Začlenění Romů do většinové společnosti nepostupuje podle Evropské komise dost rychle. Skoro 12 milionů evropských Romů stále čelí diskriminaci a sociálnímu vyloučení. Komise chce proto dohlédnout na plnění národních integračních plánů pro romskou populaci.

Evropská komise navrhla členským zemím rámcový program, podle kterého mají jednotlivé státy sestavit své národní strategie pro integraci Romů a odevzdat je Bruselu do konce roku.

Podle Komise by se v nich měly zaměřit na čtyři pilíře. Tím prvním je vzdělání romských dětí, přičemž za cíl si unijní plán klade, aby všechny dokončily alespoň základní školu.

Dalšími oblastmi, které mají členské země sledovat, je zvýšení zaměstnanosti romského obyvatelstva a poskytování zdravotní péče, aby se snížila úmrtnost romských dětí. Ta je dnes pětkrát vyšší než u ostatní populace. Komise doporučuje také věnovat velkou pozornost přístupu Romů k bydlení.

Jde však jen o základní cíle; nestanovují se stejné pro všechny země, protože každá je v jiné situaci. Například v Rumunsku žije podle odhadů asi 1,8 milionu Romů, v Bulharsku tvoří dokonce 10 procent obyvatelstva. Naproti tomu v Lucembursku nebo v Estonsku se romská menšina počítá jen na stovky.

Až Rada ministrů členstvích zemí přijme tento rámcový plán, chce Evropská komise každý rok monitorovat jeho naplňování. Bude také sledovat, jak státy čerpají peníze z evropských fondů pro integrační programy. Podle eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové totiž čerpání prostředků značně pokulhává.

„Je k dispozici 26 a půl miliardy euro, které se dají použít na integrační strategie v členských státech. Z toho se ale vyčlenilo jen 100 milionů. Je také jasně vidět, že se nevyužilo ani 70 procent peněz určených na vybudování struktur pro lepší integraci Romů do společnosti,“ upozornila Redingová.

Národní plány nefungují

K vytvoření unijního rámce vedlo Evropskou komisi zjištění její pracovní skupiny, která vloni analyzovala, jak se využívají peníze na integrační programy a jaký je pokrok v začleňování Romů v jednotlivých zemích. Zjistilo se při tom, že národní programy nemají skoro žádné výsledky.

Třeba průzkum v šesti zemích EU (Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko) ukázal, že jenom 42 procent romských dětí dokončí základní školu, kdežto ve zbytku společnosti to je 97 procent. Jenom deset procent mladých Romů pak pokračuje na střední škole.

Romové se rovněž dožívají nižšího věku - zhruba o deset let méně, než je celoevropský průměr. Komisař pro sociální politiku László Andor také podotkl, že každý den se odněkud z Evropy objevují zprávy o útocích Romy.

Evropská komise chce proto koordinovat úsilí o integraci Romů, protože ti jsou největší vnitřní menšinou v Unii. Celkem jich žije v EU asi 12 milionů. Jsou také nezanedbatelnou hospodářskou silou. Kdyby se v zemích jako Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko zapojili Romové do pracovního procesu, mohlo by to přinést až půl miliardy eur ročně.

Brusel dohlédne na integraci Romů v členských státech EU. Podstatu unijního plánu vysvětluje zpravodaj ČRo Pavel Novák

Poslech