Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

V současné době se postoj společnosti vůči Romům přiostřuje. Myslíte si, že jde spíše o sociální nebo rasistický problém?

„Ani jeden, ani druhý. Osobně jsem přesvědčena, že se jedná o skrytý národnostní problém, který je řešen nesprávným postupem, názory a nástroji jako problém sociální. Samozřejmě určité sociální prvky nalezneme, ale situaci nevyřešíme zabýváním se sociálními nástroji. K problému se musí přistupovat komplexněji, a to z hlediska národnostního.“

Ale atmosféra je rok od roku horší – jaké z ní vidíte východisko?

„V prvé řadě je tu zrušení Asociace pro sociální začleňování ve vyloučených lokalitách, zrušení celé současné struktury pro řešení takzvané romské otázky s cílem přiznání Romům jejich postavení jako národnostní menšiny se všemi právy, která z toho vyplývají. V momentě, kdy se jim tato práva umožní realizovat, vezmou si Romové na sebe s radostí i povinnosti. O tom jsem hluboce přesvědčena.“

„Kriminalita, která je samozřejmě neakceptovatelná a neomluvitelná, má svoje kořeny. Nejde o to, že by nějaké etnikum bylo kriminálně založeno. Vše má své sociální příčiny, nikoli ve smyslu sociálního postavení, spíše v sociologickém smyslu. Svým způsobem chápu i lidi, kteří protestují na straně majoritní většiny a vůbec je nepovažuji za rasisty. Je zřejmé, že politika a nástroje, které vláda v uplynulých dvaceti letech zvolila, jsou nefunkční. Každý má podle mého právo protestovat proti tomu, aby vláda plýtvala i nadále svými prostředky a pokračovala v nefunkčních prostředcích. Což se nyní přesně děje.“

„Na druhou stranu se nejedná pouze o problém Romů, ale jsou v něm obsaženy i problémy majoritní společnosti. Já o Romech vždycky říkám, že jsou ‚předzvěstí‘. Právě v jejich komunitě se – jako v nějakém pilotním projektu – objevují problémy, kterým posléze musí čelit i majorita. Řadu let je v romské komunitě známo, že vzdělání není zárukou získání zaměstnání. To je folklór majoritní společnosti. Dnes se v celoevropském měřítku ukazuje, že největší problém s nezaměstnaností mají lidé okolo padesáti let, zejména absolventi vysokých škol. Romové to už před řadou let vycítili a zjistili, že tudy cesta nevede. Dočkali se za to obrovského pohrdání a nařčení z toho, že nemají zájem o vzdělání. Přitom oni pouze nemají zájem o nefunkční cesty. To, že majoritní společnosti trvá, než na to přijde také, je její chyba.“

Jak byste hodnotila média za to, jak informují o Romech?

„Nerada bych říkala, že je to jednostranné. Média problému ale příliš nerozumí. Referují o tom, co se děje na povrchu a co je hned vidět. A informují o tom správně. Povinností vlády je nastavit parametry tak, aby negativní jevy byly eliminovány.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.11.2014	O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámám	Zprávy ze života Romů
18.03.2014	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítá	Zprávy ze života Romů
20.07.2013	František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."	O Roma Vakeren
06.07.2013	Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazů	O Roma Vakeren
14.04.2013	Jsou Češi rasisté?	Zprávy ze života Romů
13.04.2013	Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudků	Zprávy ze života Romů
04.03.2013	Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidí	Zprávy ze života Romů
26.05.2012	Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudá	O Roma Vakeren
28.04.2012	Advokátka Klára Samková byla vyloučena z obhajoby podezřelých z mačetového útoku	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Musel jsem docházet do zaměstnání, která mi nabídli, bylo jich asi 35. Z toho mne nepřijal ani jeden zaměstnavatel. A co bylo horší, rovnou mi dávali razítka s tím, že místo je obsazeno. I přesto, že jsem je ubezpečoval, že pracovat potřebuji. Vždy se jednalo o práce odpovídající mému vzdělání, tedy v ekonomické sféře. Ve většině případů mě ani nepustili na pohovor či vůbec do kanceláře. Rovnou mezi dveřmi razítko 'nejste přijat'.“

Co se stalo, že se situace změnila?

