být „přizpůsobivým“, já chci být sám sebou. Tato výpověď také zaznívá v tom filmu, jeden takový strýc nám tam říká, že bílí známí a přátelé před rokem 1989 s ním normálně byli schopní sedět v hospodě a bavit se, běžně komunikovali a potom jako kdyby se něco zlomilo tou revolucí, a dnes ho tito lidé ani nepozdraví, protože on už patří do té skupiny, která je všeobecně vnímaná jako ti příživníci.

Po celý loňský rok jste natáčeli s otcem zabitého Ládi, s panem Ladislavem Tatárem. On sám se vydal a pátral a našel svědka.

Ladislav Tatár: „Mám nový důkaz, mám to i nahrané od svědka, který tam byl. Správnou výpověď a pravdivou výpověď. To bych rád předložil státnímu zástupci a budu pátrat na vlastní pěst.“

Pan Tatár se nevzdává a věří, že případ bude opět otevřen. Filipe, hovoří se tam celou dobu o noži. Střelec říkal, že ho uhodili tím nožem do hlavy – ten nůž se našel?

Filip Remunda: Podle našich informací se ten nůž našel, měl ležet ve sněhu, ovšem nebyly na něm nalezeny otisky prstů, což je prý běžné. Stopy DNA ale v několika ukazatelích nesouhlasily, což nedokazuje, že ten nůž patřil jednomu z těch dvou bratrů.

Vít Klusák: Ten skrývaný svědek té poslední výpovědi zmiňuje, že on žádný nůž v ruce Vládi Tatara neviděl.

Rok jste přemlouvali střelce, aby promluvil. Nechtěl, ale nakonec za pět minut dvanáct, 22. prosince 2012 svolil. Jak na Vás zapůsobila jeho výpověď, když jste se ho ptali, co rodině vzkazuje? On se tvářil velmi ironicky a řekl: „Aby se polepšili!“

Vít Klusák: To nás zaskočilo. Ta určitá ironie, kterou zmiňujete, nebo i takový lehký úsměv, se kterým nám to pan Síbrl líčil, může budit rozpaky. Místo toho, aby jim vzkázal něco, jako že ho to mrzí, to nakonec převrátil ve vzkaz „Chovejte se slušně!“ Navíc to potom korunuje těmi slovy, že všude tam, kde jsou Romové přemnoženi, tak jsou problémy. To je naprosto nepřijatelné!

Filip Remunda: To byla pro mě věc, která mě šokovala a dost možná se k tomu tématu s Vítem v nějaké podobě ještě vrátíme, protože není přece samo sebou, že v naší republice jsou lidé takto naladěni a jsou ochotni říkat takto vyhraněné názory, které jsou podle mě na hraně. Myslím, že v Německu by za to mohli mít i problémy se zákonem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.10.2014	Rodiny z vyhořelého domu v Tanvaldu stále nemají vyřešenou budoucnost	O Roma Vakeren
30.11.2013	Otec odsouzeného Patrika Tatára se chce obrátit na Evropský soud ve Štrasburku	O Roma Vakeren
07.01.2012	Tanvald i policie se připravují na pohřeb zastřeleného romského mladíka	Zprávy ze života Romů
07.01.2012	Pohřeb romského mladíka v Tanvaldu se obešel bez incidentů	Zprávy ze života Romů
07.01.2012	V Tanvaldu byl pohřben romský mladík zastřelený během silvestrovské noci	O Roma Vakeren
03.06.2005	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Film Vojta Lavička: Nahoru a dolů představuje známého romského hudebníka, novináře a aktivistu Vojtěcha Lavičku. Jedná se o nejnovější časosběrný dokument režisérky Heleny Třeštíkové.

„Film o Vojtovi Lavičkovi vznikal dohromady šestnáct let a to tak, že nejdřív vznikl film Být Romem, který se točil od roku 1996 do roku 2001. Pak byla nějakou dobu pauza a potom jsem se zase k Vojtovi vrátila a točili jsme dál, takže dohromady je to šestnáct let.“

A co se za tato léta v životě Vojty Lavičky událo?

