Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 30.05.2023 16:41

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20-10-2012  Jana Šustová, Iveta Demeterová

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. "O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám představíme oceněné Ethnic Friendly zaměstnavatele, navštívíme Český statistický úřad a dozvíte se, že z hlediska národnosti zaznamenala největší úbytek národnost česká. A také si připomeneme rozloučení s olašským králem Janem Lipou.

Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives amenca džana andre Goethe Institut kaj pes dodžanena palo manuša save den le Romenge buči.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag
Tuto středu dalších sedm organizací působících v Česku obdrželo značku Ethnic Friendly zaměstnavatel, která je udílena od roku 2007. Všechny však spojuje myšlenka, že zaměstnávat pracovníky z odlišných etnických či národnostních skupin je naprosto samozřejmé. Právě proto se romské organizace rozhodly udílet certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel a jednoho z nových laureátů nám teď představí Jana Šustová.

Sedm dalších firem převzalo certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Jana Šustová) Jedním ze sedmi zaměstnavatelů, kterým byla tuto středu udělena značka Ethnic Friendly, je nadnárodní akciová společnost Strabag. Ta patří mezi přední české poskytovatele služeb v oblastech dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství, a certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel za ni převzal vedoucí personálního oddělení pozemního stavitelství Jan Kubizňák.

„Strabag má na světě celkem asi 70 tisíc zaměstnanců, v České republice asi 2500 a z toho asi ke stovce je zejména Romů.“

Co se týče romských zaměstnanců firmy Strabag, byl mezi nimi například i inženýr se specializací na výstavbu silnic.

„Jsou to různé pozice. Je pravda, že jsme se nedávno museli rozloučit s jedním inženýrem, který šel budovat kariéru jinam, ale jinak jsou to většinou lidé na dělnických pozicích, nebo pracují jako mistři, vedoucí pracovních čet.“

Jan Kubizňák z firmy Strabag při přebírání certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Jana Šustová) Ne každou společnost napadne ucházet se o certifikaci na značku Ethnic Friendly zaměstnavatel. A co k tomu inspirovalo firmu Strabag?

„My jsme se k této certifikaci dostali přes naši pobočku v Brně, protože jsme tam něco opravovali v Muzeu romské kultury a když ti lidé z muzea viděli, že u nás pracují Romové, tak nám navrhli, abychom certifikovali tu naši jednotku na jižní Moravě. A pak jsme si uvědomili, že bychom mohli certifikovat celou společnost.“

K tomu, aby zaměstnavatel získal značku Ethnic Friendly, musí projít šetřením, zda opravdu naplňuje princip rovného zacházení se zaměstnanci i uchazeči o zaměstnání. Jan Kubizňák rekapituluje, jaké doporučení z šetření vzešlo pro firmu Strabag.

Logo Ethnic Friendly zaměstnavatel „My jsme velká nadnárodní společnost, takže máme dost propracované tyto dokumenty, antidiskriminační postupy a etický kodex, takže v tomto směru to nebylo tak komplikované. Ale co si vzpomínám, tak nás prosili, abychom doplnili do všech smluvních podmínek, aby i naši subdodavatelé dodržovali tyto základní principy. Takže to pro nás byla jediná doporučená věc k doplnění, o které jsme si řekli, že to budeme dál dělat. Ale jinak jsme automaticky jako většina velkých moderních mezinárodních společností všechny ty podmínky splňovali a myslím, že není problém pro jakoukoliv společnost, aby si o tento certifikát zažádala. Mám dojem, že všechny moderní společnosti ty podmínky dokáží snadno splnit.“

Při slavnostním přebírání certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel personalista z firmy Strabag Jan Kubizňák ilustroval důležitost práce v našem životě příběhem ze starozákonní knihy Genesis, kdy už v ráji po stvoření člověka dal Bůh Adamovi a Evě pracovní úkoly – například aby pojmenovali zvířata.

„Každý člověk byl podle mého názoru stvořen, aby pracoval. Takže jsem tak trošičku citoval, že i v tom ráji člověk musel pracovat a že lidská důstojnost se právě prokazuje tím, že může pracovat. A je absurdní a nesmyslné, aby nějakému člověku nebo nějaké skupině bylo zabraňováno v práci, protože tam si právě myslím, že získává svoji důstojnost, získává ctnosti a plně se může realizovat ve společnosti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
28.01.2012Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
23.07.2011Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnost
Podle definitivních výsledků Českého statistického úřadu žije v České republice celkem 10.436.560 obyvatel. Konkrétně v Praze je to 1. 238. 787 obyvatel. Je to skoro o 100 tisíc více, než tomu bylo v době předposledního sčítání v roce 2001. Ing. Stanislav Drápal, místopředseda Českého statistického úřadu, Ivetě Demeterové řekl, že největší úbytek z hlediska národnosti zaznamenala česká národnost. A to proto, že se naši obyvatelé cítí být Evropané. Národnost romská se oproti předposlednímu sčítání mírně navýšila. Kdo tedy navyšuje počty obyvatel u nás? Ing. Drápala jsem se proto zeptala, jak je to s cizinci, kteří dlouhodobě žijí v ČR?

Místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal (Foto: Jana Šustová) „V době sčítání byl počet cizinců, kteří žijí dlouhodobě nebo trvale v České republice, 178 tisíc. A vycházeli jsme z toho, že se zde vyskytují minimálně 90 dní a více. Oproti předchozímu sčítání v roce 2001 se jejich počet více než zpětinásobil.“

Je tedy pravdou, že obyvatel v České republice přibývá i díky cizincům?

„Ano, je to naprosto správně, protože zmíněný počet obyvatel České republiky se za 10 let zvýšil pouze o 2 procenta, o 206 tisíc. V Praze byl nárůst o něco větší - o 8,5 procenta, o téměř 100 tis. Lidí. A jak jsem již řekl, je to dáno zejména tím, že počet cizinců se zvýšil ze 125 tisíc na 460 tisíc.“

Kolik lidí se přihlásilo k romské národnosti?

„Zatím jsme se bavili o cizincích, to znamená o lidech, kteří svoji státní příslušnost dokládají pasem či jiným obdobným dokladem. Pokud se bavíme o národnosti, pak to byla otázka dobrovolná, protože na to neexistuje žádný doklad, je to deklaratorní záležitost. To znamená, že každý člověk má možnost přihlásit se k jakékoli národnosti a může svůj názor během života měnit.

Pokud se týká konkrétně romské národnosti, pak přímo k té se v České republice přihlásilo podle definitivních výsledků sčítání 5135 lidí, ale dalších 7712 využilo možnosti kombinace dvou národností, převážně se jednalo o přihlášení k romské a české národnosti, na druhém místě to byla romská a slovenská národnost a na třetím moravská a romská národnost.

Možná bych to porovnal s předchozím sčítáním lidu v roce 2001, kdy lidé, kteří si vybrali romskou národnost, se hlásili převážně výhradně k romské národnosti. Celkem to bylo necelých 12 tisíc lidí. V roce 2011 naopak výrazně převažoval počet lidí, kteří už si vybrali dvě národnosti, jak už jsem zmínil kombinaci zejména české a romské.

Celkově, když sečteme lidi, kteří se přihlásili jen k romské a k romské a jiné národnosti, je to téměř 13 tisíc lidí. Znamená to asi o 1100 více než před 10 lety. Vzhledem k tomu, že otázka byla dobrovolná, ale nejen z tohoto důvodu, na otázku ohledně národnosti neodpovědělo poměrně velké procento lidí. Neplatilo to ale všeobecně, protože jsme zaznamenali například u moravské národnosti zhruba trojnásobek toho, co bylo v předchozím desetiletí. Mírný nárůst byl například u slezské národnosti a koneckonců i u romské národnosti. Nelze nikoho nutit, aby měl pocit, že se k nějaké národnosti hlásí.

Jenom pro ilustraci, ve Slovenské republice při posledním sčítání změnili postoj k této otázce a ze zákona byla povinná, nicméně podíváme-li se na výsledky sčítání na Slovensku 10 nebo 20 let zpátky, počet neodpovědí na tuto otázku roste, a to přesto, že se stala povinnou, takže někdy se ty výhrady, že jsme tuto otázku měli uzákonit jako povinnou, neukazují jako dobré, protože na Slovensku se stala povinnou, a přesto odpovědělo méně lidí než v roce 2001.

