Verze pro tisk: Romské vysílání "O Roma vakeren"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Od roku 2007 získalo 25 firem certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel a my Vám za několik okamžiků představíme jednoho z nejnověji oceněných zaměstnavatelů. Dnes dáme také slovo starostce obce Obrnice a otevřeme další téma v právní poradně. A samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii, interesna manuša. Adadžives povakerava palo projektor Ethnic Frendly. The interesa palo peskeri buči tumenge anela o čhibali gavestar Obrnice.

V březnu při slavnostní certifikaci v Evropském domě v Praze získaly čtyři firmy značku Ethnic Friendly zaměstnavatel, kterou uděluje na základě odborného šetření občanské sdružení IQ Roma servis. O udělení značky Ethnic Friendly může zažádat kdokoliv bez ohledu na obor podnikání nebo počet zaměstnanců, důležitá je však snaha vytvářet férové pracovní prostředí pro všechny bez rozdílu. Na slavnosti byla i Jana Šustová.

Noví držitelé certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel (Foto: Jana Šustová)

Ocenění Ethnic Friendly zaměstnavatel vzniklo v roce 2007 a dosud bylo uděleno 25 podnikům. Jelikož občanské sdružení IQ Roma servis sídlí v Brně, byla to zpočátku spíše moravská záležitost. Jak ale uvádí ředitelka sdružení Katarína Klamková, značka se začíná rozšiřovat i do jiných míst:

„Díky nové politice pro rok 2011 rozšiřujeme oblast po celé České republice. Z toho důvodu jsme přibrali partnera, organizaci Romea se sídlem v Praze, které zajistíme stejné kompetence – certifikovat, oslovovat zaměstnavatele, šířit naši koncepci. Zároveň hledáme třetího partnera, ideálně kolem ostravského regionu, abychom zvýšili pokrytí a měli více subjektů.“

Jednou ze čtyř nově oceněných firem byla společnost CzechPak Manufacturing, která v České republice působí od roku 2008. Představila nám ji personální manažerka Helena Rozkošová:

„Naše firma je dceřinou společností americké firmy Merisant, která je nejvýznamnějším světovým výrobcem nízkokalorických sladidel. Náš výrobní závod se nachází v blízkosti Teplic v severních Čechách.“

Z jakého popudu jste se přihlásili o certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel?

„Nebyl to nápad nikoho z vedení společnosti, ale přihlásil nás jeden z našich zaměstnanců, pan Emil Horváth, který pracuje na pozici vedoucího mistra a je rovněž zástupcem romské menšiny.“

Kolik máte zaměstnanců a kolik z nich patří k nějaké menšině, popřípadě k jaké?

„Pracuje u nás zhruba devadesát zaměstnanců a z toho je asi sedm Romů. Dále po jednom zaměstnanci z Ukrajiny, Kazachstánu, Slovenska. Romská skupina je nejpočetnější.“

„Pan Horváth pracuje jako mistr, další kolega je vedoucím logistiky a ostatní Romové pracují na výrobních pozicích – výrobní operátor, operátor balení.“

Zaměstnavatelé mají často předsudky, které jim brání přijmout Romy, očekávají špatný konec, problémy – s jakými pocity přijímáte Romy u vás?

„Jak v životě tak i v zaměstnání by mělo platit, že člověka neposuzujeme podle toho, jak vypadá, kolik mu je let nebo jakou má barvu pleti, ale podle jeho kvalit, zda je schopný, pracovitý, odpovědný, spolehlivý. To jsou naše kritéria, na jejichž základě přistupujeme k uchazečům o zaměstnání a snažíme se je posoudit a vyhodnotit pokud možno objektivně, bez předsudků. Tento postup prolíná celé personální řízení, vlastně všechny procesy ve firmě, tedy od náboru zaměstnanců po jejich hodnocení, odměňování, povyšování, atd.“

„Určitě. Za úspěch považuji už to, že dva z romské skupiny pracují ve vedoucích pozicích. Dále v rámci ohodnocení Zaměstnanec roku, díky zaměření firmy na sladidla tomu říkáme Sweet Spot, jsme loni vybrali sedm nejlepších pracovníků a jedním z nich byl Rom.“

V únoru tohoto roku se v Novém Bydžově sešlo 51 starostů, aby diskutovali o taktice, jak na sociální vyloučení. Mezi zúčastněnými byla i starostka obce Obrnice, která přítomným sdělila, že situaci soužití nemá úplně vyřešenou, ale dělá v obci celou řadu opatření, aby se mezilidské vztahy zlepšily. Jak tedy se svou prací začala, na to se Iveta Demeterová zeptala Drahomíry Miklošové, starostky obce Obrnice.

