Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

“Obrovská většina občanů České republiky nechce mít za souseda Roma. Já bych ale klidně chtěl za sousedy Romy, které znám. Chtěl bych za souseda Ruda Dzurka, Čeňka Růžičku, Janu Horváthovou i s manželem a další a další. Současně ale říkám na plné pecky: Nechtěl bych bydlet v Železné, nechtěl bych bydlet na Bedřišce, nechtěl bych bydlet v Janově. Nemluvím tu o Romech, mluvím teď o ghettech, mluvím o lidech vyloučených, mluvím tu o velkém sociálním problému. Tam bych tedy bydlet NECHTĚL. Výzkum nic neříká o tom, co si lidé myslí o Romech, kteří jsou jejich kamarády a které znají, ten výzkum vypovídá o mediálním obrazu ghett, o vyloučených čtvrtích, kriminogenních zónách. Řešme tedy problém ghett, řešme problém sociálně vyloučených lidí, řešme problém kriminality a bude lépe.”

Z průzkumu bylo dokonce ale zveřejněno, že lidé by už nechtěli bydlet ani vedle vietnamských občanů. Nemyslíte si, že je to v podstatě odlišností nebo způsobem života?

“Podívejte se na Londýn, na New York, na Paříž. Existují tam čtvrti, které jsou pakistánské, čínské, italské, ruské. Žijí svůj život, který se velice podobá tradicí, rituály, způsobem života životu v jejich původní vlasti. Nicméně, tito lidé chodí do práce, kde sedí vedle sebe. Různí lidé vedle sebe. Děti chodí do škol, kde vedle sebe sedí jako kamarádi. Drží se za ruce. Jednou věcí tedy je zachovávat své tradice, pěstovat své kořeny a druhou věcí je nesnášet jinakost. Naším problémem je, že máme předsudky a averze k jinakosti. Nekoukáme se, co se za tou tváří ukrývá, jaký charakter a jaký člověk.”

Neměli by tedy představitelé státu, kteří veřejně vystupují, vyloučit jakékoli rasistické nálady?

“V civilizovaném světě je to ale přeci nepřípustné, nemožné, neslušné a nedělá se to. U nás ano. Pamatuji si, jak jsem byl nedávno v rádiu s Martinem Hanzlíčkem a mluvili jsme o projektu, na kterém teď pracujeme, jmenuje se 'Pro Natálku'. Snažíme se pomoct té holce, která je poznačena, stigmatizována na celý život. Dostal jsem ohlas od paní, která se normálně podepsala. Zeptala se mě, proč se zastáváme Natálky a nezastáváme se Patrika Skropky, kterého dva romští výrostci zmlátili a dokopali a téměř zemřel. Odpověděl jsem jí, a nebylo o čem přemýšlet, že je mi hrozně líto toho Patrika. Okamžitě jsem si nalistoval na internetu stránku, kde bylo konto na pomoc Patrikovi. Poslal jsem tam nějaké peníze. Oné paní jsem napsal, že Patrik a Natálka jsou svým způsobem příbuzní. Jsou to dětské oběti násilí. Dítě nerozlišuje mezi tím, kdo byl pachatel, a jaká byla jeho motivace. Nicméně, my dospělí musíme rozlišovat, že v Natálčině případě bylo násilí motivováno rasovou nenávistí a neonacistickou ideologií. Patrikova bolest a Patrikovo utrpení je utrpením, které způsobili grázlové, mladí pachatelé, kriminálníci. Vidím tu gigantický rozdíl – v motivaci, v příčině, v celospolečenských důsledcích. Oběti jsou pro mě ale naprosto stejné. Patrik i Natálka jsou dětské oběti.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
21.02.2013	Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů	Zprávy ze života Romů
08.01.2011	Negativní obraz Romů v médiích	O Roma Vakeren
09.12.2010	STEM: Většina Čechů považuje Romy za nepřizpůsobivé	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Zhodnocení vztahů mezi majoritní společností a Romy	O Roma Vakeren
23.05.2009	Extrémismus: Dlouhé zrání, hořké plody	Zprávy ze života Romů
23.06.2006	Podle průzkumů veřejného mínění mají Češi stabilně nejsilnější odpor vůči Romům	O Roma Vakeren
02.05.2005	STEM: Nejlépe by Češi snášeli sousedství se Slovákem	Zprávy ze života Romů
25.03.2005	Veřejnost má dobré mínění o Češích a Slovácích, špatné o Romech	Zprávy ze života Romů
07.04.2004	Třem pětinám středoškoláků by vadilo žít s Romem či Romkou	Zprávy ze života Romů

