Při příležitosti vydání knihy „Deset let poté; Historie desegregace Romů ve školství ve střední a východní Evropě“ (ed. Iulius Rostas) včera Romský vzdělávací fond v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uspořádal veřejnou debatu. Knihu, stejně jako řadu výzkumů, na nichž jsou hlavní teze díla založeny, představil editor Iulius Rostas za přispění Ivana Veselého a Gwendolyn Albert, kteří se podíleli na zpracování situace v České republice. V návaznosti na prezentaci knihy proběhla diskuse mezi přítomnými akademiky, odborníky a aktivisty.

V publikaci představené vydavatelstvím CEU-Press a Romským vzdělávacím fondem vybraní autoři podrobně analyzovali veřejné politiky a strategie za uplynulou dekádu a konstatují, že vzdělávací bariéry pro romské děti zůstávají jedním z hlavních lidsko-právních problémů v současné Evropě. Kniha samotná se pak soustředí nejen na předchozí iniciativy a aktuální otázky, ale zejména mapuje a dává do souvislostí institucionální diskriminaci Romů jako klíčovou výzvu pro Evropu a lidská práva v globálním měřítku. Kniha sestávající z rozhovorů s významnými politickými aktéry, z poučených historických a hloubkových politických analýz tak nabízí nejnovější ucelený přehled v oblasti segregace romských žáků a politických snah institucionální bariéry ve vzdělání řešit.

Diskuse podnícená publikací se zaměřila na dosavadní pokroky na poli desegregace romských dětí ve vzdělání. „Omezená schopnost vzdělávacího systému učinit nezbytné kroky způsobuje, že sociální mobilita romských dětí v porovnání s jejich vrstevníky stagnuje“, podotkl Ivan Veselý. Podle Gwendolyn Albert pak česká vláda výrazně zaostává i v naplňování rozsudku Evropského soudu pro lidská práva: „pouhé přejmenování bývalých zvláštních škol, jak je zavedl školský zákon z roku 2004, nemůže být považováno za desegregaci“, zdůraznila.

Vzhledem k tomu, že 13. listopadu letošního roku uplyne už 5 let od vydání verdiktu ESLP v kauze“ D. H. a ostatní proti České republice“, mohou být slova Johna Shattucka – bývalého velvyslance Spojených států v ČR a dnešního prezidenta a rektora Středoevropské univerzity - z předmluvy knihy chápána i jako podnět pro současnou českou realitu:

„Rozšiřování Evropské unie znamenalo – zejména v rámci přístupových procesů – zvýšenou pozornost k otázce lidských práv, neboť vlády se snažily vyhovět závazným požadavkům EU. Avšak, podobně jako Spojené státy v rané fázi hnutí za občanská práva, vlády jen pomalu proměňují rétorické dodržování lidských práv ve skutečné politické kroky.“