„Domluvil jsem se s kamarádem, který je prestižní kadeřník. Věděl, že mám dobré manažerské schopnosti. Udělali jsem pár akcí na internetu a v dubnu jsem otevřeli velký salón v Panské ulici.“

Stal jste se tedy spolumajitelem kadeřnictví. U Vás je ale rovněž zajímavé, že se nevěnujete pouze lidem, ale stříháte i pejsky?

„Ano. Tím jsem se zabýval vždycky, různě při zaměstnání, ve volných chvílích. Od mých patnácti let se věnuji kynologii. Jezdil jsem po výstavách, vždy jsem měl výstavní psy, i dnes.“

Kolik máte psích klientů?

„170.“

Setkal jste se u majitelů i s nedůvěrou?

„Samozřejmě. Jedna paní řekla, že ke mně psa vůbec nedá. Tak jsem jí řekl, že se může otočit a jít, že já bych jí psa také nestříhal, protože je špinavý. Novou klientelu z nedostatku času ani nenabírám. Většinou se jedná o stálou klientelu nebo zákazníky na doporučení. Moji klienti ví, jak žiji nebo čím se zabývám a nevadí jim to. Pokud jsem ale například pořádal nějakou akci na internetu, kde přicházeli noví klienti, bylo jich zhruba 100, tak u poloviny jsem se setkal s nedůvěrou. Takže tyto jsem eliminoval rovnou v prvopočátku a psa jsem jim nevzal.“

Oni se s Vámi telefonicky domluvili, přišli za Vámi a když jste jim otevřel, rovnou řekli „děkujeme“ a odešli?

„To se stalo asi ve dvou případech.“

Neláká Vás pozice manažera na nějakém ekonomickém postu?

„Velice, ale to bych v této republice musel skočit do vápna.“

Vy máte hodně negativních zkušeností.

„Ano, hodně.“

Na první pohled nevypadáte jako člověk, který by se nechal odradit, dokážete se ubránit. Co ale ti, kteří se setkávají s podobnými situacemi jako Vy a neumí to, chybí jim potřebné argumenty?

„Myslím si, že okamžitě hází flintu do žita. Pak se stáhnou a nedělají už vůbec nic. Jsou na úřadu práce, potom na sociálce. Pořád mi nejde do hlavy otázka, kterou všechna média řeší, a tím je zneužívání dávek. Já vůbec nevím, co to je. Občané, kteří přijdou o práci, musí splňovat určitá kritéria. Jestliže Rom nemá vzdělání, pouze základní školu – za totality v každé kuchyni pracovaly hlavně Romky, uklízely, vařily - dnes je tam nenajdete. Když se dnes Romka přijde zeptat na práci, je automaticky špatná. Tedy, co jí zbývá, než být na podpoře.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.01.2015	Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práce	O Roma Vakeren
20.12.2014	Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných prací	O Roma Vakeren
16.08.2014	Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisu	O Roma Vakeren
14.06.2014	Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnaností	O Roma Vakeren
09.12.2013	Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práci	Zprávy ze života Romů
02.08.2012	Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání Romů	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetu	O Roma Vakeren
07.07.2012	Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnaným	O Roma Vakeren
04.02.2012	Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pro většinovou společnost je obrázek romského života stále exotickým tématem a fotografové v něm pořád hledají zejména tradiční kulturu, mystický svět, barevnost a odlišnost, o které si majorita často vytváří představy jen na základě několika málo informací. Ty pak mohou vést k zevšeobecňování mnoha aspektů života a kultury Romů. A právě chybějící pohled z vnitra měl doplnit projekt jednoho z řeckých fotografů. Na zahájení výstavy, která je výsledkem tohoto projektu, nechyběla hudba Řeků žijících v Brně.

„Celý fotografický projekt trval čtyři roky. Během této doby proběhly čtyři fotografické workshopy v délce 6 měsíců, kterých se zúčastnilo 50 mladých Romů z okolí Athén ve věku 18 až 24 let,“ říká kurátorka výstavy Lenka Grossmannová.