“Co si budeme nalhávat, v České republice je skrytý rasismus. Všude se s ním potkáváme, kamkoli jdeme – do obchodů, do restaurací, v zaměstnání, prostě rasismus je všude. Domov se těžko opouští, když nám ale napadli kluka a viděli jsme, jaké jsou problémy, a že není jiné východisko. Mluvili jsme se známými z Kanady, kteří už tam jsou, dá se říci, 12, 15 let. Řekli jsme si, že to zkusíme, že odjedeme do bezpečné země. Problémy tu byly různé, nadávky a podobně, s tím člověk vyrůstá, když patří do naší komunity. Bohužel, už jsme si na to zvykli tak, že nad tím mávneme rukou. Urážky a pohledy majority na nás už snad ani nevnímáme, už jsme si na to, bohužel, zvykli. Když vás ale třikrát do roka napadnou... Poprvé si řeknete, že to byla náhoda. Když se vám to stane podruhé, začnete o tom přemýšlet a řeknete si, že už to přeci nemůže být náhoda, že jsem to byl zase právě já jenom proto, že jsem Cikán. A když vám přepadnou šestnáctiletého kluka jenom proto, že jde po chodníku, začnete už o tom opravdu přemýšlet, protože už ta zem opravdu není bezpečná.”

Našli jste v Kanadě to, co jste hledali?

“Člověk, který tam nebyl a nezažije ty lidi na vlastní kůži, prakticky celou tu zem, netuší, jaké to je. Neřeší tam rozdíl lidí, neřeší, jestli jste Japonec nebo Číňan. Jim je to úplně jedno. Neřeší se tam původ člověka nebo zem, ze které je. Řeší tam jenom lidskost. Řeknu Vám nádherný příklad: Když jsem vystoupil v Kanadě, v Torontu na letišti, nevěděl jsem, co dělat, protože je to moje první migrace. Přišel jsem a snažil jsem se rozměnit si mince, abych mohl zavolat kamarádovi, že jsem v Kanadě, aby mě vyzvedl. Mezi Romy, kteří žijí v Kanadě, jsou krásné vztahy. Jeden druhého si ctí a váží. Je tam nádherná kultura, co se romské populace týče. Přijeli pro mě. Jenomže já jsem samozřejmě neuměl s telefonem. Z ničeho nic ke mně přistoupila Angličanka, podala mi dotykový telefon, iPhone, úplně bez problémů. Dala mi ho do ruky, ať si zavolám. Stoupla si vedle, šla si vypít kafe. Zavolal jsem si a vrátil jsem jí telefon. Neumím si představit, že by tady dal Čech Cikánovi do ruky telefon za 30 tisíc.”

Tam jste se poté cítili bezpečněji?

“Tam opravdu není rasismus, žádné předsudky. Tam to neexistuje.”

Co následovalo? Vy jste tam přijeli, bydleli jste tam nebo jste tam jeli za rodinou?

“Ne, ne. Jeli jsme tam jenom já s rodinou, tedy moje manželka a dvě děti, respektive tři děti i s dcerou.”

Proč jste se tedy vrátili zpět do České republiky?

“Bohužel, po návštěvě kanadského premiéra a kanadských velvyslanců, kteří byli vysláni do České republiky, čeští představitelé prohlásili, že Česká republika je dostatečně bezpečný stát pro své občany a že se o své občany, co se týče romské komunity, umí postarat a postará. Než Vám v Kanadě udělí status, abyste tam mohli zůstat, musíte projít tzv. procesem. Musejí uznat vaše důvody, že máte dostatečné důvody žádat o jejich azyl. V našem případě na tomto základě došlo k tomu, že když jsme procházeli tímto procesem, ani se nás neptali, a řekli nám, že Česká republika je dostatečně bezpečný stát. Nedostali jsme tedy tzv. jejich status, neboli jejich 'landed' a byli jsme donuceni opustit Kanadu. Po této situaci jsme strašně moc zklamaní. Už si ale nechceme procházet tím stresem a obrovským zklamáním. Bohužel se tedy budeme muset vyrovnat s tím, že na nás každý bude ukazovat prstem.”

Jak dlouho se tím člověk musí prokousávat? Říkáte totiž, že Romové si zvykli na to, že když jdou do obchodních domů, v tu ránu je za nimi security, nebo že když jdou na diskotéku, ozve se: 'Pánové, špatná barva, čelem vzad!' A oni se otočí a jdou domů.

