Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Úkolem dvojice asistentů je zvyšování pocitu bezpečí v kontrolovaných lokalitách, tvrdí velitel šluknovské městské policie Vladimír Vyskočil:

„Vesměs by měli dohlížet na veřejný pořádek v okolí škol, ve večerních hodinách pak na případné rušení nočního klidu.“

Využití romských asistentů může být významným přínosem i ve vytváření lepších vzájemných vztahů v sociálně vyloučených lokalitách. Myslí si to ředitelka ministerského odboru prevence kriminality Jitka Gjuričová:

„Projekt nespočívá jen v tom, že my jim vyplatíme mzdu, ale hlavně dá dohromady lidi a donutí je přemýšlet o tom, jakým pozitivním způsobem se dají problémy řešit. Na druhou stranu, pokud začne být situace takto vypjatá, musí nastoupit represe.“

Varnsdorf před vytvořením několika míst romských asistentů dal přednost přijetí nových strážníků. V Rumburku potřeba zaměstnávat tyto pomocníky městské policie není, jak vysvětluje Gabriela Doušová z tamní radnice:

„My u nás nemáme žádnou vyloučenou lokalitu, kde by měli důvod zasahovat. Rumburští Romové, starousedlíci, jsou bezproblémoví a slušní a Romové. Ti kteří tu byli a dělali problémy a kvůli kterým to všechno vlastně vzniklo, už jsou odstěhovaní.“

Více než rok romské asistenty prevence kriminality využívá městská policie v Děčíně. Teď jich má třináct. Jejich pomoc si šéf strážníků Marcel Horák pochvaluje:

„Pokud mají povědomí o tom, že určitá romská rodina permanentně ruší noční klid, jdou a promluví s nimi, protože dělají romské komunitě ostudu, což poté vyvolává nevraživost většinové společnosti vůči Romům.“

Působení romských asistentů na sídlištích i dalších místech obyvatelé Děčína vítají:

„Pořádek už tu trochu nastal, myslím si, že je to dobrá věc.“

Co na to říká šéf romských asistentů Milan Horváth? Berou vás vaši romští spoluobčané víc než kdyby jim domlouvali běžní strážníci?

„Je mezi námi víc Romů, kteří nás neberou a pak jsou tady ti slušnější Romové, kteří jsou rádi, že to děláme. Ale už jsme toho hodně změnili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2015	V Brně se natáčel film o romských policejních asistentech	O Roma Vakeren
20.08.2013	Ve Varnsdorfu chybí už několik měsíců romské hlídky. Nejsou na ně peníze	Zprávy ze života Romů
29.07.2013	Policii stále více pomáhají s konfliktními lokalitami asistenti prevence kriminality	Zprávy ze života Romů
27.07.2013	Ve Žďáru nad Sázavou budou městské policii pomáhat romští asistenti	O Roma Vakeren
05.03.2013	Romští asistenti v Novém Boru se osvědčili, potvrzují to policejní statistiky	Zprávy ze života Romů
08.12.2012	Praha 14 je první městskou částí, kde začal působit Asistent prevence kriminality	O Roma Vakeren
14.07.2012	Městská policie v Děčíně má deset nových romských asistentů prevence kriminality	O Roma Vakeren
27.12.2011	Ohlédnutí ze letošními nepokoji na Šluknovsku	Zprávy ze života Romů
12.12.2011	Ministr vnitra Jan Kubice navštívil severočeské Obrnice	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„V Kanadě jsem se cítil určitě jinak, jako člověk. Tam jsme si neuvědomovali, že jsme Romové.“

Proč jste se vrátili?

„Protože jsme z kanadské strany nedostali status, nemohli jsme tam zůstat. Pak jsem také chtěl vidět Česko, protože jsem tu tři roky nebyl. A je to jiné.“

Když v současné době provedete srovnání, v čem nastala změna?

„Necítím se tu volně. Mám tu ze všeho strach. Tam jsem volný byl, nebál jsem se ničeho.“

Co následovalo potom, když jste přijeli do Kanady? Neměli jste problém najít si bydlení nebo práci?

„Ne. Tam je jiný systém než tady. Zaplatíte první nájem a hned můžete bydlet. Vůbec se nezajímají, jestli jste Rom nebo ne. Přijdete na pohovor, vyplníte papíry a vezmou vás.“

Měl jste tam své vrstevníky, kamarády – báli jste se jít večer někam pobavit?

