Vytištěno 04.10.2023 14:08 30-07-2011 Jana Šustová, Jana Huzilová, Iveta Demeterová, Tomáš Bystrý Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes vám představíme nový klip občanského sdružení IQ Roma Servis, který chce upozornit na to, že Romové pracují a pracovat i chtějí. Seznámíme vás s ojedinělým projektem Občanského sdružení Jekhetani Luma - Společný svět, který přichází s další nabídkou pomoci některým romským rodinám s předškoláky. A určitě si počkejte na rozhovor s Marcelem Cichým, který se v loňských komunálních volbách dostal jako jediný Rom do zastupitelstva v Trmicích. Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesantna manuša. Adadžives tumenge phenaha palo nevo klipos palo Roma. Prindžarena buči savi kerel o Marcel Cichý. U povakerela namažeros palo banda Sabrosa. The mukaha predal tumende romane gila. Šukar šuniben. =[ Reportáž ]=
Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějí
Od září poběží v televizi nový spot, který má bourat obecně zažité předsudky
o tom, že Romové nepracují a pracovat nechtějí. Spot má název Neviditelní a
je součástí projektu Ethnic Friendly zaměstnavatel, jehož iniciátorem je
občanské sdružení IQ Roma servis z Brna. Podrobnosti má Jana Šustová.
„Tím trochu poukazujeme na známe klišé. Když už se něco dobrého o Romech řekne, tak že tedy umí tančit a zpívat. To se obecně akceptuje. Ale nic jiného. Nic dalšího pozitivního o Romech nikdo neřekne, ještě tak hudba nebo tanec, to jim jde. Na to jsme chtěli poukázat, že to není to jediné. Je fajn, že umí tančit, to ostatním tak nejde, ale zároveň umí i věci, které zvládáme i my.“ Spot vytvořila reklamní agentura Ogilvy a režíroval ho Vít Karas. Už nyní je jeho půlminutová verze k dispozici na internetu a po prázdninách poběží zkrácená dvaceti pětivteřinová verze v České televizi.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Mladé Boleslavi startuje projekt Nová šance pro romské děti
Projekt Mladoboleslavského sdružení, který pomohl začlenit romské
předškoláky do mateřských škol, sice pomalu končí, ale občanské sdružení
Jekhetani Luma – přichází s novou formou pomoci. V Mladé Boleslavi startuje
nový projekt s tzv. kaucemi. O jakou novinku se jedná, zjišťovala u
ředitelky sdružení Martiny Brzobohaté redaktorka Jana Huzilová.
„Jednou z novinek je získání finančních prostředků na zaplacení kauce pro děti ve školkách. Když dítě nastupuje do školky, rodiče za něj musí zaplatit vratnou kauci, jakousi zálohu na stravné,“ řekla nám ředitelka sdružení Martina Brzobohatá a doplnila další informace: „Někdy se stane, že sice pomůžeme získat ve školce místo, rodiče ale nemají momentálně na zaplacení kauce. Mají třeba více dětí nebo jsou ve finanční tísni. Pokud se jedná o předškoláky, tak každý týden nebo měsíc, kdy se dítě systematicky nepřipravuje na školu, je velkou ztrátou. Proto nabízíme rodinám, které jsou ve finanční tísni, to, že za ně můžeme kauci okamžitě zaplatit a domluvíme se s nimi, kdy nám ji doplatí.“ Proč se sdružení rozhodlo pro tuto formu pomoci? „Z minulosti máme zkušenosti, že se v několika případech podařilo získat místo ve školce, ale rodiče na kauci šetřili i několik měsíců. Záloha se pohybuje od 600 do 1200 Kč a pro některé rodiny je opravdu nemožné tuto částku ihned vydat z rozpočtu. Dítě pak šlo úplně zbytečně o dva a půl měsíce později do školky, než by mohlo jít,“ prozradila Martina Brzobohatá a doplnila, kolik romských dětí se do mateřských škol už podařilo umístit: „Nejedná se o desítky, ale spíše o jednotlivce. Zatím všechny děti, které se podařilo do školek dostat, buď docházejí do školky nebo právě nastupují do první třídy základní školy, což je další věc, o kterou usilujeme - dostat děti na základku a ne do školy praktické, dříve zvláštní,“ dodala ředitelka sdružení Martina Brzobohatá a doplnila, že projekt s kaucemi je v Mladé Boleslavi ojedinělým: „Nevíme o tom, že by někde někdo něco podobného vyzkoušel. Pokud to bude mít kladnou odezvu, budeme metodiku nabízet dalším organizacím.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
S Marcelem Cichým o novinkách v Trmicích
Marcel Cichý vystudoval střední průmyslovou školu v Ústí nad Labem, následně
pak romistiku na Filozofické fakultě UK. Po říjnových komunálních volbách
vloni získal mandát pro následující období v třítisícové obci poblíž Ústí
nad Labem v Trmicích. Tomáš Bystrý se člena trmického zastupitelstva Marcela
Cichého mimo jiné zeptal, co se od podzimních voleb v městě podařilo udělat
pozitivního.
