"Já se domnívám, že to není najednou, že to postupně eskalovalo. V poslední době, kdy tu došlo k trestným činům, které rozbouřily veřejné mínění, ta situace ale v podstatě nastala. Našel se tu člověk, který začal postupně svolávat shromáždění, a k tomu se začali přidávat nespokojení varnsdorfští občané."

Nespokojení varnsdorfští občané ale nejsou nějaká hrstka. To je v podstatě tisíc lidí. To znamená, že tu ve městě už musela být dost velká frustrace?

"Dá se předpokládat, že to tu bylo delší dobu a teď to nějakým způsobem dozrálo. A lidé to dávají na náměstích a na ulicích znát."

Jak tu situaci řešíte?

"My teď především spolupracujeme s dalšími starosty ze Šluknovského výběžku. Naše požadavky jsme se snažili předat v podobě Desatera Šluknovského výběžku a s tímto Desaterem se už začíná pracovat i v těch nejvyšších kruzích."

Můžete to Desatero alespoň trošku přiblížit?

"Jsou to požadavky, které by dokázaly ovlivnit kvalitu života v našem regionu. Požadujeme tam zachování stávajícího stavu policistů, požadujeme policisty do hlídkové služby na silnicích a na ulicích. Požadujeme změnu rozpočtového určení daní ve prospěch menších měst a obcí na úkor těch čtyř největších měst. Část těchto příjmů použijeme na zvýšení zaměstnanosti v našich obcích, protože nezaměstnanost je tu jedním z velkých problémů."

Jak je tu vysoká?

"Tady se v některých obcích pohybuje až přes dvacet procent. To se netýká jenom nezaměstnanosti Romů. Týká se to nezaměstnanosti všeobecně. A vlastně dochází k tomu, že ty protesty dnes nebudou jenom nenávistná sdělení proti minoritě, ale je to nespokojenost s nastavením sociálního systému. Naučili jsme se rozdávat a přijímat peníze bez práce. To je, na co si lidé stěžují. Pokud za mnou přijde paní a ukáže mi svůj měsíční příjem a k tomu měsíční výdaje v podobě různých poplatků a zjistím, že má asi dva tisíce korun na měsíční živobytí, a ona sama pak poukazuje na výši dávek, které jsou získávány bez jakéhokoliv přičinění a bez práce, pak začínám rozumět, proč mi ta paní v závěru řekne: příští sobotu půjdu znovu!"

Jedním z opatření je to, že lidem, kteří nebudou pracovat ve veřejně prospěšných pracích, se odeberou dávky. Budete vy jako město mít vůbec dost míst pro veřejně prospěšné práce, abyste mohli splnit tuto podmínku?

"Možná že nepůjde jen o místa, protože práce je samozřejmě dostatek. Spíš půjde o peníze, které budou požadovány na obcích. Dosud byly veřejně prospěšné práce hrazeny státem, v tuto chvíli se ale část této povinnosti přenáší na obec."

A teď si představme situaci po 1. lednu, kdy Romové řekněme nebudou chodit na veřejně prospěšné práce a dávky se jim odeberou. Nebude pak ta situace ještě horší, ještě napjatější?

"Může se to samozřejmě projevit určitou hladovostí po penězích, a tím pádem i zvýšenou kriminalitou. To nebezpečí tu je. Jednáme s policií o zajištění bezpečnosti ve městě."

Co ale řekněme pozitivní opatření nebo pokud použiji pojem pozitivní diskriminace? Jak se na to díváte?

"Obyvatelé, kteří jsou v ulicích, to v tuto chvíli vnímají trošku jinak. To znamená, že jakákoliv podpora této minority je pro ně v podstatě nepřijatelná. Obecně se snažíme o to, protože velice úzce spolupracujeme s vládní Agenturou pro sociální začleňování, aby byly uplatňovány zásady, které oni uplatňují. Ať už je to zásada prostupného bydlení nebo další zásady, které vedou k začlenění."