„Strach kvůli tomu, že jsem tmavý, jsem vůbec neměl. Prostě jsme šli ven a nikdo si nás nevšímal. A když ano, tak v dobrém.“

Jaké práce Romové v Kanadě vykonávají?

„Spíš na farmách, v továrnách na maso, na kuřata, potom úklidové práce.“

Proč vám vlastně zamítli refugee statut?

„Náš soud trval devět hodin a prostě nám nevěřili.“

Během soudu jste měli tlumočníka. Na co všechno se vyptávali?

„Na věci, které jsme napsali do doprovodného příběhu.“

Soud měl veškerou dokumentaci, která se vás týkala a v ní byly podklady o tom, proč jste opustili Českou republiku?

„Ano. Během soudu se všechno četlo a pak nám řekli, že nám pošlou dopis s vyrozuměním. To přišlo po třech měsících a my se dozvěděli, že jsme status nezískali. Soudce napsal, že mámě nevěřil, že jí Česká republika provedla nepovoleně sterilizaci.“

Kanadská vláda oznámila, že nový azylový systém bude implementován koncem roku 2011. Aktuálně se systém připravuje tak, aby byl spuštěn v červnu roku 2012. Jaký dopad to bude mít pro občany České republiky, kteří v současné době žádají o azyl v Kanadě, mi odpověděla Petra Šedinová z kanadského velvyslanectví pro ČR:

„Dopad těchto nových opatření na všechny žádosti o azyl bude záviset na tom, ve které fázi procesu se jednotlivý žadatel nachází. Více informací ohledně nového azylového systému lze nalézt na webových stránkách Ministerstva občanství a přistěhovalectví Kanady.“

Občany, kteří žádají v Kanadě o azyl, čeká soud. Jaké důvody soud akceptuje pro udělení azylu?

„Kanadská rada pro přistěhovalectví a uprchlíky je na kanadské vládě nezávislý administrativní tribunál, který v Kanadě posuzuje žádosti o přidělení statutu uprchlíka. Každou žádost hodnotí nezávislý pozorovatel individuálně.“

Chystá Kanada zrušení vízové povinnosti pro občany České republiky?

„Kanada s Českou republikou sdílí společný cíl a tím je návrat k bezvízovému styku pro české občany. Kanada musí konstatovat, že odstranění víz, kromě jiného, nepovede ke zvýšené neregulérní migraci nebo nepodloženým žádostem o azyl.“

Kolika českým občanům byl za rok 2011 udělen azyl v Kanadě?

„Od ledna do června roku 2011 byla akceptována pouze 4 procenta z 257 žádostí o azyl, což je přibližně 10.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.12.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému	O Roma Vakeren
14.11.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky	Zprávy ze života Romů
21.01.2013	Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku	Zprávy ze života Romů
09.10.2012	Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
30.10.2011	V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z Maďarska	Zprávy ze života Romů
07.10.2011	Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje Šluknovsko	Zprávy ze života Romů
28.05.2011	Emigrace a návrat	O Roma Vakeren
26.03.2011	Kanadští experti zjišťovali, jaká je u nás situace Romů	O Roma Vakeren
08.11.2010	Česko bude znovu lobovat za společný postup EU proti Kanadě	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Tibor Loran je Rom. Vyrůstal ale v neromském prostředí. O svém životě říká:

„Já jsem nevyrůstal v klasickém, romském prostředí, které si většina lidí vybaví, například proslavené romské osady na Slovensku anebo městská ghetta, jako jsou Košice Luník IX nebo Rimavská Sobota - Černé město. Když jsem byl malý, moji biologičtí rodiče zkrátka nezvládli výchovu. Z toho důvodu jsem vyrostl v dětském domově. Měl jsem ale štěstí, protože si mě adoptovali velmi zajímaví, neromští lidé, kteří mě vybavili do života a já z toho dodnes těžím.“

Tibor Loran vystudoval střední pedagogickou školu a poté Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, obor andragogika.

