Vytištěno 25.09.2023 14:52 16-04-2011 Marie Vrábelová, Jana Šustová, Gabriela Hauptvogelová, Tomáš Bystrý Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.
Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Dnes dáme slovo Cyrilu Kokymu, který zrekapituluje situaci v Bydžově a v Krupce. Opět se vrátíme k oslavám Mezinárodního dne Romů a seznámíme vás s novinkami, které se objeví na celosvětovém romském festivalu Khamoro. A nezapomeneme ani na romskou hudbu, která vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren. Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives amenca palo Bydžov the than Krupka povakerela o Cyril Koky. Savo esas romano džives andre Brno tumenge phenela amari redaktorka the vičinaha tumen pre festivalos Khamoro. Nabisteren, amenca pes dodžanena butheder. =[ Reportáž ]=
Proč sílí extremistické útoky
V naší společnosti opět houstne protiromská nálada a Dělnická strana
sociální spravedlnosti toho využívá ke své propagaci, jak ukázali její
příznivci minulý víkend. Tím se Krupka na Teplicku zařadila vypjatou situací
po bok Novému Bydžovu. Proč sílí extremistické útoky a ztěžují už tak
vyhrocenou situaci v těchto městech, řekl Marii Vrábelové středočeský
romský koordinátor Cyril Koky.
Proč se například nespojil starosta z Nového Bydžova s agenturou, která s komunikací pomáhá? „Já jsem měl možnost situaci v Novém Bydžově sledovat, i jsem se zúčastnil setkání zastupitelů, které zorganizoval pan starosta Louda. Je zcela evidentní, že pan Louda politiku integrace sociálně vyloučených Romů, kterou aplikuje vláda České republiky prostřednictvím vládní agentury, nepřijímá a je pro radikálnější přístup obcí. To je veliká chyba. Ruku v ruce by měla jít prevence s integrační politikou. Ale takový je postoj pana starosty, jehož vzory jsou paní Řápková, paní Janáčková. Ze strany vládní agentury mu byla nabízena pomoc a podpora, ale on o ni nijak zvlášť nestojí.“ Víte jak řešit situaci v Novém Bydžově? „Situace se trochu řeší díky podporám z Evropského sociálního fondu a krajskému úřadu, kde nějaké integrační aktivity v oblasti zaměstnávání nebo nízkoprahového centra dávno byly. Pokud ale nastane mimořádná situace, dojde k trestnému činu, veškeré předešlé aktivity se míjí účinkem, což je obrovská chyba. Může za to i mediální tlak. I pan starosta, který se do toho sám vložil, situaci jen vyhrotil a vůbec jí nepomohl. Zástupce města musí konat v souladu s právním řádem České republiky, musí konat s rozumem, s rozvahou, neunáhleně. I Romové, kteří zákon neporušili, se dostávají pod určitý mediální tlak. Pachatelé jednotlivých trestných činů jsou přece bráni k zodpovědnosti a není tedy možné za ně trestat celou komunitu. To je absurdní.“ Proč události v Novém Bydžově tímto způsobem vykrystalizovaly? Proč vznikla taková nenávist? „Podobné věci se mohou stát i v jiných městech a obcích, ale záleží na představitelích měst, jakým způsobem se k problému postaví. Pokud se starosta města ještě více zainteresuje do mediální kampaně, situaci jednoznačně vyhrotí a dříve nebo později si vyslouží pozornost Dělnické strany a jejích příznivců, kteří přijdou do města a přitáhnou pozornost všech médií. A o to tu vlastně jde.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
V Brně se slavily kulaté narozeniny dvou významných romských organizací
Minulý týden oslavily kulaté narozeniny dvě významné romské instituce: 7.
dubna uplynulo dvacet let od založení Muzea romské kultury v Brně a hned
následující den byl čtyřicátým výročím od založení Mezinárodní romské unie.
Jak probíhaly oslavy obou událostí v moravské metropoli, to nám přiblíží
Jana Šustová.
Bohatý kulturní program v parku Lužánky zahájila romská princezna na koni. Monika Balogová o ní říká:
V parku Lužánky byl u příležitosti letošních oslav zasazen Strom Tolerance, na který účastníci uvázali stužky v barvách romské vlajky. Kmotrou stromu byla Margita Lázoková, která již od 60. let přispívá k integraci Romů a patří k zakladatelům první romské organizace u nás - Svazu Cikánů – Romů. A co by si kmotra Stromu Tolerance přála především?
„Jsou to fotografie a koláže francouzské výtvarnice Mariny Obradovic a ta samotná výstava a vernisáž jsou součástí festivalu Bonjour Brno, což je festival francouzské kultury.“
„Oslavy pak budou ještě pokračovat na podzim, kdy se bude otevírat výstava ‚20 let Muzea romské kultury’.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Koncem května Prahu opět roztančí festival Khamoro
Ačkoliv festival Khamoro českou metropoli roztančí – jako každý rok - až
poslední květnový týden, my vám už teď s předstihem prozradíme, na co se
můžete letos těšit. Slovo má Tomáš Bystrý.
„Nejedná se o hudební festival. Khamoro je základem pro otevření diskuze o romské otázce na všech úrovních a ve všech oblastech“, říká ředitelka sdružení, které festival organizuje, Jelena Silajdžić. Sama přiznává, že největším lákadlem festivalu je samozřejmě romská hudba. A na jaké kapely se návštěvníci Khamora mohou letos těšit? „Letošní ročník je hodně vyvážený, protože je na něm zastoupeno hodně velkých kultur. Například z Indie Jaipur Maharaja Brass Band. Je to dost neobvyklé, Indy jsme většinou představovali v klasické formě, letos je to ovšem brass band – tedy dechovka. Tradiční romskou hudbu budou tentokrát představovat Maďaři a Češi. Z Maďarska přijede EtnoRom a z Čech Bachtale Apsa v čele s Máriem Bihárim“, prozrazuje Lída Matásková ze sdružení Slovo 21. I přesto, že si festival našel místo mezi hojně navštěvovanými pražskými festivaly a během předcházejících 12 let ho podpořila řada významných osobností, mezi nimi například i Václav Havel, každý rok se potýká s nedostatkem financí. „Opravdu je to tvrdý boj, od začátku, a každý rok se nám zdá, že už to nevydržíme a že příští rok nejspíše neproběhne. Nevím, jestli je to tím třináctým ročníkem nebo ekonomickou krizí či dalšími faktory, které zase tu romskou kulturu vnímají jako vedlejší věc. Letos největší rána přišla ze strany ministerstva kultury. Vůbec jsme ji neočekávali. Výběrová komise nám odebrala asi 600 tisíc korun“, říká Jelena Silajdžić, která šéfuje ve sdružení Slovo 21. Původně ovšem novinářka a filmová producentka pocházející ze Sarajeva, která je společně se svým mužem Džemilem autorkou myšlenky zavést v Praze tradici jakou je festival Khamoro. Jak vlastně tento nápad vznikl? „Úplně spontánně. Můj manžel, který je hudebníkem, s rodinnou a já, jsme se přestěhovali do Prahy z důvody války v Bosně a Hercegovině. A tady jsme pořádali jednu velkou kulturní akci dle našich balkánských tradic, ve spolupráci s řadou dalších hudebníků, mezi nimiž samozřejmě byla i jedna romská skupina. Manžel s nimi pracoval, připravovali se a tak dále, všichni účinkující se na jevišti střídali. Jenže když vystoupila ta romská kapela, najednou přestal fungovat zvuk, za minutku zase slyšet byl, potom zase nebyl … až jsme si všimli, že jejich vystoupení sabotuje sám zvukař. To nás hodně naštvalo. Říkali jsme si, že z jednoho fašismu jsme utekli do jiného. A večer se mě manžel zeptal, co bych říkala tomu, kdybychom zkusili uspořádat největší romský festival na svět.“ A podařilo se. Khamoro roztančí Prahu již po třinácté. A Česká rozhlas jako mediální partner bude u toho. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na život
Žáci sedmých a devátých tříd základní školy v ústeckých Předlicích si hráli
na život. Museli se rozhodovat, co udělají se svým životem po skončení
základní školy. Za to pak získávali kladné nebo záporné body. Hru s názvem
"C´est la vie" organizuje společnost Člověk v tísni a v Ústí nad Labem se
zaměřuje především na děti ze špatného sociálního prostředí. Byla při tom i
Gabriela Hauptvogelová.
- Kluci, co vy tady děláte? Vyplňujete přihlášku ke studiu? Co byste chtěli
studovat? Některé děti si hned po zapsání na střední školu běžely k lichvářce pro půjčku.
- Proč jste si přišli půjčit? Lichvářka seděla v herně a možnost rychlého zisku asi kluky zlákala. A tak brigádu na chvíli odložili.
- Jdete hrát ruletu? Proč?
- (Krupiérka) Stovku. A na co si vsadíte? Na barvu, nebo na číslo? Jiná dvojice brala svůj osud, i když ve hře, trochu vážněji.
- Co tady děláte, kluci? Vůbec poprvé se této hry zúčastnila i styčná důstojnice pro menšiny ústecké policie Gabriela Šourková, která se mimo jiné zabývá i prevencí. Řekla mi, proč se do této spolupráce zapojila. „Přemýšlela jsem, jak zapojit školu, vůbec celou oblast, která je specifická složeným dětí, které ji navštěvují.“ Při této hře máte v ruce tužku a nějaké lístečky, o co jde? „Zastávám tu nejenom činnost policistky, ale děti se přepravují ze stanovišť městskou hromadnou dopravou, takže jsem i revizorka.“ Hlavní organizátorkou hry byla Romana Bartůňková ze společnosti Člověk v tísni. Podle ní hra probíhala pomaleji než obvykle. „Za to jsou ale děti hodně pečlivé ve vyplňování formulářů a hrají zodpovědně. Skoro všechny začaly okamžitě studovat a plní si své školní povinnosti. Některé zapomínají na to, že musí také někde bydlet. U nás, na úřadě práce, jim vysvětlujeme, že bezdomovce nikdo jen tak nezaměstná. Jinak si myslím, že úspěšní jsou, ale mohla by ta hra trochu víc odsýpat.“ Já jsem přistihla i kluky, kteří si chtěli půjčit peníze na bydlení. Byli u lichvářky, pak říkali, že si vydělají brigádou, jenže pak přišli do herny a teprve když něco prohráli, šli si přivydělat. Je to běžný koloběh? „Docela ano. Ve hře si většinou účastníci chtějí vyzkoušet všechna stanoviště.“ Zde na škole je hodně romských dětí. Žijí tady v Předlicích, což je známé ghetto. Jsou jiné než děti na základní škole někde na sídlišti? „Pokud bych to měla posoudit pouze s ohledem na to, jak je vnímám jako lektorka workshopu, tak jsou úplně stejné jako kterékoliv jiné děti. Protože se ale v této oblasti pohybuji i jinak, vím, že nejsou příliš motivovány k dalšímu studiu. Nemají správný ‚tah na branku‘. Chybí jim přirozené vzory, které by mohly následovat.“ Zde si můžete příspěvek poslechnout:
=[ Reportáž ]=
Pojmenování částí lidského těla v romštině
Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Tentokrát se věnujeme
pojmenování částí lidského těla. Společně s kolegyní Ivetou Durdoňovou je u
mikrofonu rodilá mluvčí Iveta Kokyová.
V minulém díle jsme poukázali na to, jak odlišný dialekt má olaština ve srovnání se slovenskou romštinou. Poukázali jsme na tradice při oslavách, kdy ženy sedí odděleně. Dnes vám představíme části lidského těla.
O šejro – hlava
te najol pe – mýt se, koupat se
te ďilabel - zpívat Nyní bych tě požádala o vysvětlení, co symbolizují dlouhé vlasy u olašských žen. Především je to chlouba ženskosti a krásy, pýcha rodičů, vznešenost, radost, zdraví, vitalita, počestnost a hlavně romství. Už od dávných dob romské ženy svým dcerám nechávali růst dlouhé vlasy, nedávali je stříhat, upřednostňovali motto ,,čím delší vlasy, tím lepší Romka“. Rodiče jsou velice pyšní na to, když má dcera dlouhé vlasy. Olašské ženy při pohřbu nesmí mít rozpuštěné vlasy, vždy je musí mít stažené do copu nebo v drdolu. To proto, že se nehodí při smutku ukazovat rozpuštěné vlasy, které symbolizují radost. Při nevěře muž zostudí ženu tak, že ji ostříhá nakrátko. Na ženy s krátkými vlasy se poukazuje jako na nepočestné ženy. Milí posluchači děkujeme za pozornost a těšíme se na vás v příštím díle Ášen Devjlesa Romale! - Nashledanou, sbohem. Zde si můžete příspěvek poslechnout:
O Roma vakeren s datem 16. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz. Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský. Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003 |