„Hlavními kurátory a fotografy, kteří celý projekt vedli, byli fotografové Stelios Efstathopoulos a Nicos Panayotopoulos. Cílem projektu bylo ukázat, jak Romové fotí a vidí svoji komunitu. Odtud název Svýma očima. Fotografie s romskými tématy jsou často vytvářeny pomocí klišé. Profesionální fotograf přijede do romské osady či komunity, stráví s nimi krátký čas a vytvoří obraz, který předává majoritní společnosti. Autoři výstavy se proto skutečně snažili odstřihnout klišé a vytvořit nový pohled na samotnou komunitu.“

Na výstavě je k vidění padesát černobílých i barevných fotografií, které jsou výběrem celé čtyřleté práce. Fotky jsou téměř na profesionální úrovni a mají zajímavou atmosféru.

„Autoři jsou různí, ale výstava je výjimečná právě tím pohledem z druhé strany. Tím, že byla vedena profesionály, je velmi čistá, fotograficky vytříbená. Opravdu je vidět, že autoři byli nějakou dobu vedeni. Zajímavý je také rozsah témat – od subjektivních portrétů po reportáž či dokument. Například ležící žena v polostínu. Autoři pracují se světlem, se stínem... Opravdu si myslím, že obrazy jsou vytříbené, kvalitní a vypráví příběh, který bychom možná viděli podobně, ale protože jej vytvořili lidé, kteří v komunitě žijí, má velkou vypovídající hodnotu.“

Vyvstává některé z témat nad ostatní nebo se skutečně jedná o různá témata?

„Pojítkem může být možná rodina nebo komunita. Museli bychom dát pryč pár fotografií, například zátiší, které nepatří úplně do konceptu. Potom by ale opravdu vyniklo téma společenství, komunity, radosti, doplněné velkou hloubkou.“

Výstava fotografií řeckých Romů s názvem Svýma očima, o kterém jsem mluvila s kurátorkou Lenkou Grossmannovou, potrvá v Muzeu romské kultury do 15. ledna příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Jsem tu skoro každý den. Nedaleko Bratislavy, v Seredi, spolupracuji s Jimmem Cimbalou a natáčím konečně vlastní CD, které vyjde teď v září a bude se jmenovat Sweet 17. Snad se bude lidem líbit. Obsahuje tři různé styly. Čtyři písničky jsou balady v angličtině, čtyři písně v r'n'b, rovněž anglicky, a čtyři písně poprock v češtině. Podle mě se lidé mají na co těšit.“

Kdo Ti skládal hudbu, texty?

„Různě. Pomáhal mi Petr Syrotek, Jimmy Cimbala, skládám i já. Shrneme vše dohromady a vznikne skladba, která se líbí jak mně tak jim. Anglické písničky dáváme otextovat výbornému textaři, který žil několik let v Americe. Ve finále mu pošleme celou skladbu, jestli mám dobrou výslovnost.“

Jak Honza Bendig skládá písničky?

„Nedokáži si představit den bez diktafonu. Když jdu po ulici, tak si pořád zpívám, každý den. Za celý svůj život jsem nezažil den bez zpěvu. Pro sebe si improvizuji a pak to natočím na diktafon. Sednu si s tím ke klavíru a co vznikne, okamžitě natočím ve studiu jako pracovní verzi. Pak zbývá jen dodělat text a upravit hudbu do finální podoby. První píseň, kterou jsem tu dnes zpíval, se jmenuje Never give up...“

Ta také bude na novém cédéčku?

„...ano, akorát bude trochu pozměněná (zpívá). Dokonce jsem k ní složil i text. Tenkrát jsem ještě moc anglicky neuměl. Zdál se mi sen o tom, jak zpívám někde na koncertě a zpíval jsem tuto, úplně neznámou píseň. Ráno jsem se probudil a ona mi pořád zněla v hlavě. Okamžitě jsem ji natočil na diktafon, sedl ke klavíru a vznikla skladba. Moje úplně první písnička, kterou jsem složil i s textem. Ostatní už se mi otextovat nepodařilo, ale hudbu skládám pořád. Never give up se mi líbí ze všech nejvíc, protož e jsem do ní dal kus sebe. I text, i když není v angličtině úplně dokonalý. Schválně jsem ho nechal v původní podobě. Pro mě je ta skladba originální.“

Je pravdou, že nejvíce času Ti teď zabírá nahrávání nového cédéčka?

