Od 2. 8. 1942 do 1. 12. 1943, kdy byl tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, zde bylo vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora sloužil do roku 2009 jako rekreační zařízení. Půdorys tábora je zachován v téměř nezměněné podobě, dokonce se zachovaly dvě z původních dřevěných budov. Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník, který spravuje Muzeum romské kultury. Pod dosud viditelnými  terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří věznění nepřežili.

Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo do českých zemí pouze 583 Romů. Genocida českých a moravských Romů i německých Sintů žijících na území protektorátu tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Došlo k téměř úplnému vyvraždění těchto historických romských skupin. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.

Dnes je areál v rukou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které zde plánuje zřídit vzdělávací středisko o romském holocaustu.