Vytištěno 23.09.2023 16:37
21-01-2012 Jana Šustová, Tomáš Bystrý, Šárka Škapiková, Robert Hoza
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast
pro tento pořad.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Dnes se dozvíte, proč jsou ještě stále v ulicích Nového Boru herny, i když to vyhláška od nového roku zakazuje. Řekneme vám, čím škola v Šariššských Michalanech na Slovensku porušila antidiskriminační zákon, a blíže vám představíme také tradiční romskou svatbu. Tolik jenom namátkou z dnešního pořadu O Roma vakeren, který se samozřejmě neobejde bez romských písní z domova i ze světa.
Bacht tumenge savorenge. So šunen amaro vakeriben. Adadžives džana amenca andro foros Nový Bor the pre Slovensko. Sose kampel stipendium vaše romane čhave amnege phenela Zdeněk Horváth, šunena romani paramisa palo Del. Mangav savorenge šukar šuneben. Som rado hoj san amenca.
Herny, videoterminály, výherní automaty, zkrátka hazard celkově úzce
souvisí s kriminalitou a násilnostmi. Kvůli hazardu se totiž řada lidí
dostane do nekonečné spirály, ze které se nelze jen tak vymanit. Lidé ztratí
práci, novou kvůli vysoké nezaměstnanosti nenajdou, nemají na nájem, a tak
začnou hrát automaty. Stanou se na nich závislí, a když na ně nemají, začnou
krást. To se podle psychologů stává velmi často. Herny by proto měly zmizet,
na tom se v Novém Boru shodují zástupci majority a také Romové, třeba tento:
„Myslím si, že automaty by tu neměly být. Kvůli nim je tady vyšší kriminalita, jak se tu říká. Je to tady špatné,“ to si myslí Jaroslav Balog. A není sám. Proto se novoborská radnice rozhodla přijmout vyhlášku, která hazard na území celého města bez výjimky zakazuje, jak říká starosta města Jaromír Dvořák:
„Je to nejpřísnější obecně závazná vyhláška v Libereckém kraji. Důvod je zřejmý. Je jím společenská situace, která ve městě nastala, viz například mačetový útok, ale i útok dlažební kostkou, které začaly v hernách nejnižšího kalibru. A právě těchto heren jsme se jako město chtěli a chceme zbavit, proto ta vyhláška.“
Například místní podnikatel Robert Uxa má ale za to, že vyhláška zase tak přísná není, a navíc zatím vůbec nefunguje:
„Hazardní lobby se to opět nějakým způsobem podařilo obejít. Včera večer jsem jel po Boru a hrací automaty normálně fungovaly. Herny byly otevřené. Navíc tu už předtím byla vyhláška, která měla omezovat hazard po 22. hodině a po 22. hodině se tu normálně hrálo. Nevím, jestli je vůbec město schopné si tuhle vyhlášku vynutit.“
A skutečně, pokud se člověk rozhlédne po Novém Boru, herny jsou v ulicích dál. A není jich málo. Jak je tedy možné, že vyhláška vešla 1. ledna v platnost, ale ve skutečnosti nic nezměnila? Na tuto otázku odpovídá starosta Jaromír Dvořák:
„Samozřejmě, že musíme respektovat dané zákony, to znamená, že musí doběhnout smlouvy, které jsou stanoveny. U starších herních automatů to v podstatě znamená, že do půl roku všechny zmizí. U videoterminálů je nastavena lhůta ze strany ministerstva do tří let.“
Herny tedy zmizí až za několik let, k tomu ale starosta ještě dodává, že:
„I u heren, které zůstávají doposud, jsme nastavili přísný režim. Kontrolujeme, zda plní podmínky, za kterých byla herna a její provoz povolen. Pokud tomu tak není, herna se dočká přísných pokut, popřípadě jí bude odebrána licence ještě před vypršením lhůty.“
Herny jsou zlo a měly by zmizet co nejdříve, soudí místní lidé. Robert Uxa má velkou sklárnu a ví, že mnoho jeho zaměstnanců se dostalo někdy do problémů a do exekucí, a to právě kvůli hazardu:
„Spousta lidí se do exekucí dostala kvůli hazardu a kvůli drogám. Pokud by hazard a drogy byly vymýceny, myslím si, že by ti lidé byli šťastní. Hazard je nevyléčitelný. Musíte hazard odstranit z jejich dosahu, a pak teprve jsou lidé schopni vrátit se zpátky.“
Konec automatů chtějí i další lidé. Ale ne všichni. Někomu je to prý úplně jedno:
„Já to nehraju a nikdy jsem to nehrál,“ říká jeden z místních Romů.
