Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Co považujete za největší přínos českého předsednictví Dekádě romské inkluze?

“Za úplně největší přínos považuji to, že se podařilo rozšířit dobrou praxi z České republiky v tzv. vytváření zpráv o pokroku neboli progress reportu, zpráv o pokroku v oblasti romské menšiny v České republice i do ostatních zemí Dekády. To znamená, že za rok 2010 se v podstatě ve všech 12 evropských zemích, které jsou členy iniciativy Dekáda romské inkluze, vytvářely zprávy o pokroku ohledně stavu romské menšiny v jednotlivých zemích. U nás v České republice se tento report nebo tato zpráva vytváří již od roku 1997, nám se podařilo přenést tuto dobrou praxi i do ostatních států. A samozřejmě, že jednotlivé zprávy o pokroku přinesou velmi důležité informace o stavu romských menšin v těchto jednotlivých státech. A navíc umožní i velmi důležité srovnání života romských populací v jednotlivých státech Dekády.”

Jsou ještě nějaké další akce nebo aktivity, ve kterých je Česká republika pozitivním příkladem pro ostatní státy?

“Jedna z dalších věcí, které se nám povedly v rámci zásadních pěti priorit předsednictví, které jsme si stanovili, je, že se nám podařilo více otevřít otázku romských dětí a jejich životní situace. Ovšem nejen ve smyslu větší inkluze a potírání segregace, tzn. zapojování dětí do středního vzdělávacího proudu a vymýcení segregace dětí do zvláštních, praktických škol, ale zejména v tom smyslu, že téma dětí je dnes inkorporováno do každého tématu a priority Dekády. Například i na konferenci o bydlení, která byla pořádána na začátku tohoto roku, se mluvilo o bydlení, ale opět s ohledem na práva a zájmy dětí, romských dětí. Je velmi důležité, aby práva a situace dětí byla dnes inkorporována a vtělena do každé z priorit romské Dekády. A možná ještě další věc, která je velmi podstatná, což jsme také udělali poprvé, že jsme přizvali jménem pana premiéra České republiky dalších několik států, aby se staly členy Dekády romské inkluze, nejen proto, aby se rozšířil počet 12 stávajících členů. Zatím potvrdila Moldávie svou vůli stát se dalším členem Dekády a na ostatní si počkáme.”

Jaké státy jste přizvali? Oslovili jste někoho konkrétně?

“Ze zemí Evropské unie jsme přizvali např. Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Velkou Británii, Švédsko, dále Dánsko, Irsko. Těch zemí je tedy poměrně hodně.”

Byl z těchto zemí již nějaký ohlas? Nebo se ozvalo zatím pouze Moldavsko?

“Zástupci velvyslanectví Francouzské republiky a Nizozemského království projevili zatím zájem o aktivity Dekády. Myslím si, že to může být první stupeň jejich budoucího členství.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
03.10.2013	Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012	Zprávy ze života Romů
02.07.2013	Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integrace	Zprávy ze života Romů
18.02.2012	USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatel	O Roma Vakeren
26.07.2011	Pozitivní diskriminace	Zprávy ze života Romů
02.07.2011	Dekádě romské inkluze od července předsedá Makedonie	O Roma Vakeren
27.06.2011	Česko předalo vedení romského projektu Dekáda Makedonii	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršuje	Zprávy ze života Romů
27.06.2011	Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze Makedonii	Zprávy ze života Romů
15.10.2010	Romové v Rumunsku: Přínosy Dekády romské inkluze pro rumunské Romy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Po čtyřech měsících, které uplynuly od bouřlivého veřejného projednávání záměru vybudování centra sociálních služeb na sídlišti Portyč, se obyvatelé dočkali jen další ankety. Opět mají vyjádřit postoj k tomuto projektu. Podle následujících výpovědí tato anketa názor píseckých rozhodně nezmění.

“Ne, nesouhlasím. Budou tady dělat jenom nepořádek.”

“Nechci to tady. Mám toho plný zuby. Jsou to jenom hry politiků. Nevěřím tomu. V žádném případě.”

“Určitě ne, protože si myslím, že Romů už je tu moc velká koncentrace. Já nesnáším pozitivní diskriminaci.”

“Pořád se snažíme všeobecně je podporovat, ale ti lidé si toho neváží. Hřeší stále na to, že my je budeme dotovat, to se mi nezamlouvá.”

Názor nezměnili ale ani mladí Romové z píseckého sídliště Portyč, pro které by toto centrum bylo především určeno.

Chodil byste tam?

“Chodil.”

Jakou aktivitu byste si tam třeba představoval?