“Každý normální člověk, který si něčím takovým prošel, se s tím nemůže vyrovnat. Je to hanebnost na lidskosti, protože Pán Bůh stvořil Zem a stvořil lidi sebe rovnými. Zlatý Cikán, který ukradne kolo... Ať se majorita podívá na sebe, jak kradou ve velkém, v jakých milionech.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.12.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systému	O Roma Vakeren
14.11.2013	Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky	Zprávy ze života Romů
21.01.2013	Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v Maďarsku	Zprávy ze života Romů
09.10.2012	Kanada připravuje program návratu Maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
19.11.2011	Zkušenosti z emigrace v Kanadě	O Roma Vakeren
30.10.2011	V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z Maďarska	Zprávy ze života Romů
07.10.2011	Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje Šluknovsko	Zprávy ze života Romů
26.03.2011	Kanadští experti zjišťovali, jaká je u nás situace Romů	O Roma Vakeren
08.11.2010	Česko bude znovu lobovat za společný postup EU proti Kanadě	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

To, že se projekt 'Nová šance' pro romské děti rozjel, mi potvrdila ředitelka sdružení Jekhetani Luma – Společný Svět, Martina Brzobohatá. A přidala další úspěch projektu:

“Dalším úspěchem je to, že se několik dětí podařilo dostat do mateřské školky v posledním roce před nástupem na základní školu, kdy to děti nejvíce potřebují.”

Nově teď v projektu 'Nová šance' nabízí sdružení i další služby:

“Děti neměly trvalý pobyt v Mladé Boleslavi, což byl problém, protože i když je předškolní výchova v posledním roce zdarma, kritéria pro výběr dětí do školek jsou taková, že bez trvalého pobytu místo získat nelze. Tuto situaci jsme s rodinami probrali a děti těch, kterým se podařilo si tu získat trvalý pobyt, se také podařilo dostat do mateřské školy,” dodala Martina Brzobohatá, též vedoucí projektu.

Zajímalo mě, jak romské děti v mateřských školách přijaly ostatní děti, pedagogové a v neposlední řadě rodiče.

“Tohle přímo nevím, zatím jsme se totiž nedostali do situace, že bychom museli s vedením školky řešit nějaký takový problém. Myslíme, že nenastal.”

Pociťovali romští rodiče i děti nějakou diskriminaci?

“Pro rodiče byl velký problém třeba to, když se děti, například, nějak normálně popraly o hračku. V rodinách to pak těžce řešili. Když jsme to ale probrali tady u nás, vysvětlili jsme jim, že je to běžná záležitost, že se to stane úplně všem dětem a že všichni rodiče dětí ve školce jednou za čas něco takového řeší. Snažili jsme se je nasměrovat tak, aby neřešili věci s horkou hlavou, aby třeba zbytečně hned dítě neodhlásili ze školky, že by to byla škoda, že pokud nastane nějaká taková krize, mohou přijít k nám a tady to probrat, a že vždycky jde všechno nějakým způsobem vyřešit.”

Prozradila Martina Brzobohatá a nastínila, jaké mají s projektem další plány do budoucna:

“Rádi bychom do budoucna tuto službu poskytovali tak, že bychom už dopředu měli vyhledané romské předškoláky, a s větším předstihem, než jsme to dělali teď, bychom už se snažili dostat do školky. Počet nevím, ale rádi bychom vyhledali většinu dětí v regionu. Je to pilotní projekt, ve kterém zatím především testujeme metodiku. V dalším roce, pokud se nám podaří sehnat finanční prostředky, plánujeme, že by počet klientů mohl být vyšší.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Co přinese inkluze pedagogům?	O Roma Vakeren
13.02.2016	Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách	O Roma Vakeren
23.01.2016	Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do Česka	O Roma Vakeren
16.01.2016	Proč základní školy odmítají romské žáky?	O Roma Vakeren
09.01.2016	Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech	O Roma Vakeren
09.01.2016	Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny	O Roma Vakeren
21.11.2015	Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!	O Roma Vakeren
25.04.2015	Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školství	O Roma Vakeren
07.03.2015	Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních škol	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Práce je zaměřena především na sociálně slabé klienty, kterým poskytujeme sociální poradenství.”

Vyřizujete pro tyto klienty třeba i úřední věci?

“Samozřejmě. Chodíme s klienty, pokud je potřeba, na úřady. Zařizujeme jim žádosti. Pokud si s něčím nevědí rady, pomůžeme jim žádosti vyplnit, případně jim asistujeme i v jiných organizacích a doporučujeme jim jiné organizace specializované na jinou činnost.”

Tito lidé jsou bez práce. Mají chuť pracovat?