Na to, zda zákaz hazardu opravdu pomůže městu od kriminality a násilností, si bude muset Nový Bor počkat. Všechny automaty zmizí až za tři roky.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 |
 Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 27.09.2014 | Nikola Tancošová a její činnost v Novém Boru | O Roma Vakeren |
| 05.03.2013 | Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky | Zprávy ze života Romů |
| 14.12.2012 | Soud přerušil líčení s mačetovými útočníky z Nového Boru. Kvůli dopisu s popisem činu | Zprávy ze života Romů |
| 10.11.2012 | Z mačetového útoku v Novém Boru se před soudem zpovídá pět pachatelů | O Roma Vakeren |
| 01.09.2012 | Sociálně slabším v Novém Boru pomáhá sdružení Rodina v centru | O Roma Vakeren |
| 25.08.2012 | O životě na ubytovně se čtyřmi dětmi v jedné místnosti | O Roma Vakeren |
| 18.08.2012 | Od mačetového útoku v Novém Boru už uplynul rok | O Roma Vakeren |
| 07.08.2012 | Od mačetového útoku v Novém Boru uplynul rok. Ve městě je klid | Zprávy ze života Romů |
| 30.06.2012 | Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytů | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Je tu snaha o rozvázání gordického uzlu, nebo se otvírá Pandořina
skříňka? Dodám jen, že gordický uzel se rozvázat nedal, musel se rozetnout.
Nejdříve ať mají slovo tedy ti, kterých se to nejvíce týká a zároveň které
to nejvíce postihuje – žáci základní školy. Uslyšíte dvanáctiletého sedmáka
Petra z Ostrovan, patnáctiletého sedmáka Aleše z Ostrovan a šesťačku Martinu
ze Šárišských Michaľan.
Chtěl bych se Tě zeptat, jak se Ti líbí systém vyučování na této škole?
„Je to lepší. Chodím sem se svými. Rozumíme si spolu lépe než dříve, když jsem chodil do školy s bílými. Tady je to lepší.“
Snaží se k Vám učitelé přistupovat slušně?
„Ano.“
Vysvětlí vám i látku?
„Ano.“
Jak bys mi to popsal vlastními slovy?
„Dobře nám vysvětlují všechna témata.“
Když se jich zeptáte, vyjdou vám vstříc?
„Ano.“
„Když mám nějaké problémy, zeptám se paní učitelky, a ta mi všechno poví.“
Jak to vnímáš?
„Dobře.“
Nemáš ale problém chodit do smíšené školy, že?
„Nemám, ale je mi lépe mezi svými.“
Proč?
„Když jsem s nimi, cítím se uvolněně. Když jsem mezi gadži, trochu se stydím. Mezi Cikány se cítím líp.“
„Lepší je, když jsme normálně a ne smíšení. Jsme Romové, oni by nám dělali naschvály.“
Zvládají učivo?
„Někdy ano. Někdy se učí lépe než normální.“
Nejsou to tedy pětkaři? Nebo čtyřkaři nepropadající z milosti?
