Vytištěno 24.03.2023 03:02 21-05-2011 Marie Vrábelová, Jana Šustová, Iveta Demeterová, Iveta Demeterová Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes se vydáme do Let u Písku, kde Romové uctili památku obětí holocaustu. Představíme vám mladého Roma, který vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Řekneme vám také o kampani Diakonie Českobratrské církve Evangelické a samozřejmě nabídneme celou řadu romských písní z tuzemska i ze zahraničí, které vám určitě zpříjemní dnešní O Roma vakeren. Mangav tumenge šukar sambat. Anas tumenge aktuálna reporta palo than Lety u Písku. Adadžives prinžadena ternes Romes savo pes sikhavel andre Katolickou teologickou fakultu, the mukaha munenge amare šukar giľa. =[ Reportáž ]=
Účastníci pietního aktu v Letech u Písku opět volali po odstranění vepřína
Minulý pátek se naše kolegyně Iveta Demeterová zúčastnila pietního aktu
věnovaného romským obětem nacismu, který se konal na pohřebišti bývalého
koncentračního tábora v Letech u Písku. Na této akci, kterou každoročně
pořádá Výbor pro odškodnění romského holokaustu, se tak jako obvykle setkaly
oběti a jejich pozůstalí i osobnosti českého politického, kulturního a
náboženského života. A opět volali po odstranění vepřína, který stojí v
bezprostřední blízkosti památníku.
„Dámy a pánové. Je to právě 17 let, co zde bývalý prezident Václav Havel odhalil pomníček, 17 let, co se svět o tomto místě dozvěděl.“
„Lačho ďives – dobrý den! Jak mnozí z vás víte, většina mé rodiny byla během války vyvražděna na základě nacistické doktríny. Moje matka byla jedna z mála šťastných, kteří přežili Osvětim. Členové mé vlastní rodiny trpěli v koncentračním táboře, takže znám bolest této generace Romů. Nyní je ale důležité si nejenom připomenout a pamatovat, ale rovněž udělat něco pro zlepšení současného postavení Romů. Rád budu spolupracovat se všemi Čechy, kteří chtějí ukončit diskriminaci Romů,“ řekl na závěr Eisen.
„Zahynula zde moje maminka, můj otec i sourozenci. Nemůžu mluvit dál. Když sem přijedu, vždycky brečím ...“ „Mně tu zemřel děda. A mého strýce ke konci odvezli do Osvětimi, kde zahynul. Táta byl Němec, Sinto, máma byla pravá česká Růžičková. Já jsem v táboře nebyl, ale už jsme měli čísla do posledního vypraveného transportu. Táta tenkrát potkal známého policistu, byl smutný a říkal mu, že jedeme do koncentráku. On by nás sem teda tatínek stejně nepustil, raději by celou rodinu otrávil a sebe nakonec. Opravdu. Tátu by nikdo nedonutil.“ - Kolik Vám tenkrát bylo? „Tři.“
„Já tu měla rodiče. Máma zde nechala miminko, zabili jí ho, ona jediná se
vrátila, táta taky, ale ...“
„Výzva má jediný cíl – oslovit širokou veřejnost jak u nás doma tak i v zahraničí. Chceme tímto způsobem poukázat na to, že usilujeme a trváme na změně. Požadujeme, aby z místa romského utrpení za druhé světové války byl odstraněn nechvalně známý vepřín a na jeho místě byl vystavěn důstojný památník.“ Jistě jsou ve hře peníze. Jak se bude řešit finanční stránka?
Souvisí vaše výzva i s finanční sbírkou? „To je hluboký omyl a hodně nemorální záležitost – aby Romové zahajovali akce typu sbírka na odstranění něčeho, co sami nezpůsobili. Umírali zde naši lidé. Někdo je sem přivezl a utýral k smrti. A my teď máme sbírat peníze, abychom vykoupili vepřín? Myslím, že to Romům nepřísluší. V rámci kampaně trváme na tom, aby všichni pozůstalí po obětech romského holocaustu zde v Letech byli odškodněni. Obětem byl zabaven majetek, přišli o všechno, co měli, a nikdo jim ztráty nikdy nevynahradil.“
„Nejen připomínku toho, čím Romové v období druhé světové války prošli. Vlastně je i určitým mementem a výzvou do budoucnosti, protože to, co se dnes ve společnosti vůči Romům děje, je obdobné událostem let 1938-39, kdy se k moci dostali nacisté. Situace je nebezpečně zaměřená na určitou skupinu obyvatel, a to zkrátka připustit nemůžeme.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Romský jáhen Vojtěch Vágai mladší bude v červnu vysvěcen na kněze
Začátkem března zemřel první římskokatolický romský duchovní v České
republice Vojtěch Vágai, který v roce 1993 přijal jáhenské svěcení a poté
působil v Českém Krumlově a okolních farnostech. V jeho duchovních šlépějích
jde i jeho nejstarší syn Vojtěch, který bude brzy vysvěcen na kněze. Zatím
má za sebou jáhenské svěcení a minulý pátek vedl bohoslužbu slova při
pietním aktu v Letech u Písku. Hovořila s ním Jana Šustová.
„Můj otec byl první romský duchovní v ČR.“ Jak začala jeho duchovní dráha? „Již od dětství chodil do kostela v Českém Krumlově, což bylo jeho rodné město. On se s tou farností sžil, ministroval tam, snažil se být aktivní a opravdu poctivě žít svůj vztah s Bohem.“ Kde poté vystudoval a kde působil jako jáhen?
Co všechno jeho práce obnášela? „Práce trvalého jáhna je především charitativního rázu. Měl na starosti postižené, nemocné, navštěvoval je v nemocnici se svatým přijímáním nebo docházel k nim domů. Po převratu začal také organizovat tábory, které se zabývaly integrací romských dětí mezi ostatní. Dále vedl bohoslužby slova, udílel svátosti, křtil, oddával a pohřbíval.“ Vy jste se rozhodl jít v jeho šlépějích, už jste jáhnem – kdy jste se rozhodl pro tuto dráhu? „Ano, jsem také jáhnem s tím rozdílem, že směřuji ke kněžství. Dá-li Bůh, měl bych být 25. června vysvěcen na kněze. Můj vztah s Bohem je do značné míry ovlivněn prostředím, ve kterém jsem odmala vyrůstal. O svém budoucím povolání jsem poprvé začal přemýšlet na střední škole. Vystudoval jsem Teologickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a jáhnem jsem již osmým měsícem.“ Kde budete vysvěcen a kdo Vás bude světit? „Mělo by k tomu dojít 25. června v klášterním kostele Panny Marie na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích otcem biskupem Jiřím Paďourem.“ Kde momentálně působíte a jak se změní toto místo po Vašem vysvěcení? „Působím ve Strakonicích a je plánováno, že budu ustanoven kaplanem v Táboře.“ Je v Táboře romská komunita chodící do kostela? „To zatím nevím, ale určitě v každém větším městě je romská komunita.“ Stýkáte se s Romy ve větší míře? „Romové do kostela samozřejmě chodí a jelikož sám mám romské příbuzné, mohu v tomto ohledu říct, že se s nimi stýkám. Ale že bych vyvíjel nějaké zvláštní aktivity, to zatím ne. Beru je ale stejně jako ostatní lidi, sám jsem napůl Rom, tedy spíš spolu vycházíme. Neseparuji je od ostatních.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu
seniorů
Diakonie Českobratrské církve evangelické zahájila kampaň na podporu
seniorů. Upozorňuje v ní na to, že senioři jsou dnešní společností a médii
přehlíženi a dlouhodobě podhodnocováni. Více pověděl Marii Vrábelové ředitel
diakonie David Šourek.
Proč jsou podle Vás Romové vyloučeni ze společnosti? „Za prvé je tu otázka přijímání a potom je tu začarovaný kruh, ve kterém se pohybujeme. Otázka přizpůsobivosti a nepřizpůsobivosti, ze které vychází diskuze o toleranci vůči odlišnostem. Když jsem pracoval jako ředitel jednoho diakonického střediska, tak jsem Romy často zaměstnával a hodně jsem s nimi diskutoval. Proto si uvědomuji, že pohledy na věc jsou různé, dvoustranné. Nevím, jestli existuje jiné řešení, než abychom se navzájem respektovali, oboustranně se snažili pochopit a nevnucovali většinový názor menšinám. Na druhou stranu je potřeba říct, že je oprávněné očekávat od menšin, aby se ještě více nevyčleňovaly, ale naopak se snažily přizpůsobit pravidlům většinové společnosti v rámci, který je možný. Ať se to týká Romů, ale i cizinců a dalších menšinových skupin. Když si budeme vzájemně naslouchat a budeme se snažit pochopit na místo odsuzování se, můžeme nacházet řešení přijatelné pro všechny, které nás postupně dovede k lepšímu vzájemnému spolužití, tak jak to ostatně všichni potřebujeme.“ V poslední době jste se zaměřili především na seniory. Jsou mezi nimi i Romové? „I Romové jsou senioři. Rozdíl je u nich v pevnějších rodinných vazbách. V tomto ohledu je třeba si romské komunity vážit, jak je schopna se o své seniory postarat. Mnohem lépe, než jak jsme zvyklí z většinové společnosti. Na druhou stranu, společnost se vyvíjí a tyto uzavřené komunity, které dávají velký důraz na mezigenerační soužití a rodinný život, se proměňují. Takže i Romové – senioři jsou skupinou, které se musíme věnovat. Diakonie pomáhá všem bez rozdílu. Snaží se pomáhat těm, o které nikdo jiný moc nestojí. Romové tedy u nás, v našich zařízeních, nejsou vyloučenou skupinou. Pakliže romský senior potřebuje pomoct, rádi mu jí poskytneme.“ Informace o kampani Otevřeno seniorům najdete na adrese www.otevrenoseniorum.cz Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Vyšší a Střední policejní škola v Holešově uvítá studenty z řad
národnostních menšin
A teď seznámíme žáky devátých tříd základních škol s informací o studiu na
Vyšší a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Holešově. Po jejím
úspěšném ukončení mohou její absolventi pracovat jako policisté nebo se
uplatnit v dalších bezpečnostních sborech. Na podrobnosti se Iveta
Demeterová zeptala koordinátora projektů Stanislava Daniela.
Vaši školu celkem navštěvuje 12 národnostních menšin. Ty jsou rozděleny do jednotlivých tříd, kam chodí s majoritou? „Ne že by se jednalo o dvanáct národnostních menšin, ale jsou to žáci hlásící se k národnostním menšinám. Počet žáků z těchto národnostních skupin je 41. Celkem máme 310 studentů. Žáci z menšin jsou skutečně rozděleni do jednotlivých tříd tak, jako ostatní.“ Z čeho se skládají přijímací zkoušky? „Obsahují klasický všeobecný test a potom testy z fyzické zdatnosti.“
„V rámci projektu. Pro děti, které se rozhodnou u nás studovat, probíhají před přijímacím řízením čtyři setkání. Jedno z nich je v rámci dne otevřených dveří, který je speciálně pro příslušníky národnostních menšin. Další setkání se odehrávají například v Ostravě, Brně, Olomouci, Holešově. Děti jsou na ně podle regionů zvány a pedagogové tam s nimi opakují a doplňují učivo deváté třídy základní školy.“ Co je cílem celého projektu? „Úspěšné dokončení čtyřletého maturitního studia a následně získání zaměstnání u policie, případně dalších bezpečnostních složek. Samozřejmě i studium na vysokých školách. Hlavním smyslem je ale podpora vzdělání a větší integrace do společnosti.“ Jakou má u vás žák po dokončení střední školy záruku, že opravdu najde práci?
Kde všude se absolvent může uplatnit? „U policie, všech bezpečnostních složek, kdekoliv ve státní správě.“ Z řad národnostních menšin převažují chlapci nebo děvčata? „To je 50 na 50.“ Nacházíme se v době krize, propouštění, každý se o svou práci bojí. Co bude s vašimi žáky?
Myslíte si, že na odděleních jsou připraveni na kolegy z řad národnostních menšin? „Před spuštěním projektu proběhlo několik jednání, na kterých policejní prezident či ministr vnitra informovali o aktivitě naší školy. Útvary tedy jsou připraveny na to, že budoucí policisté – naši absolventi – budou u nich zaměstnáni.“ Informace o škole najdete na stránce www.spshol.cz Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Právní poradna ]=
Smlouva uzavřená po telefonu je platná
Možná se vám to už stalo. Někdo vám zavolal na mobil a nabízel výhodné
zboží, či služby. Když souhlasíte, je takto uzavřená smlouva po telefonu
platná i když později o její výhodnosti pochybujete. Marii Vrábelové to
potvrdil právní poradce Miroslav Huml.
Jak postupovat v případě, že objednané zboží nevyhovuje mým představám? „Právo odstoupit od smlouvy je do 14 dnů od doručení zboží. Pokud tedy po rozbalení balíčku vidím, že zboží je jiné, mohu svého práva využít. Zboží ale musím vrátit na své vlastní náklady.“ A co když se rozmyslím, že to zboží vlastně vůbec nechci a nevyzvednu si jej? „Pak se vystavujete smluvní pokutě, která může ve všeobecných smluvních podmínkách společnosti být. Spotřebiteli by mohly nastat komplikace, pokutu by od něj prodávající mohl vymáhat soudní cestou. Doporučoval bych proto si zboží převzít a ihned po převzetí, nerozbalené, vrátit ve zmíněné lhůtě 14 dnů, což je ve většině případů možné.“ Obrací se na Vás lidé s podobnými zkušenostmi? „Bohužel ano. Samozřejmě se více jak o prodej výrobků jedná o prodej služeb, například paušály na mobilní telefony. Jedna klientka se dokonce díky neuváženému uzavírání smluv po telefonu dostala do situace, kdy v určité chvíli disponovala třemi různými paušály. Vlastnila tři SIM karty a pouze jeden telefonní přístroj. Problém byl v tom, že ani od jedné ze smluv nešlo rozumně odstoupit, protože výpovědní lhůty měla dávno promlčené. Prodávající rovněž používají nejrůznější triky, jak lidi přimět, aby se 14 denní výpovědní lhůtě vyhnuli. V jednom případě prodávající přišel za klientkou domů, přesvědčil ji, že je od operátora, od kterého již měla zakoupený telefonní přístroj a oznámil jí, že jí ho přišel vyměnit. Paní mu to umožnila, on zapojil nový telefon do zásuvky a řekl, že je u něj třeba pořádně dobít baterii a že se na něj nesmí 14 dní sahat. Klientka tedy až po 14 dnech, kdy přístroj aktivovala, zjistila, že je registrován u úplně jiné telefonní společnosti. Za dva měsíce obdržela dvojí fakturu – od původního operátora, jehož přístroj si nikdo neodnesl, a i od toho nového. Bohužel, i takové věci se dějí.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
O Roma vakeren s datem 21. května už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz. Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Ma bisteren - amenca pes dodžanena butheder. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Tomáš Bystrý a Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |