Když vedoucí stavebního úřadu přečetl obyvatelům rozhodnutí o vystěhování, reagovali velmi emotivně. "Nehneme se odsud! Jedině, že by nás přišli postřílet! Jsme ochotni za to položit život," řekl tehdy Jan Bandy, který vystupuje jako mluvčí obyvatel ghetta. Podnikatel Oldřich Roztočil domy koupil asi před dvěma lety. Tvrdí, že je chtěl postupně opravit, ale nemohl to udělat kvůli nefunkční kanalizaci. Komu kanalizace patří, zatím není vyjasněné. Problémy s kanalizací se táhnou už od roku 2007. Situaci kritizovala v České televizi zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová:

"To, co se stalo od roku 2007, je opravdu obrovská nečinnost, průtahy a neplnění povinností, které by státní správa měla mít. Zejména Vodoprávní úřad by měl dozírat na to, jak je kanalizace provozovaná."

Podle obyvatel ghetta problémy se stavem domů začaly už po povodních v roce 1997, kdy voda zaplavila sklepy. Tehdejší majitel se podle nich o domy nestaral. Někteří nájemníci místo stěhování začali domy o víkendu svépomocí opravovat. Podle Lydie Poláčkové z Rady vlády pro romskou menšinu bude nutné situaci co nejdřív vyřešit:

"Starousedlíci by tady chtěli zůstat. Jsou ochotni se zapojit, chtějí zabednit okna, přiložit ruku k dílu. Vidíte, jak tady dneska všichni mají lopaty, smetáky a uklízí."

Pracovníci radnice hledají pro obyvatele ghetta náhradní ubytování, především v ubytovnách. Lidé, kteří v Přednádraží žiji 30 i více let, ale stěhování do ubytovny odmítají, říká jeden z místních nájemníků Roman Kuman:

"My co jsme tady žili řádně a platili jsme, tu chceme zůstat, protože jsme tu vyrůstali. Bydleli jsme tu 35 let, moje družka 40 roků. Nemáme důvod, abychom utíkali a tlačili se někde na ubytovnách, kde je místnost 5 krát 3 metry nebo tak."

Další z obyvatelek Přednádraží paní Věra dodává:

"Bojím se, ale nejdu. Počítám se vším. Ubytovnu nám dávali, ale to bylo v katastrofálním stavu. Tam je to samý feťák, kriminálníci, ploštice, opilci. To ne,"

Obyvatelé požadují od úřadu byty. Podle místostarosty Tomáše Kuřece z ČSSD by je mohli dostat jen někteří:

"Majiteli platilo jen 14 nájemníků. Z těch 14 se už o čtyři staráme. Seženeme jim nikoliv ubytovnu, ale kvalitnější bydlení."

S vystěhováním nesouhlasí ani zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Tento krok je podle ní krajním a jen přechodným řešením. Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová v České televizi uvedla, že úřad ombudsmana už před pěti lety upozorňoval na neexistenci sociálního bydlení:

"Nemáme skutečné sociální bydlení, které by mělo garantované určité limity jak z hlediska standardu, který je zajištěn, ale i například z hlediska toho, jaké by mohly být vybírány nájmy. Bohužel se volného prostoru chytili podnikatelé a zneužívají situaci, protože ty nájmy jsou neúměrně vysoké. Příspěvek na bydlení je na osobu, takže snaha ze strany takových podnikatelů je umístit do co nejmenšího prostoru co nejvíc lidí a pak si od nich vzít co nejvyšší částku. Ty částky na jeden malý pokoj se pohybují řádově nad 10 tisíc, 20 tisíc. Měli jsme dokonce případ kdy to bylo nad 30 tisíc korun."

Navíc tyto peníze jdou z veřejných prostředků. Majitel domů Oldřich Roztočil o víkendu řekl, že jednání úřadů vnímá jako účelovou věc. To podle něj potvrzuje i fakt, že zatímco v pátek lidem říkali, že kvůli stavu domů mohou zemřít, o víkendu situaci sledovali v médiích z pohodlí domova a nedělali nic. Jak dodal, situace s placením i se stavem domů se výrazně zhoršila v posledních měsících, kdy úředníci lidem říkali, že se to tam stejně bude všechno bourat. Proti rozhodnutí úřadu chce podat odvolání a znovu začít o situaci v lokalitě s radnicí jednat.