Jakým způsobem v Trmicích Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách pomáhá? „Momentálně sestavila strategický plán. Já jsem proti němu měl velké výhrady, nepřišlo mi, že by nám přinesl něco, o čem v Trmicích nevíme a že by nám jakýmkoliv způsobem radil. V tuto chvíli agentura připravuje první projekty.“ Jak moc velká vyloučená lokalita v Trmicích je? „Trmice mají okolo 3 tisíc obyvatel, z toho cca 900 Romů.“ Všichni žijí ve vyloučené lokalitě? „Trmice jsou poměrně rozlehlé městečko, takže ne úplně všichni žijí v ulicích, které by se daly označit za vyloučené.“ Jaká máte v souvislosti s agenturou očekávání? „Vzhledem ke spolupráci, která panuje... pan Lesák, který ji zastupuje, je velice moudrý pán, i tak je ale znát, že naráží na příkazy ze shora. Trmice jsou velmi blízko Ústí nad Labem, teprve před 20 lety se město osamostatnilo. Hned na začátku Ústí jsou Předlice, kde dnes bydlí snad už jenom Romové, kteří se pomalu začínají stěhovat do Trmic. Například pomocí lidí, kteří zkupují domy a pronajímají je za neskutečně velké peníze. Tím se dostávají do tíživých situací.“ Jak je možné, že město dovolí prodat domy, které jsou v mnohdy dezolátním stavu, těmto, řekněme bossům? „Většina domů byla v soukromých rukou. I to ale zazlíváme městu, protože by mělo mít přehled o tom, které domy jsou na prodej.“ Pokud byste před příchodem do zastupitelstva věděl, jaká je na úřadě v Trmicích situace, šel byste do toho znovu? „Po každém zastupitelstvu si říkám: ‚Do čeho jsem to šel!‘. Na druhou stranu je to obrovská zkušenost. Získáte přehled, kontakty, které můžete předávat dál, což dělám. Snažím se práci pro místní a vůbec pro zastupitelstvo dělat co nejlépe, tzn. že se před každým sezením připravuji. Nechci si to jenom odsedět a občas zvednout ruku pro nebo proti či se zdržet hlasování. O tom to není. Nicméně, šel bych do toho znovu.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Hudební skupinu Sabrosa tvoří tři dívky z romské osady
Na první pohled působily skromně, nenápadně, nevýrazně. Na ulici byste tyhle
tři romské dívky nejspíš minuli bez povšimnutí… Ale jakmile by vzaly do
rukou kytary a začaly by zpívat, neodtrhli byste od nich oči. Podobně jako
porota, fascinovaná jejich vystoupením na Česko Slovensko má talent.
Sabrosa je mladá romská dívčí skupina. Sestavu tvoří Julka Coreňová a sestry Aneta a Jana Duždovy. Aneta je sólová zpěvačka, Julie s Janou hrají na kytary, perkusi, bonga a zpívají vokály. Manažerem skupiny je František Gall. Pod jeho vedením dívky začaly vystupovat na folklorních festivalech po celém Slovensku.
Přesedlal jste na hudbu nebo současně vykonáváte i svoji profesi? „Při stavařině se věnuji děvčatům. Holky se dostaly do povědomí asi před rokem během vystoupení v Česko Slovensko má talent. To nás posunulo hodně dopředu. Na naši hudbu jsou dobré ohlasy. Zabírá nám to obrovské množství času a peněz. Bez nich by to nešlo, protože každá zkouška, vystoupení, každá cesta vyžaduje hromadu financí, které je třeba sehnat. Jako stavbař získávám část ze stavby, ale už oslovujeme i sponzory atd. Hledáme nějakého generálního sponzora, který by nás zastřešil. Jako skupina víme, co chceme, víme, co zpíváme a myslím si, že lidem se to líbí. Abychom se stali profesionály, musíme na sobě pracovat, jak děvčata, tak i já. Jana s Julkou jsou muzikantky. Když jsem je poznal, říkal jsem jim, aby hlavně neměly v šestnácti děti, to hned máte po životě. Trochu se naplňují moje slova, že pomalu půjdou nahoru, ale budou mít peníze, protože svým zpěvem a hraním se mohou uživit.“ Hudební talent zdědily po rodičích. Sabrosa hraje a zpívá staré cikánské písně o lásce, smutku, žalu, ale i o radosti ze života. I takto se prezentovaly na soutěži Česko Slovensko má talent.
Jano, jak si zvykáte na vaši stoupající popularitu? „Je to příjemné, těší nás to.“ Máte trému, když vystupujete? „Ano. Máme trému.“ Julko, jak vás berou v Raslavicích? „Berou nás, i když ne ve smyslu, jakože jsme skupina. U nás to tak není. Když hrajeme jinde, vidíme, jak se lidé baví, jako třeba dneska, ale u nás se to tak nebere.“ Je pro vás důležitá reakce publika? Aby byl potlesk, lidem se to líbilo a tančili? „Určitě ano. Když se baví lidé, bavíme se i my, protože je dobrá nálada.“ V roce 2009 skupina vydala svoje první CD s názvem Dromeha džav – Idem si svojou cestou. V roce 2010 následovalo druhé CD Predal Thumende - Pre Vás. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Představujeme Komunitní centrum Duhovka v obci Obrnice
Komunitní centrum Duhovka je jedinou organizací v obci Obrnice, která nabízí
smysluplné trávení volného času pro děti a mládež. Snahou je, aby centrum
postupně sloužilo všem věkovým kategoriím, všem lidem v obci, tedy lidem z
různých etnik, a mělo skutečně pestrou nabídku činností - odtud také název
Duhovka.Více už ředitel komunitního centra Petr Svašek v příspěvku Ivety
Demeterové.
Jaká věková kategorie dětí do vašeho sdružení na volnočasové aktivity dochází? „Jde především o školní děti, tzn. ty, které navštěvují místní základní školu od první do deváté třídy. Pracujeme ale i se staršími, zejména s těmi, které mají zájem o tanec nebo hudbu.“ S jakými problémy se tady děti potýkají nejvíce?
S čím se Duhovka, jako neziskový sektor, nejvíce potýká? „Zhruba s tím, co ostatní neziskové organizace – s nedostatkem financí pro naši činnost. Dále jsme vděčni obci za její pomoc, protože bez ní by naše komunitní centrum nemohlo vůbec existovat.“ Chodí sem jenom romské děti, nebo i neromské?
Co připravujete pro děti na letní období? „Stejně jako v minulých letech to bude příměstský tábor, kde děti mohou prožít něco jiného než během školního roku. V rámci tábora se dostanou i mimo obec, poznávají kraj, ve kterém žijí, práci různých profesí, nejenom přírodu, ale i historické památky.“ Svou činností je Duhovka známá nejen v Obrnicích. Jak hodnotí práci sdružení a svého ředitele, mi odpověděly kolegyně Petra Svaška:
„Právě proto, že není Romem, je to dobré. Když se ukáže Rom, že je cílevědomý a že se na něj lidé mohou obrátit a že nejedná ve vlastní prospěch, bude mít větší podporu. Okolo sebe máme málo Romů, kteří by chtěli něco dokázat. Jednou jsme jednoho měli, ten ale ukazoval jen sám sebe a hodně lidí na to doplácelo. Potřebujeme lidi, kteří opravdu budou chtít, za nás Romy, něco dělat. Věřím tomu, že právě Rom dostane velikou šanci. Sami to vidíte – v Bydžově a jinde co se děje. Romy nikde nikdo nebere. Myslím si, že každý Rom bude oceněn a mravenčí prací se někam dostane a lidé ho stoprocentně budou podporovat.“ Foto: www.duhovka.estranky.cz Zde si můžete příspěvek poslechnout:
O Roma vakeren s datem 30. července už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar nilaj. The žutinel tumen o Del. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |