Britské velvyslanectví dnes uspořádalo společně s dalšími partnery konferenci „Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích“. Své životní příběhy a názory tu představili Romové, kteří mohou sloužit pro mladé lidi jako jakési pozitivní vzory. Působí například v neziskových organizacích nebo v médiích v různých zemích Evropy. Nechyběli ani úspěšní čeští Romové. Dalším tématem byl obraz Romů ve sdělovacích prostředcích.

Konferenci zahájila britská velvyslankyně Sian MacLeod:

„Romské vzory jsou důležité nejen pro inspiraci mladých lidí, kteří se s nimi mohou identifikovat. Rovněž mají důležitou roli v boření předsudků většinové společnosti. Tito lidé nám ukazují, že šanci něco dokázat má každý, ať už pochází z jakéhokoliv prostředí,“ řekla velvyslankyně. Dodala, že je podle ní v zájmu celé společnosti, a to i z ekonomického pohledu, aby každé dítě mělo šanci naplnit svůj potenciál, a pozitivně společnosti přispět.

Sian MacLeod dále zmínila, že pozitivní vzory nepotřebují zdaleka jen Romové, ale prakticky každý z nás. Pro inspiraci, ale i jako příklad, čeho se dá v životě dosáhnout.

Název konference „Roma positive“ měl symbolizovat důraz na pozitivní vzory mezi Romy. A také optimistický pohled do budoucna týkající se možné inspirace lidmi, jako jsou například student Policejní akademie Milan Žigmond či romská konzultantka Helena Krištofová, kteří na konferenci rovněž vystupovali.

Šestnáctiletý Milan Žigmond se domnívá, že Romové musejí mít své vzory, které jim ukážou, že stačí jen chtít. Jej samotného takto motivují rodiče, kteří jej také odjakživa vedli ke studiu.

Na toto téma se vyjádřil i Zdeněk Horváth, který se léta pohyboval v různých romských či pro-romských neziskových organizacích. Sám se necítí jako vzor, ostatní jej tak ale často vidí, například jeho bratři. Vzory podle něj nejsou o věku nebo dosažených úspěších, ale o přístupu, životní cestě. Podobný názor na konferenci zazníval častěji: romský vzor zdaleka nemusí být žádná jasně zařící mediální či jiná hvězda, ale i “obyčejný“ úspěšný hasič či policista.

Romská konzultantka Helena Krištofová popsala překážky, na které někdy Romové narážejí:

„To, že jsme Romky, jako kdybychom měly napsáno na čele. Už tam ale napsáno nemáme, že chceme pracovat, pomáhat společnosti, být užitečné.”

Slovenská romská právnička Irena Biháriová ze sdružení Lidé proti rasismu hovořila o své zkušenosti, kdy někteří úspěšní Romové se raději vzdají své identity, popírají svůj romský původ a společně s majoritou nadávají na ostatní Romy, jen aby bílé většině ukázali, že si jich může vážit.

Na konferenci dále vystoupila celá řada mezinárodních romských řečníků z Holandska, Velké Británie, Maďarska či Rumunska. Mluvili například o problému uchovávání tradičních hodnot v moderní době, o otázce využití potenciálu skrytého v romských společenstvích a o tom, jak zajistit, aby mladé lidi lákaly a inspirovaly pozitivní romské modely.

Moderátor Orhan Galjus, romský novinář žijící v Holandsku, vyprávěl zajímavý příběh o svém vlastním vzoru, jímž se mu stal jeho strýc. Jeho napodobováním a přemýšlením o tom, proč je strýc úspěšný, se Orhan Galjus dostal k profesi, kterou dnes vykonává.

Britský romský novinář Jake Bowers, který působil například v BBC či několika britských denících, zmiňoval, jak je někdy obtížné bojovat s předsudky ve společnosti. Bowers i další řečníci dokládali svá slova příklady kampaní, které pomáhaly tyto předsudky bořit.

Konference byla večer uzavřena recepcí na Britském velvyslanectví, která se rovněž nesla v duchu romských vzorů. Vystoupila zde romská operní pěvkyně Pavlína Matiová nebo kapela Gipsy.cz.