Budete pravděpodobně první Romkou, která na půdě pražského Rudolfina vystoupí jako operní pěvkyně. Jak dlouho jste uvažovala nad nabídkou zazpívat v nejprestižnější pražské síni?

„Nad tím se opravdu dlouho neuvažuje. Když jsem nabídku dostala, s radostí jsem ji přijala, protože zpívat v Rudolfinu je pro každého muzikanta velká čest.“

Jak moc je pro Vás důležité participovat na projektu jako je Requiem za Osvětim? S něčím, co je nejsmutněji spjato s dějinami nejen Romů, ale celé společnosti vůbec?

„Ono je to velmi silné téma. I proto jsem nabídku přijala, abych ho mohla jako Romka prezentovat.“

Vystoupíte na Requiem za Osvětim a spolu s Vámi další tři sólisté Národního divadla společně s Romskou filharmonií z Frankfurtu nad Mohanem, což je téměř 80 členné těleso, které tvoří Romové například z Německa, Rumunska, Maďarska. Už jste měla možnost je slyšet?

„Naštěstí ano, protože jsem byla pozvána na premiéru Requiem za Osvětim, která se konala v Amsterdamu. Měla jsem to štěstí seznámit se jak s panem dirigentem, tak se skladatelem, který requiem složil. Byla to pro mne velká zkušenost.“

To byla tedy premiéra?

„Ano, světová premiéra a bylo to nádherné. Konalo se to samozřejmě v odsvěceném kostele, přímo na hlavním náměstí v Amsterdamu. Bylo vyprodáno, skvělý zážitek.“

Jak je vlastně pro zpěvačku z technického hlediska náročné odzpívat něco takového, jako je Requiem za Osvětim?

„Já jsem tři roky studovala techniku klasického zpěvu na konzervatoři v Praze pod vedením paní profesorky Evy Zikmundové. I proto se mi to zdá velmi těžké, protože jsem takhle obsáhlé dílo ještě nenastudovala. Připravuji se už téměř rok. Zpívat se sólisty Národního divadla je pro ‘laika‘ docela těžké, ale snad to vyjde. Snažím se cvičit každý den.“

Myslíte si, že se budete věnovat klasické hudbě, klasickému zpěvu? Nebo Vás spíše láká pop či jazz?

„Jak bych to řekla? Nejvíc od srdce mi jde romská hudba.“

Kdyby jste měla říct, čeho se nejvíce obáváte a na co se nejvíce těšíte v rámci velkolepého koncertu v Rudolfinu?

„Nejvíce se těším až dozní poslední tón (smích). To mi spadne obrovský kámen ze srdce. A největší strach mám asi z toho, že budu stát vedle vynikajících profesionálů, co se klasického zpěvu týče.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.08.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
25.01.2014	Hudební dráha sester Matiových	O Roma Vakeren
10.11.2012	V Rudolfinu zaznělo Requiem za Osvětim v romském podání	O Roma Vakeren
03.11.2012	Requeim za Osvětim poprvé zazní v Česku	O Roma Vakeren
27.10.2012	V Rudolfinu zazní Requiem za Osvětim od romského skladatele, vstup je zdarma	Zprávy ze života Romů
22.09.2012	Requiem za Osvětim zazní i v pražském Rudolfinu	O Roma Vakeren
22.10.2010	Pavlína Matiová, nadějná studentka zpěvu a herectví	O Roma Vakeren

Byla novinařina oborem, o který jste se zajímal už od dětství a který jste chtěl jednou vykonávat?

„Určitě jsem si představoval, že bych jednou mohl moderovat. Byl to můj sen. Jako dítě jsem s tím nedělal nic, protože jsem neměl dostatečné vzory. Až pak jsem viděl romské moderátory v televizi, což mě více motivovalo. Pamatuji se, že jsem viděl pořad Romale, kde byla například Jarmila Balážová. Motivovalo mne, že se jeden Rom dostal na televizní obrazovku. Pak přibyl Ondřej Giňa, Richard Samko. Více lidí mne přesvědčilo, že můj sen lze uskutečnit. Proto jsem jednou využil nabídky občanského sdružení Romea, které pořádalo kurz žurnalistického minima. Potom přišla velmi zajímavá nabídka z ostravského studia České televize, kde jsem teď díky kurzu na pozici moderátora a redaktora pořadu.“

Pokud si správně vzpomínám, tak první díly byly v češtině, pak jste najednou přešli na romštinu. Proč ta změna?

„Změna přišla z vedení. Ale pro mě je určitě přirozenější hovořit v romštině, i když romsky nemluvím každý den. Je to náročnější, protože texty překládá překladatel a já se je učím nazpaměť. Ale opravdu mi přijde, že se to do magazínu hodí a že to vypadá s romskou moderací lépe.“

Pořad Romaňi luma je vlastně jediným pořadem pro romskou menšinu v rámci veřejnoprávní televizní služby. Myslíte si, že jeden pořad je dostatečný pro romskou menšinu v České republice?

„Osobně si myslím, že by Romové větší prostor ve sdělovacích prostředcích určitě měli mít. Právě pořad Romaňi luma je důkazem, že se na tom pomalu pracuje. Prostor se určitě v budoucnu bude zvětšovat. Každopádně teď to nestačí. Romové by měli mít vlastní média. Média jsou hlídacím psem demokracie. Podle mého, speciálně u Romů, jsou strašně důležitá pro vytváření platformy mezi majoritou a romskou menšinou.“

Jak se Vy, jakožto pracovník mediální veřejné služby, díváte na ne mnohdy příliš objektivní referování českých novinářů o Romech? Mám na mysli například kauzu Břeclav a podobné.

„Média jsou podniky, firmy, které musí prodávat. Tzn. jim se hodí do krámu, když prodají, a oni ví, že určitý materiál prodají. Mají k tomu kapacity, aby to jejich pracovníci zpracovali tak, jak to veřejnost chce slyšet. Je to také o nějaké mediální kultuře, která tady nikdy nebyla a která se postupem času, doufám, vytvoří.“

Stránky pořadu Romaňi luma – Romský svět najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.09.2012	Martin Grinvalský, moderátor jediného televizního magazínu o Romech v Česku	O Roma Vakeren
02.06.2012	Česká televize chystá pořad pro národnostní menšiny	O Roma Vakeren
08.01.2011	České televize vysílá nový magazín Romaňi luma	O Roma Vakeren
24.05.2009	Strana zelených vyzývá šéfa České televize k odstoupení	Zprávy ze života Romů
21.05.2009	Kampaň před eurovolbami začala rasistickým skandálem	Zprávy ze života Romů
17.02.2006	Rada vlády pro národnostní menšiny kritizuje Českou televizi za zpracovávání pořadů o menšinách	O Roma Vakeren
09.01.2004	Ondřej Giňa: je důležité, že jsem Rom	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
27.06.2003	Zprávy O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)