Za nárůstem aktivit vidí autoři vládní zprávy ekonomickou recesi. Více řekl ministr dopravy Pavel Dobeš.

„Proběhlo zde asi 123 pravicových extremistických akcí. Na levicové scéně došlo k 211 akcím. Obě scény se podle zprávy radikalizují a přibývá i trestné činnosti spojené s extremismem. Zjevnou příčinou zvýšené aktivity je celospolečenské téma současné ekonomické recese, krize veřejných rozpočtů a obava z podobných důsledků jako v případě jihoevropských států."

Hlavním představitelem pravicově vyhraněných postojů zůstala podle zprávy loni Dělnická strana sociální spravedlnosti a její odnož Dělnická mládež. Při představování svého programu se soustředili na sociálně vyloučené lokality, například na v severočeském kraji na Šluknovsko. Uspořádaly zde řadu demonstrací. Pokračuje odborník na extremismus z Karlovy Univerzity Jan Charvát.

„Ono kupodivu chován těch tzv. nepřizpůsobivých v posledních deseti letech víceméně konstantní. Ale výbuchy lidové nespokojenosti vychází přesně jenom v těch okamžicích, kdy se nějakým způsobem zhoršuje ekonomická situace, z čehož se dá usoudit, že spouštěčem není komunita, ale ekonomická záležitost."

Jednotlivá uskupení podle zprávy ale nemají dlouhodobou koncepci. Chybí jim také peníze a aktivní členská základna. Nedaří se nalákat nové sympatizanty. Nepřibývá také - poměrně překvapivě - antisemitských projevů. Předseda pražské židovské obce František Bánayi v České televizi řekl, že se extremisté soustřeďují spíše na výpady proti Romům.

"V minulém roce jako by přímý antisemitismus byl téma, které je tabu. Pravděpodobně v minulých letech by jim to nepřineslo žádný užitek, žádnou podporu. To je asi spojeno s celospolečenským vnímáním tohoto tématu. Spíš se zaměřili zcela jednoznačně na uchopení různých sociálních problémů a spíše ještě na nějaký boj proti existujícímu systému - státní správa a instituce."

Levicoví extremisté stagnují, týká se to například jejich marxisticko-leninské části. Některá uskupení své aktivity ve srovnání s předešlými roky zcela utlumila. Podle ministerstva vnitra v Česku ale působí lokální extremistické buňky, které vyvíjejí vlastní aktivity. Roztříštěnost je tady hlavním důvodem, proč nehrozí akce podobné jako ta na jaře letošního roku. Obvinění si vyslechlo devět lidí, které policisté zatkli na konci března. Podle policejních údajů by v případě jejich úspěchů hrozilo narušení fungování celého státu. Podle Jana Charváta pocházeli obvinění z řad neonacistů.

"V tom neonacistickém prostředí je rétorika a fascinace terorismem naprosto běžná. To tam vidíme a u nás i v cizině je to standardní záležitost. Stejně tak není zvláštní ten zbraňový fetišismus, shánění zbraní, ať už legálně nebo nelegálně. U nás to vůbec není tak obtížné, stejně jako návody na výbušniny - ty samozřejmě v době internetu není vůbec těžké sehnat."

Radikálové také podle expertní zprávy dnes více než v minulosti používají pro šíření svých myšlenek diskusní fóra, blogy nebo sociální sítě. Internet používají i pro svolávání svých setkání. Pravicové extremisty loni ovlivnily represe státních orgánů a osobní rozpory mezi vůdčími postavami z předchozích let.