“Nejradši dělám beatbox. Třeba by tam byly nějaké mikrofony, takže jedině to.”

“Možná by tam byl třeba nějaký beat. Tanec. ”

Takže byste čas trávili více tam než tady uprostřed paneláků?

“Ano, přesně.”

“Pomohlo by nám to asi najít nějaké zaměstnání a mohli bychom se tam také vzdělávat, abychom žili řádně. Ne tak, jak to tady chodí s dětskými gangy.”

Centrum sociálních služeb by mělo být určeno nejenom pro členy sociálně vyloučených rodin, ale také pro setkávání dalších obyvatel sídliště. S jeho konkrétní podobou se každý může seznámit na webových stránkách města a také v Píseckém zpravodaji. Jak bude objekt vypadat, nám přiblížil autor studie, architekt Stanislav Šrot:

“Hlavní funkční náplní komunitního centra jsou volnočasové aktivity. Budou tam především víceúčelové prostory, jako například tělocvična, posilovna. Je tam počítáno s tanečním sálem, potom také s počítačovou místností, ve které budou umístěny počítače s přístupem na internet. Je tam samozřejmě to, co je pro každý provoz nutné, a to sociální zázemí, zázemí pro zaměstnance. Část nízkoprahového centra je už specifikována přesněji, tzn., že tam jsou prostory, které mají jednoznačně definovaný účel. V podstatě jsou tam situována dvě kontaktní místa. Je tam situováno zázemí pro zaměstnance, klubovna, dílny, učebny a dále.”

Zatímco většina obyvatel považuje nově vyhlášenou anketu, která potrvá až do konce srpna, za zbytečnou, starosta Písku Ondřej Veselý je jiného názoru:

“Je to informativní anketa, tzn., že z ní máme sesbírat relevantní data o názoru občanů Písku na tuto lokalitu. Má sloužit jako podpůrný názor pro zastupitele při rozhodování o tom, zda požádat o dotaci na vybudování centra sociálních služeb. Každý ze zastupitelů je samozřejmě individuální organizmus, každého tedy ovlivní něco jiného. Někoho ovlivní finanční stránka věci, tzn., že tu máme nějakou oblast, která je problémová, není hezká, uděláme tedy to, že ji upravíme. To budou hodnotit zastupitelé, kteří přihlížejí více k finanční oblasti. Jiní zase budou hodnotit to, že můžeme zlepšit sociální situaci na sídlišti Portyč. Jiné obyvatele nebo zastupitele může samozřejmě ovlivnit nesouhlas, respektive postoj obyvatelstva.”

Vybudování píseckého centra sociálních služeb za 23 milionů korun, stejně tak jako jeho provoz, by měly pokrýt finance získané z dotací. Zda o ně město zažádá, rozhodou zastupitelé na svém zasedání na přelomu září a října letošního roku.

Další informace o Centru sociálních služeb Portyč najdete na stránce www.mesto-pisek.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.08.2013	Písecká pobočka Naděje chystá pro romské děti rozlučku s prázdninami	Zprávy ze života Romů
19.02.2011	Obyvatelé Písku nesouhlasí s vybudováním nízkoprahového centra	O Roma Vakeren
17.02.2011	Lidé z píseckého sídliště nechtějí centrum pro problémovou mládež	Zprávy ze života Romů
16.02.2011	Písečtí nechtějí centrum pro romskou mládež. Sepisují petice	Zprávy ze života Romů
15.04.2009	V Písku probíhá výstava Romové na Písecku – Roma Piskostar	Zprávy ze života Romů

V roce 2000 nastoupila jako terénní sociální pracovnice pro městskou část v Praze - Uhříněvsi. V té době se zde, na území Prahy 22, nacházelo romské ghetto, kde žilo patnáct rodin v kůlnách a garážích. Patřily zkrachovalé cihelně, kde tito lidé za jejího povozu pracovali - se ztrátou zaměstnání přišli i o střechu nad hlavou, tak na své začátky vzpomíná zakladatelka a ředitelka sdružení Marie Gailová.

Dnes Romodrom realizuje programy pro děti a mládež, vězeňské programy a programy v sociálně vyloučených lokalitách. Vězeňské programy v současnosti úspěšně běží ve věznici Pardubice, Vinařice a Oráčov. Program Romodrom pro regiony funguje v pěti krajích - Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a Královéhradeckém. Marie Gailová uvádí:

“K dnešnímu datu máme 80 zaměstnanců, to už o něčem svědčí. Máme čtyři velké programy.”

Jaké jsou tedy stěžejní programy sdružení Romodrom?

“Začínali jsme s vězeňskými programy, tj. sociální práce ve věznicích Oráčov, Vinařice a Pardubice. V podstatě jde o to, abychom pro klienty připravili prostředí na výstup, tzn. aby neztratili kontakt s rodinou, aby měli práci po výstupu a aby se měli kam vrátit.”

Je to velký problém pro propuštěného sehnat práci?

“Určitě ano.”

Kde se mohou uplatnit?

“Většinou to děláme tak, že nasmlouváváme velké supermarkety, kde je již dopředu domluveno, co je to za klienta. Problémem je, že všude chtějí výpis z trestního rejstříku, tudíž to musí být dopředu domluvené, kam daného klienta umístíme.”

Vrátím se ještě k tomu, co jste říkala na začátku, k vašim velkým stěžejním projektům. Není to jenom vězeňský program...

“Samozřejmě. S tím jsme začínali. Jako první byla děcka, volnočasové aktivity, práce s dětmi, volnočasové aktivity, s tím se tak začíná. Pak jsem si řekla, že to vůbec nestačí, že musíme pracovat s celou rodinou. Spousta mých klientů byla ve výkonu trestu, začala jsem tedy jako první vězeňský sociální program. Následovaly regiony, a to už právě jsme v pěti regionech České republiky. Terénní sociální práce ve vyloučených lokalitách.”

Potýkáme se v současné době s krizí. Jak je to s dotacemi pro Vaše sdružení? Vím totiž, že mnoho romských i pro-romských sdružení právě na toto naráží. Nedostanou dotace a nejsou peníze. Oni poté nemohou pokračovat.

“Je to o plánování. Peněz je samozřejmě každý rok méně. I my jsme samozřejmě dostali o 30 procent méně než v minulém roce. Jestli chceme udržet své programy, musejí se hledat další zdroje, tzn. evropské peníze a sponzoři.”

Vím také, že jezdíte s dětmi na letní tábory. Kam se chystáte s dětmi vyjet letos?

“Tento rok se bude náš letní tábor odehrávat, už vlastně třetím rokem, v našem středisku v Ratajích nad Sázavou. Jezdí tam naše nízkoprahové děti z Prahy 8, to už je tradice. Předtím jsme dělali větší tábory. Tenhle rok není právě kvůli penězům, proto, že jsme nedostali ani korunu na tábor, jsem musela všechno získat sponzorským darem.”

Je to lehké?

“No, lehké to v žádném případě není, ale když je dobrá vůle... Navíc už mám spousty sponzorů. Dá se to tedy udělat tak, aby se tábor uskutečnil.”

Říkala jste, že s dětmi vyjíždíte do vašeho střediska. Jak jste se propracovali k tomu, že Romodrom má také své středisko nebo místo, kam jezdíte v létě?

“Je to dlouholetá záležitost. Na trhu jsme už 10 let. Každý rok jsme dělali tři turnusy táborů. Vždycky jsme si pronajímali místo, které bylo velice drahé. Jednoho dne jsme si řekli, že za ty peníze bude lepší, když si pořídíme náš vlastní tábor.”

S vámi jezdí jenom romské děti?

“Vůbec nerozlišujeme. Jezdí s námi děcka ze sociálně slabého prostředí.”

Slavíte 10 let. Jak budou vypadat oslavy?

“Sejdou se všichni naši zaměstnanci. Přijedou ze všech krajů. Bude to na Habrovce 12. července. Budeme mít dvě romské kapely. Začneme tím, že farář promluví o Romodromu, posvětí nám naše programy, aby se nám dařilo. Nám a našim klientům. Budou tam naši zaměstnanci a naši donoři, které jsme samozřejmě pozvali.”

Co chystáte dobrého na zub pro vaše donory?

“Samozřejmě romskou kuchyni.”

Například?

“Například holubky, to je tradiční romské jídlo. Je to plněné zelí. Potom také marikľe, halušky, perkelt...”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Mě oslovili manželé Šenkiovi, kteří mi tím udělali obrovskou radost, protože to bylo ve chvíli, kdy já už jsem byla opravdu bezmocná a hledala jsem nějakou takovouhle pomoc mezi našimi občany. S nápadem dobrovolného úklidu přišli vlastně oni. Přiznám se, že jsem byla trošku nedůvěřivá. Domluvili jsme se na tom, že si pan Šenki vezme sídliště Mojžíř na starost a že mi ukáže, že to prostě jde. Na první úklid, který jsme naplánovali, jsem se jela podívat.Dohodli jsme se, že jim půjčím nějaké nářadí, dám jim pytle. Musím se přiznat, že když jsem přijela, zůstala jsem v šoku. Čekala jsem totiž tak 10, 15 lidí. A tam bylo neuvěřitelné množství lidí.”