„Deset let jsem pracoval v Bratislavě jako kurátor pro dospělé. V rámci agendy jsem se dostal do styku s nejrizikovějšími vrstvami obyvatelstva, od prostitutek, přes trestance, bezdomovce... Potom jsem byl také pověřen vedením úřadu městské části Košice Luník IX, jedné z největších rizikových bašt Slovenska, o které si myslím, že už slyšel celý svět. Naučil jsem se tam spoustu věcí. Jak pracovat s vlastní komunitou, jak s ní mluvit, jak ji chápat a jaké prostředky a metody by člověk měl používat, pokud chce být ve své práci úspěšný. Musím říct, že to byla moje nejlepší životní praxe, i po odborné stránce. Zkušenosti nabyté v typickém městském ghettě, kde navzdory tomu, že žijete ve velkém civilizovaném městě, žádná civilizace neexistuje.“

Nyní Tibor Loran pracuje jako vysokoškolský pedagog. A jak se podle něj dá zlepšit situace v oblastech, ve kterých roste sociální napětí, například na Šluknovsku?

„Jedině diskuzí se dá přijít na to, jak by si sami Romové představovali změnu vlastní životní strategie. To se nedá vynutit. Ani když si myslíme, že je naše řešení ‘nejlepší‘. Ne. Je potřeba začít s těmi lidmi komunikovat, klást jim otázky a počkat si na jejich odpovědi. Co byste dokázali vy sami změnit na způsobu svého života? Osobně s tím mám velmi dobrou zkušenost. Například na Slovensku se nám to podařilo v jedné opravdu krizové romské osadě, kde se děti rodily na smetišti. A protože už jsme se na to nemohli s jedním občanským sdružením déle dívat, přišli jsme tam, svolali jsme všechny Romy do jedné místnosti a začali jsme jim takto veřejně klást otázky. Zároveň jsme jim na displeji pouštěli jejich vlastní osadu. To, jak si tam každý den hrají jejich malé děti v odpadcích. To, že se patnáctiletí neumějí podepsat, neumí číst, a to i přes to, že absolvovali desetiletou školní docházku. A víte jaká byla jejich reakce? No, v prvé řadě chtěli zlikvidovat to smetiště. Vadilo jim to. A když se postupně rozhodnou, že sami začnou uklízet, měnit svoje životní prostředí, jsem přesvědčený, že potom i část ne-Romů začne vnímat pozitivní změnu. A to je to, co bych doporučil.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Jeden televizní pořad převrátil na ruby život v jedné karvinské základní škole. Ještě nikdy se tu nestalo, aby žákyně prvního stupně rozdávala autogramy deváťákům a interview novinářům. Dívenku, která to způsobila, se mi podařilo najít za dveřmi s nápisem čtvrtá třída.

„Já jsem Adélka Ferencová, chodím do čtvrté třídy a je mi devět let. Když mi bylo pět, začala jsem zpívat s mým strejdou a on pak zjistil, že mám talent a tak jsme to zkusili.“

Jak ho tvůj strejda objevil?

„On si vždycky vzal kapelu a já jsem zpívala.“

Co jsi zpívala?

„Zpívala jsem různé romské i anglické písničky.“

Ty tím pádem umíš dobře anglicky.

„No, tak asi jo, protože mám z angličtiny samé jedničky, někdy dvojku.“

Říká malá zpěvačka, která málem rozplakala Lucii Bílou a dostala do varu bratislavskou halu.

„Po příchodu jsem byla celá nervózní, nevěděla jsem, co mám dělat. Pak mi pustili hudbu a já si řekla, že to nemůžu splést. Tak ze mě ta tréma spadla.“

Adélka už má tisíce obdivovatelů, kteří během vystoupení rozvinují transparenty. Když se jí ptám, jestli by zazpívala i před spolužáky ve třídě, říká, že se stydí:

„Tak děcka, možná, když Adélku poprosíte, tak vám něco zazpívá!“

(všichni) „Adélo, prosím!“

Adélka: „A stačí jenom kousek?“ A pak zpívá.

Paní Helena Frýdová je Adélčinou učitelkou:

„Samozřejmě nás to tu všechny překvapilo, že máme ve třídě takový talent.“

Zůstává Adélka normální školačkou nebo budí pozornost?

„Když ji děti vidí v televizi, tak pak za ní chodí pro podpisy. Někdy je před třídou hotový zástup.“

Jaké to Adélko je, když za tebou chodí spolužáci z jiných tříd pro autogramy?

„Zažívám to poprvé. Jenže občas kvůli tomu nestíhám něco z mých věcí, protože pořád ho po mě někdo chce. Je toho trochu moc.“

Paní učitelko, mají stejně kladný vztah ke zpívání i ostatní vaši žáci?