„Ne.“
Hlas lidu, hlas Boží. Zatím je v tomto případě odmítaný, podobně jako odborné pedagogické hodnocení situace potvrzované dennodenní praktickou zkušeností. Pedagogové základní školy v Šárišských Michaľanech jsou v první linii zápasu o další směřování svěřených žáků. Hovoří ředitelka základní školy Mária Cvancigerová:
„Rozdělili se mezi sebou v podstatě na kasty, na lepší a horší. Nevím, podle čeho. My to nerozdělujeme. V každém případě, přijde-li žák k nám do školy, je zařazen do nultého ročníku. Ti zdatnější pak do prvního ročníku. Hovoříme tu o návycích, které jsou potřebné pro normální a běžné začlenění do škol, tedy grafomotorické zručnosti, základní vědomosti, pojmy, matematika, a hlavně, co je pro ně největším problémem, porozumění slovenskému jazyku, následná reprodukce a samotná komunikace ve slovenském jazyce.“
Základní školu v Šárišských Michaľanech navštívil i státní tajemník Ministerstva školství Slovenské republiky Jaroslav Ivančo, aby se na vlastní oči přesvědčil o skutečném stavu. Po neformálním setkání s vedením školy a obce řekl:
„Nejsou tu žádné fyzické bariéry, aby se děti nemohly setkávat. Děti se mohou navštěvovat v třídách. To, že jsou některé děti v rozdělených třídách, rozděleny třeba podle výkonu, protože ne každý máme stejné danosti, abychom postupovali určitým tempem v rámci školského systému, je z dočasného hlediska správné. Chceme přeci, aby tyto děti postupovaly, ve smyslu toho, aby rozvíjeli své osobní schopnosti. To ale není etnická segregace. Jsem přesvědčený o tom, že alespoň na této škole jsou takoví učitelé a ředitelka, která ví, čeho chce dosáhnout ve vzdělávání různých dětí.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 20.02.2016 | Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské děti | O Roma Vakeren |
| 21.03.2015 | Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studia | O Roma Vakeren |
| 28.12.2013 | Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovu | O Roma Vakeren |
| 06.11.2013 | Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školy | Zprávy ze života Romů |
| 14.09.2013 | Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské děti | O Roma Vakeren |
| 02.06.2012 | Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osad | O Roma Vakeren |
| 28.04.2012 | Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních škol | O Roma Vakeren |
| 28.04.2012 | Sdružení mladých Romů se zaměřuje na vzdělávání romských dětí na Slovensku | O Roma Vakeren |
| 07.04.2012 | Andrzej Mirga navštívil Slovensko | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Vy už se dlouhá léta angažujete v oblasti vzdělávání a volnočasových
aktivit romské mládeže a romských studentů. Co Vás k téhle práci přivedlo?
„Myslím si, že to byla do velké míry náhoda. Dostal jsem se k tématice Romů a vzdělávání Romů díky sestře, která dlouhé roky pracuje v proromské neziskovce. V podstatě jsem se tím nikdy nezabýval vyloženě jako svou profesí. Teď ale funguji v několika projektech jako expert. Napsal jsem už několik publikací a zároveň jsem pracoval na těchto tématech jako expert na ministerstvu školství a ministerstvu práce a sociálních věcí, vždycky ale spíš ve volném čase.“
Jednu dobu jste také byl koordinátorem občanského sdružení Athinganoi, které sdružovalo romské středoškoláky a vysokoškoláky. Máte pocit, že se počet romských středoškoláků a vysokoškoláků zvyšuje?
„Určitě žádná čísla nemám. A ani nevím, jestli je někdo schopen taková čísla nějakým způsobem opatřit, dokonce si myslím, že v tuto chvíli je sběr těchto etnických dat protiprávní. Nicméně, opět vyloženě z mé osobní zkušenosti, protože se pohybuji v komunitách organizací, které vzdělávají Romy, připadá mi relativně patrné, že se počet romských středoškoláků zvyšuje. Jinak než pocitově to ale zhodnotit nedokážu. Můžu jenom říct, že určitě potkávám více romských středoškoláků, než tomu bylo dřív.“
Romští středoškoláci jsou nějakým způsobem podporováni, ať už dotacemi z ministerstva školství, romští vysokoškoláci pak především z Roma Education Fund. Někteří lidé si myslí, že se jedná o pozitivní diskriminaci. Jaká je Vaše reakce? Je to pozitivní diskriminace, když jsou romští studenti podporováni, například stipendiem, které je ovšem podmíněno tím, aby se hlásili k romskému původu?
„Myslím si, že určitě o pozitivní diskriminaci nejde. Chápu, že je to společensky velmi citlivé téma, protože tu samozřejmě existují spousty jiných dětí a mládeže, kteří by takováhle vyrovnávací opatření také potřebovaly, a nedostane se jim, protože nejsou Romové. Nicméně Romové tyto vyrovnávací prostředky dostávají proto, že jsou ve společnosti marginalizovaní a je to součást nějakého integračního procesu. Tady nejde o to, že by dostávali peníze kvůli tomu, aby studovali jenom proto, že to jsou Romové, ale proto, aby se tato národností skupina v rámci společnosti emancipovala i na poli vzdělávání, aby to přispělo k integraci.“
Přesto, nemyslíte si, že podmínky by se měly změnit, že by nemělo být stipendium, například v rámci Roma Education Fund, podmíněno jenom tím, že se jedná o romského studenta, ale aby tou podmínkou bylo také to, v jaké sociální situaci se onen student nebo jeho rodina nachází?
„Myslím si, že určitě. Když Vám dá někdo peníze na to, abyste studoval, tak Vám je dává proto, že je prostě nemáte, ne proto, že jste z nějaké etnické nebo národnostní skupiny. Ve chvíli, kdy pocházíte z relativně stabilních ekonomických poměrů, není důvod, proč byste měl dostávat peníze. To není žádná páka na Vaše rodiče, aby Vás poslali studovat. Když rodina peníze má a ten člověk studovat chce, neviděl bych tam problém. Určitě si myslím, že finanční podpora nebo stipendijní programy by měly být vázány na sociálně-ekonomickou situaci toho kterého studenta a jeho rodiny.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 12.03.2016 | Pražské Gymnázium v Sázavské ulici poskytuje stipendium romským studentům | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | O prvních krůčcích baletního Mistra Zdeňka Horvátha | O Roma Vakeren |
| 09.02.2016 | Reportáž | O Roma Vakeren |
| 26.04.2014 | Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci Romům | O Roma Vakeren |
| 09.11.2013 | Studují pedagogiku i medicínu. Počet romských vysokoškoláků na univerzitách roste | Zprávy ze života Romů |
| 09.11.2013 | Stipendium Romského vzdělávacího fondu získalo 38 vysokoškoláků z Česka | O Roma Vakeren |
| 28.09.2013 | Slovo 21 připravuje mladé Romy ke studiu na vysokých školách | O Roma Vakeren |
| 30.03.2013 | Počet romských středoškoláků v Brně roste | O Roma Vakeren |
| 30.03.2013 | Romští středoškoláci z Česka, Slovenska a Maďarska se setkali v Levicích | O Roma Vakeren |
| Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu) | ||
Nová expozice Muzea romské kultury je koncipována zážitkově a velmi silně
se to projevuje i v prostorách, kde by to člověk nečekal: v průchodech mezi
jednotlivými sály. Jaké dobrodružství nás čeká při přechodu z druhého do
třetího sálu, nastiňuje tisková mluvčí muzea Lucie Křížová:
„Z druhého do třetího sálu opět procházíme ještě takovou zúženou uličkou se zatáčkou, což je místo, kde se mimo jiné hovoří o romské rodině, o komunitě a o důležitosti rodinného sepětí. Je tam poměrně dost zajímavá socha romského vajdy, tedy vůdce komunity se všemi atributy a symboly moci, takže to určitě stojí za shlédnutí. Potom stále ještě tady v tom úzkém průchodu na velmi měkké houpavé a nejisté podlaze je povídání o romské magii. A právě tato podlaha by měla člověka opravdu znejistět, aby pochopil, že se pohybuje na magické rovině.“
Třetí sál seznamuje návštěvníky seznamuje s historickým procesem usazování Romů od poloviny 18. století do roku 1938 v československém kontextu:
„Hovoří o procesu, který započala Marie Terezie, a potom pokračoval dál. Bylo jím usazování Romů. Zkrátka, někteří Romové se rozhodli, někteří byli někdy nuceni, někdy naopak motivováni panovníky k tomu, aby se usadili. A to byl proces, který probíhal od 18. století až po počátek 20. století.“
Hned za vchodem do třetího sálu jsou ve vitrínách vystaveny makety tradičních romských obydlí a do jedné romské domácnosti můžeme nahlédnout i na větším modelu. A pak už nás čeká roztančená hospůdka s řadou hudebních nástrojů a také cirkusové šapitó.