„Ano. Ovšem nejenom cédéčko, je tu i natáčení nového videoklipu k singlu Sweet 17, který rovněž zanedlouho vyjde. Pak je tu natáčení filmu Školní výlet. Prázdniny jsem si skoro vůbec neužil, ale našel jsem si čtyři volné dny, abych jel s mladším bráškou na tábor a trochu si to vynahradili.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.06.2015	Česko-anglická pěvecká kariéra Jana Bendiga	O Roma Vakeren
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
02.08.2014	Prázdninové plány a nové album Jana Bendiga	O Roma Vakeren
04.06.2011	Tradiční romská svatba součástí festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.07.2010	Se zpěvákem Janem Bendigem o životě a hudební kariéře	O Roma Vakeren

„Nebývalo to, ale dnes se k tomu dochází. Olašští Romové už nejsou jako před třiceti, čtyřiceti lety čistokrevní, ale míšení. Olah dnes běžně žije s bílou nebo Cigánkou...“

Stává se často, že by si ne-Rom vzal olašskou ženu?

„Málokdy.“

Olašští Romové o sobě neradi mluví, neradi na sebe všechno říkají.

„To je pravda. Olaši oproti Romům svoje tradice ještě jakž takž drží. Dokud je mezi nimi stará generace. Většinu problémů stále řeší rada starších nebo ti, kteří jsou k tomu vyvolení.Cigánský soud je stejný zákon, jako kdyby Vás odsoudil klasický soudce.“

Znamená to, že obviněný, který je souzen romským soudem a je mu uložen trest, ho musí dodržet a i širší komunita se dozví, co provedl a jak byl potrestán?

„Jakoby byl vyloučen z komunity. Žádný olašský Rom se s ním nemůže bavit. Nikdo, ani jeho rodina, maximálně doma manželka a děti, ale bratranci, sestřenice, blízká rodina, vůbec nikdo. Kdo by to porušil, byl by rovněž vyloučen z romského olašského života.“

Bývá uložený trest ohraničen nějakou dobou?

„Určitě. Pokud se zjistí, že se polepšil a že už nedělá problémy. To je různé, záleží na tom, co udělal. Stává se, že obdrží roční trest a protože se polepší, je mu zkrácen na půl roku.“

Jak vyloučení vypadá? Opravdu se s takovým člověkem přeruší veškeré kontakty?

„Potkáte-li ho ve městě, nesmíte se s ním bavit. K žádnému Romovi si nesmí přisednout. Nemůže se zúčastnit žádných oslav, svateb, křtin ...“

A co kdyby se dostal do potíží a potřeboval pomoct?

„Tak pomohli by mu, ale neznamená to, že by dále mezi Romy nepykal za to, co provedl. Tradice je zákon, to by si potom každý mohl dělat, co chce.“

A Vy se opravdu bojíte romského soudu?

„Jistě. Každý normální Olah se ho bojí. Víte co to je, když se s Vámi nikdo nemůže bavit, ani kamarád? Kdo Vám zbude?“

Jak se v olašské romštině označuje romský soud?

„Romane krisi.“

Kdo vybírá radu starších?

„Ti, co jsou starší a nejvznešenější mezi ostatními.“

Co to znamená?

„Udělali něco pro Romy, přinesli mezi ně dobro, něco dokázali.“

Tedy vlastně respektovaní muži. Musí to být jenom muži?

„Jedině muži.“

Žena do rady starších nezasedne?

„Ne.“

Proč?

„Žena má být u kuchyně a ne mezi chlapama.“

Nemá právo rozhodovat?

„Ne, na to jsou určeni muži.“

A jaké záležitosti soud řeší?

„Hlavně aby nebyly problémy a všichni se chovali kulturně. Často se řeší nevěra. Kvůli ní je mezi Olahy nejvíce problémů.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.11.2012	Ostrou hádku znepřátelených romských klanů v budově soudu vyřešila až policie	Zprávy ze života Romů
27.10.2012	Jak vypadá svatba u olašských Romů	O Roma Vakeren
10.09.2011	Tradiční svatba v podání olašských Romů	O Roma Vakeren
29.01.2011	Jazyk olašských Romů	O Roma Vakeren
14.08.2009	Olašští Romové v Česku	O Roma Vakeren
31.07.2009	Olašští Romové si stále udržují své tradice	O Roma Vakeren
31.10.2003	Olašští Romové se rozloučili se svým baronem	O Roma Vakeren
06.06.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
18.04.2003	Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatem	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)