Čím si vysvětlujete to množství pomáhajících?

“Dala bych to na vrub paní Šenkiové, protože ta je tam úžasným způsobem hecovala. Chodila mezi domy. Výborně s ní spolupracovaly děti. Musím říct, že s dětmi to umí perfektně. Udělala jim z toho hru. Řekla bych to asi takhle: Myslím si, že kdybych tam přišla já jako místostarostka, že by na mě asi moc nedali. Ale tím, že tam přišel někdo z nich, kdo tam bydlí, mělo to pro ně větší váhu. Jedna věc je, že chtěli udělat radost sami sobě, druhá věc je i ta, že chtěli ukázat, že všechno, co je tam špatné, nedělají oni, že dokáží udělat i něco dobrého.”

Kdyby nepřišli manželé Šenkiovi s tím nápadem, oslovila byste někoho jiného? Hledala byste? Nebo jak by to vypadalo?

“Nejde tu přímo jenom o úklid, jde i o soužití minority s majoritou, které mě v našem obvodu hodně trápí. Nebudeme si nic nalhávat, obvod Neštěmice, Mojžíř, Krásné Březno, snad kromě městských Předlic, je opravdu v krizi, co se tohoto týče. Vím to od našich spoluobčanů, jak z majoritní společnosti, tak z minoritní. Vím, jak to tady bylo, když se tu pořádal hon na Matiční ulici. Mám hrozné obavy, že nám tu rostou takovéhle případy. A bude jich víc. Nejlepší je předcházet tomu. Prevence. A prevence je o rozhovoru a o nějaké spolupráci. Proto já jsem se rozhodla, že nějaké takovéhle sdružení najdu. Netýká se to jenom úklidu, týká se to problému soužití jako takového.”

Marie Šenkiová je ústeckou rodačkou. Do Prahy se přistěhovala za manželem, zde založili občanské sdružení o.s. Roma Dživen. Před třemi měsíci se opět i se svou rodinou vrátila do svého rodného města. To, co viděla kolem sebe, ji velmi znepokojovalo a řekla si, že bude nutná změna:

“Byl to takový nápad. Sebrala jsem se, šla jsem ven. A řekla jsem si: Ne, takhle to nejde. Sebereme se a půjdeme uklízet. Svoláme víc lidí. A šlo to. Nepřesvědčovala jsem. Vylepili jsme plakátky, že bude dobrovolná akce, že se bude uklízet sídliště Mojžíř, a oni šli sami, protože lidé také nechtějí žít v takovémhle prostředí. Představte si, že tu dokonce nebyly vůbec žádné koše. A uklízel to jeden člověk, který to vůbec nestíhal.”

Kolik lidí se zúčastnilo úklidu?

“Bylo jich asi 56 dospělých a okolo 50 dětí. Děti si zpívaly, dostávaly bonbonky jako odměnu.”

To znamená, že průběžně udržujete na sídlišti pořádek?

“Pravidelně vychází, jak kdy, někdy pět chlapů. Nejméně jsou ale čtyři, co pravidelně chodí a uklízejí.”

Místostarostka Jaremová po úklidové akci narážela na nepříjemné komentáře tamních obyvatel i místního tisku. A k tomu tedy dodává:

“Spousta lidí si myslela, že to bylo placené, že to byly veřejně prospěšné práce, popřípadě, že když měli vestu s nápisem Šenki, že pan Šenki na tom vydělal. Není to pravda. Byla to dobrovolná akce. Jediné, co to stálo město, byly pytle, což je úplně zanedbatelná položka. Další věc, kterou bych chtěla říct, že ohlasy typu 'Jednou uklidili a my se z toho máme zbláznit!' také nejsou na místě, protože pokud vím, pan Šenki pokračuje v úklidu dál. Vadí mi reakce lidí typu 'Paní místostarostka je ráda, že jednou uklidili'. K tomu musím podotknout, že ano, jsem ráda. A myslím si, že zrovna tihle lidé, kteří píšou takové komentáře, by měli být také rádi.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.03.2016	V Ústí nad Labem bude charitativní Romský ples	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Solidarita není jednobarevná je heslo charitativního romského plesu	O Roma Vakeren
23.01.2016	Gadžo vzal batoh a šel bydlet mezi Romy do ústeckého ghetta Předlice - tak začíná film Češi proti Čechům	O Roma Vakeren
01.03.2014	V Ústí nad Labem se uskuteční první charitativní ples	O Roma Vakeren
26.09.2013	Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na získání kvalitnějšího bydlení	Zprávy ze života Romů
08.04.2013	Ivanka Čonková: Nejsou slyšet hlasy ghetta	Zprávy ze života Romů
13.03.2013	Domy v ústeckých Předlicích jsou v havarijním stavu, stovce obyvatel hrozí vystěhování	Zprávy ze života Romů
02.02.2013	Romští obyvatelé ubytovny v Krásném Březně těžko shánějí nové bydlení	O Roma Vakeren
01.02.2013	Některé rodiny nechtějí opustit ústeckou ubytovnu, kterou chce vlastník zrekonstruovat	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Pracovníci poradny nabízejí své služby v Předlicích, Krásném Březně, na Střekově, v Novém Světě a v Mojžíři. Nejčastěji se na ně s žádostí o pomoc obracejí lidé z Předlic. Vedoucí poradny Lenka Balogová mi řekla, že se ve většině případů zabývají předluženými rodinami:

“Znamená to, že rodina už žije v evidenci exekutora, takže má exekuční příkaz nebo to je platební rozkaz. Následně se objevují také nedoplatky u leasingových společností. Na druhou příčku bych asi postavila dávky státní sociální podpory, dávky hmotné nouze, kdy klient neví, na co má nárok.”

Zadlužení je asi velký problém. Jak můžete vůbec někomu pomoct, když už je třeba vydán platební rozkaz nebo se na něj chystá exekutor?

“Snažíme se dodržet odvolací lhůtu a podat nějaký opravný prostředek s tím, že zároveň poukazujeme na nepříznivou situaci klienta. Také trošku sázíme na morální aspekt, kdy by se klientovi situace ještě zhoršila a upadl by ještě na větší dno, než je v současnosti. Snažíme se s těmi společnostmi nebo přímo s exekutorem domluvit na nějakém splátkovém kalendáři v rámci platební schopnosti konkrétního klienta.”

Pomoc najdou i ty rodiny, které mají dítě v ústavní výchově, anebo jim to hrozí. Poradna v takových případech spolupracuje se sociálními pracovnicemi ústeckého magistrátu. Snaží se zajistit lepší podmínky pro bydlení a především práci aspoň jednomu z rodičů, řekla Lenka Balogová:

“To znamená, že jim tu pomocí různých nabídkových serverů vyhledáváme zaměstnání, telefonujeme k zaměstnavateli. Snažíme se klienta připravit na vstupní pohovor. A v konečné fázi doprovod klienta přímo k pohovoru.”

Takhle to zní, že vlastně vy děláte všechno za lidi, kteří mají nějaký problém. Tak to asi ale nebude...

“Samozřejmě, že ne. Snažíme se klienta přinutit k tomu, aby přemýšlel o své situaci a sám si nastavil reálné kroky. Přemýšlel o tom, zda je vůbec schopen to splnit nebo toho dosáhnout. My ho samozřejmě celým procesem provádíme.”

Už se vám i stalo, že to někdo vzdal?

“Tato situace nastala. Týkalo se to rodiny, která řešila především výchovné problémy svých dětí, ale samozřejmě se to kumulovalo i s jinými problémy. Rodina nechtěla spolupracovat a odstěhovala se do jiného okresu s tím, že tady měli opravdu nevyhovující bytové podmínky. My už jsme byli, dá se říct, na dobré cestě, jelikož jsme zmobilizovali právě oddělení sociálně–právní ochrany dětí, takže tam nějaký posun byl. Myslím si ale, že tímto krokem, který zvolila, svou situaci nevyřeší a propadne se asi na hlubší sociální dno, než byla tady v Ústí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.03.2016	V Ústí nad Labem bude charitativní Romský ples	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Solidarita není jednobarevná je heslo charitativního romského plesu	O Roma Vakeren
23.01.2016	Gadžo vzal batoh a šel bydlet mezi Romy do ústeckého ghetta Předlice - tak začíná film Češi proti Čechům	O Roma Vakeren
01.03.2014	V Ústí nad Labem se uskuteční první charitativní ples	O Roma Vakeren
26.09.2013	Lidé z chátrajících domů a ubytoven v Předlicích mají jen mizivé šance na získání kvalitnějšího bydlení	Zprávy ze života Romů
08.04.2013	Ivanka Čonková: Nejsou slyšet hlasy ghetta	Zprávy ze života Romů
13.03.2013	Domy v ústeckých Předlicích jsou v havarijním stavu, stovce obyvatel hrozí vystěhování	Zprávy ze života Romů
02.02.2013	Romští obyvatelé ubytovny v Krásném Březně těžko shánějí nové bydlení	O Roma Vakeren
01.02.2013	Některé rodiny nechtějí opustit ústeckou ubytovnu, kterou chce vlastník zrekonstruovat	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)