„Pokud dělám časosběrné filmy, je mojí ambicí zachytit jak soukromý život mých hrdinů, tak jejich pracovní nebo společenský život. V té oblasti soukromého života se Vojtovi v průběhu doby narodili dva synové – to si myslím, že by asi i on jmenoval jako důležité momenty svého života. A v té rovině pracovní vystřídal několik zaměstnání, které vždy nějakým způsobem souvisely s romstvím, to je podle mě hodně zajímavé. Ať pracoval v Českém rozhlase v romském vysílání, nebo ve společnosti Člověk v tísni, kde dělal na romských projektech, tak potom ještě ve společnosti Romea. A zároveň byl vždy aktivním hudebníkem a hrál v řadě různých formací, ať to byla skupina Deep Sweden, Álom, Gipsy.cz, což je asi takové nejslavnější období, a teď je zase v různých dalších formacích, které se hrozně rychle mění, takže ani nevím, jaký je název té poslední. A myslím, že vždy velmi zajímavě reflektoval téma romství.“

Film nás zavede do velmi různorodého prostředí.

„V těch filmech je to vždy taková kombinace prostředí bytu a pracoviště těch hrdinů, o kterých točíme. Takže u Vojty konkrétně navštívíme několik bytů, které za tu dobu vystřídal, a potom hodně koncertů, kde vystupuje – zejména s Gipsy.cz, dokonce jsme s nimi byli i na Eurosongu, kde skupina byla jako český zástupce – účastnili se soutěže Eurovize v Moskvě. A potom je tam ještě taková docela zajímavá epizoda, kdy Vojta nějakou dobu pracoval jako redaktor televize Metropol a televize Pětka, takže tam jsou nějaké záběry z tohoto televizního prostředí. Také hrál v takovém experimentálním představení Národního divadla s romskou tematikou. Takže je to, myslím, takové docela živé, protože se ty prostředí hodně střídají.“

A jak režisérka Helena Třeštíková dodává, v Praze se předpremiéra dokumentu uskuteční už v pondělí a v úterý.

„Bude uveden na festivalu filmů o lidských právech Jeden svět 11. a 12. března. Potom bude v rámci toho festivalu pravděpodobně i v jiných místech než v Praze, protože festival má řadu regionálních středisek, kde se filmy promítají. A potom do kin vstoupí na začátku dubna a bude normálně v kinodistribuci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.03.2015	Vojta Lavička se svou novou skupinou Gypsy Spirit vydal album Drom andro tiro jilo	O Roma Vakeren
21.02.2015	Bezbřehé aktivity houslisty a novináře Vojty Lavičky	O Roma Vakeren
30.03.2013	Časosběrný dokument "Vojta Lavička: Nahoru a dolů" přichází do kin	O Roma Vakeren
02.03.2013	Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o Romech	O Roma Vakeren
21.04.2012	Vojta Lavička a Benga show	O Roma Vakeren
30.09.2011	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
10.06.2005	Romský Hip Hoper Radek Banga si říká Gipsy	O Roma Vakeren
09.04.2005	Koncert k Mezinárodnímu dni Romů v pražském klubu Rock Cafe	Fotoaktuality
30.08.2002	Zprávy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Peter Pollák končí ve funkci zplnomocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku, nahradí ho Abel Ravasz	O Roma Vakeren
17.10.2015	Opozice kritizuje vládního zmocněnce pro romskou komunitu na Slovensku	O Roma Vakeren
13.10.2013	Rom Peter Pollák je na Slovensku poslancem i vládním zmocněncem pro romské komunity	O Roma Vakeren
16.10.2012	Peter Pollák - nový zplnomocněnec pro lidská práva na Slovensku	O Roma Vakeren