Ministerstvo školství dnes představí konkrétní plány, kterými chce omezit praktické školy kvůli údajné diskriminaci Romů. Do dvou let se mají třeba rušit přípravné třídy v praktických školách a takzvané diagnostické pobyty. Úřad tak reaguje na pět let starý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého bylo 18 romských žáků neoprávněně odsunuto na zvláštní školu.

„Je to systémová věc, která by měla být řešena průběžně jakoukoli agendou, která vládou probíhá. A ta opatření, která se týkají školství, nikdy systémová nebyla,“ zamýšlí se nad důvodem, proč ke zveřejnění plánů dochází až pět let po rozsudku, Petra Zahradníková ze sdružení Romodrom.

Ministerstvo školství podle ní s nevládními organizacemi v uplynulých pěti letech na přípravě změn, které by vyloučily diskriminaci Romů, příliš nespolupracovalo.

„Byl připravován takzvaný národní akční plán inkluzivního vzdělávání, ale po nástupu minulého ministerstva školství z tohoto plánu sešlo a všichni odborníci z toho vystoupili. Další kroky už nebyly podniknuty,“ říká Zahradníková.

Podle údajů kanceláře ombudsmana je Romů ve speciálních školách kolem 35 procent.

„Je to dáno kombinací sociálních, výchovných problémů a připraveností dětí na školní docházku. Přičemž dochází k soustředění na standardizované inteligenční testy, kdy děti jsou zařazovány spíše takovým způsobem, aby více dostaly přímou podporu na speciálních školách než na běžných školách,“ vysvětluje Zahradníková.

Poradny, které rozhodují, zda dítě výuku v běžné škole skutečně nezvládne a musí přestoupit do praktické, budou muset od příštího školního roku začít využívat více testů a nové diagnostické nástroje. Tyto změny vyjdou podle odhadů na pět až deset milionů korun. Oprávněnost posudků bude také prověřovat školní inspekce.

Diagnostika má být pravidelná

„Jde i to, aby byly rediagnostikovány pravidelně. Ukazovalo se i ve zprávách školní inspekce, že byla řada případů, kdy ty děti byly diagnostikovány před nástupem do první třídy a až do ukončení základní školní docházky se tím už nikdo nezabýval,“ říká náměstek ministra školství Jiří Nantl.

„Otázkou je, jaké testy budou standardizovány, jestli se bude skutečně jednat o nové testy. Záleží i na tom, jakým způsobem budou jednotlivá diagnostická zařízení tato opatření aplikovat. Vždy záleží na všech účastnících a spolupráci systému, zda chce segregovat, nebo ne,“ podotýká Zahradníková.

Ministerstvo školství ale podle ní případům, kdy jdou děti do praktických škol zbytečně, dokáže zamezit. „Má právo řídit celý školský systém a zasahovat do všech vzdělávacích plánů. Je to instituce, kterou se ostatní zařízení budou řídit, i když jsou jejich zřizovatelem třeba města či kraje,“ uzavírá Petra Zahradníková.

Ministerstvo bude počty romských žáků zjišťovat pomocí vyhlášky o dokumentaci škol, která umožní získat i takto citlivé údaje. "Chceme se věnovat těm žákům, kteří se vzdělávají podle méně ambiciózních vzdělávacích programů na základních školách, podle takzvané přílohy rámcového vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení," vysvětluje Jakub Stárek, ředitel odboru vzdělávací soustavy ministerstva školství, a dodává:

"Snažíme se vyprecizovat podmínky, zejména tak, aby praktické školy nebyly jednoduchým řešením problému. Jde o to, aby v těch praktických školách byly pouze děti, které mají lehké mentální postižení, nikdo jiný."

Děti, které chodí na praktickou školu, jsou podle Stárka později limitovány třeba i v uplatnění na trhu práce: "Ty vzdělávací programy jsou opravdu méně ambiciózní. Například jazyková příprava nezačíná několika hodinami ve třetí třídě, jak je běžné na základních školách, ale až v šesté třídě jednou hodinou týdně."

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař ale existenci praktických škol obhajuje: "Praktická základní škola je pro děti lehce mentálně retardované, které intelektově nestačí typu běžné základní školy. A nemyslím si, že tyto děti se dál neuplatní. Jakmile ukončí toto základní vzdělávání, nastupují obvykle do odborných učilišť. A jejich absolventi dnes mají v praxi často dobré vyhlídky.“

To, že v praktických školách tvoří třetinu žáků Romové, přičítá hlavně předškolnímu vzdělávání a nedostatečné péči o rizikové rodiny.

„Na vině nejsou praktické školy ani poradenská zařízení. Ony pracují s dětmi, které v určitou dobu mají určitou úroveň v rámci vzdělávání a vědomostí. Je potřeba se spíše zamyslet nad tím, jak pracují orgány sociálně-právní ochrany, které nevyhledávají rodiny a nepomáhají jim vychovávat děti. A na to navazuje předškolní vzdělávání, které v současné době má myslím také velké rezervy,“ uzavírá Pilař.

Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byla Petra Zahradníková ze sdružení Romodrom

Poslech v mp3

O problematice praktických škol mluvili na Rádiu Česko Jakub Stárek, ředitel odboru vzdělávací soustavy Ministerstva školství, a předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař

Poslech v mp3

Poslechněte si reportáž Kláry Bílé o školní docházce v romské rodině, která má devět dětí

Poslech v mp3