Podzimní sezona je v Muzeu romské kultury věnovaná Slovensku. Kromě výstavy historických fotografií Jozefa Kolarčíka – Fintického nabídne MRK veřejnosti výstavu Romové na Gemeru-Malohontě z produkce Gemersko-malohontského muzea v Rimavské Sobotě.

Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 11. října v 16 hodin v Muzeu romské kultury. Součástí vernisáže bude také křest nově publikovaného Bulletinu Muzea romské kultury. Výstavu bude možné navštívit do 17. února 2013.

Výstava nabízí souhrnný pohled na romské dějiny a kulturu ve slovenské Gemerskomalohontské oblasti. Romské obyvatelstvo se zde začalo usazovat v průběhu 16. a 17. století a výrazně přispělo k formování multietnické a multikulturní podoby regionu. Výstava přibližuje divákům historii romského osídlování Gemeru-Malohontu, vývoj architektury romského obydlí, regionálně specifický výtvarný projev i zvyklosti převládající ve stravování a v odívání. Zvláštní pozornost je na výstavě věnována hudbě a vynikajícím romským hudebníkům v čele se světoznámou Cinkou Pannou.

Exponáty zapůjčené z muzea v Rimavské Sobotě jsou na výstavě doplněny také o předměty ze sbírky Muzea romské kultury. Některé z těchto objektů jsou veřejnosti prezentovány poprvé.

Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Jeho vznik sahá do roku 1882. Od roku 1910 sídlí muzeum v klasicistické budově bývalých dělostřeleckých kasáren. Hlavním cílem muzea je dokumentace přírody a společnosti historického regionu Gemeru a Malohontu. Specializací muzea od roku 1996 je dokumentace hmotné a duchovní kultury Romů v širším regionu.

Ukázka z výstavy:

"Z obce Gemer pochází jedna z prvních známých romských hudebnic Gemeru-Malohontu, Cinka Panna (1711 – 1772), jejíž jméno se díky její hře na housle dostalo i do zahraničních encyklopedií. Z matčiny strany byla pravděpodobně vnučkou prvního známého romského primáše Michala Barny ze Spiše. Cinka Panně se připisuje autorství většího množství skladeb. Údajně složila také melodii, která je u muzikantů v regionu známá jako Cinka Panna nóta. Její vznik se podle ústního podání váže k období, kdy působila jako houslistka na šlechtických dvorech. Jeden hrabě se tehdy do ní zamiloval a požádal ji o ruku, ale ona ho odmítla. Hrabě se styděl, že ho odmítla „cigánka“, jejíž otec byl obyčejný kovář, a doma napsal báseň. Báseň se dostala i do rukou Cinky Panny, která ji zhudebnila, a tak vznikla Cinkla Panna nóta."