Je to skutečně asi otázka celkového stavu ve společnosti a ostatně největší úbytek z hlediska národnosti zaznamenala česká národnost, což myslím, že už dnes sociologové poukazují na to, že většinová část společnosti necítí potřebu vymezovat se na základě své národnosti a že naopak možná oživení různých tradic a hnutí Moravanů vedlo právě k tomu, že na Moravě se počet lidí, kteří pocítili potřebu se přihlásit ke své moravské národnosti, výrazně zvýšil.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
15.12.2011K rytířům z Hvězdných válek se hlásí víc lidí než k romské národnostiZprávy ze života Romů
26.03.2011Sčítání lidu a romská národnostO Roma Vakeren
26.03.2011Na cestě se sčítací komisařkou a její romskou asistentkouO Roma Vakeren
21.03.2011Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnostiZprávy ze života Romů
25.02.2011Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivistéZprávy ze života Romů
15.02.2011Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?Zprávy ze života Romů
29.01.2011Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytůO Roma Vakeren
03.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Olašští Romové pohřbili krále, nového zvolí nejdříve za rok
Olašští Romové nemají krále. Jan Lipa zemřel v pondělí v ostravské fakultní nemocnici, když mu selhalo srdce. Jeho vláda skončila v den pohřbu, nového krále chtějí Olaši zvolit nejdříve za rok. A naznačují, že by jim mohl být Lipův syn. Víve Silvie Mikulcová.

Pohřeb olašského krále Jana Lipy (Foto: ČTK) Na tři dny se olašští Romové v Ostravě ponořili do smutku, truchlili za svého krále. Jan Lipa zemřel nečekaně, bylo mu 72 let.

„Pro celou rodinu to byl šok. První den jsme byli u něho ve vile, tam jsme vartovali, nejenom rodina, ale i celá Ostrava, protože tady odtud vládnul a byl olašský král a Anglo-Rom, to znamená, že byl také soudce a svým způsobem premiérem Československa. Znali ho po celém světě,“ říká Josef Stojka

Pohřeb olašského krále Jana Lipy (Foto: ČTK) Jan Lipa se narodil ve slovenské obci Beluša jako Jan Daniš. Až do 50. let žil jako kočovník, poté zakotvil v Ostravě a pracoval v huti. S rodinou emigroval do Spojených států v 70. letech. Žil také v Kanadě. Do Ostravy se vrátil po revoluci jako bohatý muž. Romským králem se pak stal v roce 2001, i když jeho volbu neuznala část Romů z Brněnska.

Pohřeb Jana Lipy uspořádali jeho blízcí v největším ostravském kostele, v katedrále Božské Spasitele. Podle zvyků do kostela šla jen nejbližší rodina a v rakvi zemřelého se objevil třeba i soupis zápasů, na které se dá sázet.

Pohřeb olašského krále Jana Lipy (Foto: ČTK) „Většinou dávali věci, které byly jeho nejoblíbenější, to znamená láhev, karty, svaté obrázky a ty nejcennější věci, které mu patřili, třeba klobouk, hůlku,“ dodává Josef Stojka.

Na znamení smutku si pak ženy stříhají vlasy, vysvětluje Michal Schwartz:

„Nemůže se zúčastnit žádných akcí, jako například zábavy, párty, svatby nebo křtin. Nic takového. Kde je zábava, písnička, kde je nějaká hudba, tak je to vyloučené.“

Právě Michal Schwartz byl Lipovým ministrem. Na pohřeb přijel z Prahy a říká, že zesnulý král měl velkou autoritu:

„Všechno vyřešil. Když byly nějaké problémy, pře, tak ani jedna ze stran neměla proti tomu žádných námitek.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
19.04.2014Nový romský král na Slovensku chce zlepšit život v osadáchO Roma Vakeren
18.10.2012Pohřeb olašského krále naplnil ostravskou katedrálu romskými tradicemiZprávy ze života Romů
17.10.2012Zemřel král olašských Romů Jan LipaZprávy ze života Romů
17.10.2012Na pohřeb olašského krále dorazí do Ostravy stovky Romů z celé EvropyZprávy ze života Romů
08.03.2002ZprávyO Roma Vakeren
14.09.2001PrahaO Roma Vakeren
07.09.2001Novým králem olašských Romů v Česku se stal Jan Horvátko z BrnaZprávy ze života Romů
31.08.2001Olaští Romové zvolili svého králeO Roma Vakeren
30.08.2001Olaští Romové mají nového králeZprávy ze života Romů

Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del.

Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová.




The original article can be found at: http://romove.radio.czcz/cz/clanek/25469
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003