“Velká většina by ráda pracovala, ale vzhledem k tomu, že jsou odříznuti na vesnicích, kde je velmi špatné dopravní spojení, je to problém, protože klienti samozřejmě nemají na to, aby měli auto a dopravovali se autem, anebo i jinak do práce, a proto je to velký problém. Na vesnicích se ruší velká zemědělská družstva a všechny lesní činnosti se velmi omezily, je nedostatek pracovních příležitostí. Máme tedy velké procento nezaměstnaných lidí. Největším problémem u klientů je asi to, že nemají trvalé pobyty v místě, kde se vyskytují, ač třeba mají nájemní smlouvu, kolikrát nepostačuje k tomu, aby získali sociální dávku v takové výši, aby jim pokryla náklady spojené s bydlením, a tudíž jsou ve velmi špatné finanční situaci. Vznikají jim dluhy. Většina klientů je velmi zadlužených, a to i z jiných důvodů, ať již to je z důvodu nedostatečného vzdělání, které s tím také souvisí, protože se pak stávají oběťmi různých firem a dealerů, kteří se zabývají financemi a půjčkami.”

Marie Sixlová, jedna z klientek, kterým občanské sdružení Romodrom poskytuje služby. Jak se Vám spolupracuje se sociálními pracovníky? Co pro Vás třeba dělají?

“Velmi dobře se mi s nimi pracuje. Pomáhají nám s oddlužením. Jezdí k nám pravidelně, pomáhají nám.”

Myslíte si, že je s nimi lepší spolupráce než třeba se státními sociálními pracovníky?

“Určitě jsou vstřícnější než státní sociální pracovnice, protože ty k nám přijdou tak jednou za tři roky, hlavně je nezajímají tyto naše problémy. Když potřebujeme oblečení, ochotně nám ho dovezou, když potřebujeme vyřídit nějaké doklady, papíry nebo školu, se vším pomáhají, také velice ochotně, což by se mi u státních sociálních pracovnic taky nestalo. Potraviny nosí, protože jsme na tom finančně taky bídně. Potom čisticí prostředky. Prostě různé věci, stačí zavolat, že mi něco důležitého chybí, a oni mi to dovezou. Je s nimi velmi dobrá spolupráce, myslím si.”

Jaké jsou ve vaší rodině nejčastější problémy?

“Hlavně finanční, protože manžel je hodně nemocný, já jsem hodně nemocná, nemůžeme tedy ani chodit do práce. Naším největším problémem je hypotéka, oba dva jsme pracovali, když jsme si ji brali, takže se nám to dobře splácelo. Teď manžel onemocněl, já sice předtím, ale už aspoň dostávám důchod, sice krátce, ale dostávám. Manžel ten má jenom 4 tisíce nemocenské, a když se z toho mají platit služby, moc nestačí.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
01.02.2014	Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostal	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Láši rat Romale (dobrý večer)

V posledním mini kursu olašské romštiny jste měli možnost seznámit se s části lidského těla, běžnými činnosti v lidském životě a symbolem dlouhých vlasů u olašských žen. Dnes bychom se zaměřili na rodinu.

Pojďme tedy na názvy rodinných příslušníků.
V romštině neexistuje slovo rodiče, proto se vždy musí uvést matka a otec.
i dej – matka
o dad – otec

i šej – děvče (dcera) – má dva významy – označuje oslovení dcery i děvčete.
o šávo – chlapec (syn) – má dva významy – označuje oslovení syna i chlapce.
le šavoura – děti

i pheň – sestra
o phral – bratr
i sasuj – tchýně
o sastro – tchán
o nano – strýc
i lala – teta
o žamutro – zeť
i bouri – snacha
i mámi – babička
o papo – děda

V olašské komunitě je rodina velmi důležitá. Distancování (vyřazení, vyčlenění) z rodiny, může vést jednotlivce až k životní záhubě. Jedinec neznamená sám ,,nic“. Rodiče své děti velmi milují. Olašští Romové donedávna svým dětem vybírali partnera a to už v útlém věku. Většinou pocházející ze stejné sociální vrstvy. Bylo nepřípustné, aby se člen z olašské komunity provdal nebo oženil za sociálně slabšího člena z komunity slovenských Romů (Rumungrů).

Za nevěstu se platí dodnes. Jedná se o dlouholetou tradici olašských Romů, kdy ženich platí rodičům vysokou částku za dceru, záleží, jaké má nevěsta předností a kvality, nejlépe placenou kvalitou je panenskost, zde dosahuje částka až statisíců. V této komunitě jsou časté sňatky v příbuzenstvu, bratrance se sestřenicí, a to proto, aby bohatství a dobré vztahy zůstaly v rodině

Každý mi dá za pravdu, že téma ,, rodina“ je nevyčerpatelné, proto v dalším díle bychom pokračovali, jaké jsou vztahy mezi sourozenci a rodiči.

Děkujeme za pozornost a v příštím díle mini kursu romštiny se těší Iveta a Iveta.

Ášen Dejvlesa Romale

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)