Drahomíra Miklošová, starostka obce Obrnice (Foto: Česká televize)

„Nejprve jsme zrekonstruovali kapličku, protože i mezi Romy je křesťanství poměrně zakořeněno, což osobně vnímám velmi pozitivně. Ve víře je ukryta celá řada moudrostí. Když jsme kapličku světili, uspořádali jsme první Obrnické slavnosti a na nich se setkali všichni občané. Vystoupily i romské děti se zpěvem a tanci. Dále jsme zrekonstruovali starou základní školu, která byla nevyužita, a vytvořili jsme v ní prostředí pro klubovou činnost dětí a mládeže. Začali jsme je podporovat především v odpoledním čase ve spolupráci s neziskovou organizací Duhovka.“

Komunitní centrum Duhovka v třítisícových Obrnicích nabízí smysluplné trávení volného času pro děti a mládež. „Naše činnosti směřují k vyšším hodnotám. Pomáháme při vzdělávání a rozvíjení osobnosti a dovedností,“ uvedl Petr Svašek, předseda sdružení.

„Snažíme se s dětmi i s rodiči pracovat tak, aby se u nás cítili dobře a aby nabyté zkušenosti předávali dál.“

A jak říká paní starostka, díky zmapování situace a vytvoření plánu se obci daří:

„Odstartovali jsme poměrně dobře. Hlavně se zabýváme i nezaměstnaností, obec nabírá pracovníky na veřejně prospěšné práce. Dále maximálně využíváme veřejnou službu, i když klidně by ji mohlo využívat více lidí.“

Obec je realizátorem projektu Ministerstva práce a sociálních věcí Restart, který má za cíl dostat lidi zpět na trh práce.

„Projekt začal aktivizačními, motivačními kurzy. Ty dokázaly, že pokud je lidem nastaven určitý režim, mají rozvrh a jsou schopni do programu docházet po dobu dvou měsíců, vyselektují se ti, kteří mají o práci skutečný zájem. A jestliže toto ti občané prokázali, byla jim nabídnuta rekvalifikace a následně přišlo umístění buď na dotované pracovní místo či jim byla poskytnuta pomoc při vyhledávání pracovních míst. Součástí projektu je totiž i poradenské pracoviště. Lidé už začali vnímat, že se o ně obec zajímá. Bariéra mezi úřadem a romskou komunitou se postupně smazává.“

„Samozřejmě je tu otázka bydlení. Jednu zásadní věc se nám podařilo zastavit. V obci jsou velmi levné byty a v této souvislosti se k nám stahovali skupiny z různých koutů České republiky a Slovenska, což vytvářelo konfliktní prostředí. Přeci jen, když se lidé v komunitě navzájem znají, umí spolu komunikovat, je to dobré, ale jakmile do skupiny přijde cizorodý prvek, dojde k narušení.“

„My jsme v prvé řadě zastavili privatizaci bytového fondu, čímž jsme zabránili prodeji bytů realitním kancelářím. Dále jsme vyčlenili finanční prostředky na zpětné vykupování bytů a asi u šestnácti už jsme záměr realizovali. Největším úspěchem ale bylo zastavení prodeje tří panelových domů, které byly téměř prázdné.“

Jak starostka říká, zákony musíme dodržovat všichni. S tímto je k obyvatelům Obrnic přistupováno:

V obci zpřísnili poskytování nájemních bytů, a to na tříměsíční kauci doby určité. Pokud systém občan respektuje a včas platí, bydlí. Pokud podmínky nepřijme, skutečně dochází k soudnímu vystěhování.

„Zrovna nedávno vystěhovali z bytu rodinu, která nebyla romská, ale pět let nezaplatila obci ani korunu. Zůstal po nich dluh 590 tisíc korun.“

Aktivita směrem k vaší obci je taková, že pokud máte nápad, hned vidíte pracovní zařazení člověka.

„Shodou okolností jsem teď využila výzvy kraje pro asistenta prevence kriminality. Líbilo by se mi, pokud bychom mohli od 1. července, hlavně na sídliště a některá riziková místa, posílat dvoučlennou hlídku asistentů, kteří by napomohli zklidnit situaci. Uchazeče předpokládám z řad Romů.“

Od února letošního roku se příznivě změnil zákon na ochranu spotřebitelů a pro všechny výrobky teď platí záruka dva roky. Podrobnosti řekl Marii Vrábelové právní poradce Miroslav Huml.

„Novelizace občanského zákoníku přinesla několik významných změn v oblasti záruční lhůty.“

„Konkrétně u výrobků zhotovených na základě smlouvy o vyrobení věci na zakázku. Tedy kupující si od prodávajícího pořizuje věc, která ještě v době uzavírání kupní smlouvy není vyrobena. Na tyto výrobky byla do února pouze šestiměsíční záruka. Nyní došlo ke sjednocení. Na všechny výrobky se vztahuje jednotná záruka 24 měsíců.“

„Samozřejmě. Brýle se vyrábějí na zakázku. Velikost a tloušťku skla nám předepíše optik. V době, kdy zadáváme zakázku, výrobek neexistuje, prodávající jej teprve na základě našich podnětů musí vyrobit. Právě pro tyto případy je prodloužení záruční doby na 24 měsíců velmi vítáno.“

„Kromě brýlí to nejčastěji bude výroba nábytku a kuchyňských linek na zakázku. Rovněž byla prodloužena záruční doba na živá zvířata, také na 24 měsíců. Musíme zdůraznit, že na případy, kdy biologická délka života zvířete nedosahuje 24 měsíců, se záruka nevztahuje.“

„Podle českého právního řádu se na zvířata hledí jako na věci a my tedy musíme přesně vycházet z ustanovení regulujících možnost reklamace věci. Jestliže by pes onemocněl z důvodu mechanického poškození, právo reklamovat nemáme. Naopak byla-li by příčinou genetická vada, právo reklamovat máme.“

„Nejsnadnější cestou vyřízení reklamace bude proplacení operace pejska, stejně jako všech nákladů s operací souvisejících.“

„I na živé květiny je stanovena jednotná 24 měsíční reklamační záruční lhůta. Počítá se ale s omezenou životností květin, kterou musíme respektovat.“

Když reklamuji třeba palmu, jak prokáži, že vada je na straně prodejce a není způsobena třeba špatným zaléváním?

„Samozřejmě bychom se museli zabývat tím, zda byly dodrženy všechny podmínky péče o palmu. Pokud byly splněny, měl by spotřebitel mít možnost s reklamací uspět. Jestliže prodávají reklamaci zamítne, protože vada na rostlině je mechanického původu, tedy například způsobena špatným hnojením, má spotřebitel právo obrátit se na soudního znalce, který je schopen odborného posudku a vyjádřit se, zda vznikla skrytá vada či nikoli.“

Rodačka z Brna Monika Bagárová zazářila v jedné z talentových televizních soutěží, kdy se dostala až do samotného finále. Veřejně ale vystupovala dávno předtím. My vás v tuto chvíli zavedeme do pražského kostela sv. Michala, kde ještě ani ne sedmnáctiletá zpěvačka pokřtila minulý týden své první album. S mikrofonem tam byl přítomen i Tomáš Bystrý.

Ani polití slavnostních šatů, ke kterému došlo během křtu, nevyvedlo šestnáctiletou zpěvačku z míry. Až ve chvíli, kdy na pódiu děkovala za podporu svým nejbližším, neudržela slzy dojetí. Podle jejích slov čekala na tento okamžik odmalička. Krátce po vybuchnutí šampaňského jsem se jí zeptal, jak by charakterizovala své první album, které se nese v duchu R'n'B a soulu:

„Jsem to já. Je to muzika, kterou mám ráda, příjemná hudba, která snad každého potěší, kterou budou lidé poslouchat s radostí. Ohledně stylu jsem měla na výběr z více možností, ale stála jsem si za svým, věděla jsem, co chci dělat. To je důležité, stát si za svým a dát do toho maximum. Budu se i nadále snažit, aby se má hudba lidem líbila.“

Autorem většiny písní nového alba Shining je Pavel Dirda, klávesista a textař romské funkové kapely Gulo Čar. Jak moc velký rozdíl je skládat písně pro funkovou skupinu typu Gulo Čar a pro zpěvačku jako je Monika Bagárová?

„Je to trochu jiná muzika, víc R'n'B soul. Moniku znám odmalička, proto jsem pro ni ty věci udělal od srdce. S Pepkem, jejím tátou, jsme kamarádi od dětství. Chtěla R'n'B, takže jak Bůh dovolil, tak jsem to udělal,“ popisuje textař a klávesista Pavel Dirda, který stejně jako Moničin otec Josef Bagár mladou zpěvačku na albu hudebně doprovází. Sama zpěvačka si své kolegy z kapely nemůže vynachválit:

„Věřím tomu, že Romové jsou obecně skvělí muzikanti a mají pro hudbu to správné cítění. Jsem ráda, jak je kapela sestavená, protože cítíme stejně. Navíc jsou to výborní muzikanti. Nevyměnila bych je!“

„Všichni jsou taťkovi kamarádi, tedy on je dal dohromady a já souhlasila.“

„Jak jsem na to přišel? Vybral jsem si ty nejlepší! Řekli jsme si s Moničkou, s dcerkou, že bychom to rádi dotáhli alespoň na cédéčko a videoklip. CD už máme a navíc tři videoklipy. Takže já už si víc nemůžu přát. Vlastně, jí bych přál, aby nebyla tzv. rychlokvaškou, ale aby její úspěch měl trvání,“ to říká otec Moniky Josef Bagár, který se ujal role kmotra. A vedle něj Denis Lacho, Ben Cristovao, šéf vydavatelství EMI Vladimír Kočandrle a Yvetta Blanarovičová.

Křtu se zúčastnil i slovenský zpěvák Robert Opatovský, se kterým si Monika Bagárová zazpívala duet Prší. Videoklip k němu shlédlo na internetu více jak milion lidí. Jak mezi těmito dvěma zpěváky došlo ke spolupráci?

„Podnět jsem Monice vlastně dal já, protože si o ní doopravdy myslím, že je talentovaná. Už během prvních kol SuperStar jsem vycítil, že je to člověk, který do muziky dá kus sebe.“

Jaké bude mít album u posluchačů úspěch se zatím nedá odhadnout. Jisté ale je, že Monika Bagárová může obohatit českou R'n'B a soulovou scénu.

Ani dnes nebude chybět minikurz romského jazyka. Tentokrát se věnujeme olašské romštině a proto si Iveta Durdoňová přizvala rodilou mluvčí Ivetu Kokyovou.

V minulých dílech jsme se zmiňovali o nejběžnějších pozdravech v olaštině. Měli jsme příležitost slyšet, jak zní ,, olašský jazyk“. Pro připomenutí, je kladen důraz na výslovnost a to především na délce samohlásky i slabiky. V dnešním díle bychom poukázali na to, jak odlišný dialekt má olaština ve srovnání se slovenskou romštinou, přidali bychom pár slovních spojení, vrátili bychom se k pozdravům, blahopřáním a tradicím.

Jen pro představu jsme Vám chtěly ukázat, jak odlišný dialekt má olaština ve srovnání se slovenskou romštinou. Začaly bychom s porovnáním podstatných jmen:

Olaština:............................................překlad:
----------------------------------------------------------
úžo terekezejvo.................................čistý ručník
naj paša ma žepkendejvo..............nemám u sebe kapesník
šup i mesáli......................................polož to na stůl
phuter ávri i felastra.........................otevři okno
muro žukel.........................................můj pes
le tusa o šeretelejvo........................vezmi si s sebou deštník

Na chvíli se vrátíme zpět k pozdravům či přáním. Olašští Romové jsou výtečnými rétoriky. Při proslovu nebo jakékoliv příležitosti, jako jsou například rodinné oslavy, nebo v běžných situacích, za jaké lze například považovat setkání se starším člověkem, je vždy vyžadována naprostá pozornost. Ostatní členové rodiny všemu bedlivě naslouchají a projevují mu takto úctu.

Blahopřání k narozeninám nezahrnuje přání pouze jedinci (oslavenci), ale celé rodině.

Ukázka: Te aves sasto taj bachtálo, ťa romňasa, šavourenca tě čaládosa. Ká žasa, taj šosa ťo purno, khote te rakhes bach. Te terďol paša tu o Dejl taj i sunto Mária. Bud berš te trajís pi kadi luma. Te likren pe paša tu le bud ezera.

Překlad: Buď zdráv a šťasten s tvojí ženou, dětmi a rodinou. Kam půjdeš, a vkročíš, abys nalezl štěstí. Stůj u tebe Bůh a svatá panna Marie. Dlouho abys žil na tomto světě. Ať se Tě drží mnoho peněz (tisíců).

Olašské ženy zásadně při oslavách sedí s dětmi odděleně od mužů a starají se o to, aby muži nebyli dětmi vyrušováni při rozmluvách. Jsou však rodiny, kde tuto tradici nedodržují. V tomto případě sedí všichni společně. Žena vyzvána od svého muže ke zpěvu opěvuje svého muže, z hlavy skládá texty vycházející ze skutečnosti a na místě k nim vymýšlí melodie. Tím vyjadřuje pocity, v písni vyjádří i to, co by obyčejně muži nevyjádřila a podává jak pozitivní, tak negativní sdělení. Tyto ženy musí být pěvecky nadané, aby se před ostatními lidmi nezostudily.

V příštím díle se dozvíte více o zvycích a tradicích v olašské komunitě.

Milí posluchači, děkujeme za pozornost a těšíme se na Vás v příštím díle.

O Roma vakeren s datem 2. dubna už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver kurko. Amenca pes dodžanena butheder. Ada šuniben predal tumende. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.