Vytištěno 30.05.2023 16:41 20-10-2012 Jana Šustová, Iveta Demeterová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes vám představíme oceněné Ethnic Friendly zaměstnavatele, navštívíme Český statistický úřad a dozvíte se, že z hlediska národnosti zaznamenala největší úbytek národnost česká. A také si připomeneme rozloučení s olašským králem Janem Lipou. Bacht tumenge savorenge so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives amenca džana andre Goethe Institut kaj pes dodžanena palo manuša save den le Romenge buči. =[ Reportáž ]=
Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma Strabag
Tuto středu dalších sedm organizací působících v Česku obdrželo značku
Ethnic Friendly zaměstnavatel, která je udílena od roku 2007. Všechny však
spojuje myšlenka, že zaměstnávat pracovníky z odlišných etnických či
národnostních skupin je naprosto samozřejmé. Právě proto se romské
organizace rozhodly udílet certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel a
jednoho z nových laureátů nám teď představí Jana Šustová.
„Strabag má na světě celkem asi 70 tisíc zaměstnanců, v České republice asi 2500 a z toho asi ke stovce je zejména Romů.“ Co se týče romských zaměstnanců firmy Strabag, byl mezi nimi například i inženýr se specializací na výstavbu silnic. „Jsou to různé pozice. Je pravda, že jsme se nedávno museli rozloučit s jedním inženýrem, který šel budovat kariéru jinam, ale jinak jsou to většinou lidé na dělnických pozicích, nebo pracují jako mistři, vedoucí pracovních čet.“
„My jsme se k této certifikaci dostali přes naši pobočku v Brně, protože jsme tam něco opravovali v Muzeu romské kultury a když ti lidé z muzea viděli, že u nás pracují Romové, tak nám navrhli, abychom certifikovali tu naši jednotku na jižní Moravě. A pak jsme si uvědomili, že bychom mohli certifikovat celou společnost.“ K tomu, aby zaměstnavatel získal značku Ethnic Friendly, musí projít šetřením, zda opravdu naplňuje princip rovného zacházení se zaměstnanci i uchazeči o zaměstnání. Jan Kubizňák rekapituluje, jaké doporučení z šetření vzešlo pro firmu Strabag.
Při slavnostním přebírání certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel personalista z firmy Strabag Jan Kubizňák ilustroval důležitost práce v našem životě příběhem ze starozákonní knihy Genesis, kdy už v ráji po stvoření člověka dal Bůh Adamovi a Evě pracovní úkoly – například aby pojmenovali zvířata. „Každý člověk byl podle mého názoru stvořen, aby pracoval. Takže jsem tak trošičku citoval, že i v tom ráji člověk musel pracovat a že lidská důstojnost se právě prokazuje tím, že může pracovat. A je absurdní a nesmyslné, aby nějakému člověku nebo nějaké skupině bylo zabraňováno v práci, protože tam si právě myslím, že získává svoji důstojnost, získává ctnosti a plně se může realizovat ve společnosti.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnost
Podle definitivních výsledků Českého statistického úřadu žije v České
republice celkem 10.436.560 obyvatel. Konkrétně v Praze je to 1. 238. 787
obyvatel. Je to skoro o 100 tisíc více, než tomu bylo v době předposledního
sčítání v roce 2001. Ing. Stanislav Drápal, místopředseda Českého
statistického úřadu, Ivetě Demeterové řekl, že největší úbytek z hlediska
národnosti zaznamenala česká národnost. A to proto, že se naši obyvatelé
cítí být Evropané. Národnost romská se oproti předposlednímu sčítání mírně
navýšila. Kdo tedy navyšuje počty obyvatel u nás? Ing. Drápala jsem se proto
zeptala, jak je to s cizinci, kteří dlouhodobě žijí v ČR?
Je tedy pravdou, že obyvatel v České republice přibývá i díky cizincům? „Ano, je to naprosto správně, protože zmíněný počet obyvatel České republiky se za 10 let zvýšil pouze o 2 procenta, o 206 tisíc. V Praze byl nárůst o něco větší - o 8,5 procenta, o téměř 100 tis. Lidí. A jak jsem již řekl, je to dáno zejména tím, že počet cizinců se zvýšil ze 125 tisíc na 460 tisíc.“ Kolik lidí se přihlásilo k romské národnosti? „Zatím jsme se bavili o cizincích, to znamená o lidech, kteří svoji státní příslušnost dokládají pasem či jiným obdobným dokladem. Pokud se bavíme o národnosti, pak to byla otázka dobrovolná, protože na to neexistuje žádný doklad, je to deklaratorní záležitost. To znamená, že každý člověk má možnost přihlásit se k jakékoli národnosti a může svůj názor během života měnit. Pokud se týká konkrétně romské národnosti, pak přímo k té se v České republice přihlásilo podle definitivních výsledků sčítání 5135 lidí, ale dalších 7712 využilo možnosti kombinace dvou národností, převážně se jednalo o přihlášení k romské a české národnosti, na druhém místě to byla romská a slovenská národnost a na třetím moravská a romská národnost. Možná bych to porovnal s předchozím sčítáním lidu v roce 2001, kdy lidé, kteří si vybrali romskou národnost, se hlásili převážně výhradně k romské národnosti. Celkem to bylo necelých 12 tisíc lidí. V roce 2011 naopak výrazně převažoval počet lidí, kteří už si vybrali dvě národnosti, jak už jsem zmínil kombinaci zejména české a romské. Celkově, když sečteme lidi, kteří se přihlásili jen k romské a k romské a jiné národnosti, je to téměř 13 tisíc lidí. Znamená to asi o 1100 více než před 10 lety. Vzhledem k tomu, že otázka byla dobrovolná, ale nejen z tohoto důvodu, na otázku ohledně národnosti neodpovědělo poměrně velké procento lidí. Neplatilo to ale všeobecně, protože jsme zaznamenali například u moravské národnosti zhruba trojnásobek toho, co bylo v předchozím desetiletí. Mírný nárůst byl například u slezské národnosti a koneckonců i u romské národnosti. Nelze nikoho nutit, aby měl pocit, že se k nějaké národnosti hlásí. Jenom pro ilustraci, ve Slovenské republice při posledním sčítání změnili postoj k této otázce a ze zákona byla povinná, nicméně podíváme-li se na výsledky sčítání na Slovensku 10 nebo 20 let zpátky, počet neodpovědí na tuto otázku roste, a to přesto, že se stala povinnou, takže někdy se ty výhrady, že jsme tuto otázku měli uzákonit jako povinnou, neukazují jako dobré, protože na Slovensku se stala povinnou, a přesto odpovědělo méně lidí než v roce 2001. Je to skutečně asi otázka celkového stavu ve společnosti a ostatně největší úbytek z hlediska národnosti zaznamenala česká národnost, což myslím, že už dnes sociologové poukazují na to, že většinová část společnosti necítí potřebu vymezovat se na základě své národnosti a že naopak možná oživení různých tradic a hnutí Moravanů vedlo právě k tomu, že na Moravě se počet lidí, kteří pocítili potřebu se přihlásit ke své moravské národnosti, výrazně zvýšil.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Olašští Romové pohřbili krále, nového zvolí nejdříve za rok
Olašští Romové nemají krále. Jan Lipa zemřel v pondělí v ostravské fakultní
nemocnici, když mu selhalo srdce. Jeho vláda skončila v den pohřbu, nového
krále chtějí Olaši zvolit nejdříve za rok. A naznačují, že by jim mohl být
Lipův syn. Víve Silvie Mikulcová.
„Pro celou rodinu to byl šok. První den jsme byli u něho ve vile, tam jsme vartovali, nejenom rodina, ale i celá Ostrava, protože tady odtud vládnul a byl olašský král a Anglo-Rom, to znamená, že byl také soudce a svým způsobem premiérem Československa. Znali ho po celém světě,“ říká Josef Stojka
Pohřeb Jana Lipy uspořádali jeho blízcí v největším ostravském kostele, v katedrále Božské Spasitele. Podle zvyků do kostela šla jen nejbližší rodina a v rakvi zemřelého se objevil třeba i soupis zápasů, na které se dá sázet.
Na znamení smutku si pak ženy stříhají vlasy, vysvětluje Michal Schwartz: „Nemůže se zúčastnit žádných akcí, jako například zábavy, párty, svatby nebo křtin. Nic takového. Kde je zábava, písnička, kde je nějaká hudba, tak je to vyloučené.“ Právě Michal Schwartz byl Lipovým ministrem. Na pohřeb přijel z Prahy a říká, že zesnulý král měl velkou autoritu: „Všechno vyřešil. Když byly nějaké problémy, pře, tak ani jedna ze stran neměla proti tomu žádných námitek.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Za malou chvíli už bude 21 hodin, O Roma vakeren vám přeje krásný večer anebo dobrou noc. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Šunaha pes pro aver kurko kana tumenge anaha aver nevipena. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge lači rati the šukar kurkeskero džives. Aven saste the bachtale. The žutimmnel tumen o Del. Klidný večer vám přeje Iveta Demeterová. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |