Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Význam Velikonoc je pro mě zásadní, otevírají totiž cyklus života celého roku. Jako křesťané si obnovujeme svou víru v Krista, protože byl ukřižován, pohřben a potom z vstal mrtvých. Velikonoce jsou důležité i proto, že si během nich uvědomujeme hloubku naší víry a na čem je založená. Vrcholem Svatého týdne je velikonoční vigilie, při které věřící obnovují svůj křestní slib. Takže Velikonoce mají pro křesťany dvojí dimenzi – jednak jsou oslavou, připomínkou událostí, které se staly za života Ježíše, a zároveň je to událost v životě každého z nás, protože si obnovujeme křestní vyznání a oslavujeme křest.“

První a zatím také jediný romský kněz Vojtěch Vágai slaví své první Velikonoce v roli kněze. Velikonoční svátky prožije v bechyňské římskokatolické farnosti.

„Oslava Velikonoc bude skutečně vypadat jinak vzhledem k mé pozici, nazvěme ji liturgickou funkcí. Jako kněz se budu více podílet na slavnostech z liturgického pohledu.“

Vojtěch Vágai je poloviční Rom a nevyrůstal v romském prostředí. Jak slaví Velikonoce Romové, proto mohl sledovat jenom z dálky nebo to zná z vyprávění svého otce, prvního romského katolického duchovního, trvalého jáhna v České republice.

„Nepocházím z romského prostředí jako takového, naše rodina se asimilovala do českého a přijala spoustu místních tradic a zvyků, proto jsem nikdy neměl příležitost slavit Velikonoce jako úplný Rom. Ale předpokládám, že Romové, stejně jako ostatní menšiny v naší zemi, prožívají Velikonoce mimořádně v tom smyslu, že se u nich doma děje něco zajímavého. Mají zvyky, které jsou běžné i pro české obyvatelstvo, nejvíce se ale tradice odráží v jejich jídelníčku. Stejně jako známe různé krajové speciality, mají i Romové svá jídla, která se uchovala do dnešních dnů a jsou jim vlastní. Tak Romové svým osobitým způsobem slaví Velikonoce.“

I když je mezi Romy jako oficiální představitel katolické církve jediný, Romové o Vojtěchovi Vágaiovi vědí a do svých aktivit ho zapojují.

„Bývám zván do romských komunit, na romské festivaly a oslavy, kde se jim snažím přiblížit. Teď se nacházím v blízkosti farností, kde ani moc romských obyvatel není, anebo kde Romové nepraktikují víru. Takže tady s nimi nijak nepracuji, ale na oslavách jim jsem na blízku, bavíme se spolu. Například na podzim jsem byl na romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce, kde bylo asi 800 Romů z oblasti Moravy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.11.2015	Reportáž	O Roma Vakeren
18.07.2015	První romský katolický kněz v Česku Vojtěch Vágai vzpomíná na vliv svého otce, prvního romského jáhna	O Roma Vakeren
10.01.2015	Mladý kněz Vojtěch Vágai se zabývá i módním návrhářstvím	O Roma Vakeren
20.12.2014	Vojtěch Vágai a jeho cesta ke kněžství	O Roma Vakeren
30.03.2013	Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého roku	O Roma Vakeren
24.03.2012	Romský kněz Vojtěch Vágai se setkává s projevy rasismu	O Roma Vakeren
21.03.2012	Nejmladší jihočeský kněz se setkává s projevy rasismu	Zprávy ze života Romů
21.05.2011	Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na kněze	O Roma Vakeren
03.03.2011	Zemřel romský jáhen Vojtěch Vágai	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Djelem, Djelem. Píseň, kterou otextoval romský bělehradský hudebník a politik Jarko Jovanovič, znají Romové na celém světě. A aby také ne! Na prvním světovém kongresu Mezinárodní romské unie, který se konal v roce 1971 poblíž Londýna, se jeho delegáti shodli, že bude mezinárodní romskou hymnou. A dohodli se také na dalších podstatných emancipačních záležitostech. Dali vzniknout mimo jiné mezinárodní romské vlajce, ustanovili první ¨mezinárodní romskou organizaci IRU a schválili označení „Rom“ na místo „Cikán“, vysvětluje kolegyně z Českého rozhlasu 6 Jarmila Balážová:

„To asi ví málokdo. Jak dnes vidíme, i mladí Romové občas říkají ‘vždyť my jsme Cikáni, ani nevíme, kdo vymyslel slovo Romové‘. Takže to je to historické pozadí. A možná ještě jedna důležitá věc, která se váže k Mezinárodnímu dni Romů. V posledních deseti letech, kdy se zhoršuje situace Romů ve střední a východní Evropě a stupňuje se vzájemné napětí v závislosti na ekonomickém propadu, zejména v posttotalitních státech, se tento den používá k upozornění na palčivé problémy, ať už jde o holocaust, sterilizaci romských žen, pravicový extremismus nebo třeba předsudky v oblasti zaměstnávání,“ říká novinářka Jarmila Balážová.

Samotný Mezinárodní den Romů ale existuje až od roku 1990. Ve Varšavě jej uznali delegáti čtvrtého romského kongresu IRU na počest toho prvního, který se konal před 41 lety v Anglii a odstartoval mezinárodní spolupráci Romů. O Mezinárodním dni Romů se v České republice začalo mluvit až v druhé polovině 90. let. Vědí ale samotní Romové v Česku o existenci tohoto dne?

„Myslím si, že se Mezinárodní den Romů za posledních pět, šest let přeci jenom v některých kruzích, ale zejména Romů aktivnějších na internetu, stal známým pojmem. Nemyslím si ale, že všichni znají historické pozadí. A pak je tu skupinka těch, kteří nejsou tak aktivní na internetu a ti mají dokonce problém vůbec vědět, že 8. duben je Mezinárodním dnem Romů,“ domnívá se Jarmila Balážová.

Největší oslavy Mezinárodního dne Romů se každoročně konají v Praze a v moravské metropoli. Pražské oslavy pořádá sdružení Romea v klubu Cross. Program nazvaný Ethnic friendly ghettolege nabídne nejenom koncert, ale i diskuzi na téma Jak se žije veřejně aktivním Romům, nebo promítání dokumentárních filmů.

„Program bude zaměřen nejenom na Romy, ale bude otevřen široké veřejnosti. Očekáváme, že přijdou i lidé z majoritní společnosti a z jiných etnických menšin. V rámci večerní hudební produkce vystoupí legendární kapela Kale, známý instrumentalista Mario Bihári a nový projekt Bitumen Beat,“ říká František Bikár z občanského sdružení Romea.

Českým Romům letos k Mezinárodnímu dni Romů popřál i velvyslanec Spojených státu v Praze a připojila se i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Výstava v Domě národnostních menšin potrvá do 14. dubna a je přístupná široké veřejnosti. Vstup na ní je zdarma. V úvodu vernisáže připomněl přítomným význam Mezinárodního dne Romů historik Ladislav Goral, kterého se Iveta Demeterová zeptala, zda dnešní mladí lidé o svátku Romů vědí.

„Žádný učený z nebe nespadl. Mladým by se mělo připomínat to, co bylo pozitivní i negativní.“

Výstava je pořádána v rámci Mezinárodního dne Romů. Myslíte si, že dnešní mladí lidé o svátku vědí?

„Ani náhodou! Ani Romové sami nevědí, co to je Romská unie. Ne všichni, pochopitelně.“

Když se ohlédnete zpátky, máte možnost srovnání, protože na každého dopadá ta negativní atmosféra ve společnosti. Myslíte si, že před třiceti lety byla mezi Romy jiná atmosféra než je dnes?

„Určitě, ale to přinesla doba. Dnes je ekonomická krize, lidé jsou více naštvaní. Nikdo neví, jestli zítra ještě bude mít práci. Všechno je dražší. Jak se dnes nadává na komunismus, tak pro Romy to byl zlatý věk. Měli práci, vydělali si! Je to velký rozdíl a je o čem mluvit.“

Fotografie zachycují Romy v relativně tradiční podobě. Nejen dle úprav zevnějšku, ale i co do způsobu života a obživy. Znamenal tento z našeho pohledu romantický svět pro Romy opravdu krásné časy? Na jedné straně mnoho Romů využívalo svobody kočování, jiní naopak právě v této době nebo již o něco dříve začínali hledat trvalý domov. Pokoušeli se usadit. Zeptala jsem se tedy návštěvníků, jak na ně fotografie působí:

„Líbí se mi, vůbec se rád dívám na staré fotografie. Tohle je úplně jiný svět, než ve kterém jsem se pohyboval já.“

Dokázal byste si představit žít v této době?

„Určitě, jen si neumím představit, že bych byl na nižší funkci v rámci rodiny.“

Je tady fotografie, která se vám hodně líbí?

„Ano, je to ta fotografie nesmírně seriózně vypadajících Romů před vozem. Vypadají téměř jako šlechtická rodina před svým kočárem a nedělním výletem. A fascinující je i hned vedlejší fotografie, na které si u kýblu před stanem Rom ohnutý nad zrcadlem váže kravatu. To je kouzelné.“

Vy jste mladá, dokázala byste si představit žít v 18. století?

„Kdybych zůstala Romkou, možná by to mělo své kouzlo, a proto ano. Ale jinak asi ne. Jen pro tu romantiku.“

Výstava je realizována v rámci mezinárodního projektu I am Roma. Hlavním koordinátorem je Evropská rozvojová agentura. Proč se tato společnost rozhodla připojit k oslavám svátku Romů, jsem se zeptala Lenky Tykvartové:

„Rozhodli jsme se zejména proto, že jsme součástí mezinárodního projektu I am Roma: Changing Mindsets, který se snaží zlepšit postavení Romů v Evropě, ve společnosti. Říkali jsme si, že by v České republice bylo potřeba svátek trochu připomenout, protože spousta lidí o něm neví.“

Jak na vás působí vystavené fotografie?

„Moc se mi líbí. Musím přiznat, že jsem sama hodně překvapená tím, co zobrazují, protože toho o romské historii moc nevím. Myslím si, že výstava rozhodně stojí za návštěvu.“

Co chystáte v rámci projektu I am Roma?

„V polovině dubna to bude aktivita pro děti ze základních škol. V současné době ještě běží soutěž, kterou máme vyhlášenu pro pražské školáky. Děti mohou kreslit obrázky na téma rodina mého spolužáka nebo co znám z romské historie. Souběžně máme doplňkový program pro odborníky na romskou problematiku v České republice, který probíhá ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Je mi 17 let. Studuji na gymnáziu, takže jsem si zažádala o kurz angličtiny, kvůli maturitě, abych u ní neměla tak velký problém,“ říká jedna z uchazeček o stipendium v rámci nového programu IQ Roma servis Hana Kakorová.

Podle ředitelky neziskové organizace Kataríny Klamkové jsou děti s velkým zájmem o vzdělání, ale bez podpory rodiny a prostředí v těžké pozici:

„Ty děti to mají hrozně těžké. Nevyrůstají v motivujícím prostředí. Pohybují se na ulicích ghetta. Vesměs se to týká všech našich klientů z jihomoravského regionu. Rodiny se nacházejí v nuzných ekonomických podmínkách, bytových i finančních. Mnoho z dětí nenavštěvovalo žádné prestižní školy, ale školy v blízkých lokalitách. Veškerá jejich snaha je proto naprosto nadprůměrná.“

Ve vzdělání by měl nově pomáhat charitativní a stipendijní program zvaný Gendalos, neboli zrcadlo, který bude poskytovat hlavně pomůcky či finance na konkrétní kurzy.

„Ze zhruba 500 mladých klientů jsme vytipovali asi 10 procent, tzn. asi 50 lidí. Všichni mají zvláštní snahu, zvýšenou ctižádostivost. Chceme je tím více podpořit a dát jim najevo, že snaha se vyplatí. Také jim chceme poskytnout další možnosti, například aby si mohli zakoupit potřebné školní pomůcky, jako je počítač a další.“

Cílem je také podpořit talentované děti, například tanečníky nebo zpěváky.

„Chceme je podporovat, aby se více vzdělávali i v mainstreamových kurzech hlavního vzdělávacího proudu, tím myslím zejména jazyky, které vládnou světem, angličtinu a francouzštinu.“

Romské děti ze znevýhodněných lokalit se musí někdy potýkat s takovými problémy, které si někteří ani neumí představit, říká Katarína Klamková:

„Děti se snaží, ale občas je to boj s větrnými mlýny. Jde proti nim spousta vrstevníků, puberta, společnost, předsudky. My ty děti, které zabojují a jdou za svými sny, chceme popostrčit kupředu a povzbudit.“

Příkladem inteligentního dítěte z vyloučené lokality je Hana Kakorová, kterou jsme slyšeli na začátku reportáže a která se teď chce rozvíjet hlavně v angličtině. I když zálib má hned několik:

„Mám ráda pizzu, těstoviny, mluvím často o jídle. Jinak je to hudba, tanec a divadlo. S naší skupinou hrajeme divadlo. Vím, že jazyky jsou v dnešní době důležité. Když mám mluvit s puberťákem v mém věku anglicky, tak se v klidu dorozumím. Jenže chci se pořád zdokonalovat a angličtina je důležitá, hlavně u té maturity.“

Počínání vybraných studentů nebo žáků bude po celou dobu užívání stipendia pod kontrolou a přísným dohledem pedagogických pracovníků.

Více informací najdete na adrese www.gendalos.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Andrzej Mirga pochází z Polska a na Jagellonské univerzitě v Krakově vystudoval etnologii. Ve vzpomínané funkci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě působí od roku 2007. Obsah přátelského rozhovoru přiblížil zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romskou komunitu Miroslav Polák:

„To, co ho hlavně zajímalo, byla strategie integrace Romů do roku 2020, protože to je momentálně aktuální téma asi po celé Evropě a akorát pobíhá vyhodnocování těchto strategií. A samozřejmě ho velmi zajímalo, jestli se spolupracovalo se samotnými Romy, zda to bylo transparentní, jestli proběhla diskuze a jestli bude následovat nějaký evaluační proces, jak se k problematice postaví obce a vůbec příprava dokumentů. Zajímal se o to, jaké šance na zrealizování po volbách mají již započaté práce a kontinuum úřadu jako takového. My jsme úřad apolitický a vsázíme na odbornost, proto u nás práce běží bez ohledu na to, jestli volby jsou nebo ne, jestli se střídají vlády apod.“

Ke strategii integrace Romů do roku 2020 ve Slovenské republice neměl Andrzej Mirga žádné připomínky.

„Byl překvapený ze spoluúčasti zainteresovaných skupin. Například pasáž o mimovládních organizacích a jejich úloze být partnerem, čímž samozřejmě myslím pro Romy, vypracovali Romové sami. Pochopitelně jsme se dohodli tak, aby to zapadlo velikostí a formou do strategie, ale obsah je jejich dílem. Když zmíním zákon o partnerství v samosprávě, tak tuto pasáž vypracovalo sdružení bez obcí Slovenska. A tak jsme postupovali i dále. O kapitolu věnovanou nediskriminaci se postarali organizace, které jsou renomované na obhajobu lidských práv. I tento materiál byl předložen k potvrzení Radě vlády pro lidská práva národnostních menšin. A tak bychom mohli pokračovat.“

Slovenská republika pracuje i na praktickém navázání inkluzívního vzdělávání. Řešením této problematiky, jak ukazuje medializovaný problém v obci Šarišské Michaľany, si ale vyžaduje zodpovědný a nezaujatý přístup.

„Obec byla, naposledy ve Varšavě, i za jeho účasti, z podnětu České republiky i některých dalších zemí, kritizována právě za segregaci ve školství. Samozřejmě je teď zajímají postupy řešení podobných přístupů. Problém inkluzívního vzdělávání je aktuální nejen v Čechách, ale i na Slovensku. Úřad rovněž vytvořil pro Šarišské Michaľany pracovní skupinu a postupně se hledá řešení tak, aby školství nebylo segregované. Do problému je zainteresovaný i starosta sousední obce, ze které pochází ty romské děti, a i komunitní centrum, ve kterém se mají děti ve volném čase možnost doučovat, anebo kde smysluplně tráví volný čas. Zajímá se i rodičovské sdružení, zřízené přímo v obci, aby rodiče nemuseli nikam dojíždět. Vypracovává se systém přestupu dětí mezi třídami tak, aby se ty, které na to mají, mohly zařadit tam, kde je náročnější úroveň a kde se jim dostane vyšší kvality výuky.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.02.2016	Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské děti	O Roma Vakeren
21.03.2015	Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studia	O Roma Vakeren
28.12.2013	Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovu	O Roma Vakeren
06.11.2013	Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školy	Zprávy ze života Romů
14.09.2013	Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské děti	O Roma Vakeren
02.06.2012	Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osad	O Roma Vakeren
28.04.2012	Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol	O Roma Vakeren
28.04.2012	Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na Slovensku	O Roma Vakeren
31.03.2012	Občanského sdružení Quo Vadis ze Zvolena se zabývá vzděláváním romských dětí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)