Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Na oslavách zazněl i zpěv “Gejľem, gejľem”, což je původně stará píseň rumunských Romů, od roku 1971 mezinárodní romská hymna. Před 40 lety, konkrétně 8. dubna 1971, se konal historicky první světový romský kongres nedaleko Londýna. Jeho účastníci ze 14 zemí světa, včetně bývalého Československa, založili Mezinárodní romskou unii a vedle romské hymny daly vzniknout také mezinárodní romské vlajce. A právě na počest tohoto dne se na celém světě slaví Mezinárodní den Romů, vysvětluje student romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Michal Miko:

“Poprvé bylo politicky deklarováno, že Romové mají svou hymnu a svou vlajku. Má to návaznost na další kongresy, které se uskutečnily. Na předposledním kongresu, který se konal v roce 2000, bylo deklarováno, že Romové jsou národem, což je velmi důležité pro Romy samotné, nejen v České republice, ale na celém světě.”

Samotný Mezinárodní den Romů byl ale ustaven až v roce 1990 ve Varšavě, kde se konal čtvrtý kongres Mezinárodní romské unie. V České republice se ve větší míře slaví až od druhé poloviny 90. let. Co pro Romy tento den znamená?

“To, že si ještě více uvědomuji, kdo jsem, a kam patřím, že jsem Romka a můžu na to být hrdá, protože i díky tomuto dni máme vlastní vlajku, hymnu a jsme považováni za právoplatný národ.”

“Jsem ráda, že něco takového existuje. I když to není v kalendáři, víme o sobě, můžeme se setkat se známými, pobavit se, zatancovat si a zazpívat. Je to hezké.”

“Mezinárodní den Romů pro mě znamená velice významný den, kdy můžu konečně se svými přáteli Romy zajít na nějakou party nebo akci, kde se můžeme dobře pobavit, a víme, jaký to má smysl, jaký to má pro nás význam. Bohužel o tomto dni nevím moc dlouho, zhruba pět let.”

“Studuji Střední školu služeb a veřejné správy. O Mezinárodním dni Romů se nám tam vůbec nezmínili. Češi o tom moc nevědí.”

To říkají o Mezinárodním dni Romů návštěvníci pražského A studia Rubín, kde se oslavoval tento den. K oslavám se v Praze připojila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Ta, podle svých slov, ví o existenci Mezinárodního dne Romů jen krátkou dobu:

“Musím se i sama za sebe přiznat, že jsem nevěděla, že 8. duben je již od roku 1990 Mezinárodním dnem Romů. A jsem velmi ráda, že jsem se to dozvěděla. Myslím si, že je nutné tento den pojmout symbolicky, pojmout tak, že je to oslava, určité uctění romského národa, romské kultury, romské tradice, v tom dobrém slova smyslu. A je nutno ukazovat na ty dobré a pozitivní příklady. Vydala jsem k Mezinárodnímu dni Romů tiskovou zprávu, v ní jsem se vyjádřila k tomu, co to znamená pro mě, jakým způsobem bych to chtěla oslavit, že bych se ráda k té oslavě přidala, a tím pádem i celý Úřad vlády,” dodává zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která doufá, že do budoucna bude o Mezinárodním dni Romů ještě větší povědomí, než je tomu dnes.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.04.2016	Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlasti	O Roma Vakeren
31.03.2016	Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v Brně	Zprávy ze života Romů
13.02.2016	Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném proudu	O Roma Vakeren
18.04.2015	V Brně se uskutečnil Týden romské hrdosti	O Roma Vakeren
08.04.2015	Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni Romů	Zprávy ze života Romů
04.04.2015	Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů	O Roma Vakeren
04.04.2015	Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze	O Roma Vakeren
31.03.2015	Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet Factory	Zprávy ze života Romů
28.03.2015	Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholí	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Letos v březnu se otevřely pomyslné brány v Památníku Lety u Písku. Co tam mohou návštěvníci narozdíl od loňského roku vidět nového?

“Oproti loňskému roku přibyla třetí ubikace, je to atrapa původní ubikace ke dvěma loňským. Jedna z nich je určena pro výstavy, druhá slouží jako sociální domeček. Třetí je přímo kopie ubikace z letského tábora. Myslím si, že to je zásadní změna proti loňsku.”

Čím je ta ubikace vybavena?

“Jsou v ní čtyři palandy, na nichž ovšem obvykle spalo okolo osmi lidí. Jsou tam kamínka, lavor. Jedna palanda je osazena klasickým slamníkem, který v té době obyvatelé těchto zařízení používali.”

Jak to vypadá s amfiteátrem? Je už dokončený?

“Amfiteátr je dokončený. Po zimě jsme sice ještě zjistili drobné vady na lavičkách, které by mohly způsobit poranění návštěvníků, to si ale vyžádá jen drobné opravy. Amfiteátr je tedy dokončen.”

Jaké akce chystáte na letošní rok?

“Zásadní akcí bude pietní vzpomínka 13. května. A v rámci péče o kulturní památku předpokládáme nějaká kulturní vystoupení, pořady a podobně.”

Vezmeme-li to celkově, co všechno je v současné době v památníku k vidění? Je tam naučná stezka. Odkud vede?

“V budově Obecního úřadu v Letech u Písku jsme zřídili informační centrum k letskému táboru. Od tohoto informačního centra vede informační stezka po jedné ze dvou příjezdových silnic do letského tábora. Jedná se o tu méně dopravně využívanou, je tedy podstatně bezpečnější než druhá varianta, a to jak pro pěší, tak pro cyklisty. Na této naučné stezce jsou umístěny informační tabule. V určitých úsecích vede kolem prasečáku, v těch místech byl původní tábor. Stezka je ukončena u vstupu na pietní území bývalého cikánského tábora.”

Počítáte ještě s nějakými dalšími novými úpravami tohoto pietního místa?

“V současné době nepočítáme s ničím. Peníze, které jsme dostali na rekonstrukci kulturní památky Lety, jsme již de facto vyčerpali. Zhruba kolem dvou milionů z toho, co jsme dostali, jsme ušetřili. Pro současné dny považujeme rekonstrukci za dokončenou.”

Návštěvnická sezóna začala minulý týden také v Památníku Lidice, kde byla při této příležitosti zahájena výstava Genocida Romů v době druhé světové války. Lucie Křížová z Muzea romské kultury o ní říká:

“Je to naše putovní výstava, která informuje na 20 panelech o době druhé světové války, hlavně ale z pohledu historie Romů a genocidy, která v době druhé světové války probíhala.”

Kudy zatím tato výstava putovala? Kde byla vystavena?

“Poprvé byla vystavena v srpnu roku 2010 v Hodoníně u Kunštátu přímo v původním baráku v místech bývalého tzv. cikánského tábora. Poté jsme výstavu nabízeli do mnoha škol, prošla tedy jak školami v okolí Hodonína u Kunštátu, byla v Olešnici a v dalších místech, na jaře putovala dál do Čech, do dalších škol. Od 31. března až do konce školního roku bude zde v Lidicích. Budeme rádi, když ji budeme moci půjčovat od začátku školního roku do dalších škol.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
23.01.2016	Reportáž	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
08.08.2015	Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u Písku	O Roma Vakeren
23.05.2015	Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v Osvětimi	O Roma Vakeren
16.05.2015	Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u Písku	O Roma Vakeren
11.05.2015	Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní akt	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Juristi jsou právnickou organizací, sdružením studentů posledních ročníků právnických fakult a také mladých právníků po absolutoriu právnické fakulty. Vznikli jsme proto, že jsme viděli obrovský deficit na trhu právních služeb a současné poskytování právní pomoci, abychom zpřístupnili právní pomoc, která je jinak příliš drahá, především běžným občanům. Provozujeme bezplatné poradny pro sociálně vytipované občany a pro jinak znevýhodněné skupiny, především menšiny. V rámci tohoto jsme už v Praze otevřeli asi čtyři poradny, nyní ještě v Liberci, v Brně a podobně.”

Kolik je takových nadšenců, kteří pomáhají organizaci?

“Jsme velice rádi, že jich je spousta. Znamená to totiž i krásnou právní praxi pro studenty práva, které jim přichází na fakultách trestuhodně málo.”

Jaké mají většinou problémy?

“Především se jedná o to, že znevýhodněné skupiny, například Romové, mají problémy, protože společnost je dosti sociálně vyloučila, a tím pádem přicházejí o důležité informace stran toho, jak se mají bránit. Jak se mají bránit proti diskriminaci v pracovním právu, jak se mají bránit proti určitým trestním oznámením a podobně, například proti určitým podvodům stran spotřebitelského práva.”

Čím se bude zabývat projekt, který chystáte speciálně pro Romy?

“Chystáme čtyři základní projekty. Těmito projekty bychom chtěli zacelit mezeru, která tu je. Jedná se o principiální projekt agentury práce pro Romy. Na základě zkušenosti víme, že Romové jsou zcela ochotni pracovat, vlivem určité mezery v komunikaci nebo určité mezery v pochopení mezi Romy a zaměstnavateli dochází k tomu, že Romové o práci přicházejí nebo o ni není zájem. Základní věcí je to, říkáme tomu RomJob nebo pracovní agentura pro Romy. Vytvořili bychom internetový portál, na který bychom umísťovali profily Romů, všechny jejich zkušenosti, znalosti, schopnosti. Ty bychom následně aktivně nabízeli zaměstnavatelům, které bychom kontaktovali. Druhá věc, kterou vidíme jako velmi potřebnou, je projekt Street Law. Je to projekt učení práva a potřebných právních kapitolek a znalostí. Jedná se o to, že jsme vytvořili krásnou ucelenou publikaci konkrétních interaktivních kapitol, například naučit konkrétně pracovní právo, důležité pracovně právní závazky a vztahy ap. Dále určité otázky trestního práva, občanského, rodinného, sociálního práva a tak dále. Dalším projektem jsou audioskripta. Jde o namlouvání učebnic pro základní a střední školy, případně nějakých právnických skript. Zjistili jsme, že audioforma, která původně vznikla z projektu namlouvání právnických textů pro nevidomé, je velice vhodná. Tímto způsobem převedeme veškeré nutné učebnice základní a střední školy do audiopodoby. Máme za to, že to ohromně zvýší kvalitu připravenosti absolventů základních a středních škol, následně zapůsobí na schopnost uplatnění se na trhu práce.”

Jste mladí studenti práv. Řekněte mi, jak pohlížíte vy a vaši kolegové na Romy? Proč jste si vybrali právě Romy?

“Proto, že vidíme obrovský nedostatek nebo velkou chybu naší většinové společnosti v tom, že Romy paušálně vyčleňuje ze společnosti, přičemž se jedná o běžné spoluobčany. Máme zde i jiné menšiny, ale ty mají většinou zastání nebo mají dostatečnou podporu svých známých apod. Je zde mnoho Romů, kteří jsou ze společnosti vyčleňování na základě nepochopitelných nebo nemoudrých averzí ostatních. Vidíme je jako menšinu, která potřebuje aktivní pomoc. Máme za to, že díky tomu, že jsou Češi a česky rozumí, bude v těchto projektech velký úspěch a veliká návratnost.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

“Začínali jsme s Lukášem. Chodil do čtvrté třídy pomocné školy v Neštěmicích. Je to velice schopný a šikovný kluk. Pak šel Patrik do první třídy, šel do základní školy. Poté jsme dělali opravky a na škole se udržel. Podařilo se nám to ustát, a díky tomu u něj začala lepší motivace k učení. Pak nastoupil i Dominik. S ním jsme se připravovali i na zápis do školy. Nejvíc práce je asi s Dominikem, je sice bystrý, má ale velké výkyvy. Patrik je trošku pomalejší, ale zase důslednější. Pomalu a jistě postupuje dál a drží se dobře.”

Patriku, řekni mi, jaké to je tady s paní učitelkou při doučování, když k vám přijde.

“Dobré, protože je milá.”

Co děláš nejraději?

“Počítám a čtu.”

Paní učitelka říkala, že umíš krásně přednášet básničky, tak nám teď nějakou pověz...

“Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci laně chodí pít
pod javorový kmen.”

Dominiku, co rád děláš?

“Matematiku.”

A co Tě vůbec nebaví?

“Český jazyk, jinak všechno.”

Co tak probíráte při doučování? Od každého předmětu něco?

“Nemáme zase tolik času, protože doučování je jednou týdně na dvě hodiny. A jsou tu dvě děti. Podle mě je velmi důležité, třeba i na úkor učení, takové to popovídání si: Co bylo ve škole, jaké mají problémy, co se jim líbí atd. Nějakou hru si zahrajeme. Probíráme to, co je aktuálně nejdůležitější nebo kolikrát něco, co opravdu hoří. Děláme domácí úkoly. A jakmile tu nejsem, jde to nejspíš všechno stranou. Každodenní příprava, ta tu ještě schází, aby to všechno mělo hlubší smysl.”

Nemáte někdy pocit marnosti?

“Abych řekla pravdu, měla jsem párkrát momenty, kdy jsem si říkala, že to nemá smysl. Pak mě ale zase něčím ty děti překvapily, že se do něčeho daly s vervou samy nebo se naučily básničku. Člověka potěší jejich malé úspěchy. Říkám si, dobře, i když známky nejsou vynikající, přesto čas, který s nimi strávím, komunikace, knížky, které jim přinesu, věci, o kterých si povídáme, jsou pro ně asi hodně důležité. Povídáme si někdy o věcech, o kterých nemají ani šajnu, protože se v podstatě ani nikam nedostanou. Myslím si, že to v nich někde pod kůží zůstane, a když v jejich životě vznikne nějaká situace, třeba si na to vzpomenou a třeba jim to pomůže se vydat správným směrem.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.02.2016	Vláda chce snížit počet ghett v Česku	O Roma Vakeren
17.10.2015	Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokality	O Roma Vakeren
13.06.2015	Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 míst	O Roma Vakeren
27.05.2015	Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidí	Zprávy ze života Romů
28.11.2013	30 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitách	Zprávy ze života Romů
21.04.2013	Studentský recept proti chudobě	Zprávy ze života Romů
10.12.2011	Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita	O Roma Vakeren
05.11.2011	Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském kraji	O Roma Vakeren
21.09.2011	Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takové	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O romštině toho již bylo řečeno dost. Málokdo ovšem zná nářečí romštiny. Mnoho Romů tvrdí, že tzv. olašská romština je ta pravá romština. Co si o tom myslíte?

“Olašští Romové pocházejí z Rumunska, a tak je v olašštině mnoho rumunských přejímek. Proto se našim Romům zdá olašština nesrozumitelná, proto také jako pravá romština, protože tam nenacházejí slovenské nebo české přejímky.”

Odkud tedy olašští Romové pocházejí?

“Všeobecně je známo, že Romové pocházejí z Indie. Když ovšem odcházeli Romové z Indie, odcházeli přes různé země, zastavili se ale v Byzantské říši. Tam pobývali dlouhou dobu. Do té doby byli Romové opravdu jednotní. Byla to jedna velká skupina. Neexistovali žádní olašští Romové, ani jiné skupiny. V Byzantské říši se rozdělili a každá skupina šla na jinou světovou stranu. Od té doby máme různé Romy, tudíž i různé dialekty. Ku příkladu máme právě olašské Romy, kteří putovali do Rumunska do oblasti Valachie, proto Vlachike Roma, nebo německé Romy, kteří si říkají Sinti, ti zase putovali do Německa, maďarské Romy, máme také slovenské a české Romy. A takto bych mohl pokračovat dál.”

Mohl byste nám představit nějaké přejímky v romštině z jiných jazyků?

“Ano, samozřejmě. Například z arménštiny grast, je stejně jako v romštině kůň. Z řečtiny, tedy z jazyka z území bývalé Byzantské říše, je přejímek docela dost: armin – zelí, efta – sedm (číslovka), foros – město. Nebo také z jihoslovanských jazyků: caklo – sklo, duma – projev. Z maďarštiny dilos – poledne, faďin – mrznout. Ale také třeba ze slovenského nebo českého jazyka: hrobos, národos, kde jsme přidaly pouze koncovku -os. Samozřejmě se ale mnoho jazyků zase nechalo inspirovat romštinou. Kupříkladu angličtina, lollipop, což je lízátko, je z romštiny. Je to proto, že Romové tehdy prodávali na poutích červené jablko na špejli polité karamelem. A křičeli u toho loľi phabaj – červené jablko. A právě z toho vzniklo potom v angličtině lízátko. Nebo v češtině je také mnoho přejímek z romštiny. Kupříkladu pes se romsky řekne džuklo, a z toho potom v češtině vzniklo slovo čokl. Romština je také bohatá na věci, které čeština vůbec neumí popsat. V češtině se řekne člověk, ale vůbec z toho není poznat, jedná-li se o ženu, či muže. Romština jde v tomto dál, umí říct manuš – člověk a manušni – člověk (žena), tedy něco jako člověčka, nebo jak bych to řekl. Samozřejmě, takových věcí je v romštině víc. Říkám to proto, aby to nevyznělo tak, že romština jenom bere nějaká slova z jiných jazyků. Z romštiny jiné jazyky také čerpají.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)