„Děti tu dost nerady zpívají, protože se stydí, raději by psaly.“

To je potom těžké poznat, co kdo umí.

„Přesně tak.“

Děti:
„Já rád zpívám. Ve škole i doma.“
„Já taky umím zpívat! Akorát že hip hop, trochu. Mám něco zazpívat? (rapuje)“

Může učitel nějakým způsobem poznat talent?

„Někdy se to přímo při vyučování poznat nedá. Ani když je dítě tak nadané pro hudební výchovu, protože ve škole se většinou zpívají lidové písničky a ty, které znají od rodičů.“

Tatínek malé hvězdy Adély Ferencové také seděl v publiku, teď ho potkávám před školou a ptám se, jak to tehdy vnímal?

„Dojalo mě to k slzám. Jsem chlap trochu tvrdší povahy, ale tohle mě dostalo tak, že ty slzy tam byly. Ale nečekal jsem, že to bude takový úspěch,“ vzpomíná Ladislav Ferenc, sám muzikant. Jeho rodina navíc pořádá v Karviné už mnoho let oblíbený romský festival. O hudbě mluví jako o dobru, které sbližuje lidi. I proto chce, aby se jí Adélka věnovala i v budoucnu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Základní škola Staňkova v Brně. V ní je naprosto běžné, že v jedné lavici vedle sebe sedí například Vietnamec s Arménem nebo Moldavan s Romem. Zhruba třetinu všech žáků tu totiž tvoří cizinci a Romové. Škola dokonce vyučuje předmět Český jazyk pro cizince a pořádá multikulturní večery.

„Jedná se o setkání rodičů, žáků a pedagogů z naší školy, na kterém žáci-cizinci, ale i Romové, ukáží, co se za uplynulé období naučili. Připraví si básničky, písničky a celé to přispívá k dobré náladě a k dobrým poznatkům ve škole. I rodiče vidí, jak děti ve škole pracují,“ říká Jitka Zábranská, zástupkyně ředitelky brněnské základní školy, která se právě kvůli vysokému procentu žáků z řad cizinců a Romů rozhodla zapojit do projektu Občanského sdružení Slovo 21. Ten je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Škola má prozatím za sebou přednášky, které se pojí s romskou menšinou. Během nich se žáci seznámili s romskou hudbou ze všech koutů světa a shlédli také krátký dokument, ve kterém svůj životní příběh vypráví známé romské osobnosti. Je mezi nimi například Radek Gipsy Banga nebo Vlasta Horváth. Nechyběla samozřejmě ani diskuze romského lektora s žáky:

„Povídali jsme si o Romech a diskriminaci. Já se s nimi normálně bavím, chodím s nimi ven a nemám s nimi žádným problém.“

„Lidé si myslí, že jsou špatní, ale ... jak kteří. Tátovi v práci jeho šéf přidělil práci u Romů doma. A dřív, než tam táta šel, tak si ten šéf zjišťoval, jestli na to ti Romové vůbec mají peníze, jak žijou a tak.“

- A co tam měl dělat?

„Podlahu.“

„No já nevím. Dneska jsem se prostě dozvěděl o Romech spoustu věcí. Něco už jsem věděl. Přednáška pro mě byla přínosná.“

Tak vyprávějí svoje dojmy žáci ze Základní školy Staňkova v Brně, které v nejbližší době čekají v rámci projektu MKV-400x na českých školách také přednášky o cizincích. V jejich rámci se rovněž mohou těšit na interaktivní hru Ostrov. Ta je podle Karly Čížkové ze sdružení Slovo 21 nejatraktivnější částí celého projektu.

„Ve třídě se během hry ocitáme na Ostrově, což je fiktivní stát. Žije na něm národ Ostrovanů a národnostní menšina, kterou představují Češi. V České republice v té době vypuká ekologická katastrofa, Češi utíkají ze země a na Ostrov tak přichází spousta uprchlíků. Situace na Ostrově je dost vyhrocená, Češi se hromadí v uprchlických táborech. Trochu roste i násilí, Ostrované mají strach z toho, co může situace přinést. Úkolem žáků je situaci nějak vyřešit. Studenti se rozdělí do tří skupin. Jedni jsou čeští uprchlíci, pak je iniciativa Solidarita s Čechy a skupina Češi pryč, která se zasazuje o to, aby země české uprchlíky nepřijímala. Tedy pomocí diskuze se mají žáci pokusit najít nějaké řešení situace.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)