„Samozřejmě se řemesla při procesu usazování také trochu měnila. Potřeba byla už trochu jiná, opět vycházela z majority. Čím se často právě Romové živili, byla muzika, ta byla ovšem hodně určená pro majoritu, takže se jednalo o hraní na různých slavnostních událostech, ať už to byly svatby, pohřby, různé veselice a podobně. Ve třetím sále si pak tedy návštěvníci mohou prohlédnout jednak tradiční nástroje, housličky a podobně, ale jsou tam i nástroje, které člověk na první pohled nepozná nebo nebude vědět, co přesně to je.“
Jaké hudební nástroje tam můžeme vidět upřesňuje muzikolog Petr Mička:
„Ve třetím sále, který mapuje období první poloviny 19. století, jsou vystaveny nástroje klasické standardní kavární instrumentální sestavy, to znamená housle, viola, klarinet, cimbál, v našem případě je tedy vystaven cimbál portativní, přenosný, i když do klasické kavárenské sestavy patřil originální velký cimbál na nohách, a samozřejmě kontrabas.“
A leckteré z vystavených hudebních nástrojů mají svou velmi pozoruhodnou historii:
„Například housle z pozůstalosti primáše Jána Berkyho – Dušíka ze Zvolenské Slatiny, mimo jiné například paličky po legendárním cimbalistovi Jánu Gašparu Hriskovi. A pak jsou tam některé nástroje, které zas prošly rukama Eugena Horvátha, známého brněnského primáše. A takovou zajímavostí jsou ještě nástroje, které zhotovil Jozef Bihári ze Žiran, z okresu Nitra. Jsou to více méně naivní nástroje, které není možné využívat vyloženě instrumentálně, ale jsou to nástroje zdobené vypalováním a malováním různých motivů, mají spíše estetický charakter.“
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
U Romů je svatba velkou událostí, ale jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. A
tak se hlavně domluví snoubenci a osloví družbu. Družba je ten, který jménem
rodiny a snoubenců zve hosty na svatbu. Přijde mi, že tento zvyk byl převzat
od maďarských gadžo. Má velkou hůl omotanou barevnými stuhami. S tou holí
bouchá na dveře a zve co nejsrdečněji všechny na veselku. Na stvrzení, že
přijdou, si přiťuknou pálenkou. Družba má svůj doprovod.
Na východním Slovensku se vybírají peníze na svatbu. Také je tam všude zvykem, že se vybírají peníze za tancování s nevěstou. Tančí se redový tanec, a to znamená, že nevěsta je mladou paní. Vše stále diriguje družba, který je mezi Romy vážený a oblíbený. Je to vtipný a výřečný člověk. Musí dobře znát obě rodiny.
Vybírá se tedy za tanec s nevěstou, každý dá, kolik může, nechce se nechat zahanbit. Například Jožka pět tisíc, Karol tři tisíce. Nejvíce dává rodina. Každý ze svatebčanů se chce předvést, že má na tanec s nevěstou.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
|
| Související články | ||
| Datum | Nadpis | Rubrika |
| 04.01.2014 | Na romské svatbě je typické vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanci | O Roma Vakeren |
| 27.10.2012 | Jak vypadá svatba u olašských Romů | O Roma Vakeren |
| 10.09.2011 | Tradiční svatba v podání olašských Romů | O Roma Vakeren |
| 04.06.2011 | Tradiční romská svatba součástí festivalu Khamoro | O Roma Vakeren |
| 23.05.2011 | Festival Khamoro představil v Mánesu tradiční romskou svatbu | Zprávy ze života Romů |
| 29.08.2003 | Západočeští věřící uspořádali první romskou pouť | O Roma Vakeren |
O Roma vakeren s datem 21. ledna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.
Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Irinen amence kas kamen tešunel. Aven saste teh bachtale.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003