Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Jednotlivé akce probíhají v rámci velkého projektu, jehož součástí je i vydávání multikulturního časopisu pro mládež Romano voďori (Romská dušička). Bude se o romské historii mluvit právě na těchto deseti školách, které spoluvytvářejí zmíněnou tiskovinu?

„Ano, bude. Školy jsou zapojeny do rozsáhlejšího projektu a Romano voďori je jen jednou z aktivit, kterou školám nabízíme. Větší akcí je série tří workshopů pro každou školu v průběhu tří let. První probíhaly minulý rok a týkaly se předsudků a stereotypů letošní workshopy jsou právě na téma romského dějepisu. S každou školou se potkáme v průběhu tří let třikrát, tedy v každém školním roce, a pracujeme s žáky ve dvou třídách. Na loňském workshopu jsme spolupracovali s romskými a vietnamskými lektory. Setkání bylo v dramatickém, zážitkovém a výtvarném duchu.“

Romský dějepis samozřejmě nebude na základních školách povinný, jak koncem února ve svých titulcích uváděla některá média, zejména pak Parlamentní listy. Akce se týká jen deseti škol. Mohla byste v krátkosti popsat, jak budou vypadat letošní workshopy? Na co se mohou děti těšit?

„Workshopy povede lektorský tým romistů, vysokoškolsky vzdělaných Romů nebo Romů, kteří se v minulosti zabývali nějakou zajímavou oblastí. Za všechny bych ráda představila romského prozaika a básníka Emila Cinu, který v minulosti rovněž pracoval pro romské vysílání Českého rozhlasu. Dále romského studenta oděvního designu Pavla Berkyho a studentku romistiky Renátu Berkyovou – shoda jmen není náhodná, jedná se o sourozence. Potom je to romistka Adéla Gálová, která má workshop na starosti po organizační a odborné stránce.

A na co se děti mohou konkrétně těšit: Pan Cina má k dispozici vyprávění Romů, kteří přežili druhou světovou válku, konkrétně Lety u Písku a Osvětim. On sám je znám svým vypravěčským uměním a schopností děti zaujmout. Během čtvrt hodiny dětem vypráví o všem, co se v táborech dělo. Ačkoli romský dějepis není mnohdy na školách vítaný, skrze jeho vyprávění je působivý, děti jsou ukázněné a opravdu poslouchají, doslova s otevřenou pusou. Tím se nám dobře vytváří podmínky pro diskuzi o dalších tématech z romské historie.

Děti mají možnost samy si přečíst množství textů, prohlédnout řadu fotografií, vyslechnout vzpomínková vyprávění, citace kronikářů, novinářů, vládních nařízení a výnosů. Pracují ve skupinkách pod vedením jednoho lektora a společně vytvářejí zábavnou formou prezentace, které na konci představí ostatním žákům. Motivačním prvkem je soutěž o nejlepší prezentaci.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
21.09.2013	Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!	O Roma Vakeren
29.12.2012	Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové	O Roma Vakeren
23.08.2012	Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech	O Roma Vakeren
17.12.2011	Soutěž Menšiny mezi námi už poosmé zná své vítěze	O Roma Vakeren
23.07.2011	Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Rodinou rekapitulaci jsme s maminkou udělaly v mých pětadvaceti, možná až třiceti letech. Rodiče pochází z Maďarska, táta z Pribety u Komárna, což je úplný jih Slovenska. Mně bylo tenkrát deset, takže jsem to úplně nevnímala, až později jsem si dávala dohromady souvislosti. Jsem na své romství hrdá! Temperament, lidství, citlivost, empatie... jenže u nás jsou neskutečně konzervativní lidé, kteří se neumí uvolnit a otevřít.“

Vy mi přijdete naprosto otevřená, spontánní – měla jste někdy problém s tím, že jste Romka?

„Určitě, právě protože jsem hodně temperamentní a lidé toho zneužívají. Navíc, když jsme byli menší, byli jsme hodně snědí, víc než teď v dospělosti. Hodně nám nadávali do Cikánů, na táborech, ve škole, atd.“

Jak jste se bránila?

„Nijak. Měla jsem to v sobě, bylo mi to líto a neměla jsem ráda své vrstevníky. Nebylo mi ve škole dobře. Hlavně jsem si myslela, že je něco špatného ve mně, v mé rodině, o dětech jsem si myslela, že jsou zlé. Oprostila jsem se od toho až na střední škole. Vystudovala jsem fotografickou školu, kde byla parta inteligentních lidí.“

Kdyby jste o svém původu věděla odmala, dívala byste se na vše jinak?

„Asi ne. Byla jsem vychována k lidskosti, citům, empatii.“

V současnosti máte mezi Romy přátele, navštěvujete romské zábavy, plesy?

„Samozřejmě. Jsou otevřenější, spontánnější. Mám to raději, než klasickou zábavu, protože Češi jsou opravdu neuvěřitelně konzervativní. Pořád sledují, jestli je někdo nevidí, jestli moc netancují, jestli moc nezpívají, což je hloupost. Občas se potřebujeme bavit, uvolnit. V práci máme spoustu stresu, doma starosti.“

Vystudovala jste střední fotografickou školu a té práci se věnujete. Na jaké pozici?

„Dělám zástupkyni vedoucího v jednom fotografickém centru. K fotografii se dostanu jen v rámci náhledu, spíše komunikuji s lidmi. Čas od času jdu vyfotit například svatbu. Focení mám ráda a chtěla bych si fotit pro sebe, tak, jak mě to baví. Jakmile začnete fotit pro peníze, fotka ztrácí náboj a to, co je ve vás. S jednou spisovatelkou delší dobu spolupracuji na knize, doufám, že ji brzy dáme dohromady. Nafotily jsme řadu známých osobností, například nedávno zemřelého Arnošta Lustiga. Je na čase, aby kniha spatřila světlo světa a čtenáři se s ní mohly seznámit. Něco jiného jsou výstavy. Ty mají být o fotografovi, o tom, že své práci věříte, což není můj případ. Jsem svým největším kritikem, vždycky vidím, co mohlo být lepší.“

Váš manžel není Rom?

„Ano, není. Pracuje u městské policie, v pražské lokalitě, kde je hodně Romů. Občas je to zvláštní. Má mezi Romy řadu kamarádů, ale jakmile nějaký Rom něco vyvede, hned to komentuje se slovy 'no to víš, byl to Cikán'. A to už je špatně, pokud mám mít s Romy pozitivní vztah. Lidé nekradou protože jsou Romové, ale protože pochybí. To je stejné jako v případě dopravní nehody. Vidíte, že viníkem je žena, a hned vás napadne 'žena na volantem'. O pár metrů dál nabourá muž a většina lidí si řekne 'hold udělal chybu'.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.11.2007	Identita jako jedno z romských traumat	O Roma Vakeren
26.10.2007	Identita jako jedno z romských traumat	Historie

Z festivalové nabídky určitě stojí za pozornost dokument Oči tygra, který diváky zavede do stejnojmenného boxerského klubu na pražském Žižkově, kde se místní děti mohou věnovat sportu a unikat tak před nástrahami ulice. Zakladatelem klubu je romský boxer a trenér Stanislav Tišer, bývalý šampión a osminásobný mistr republiky. Programová ředitelka festivalu Jeden svět Kateřina Bartošová k dokumentu dodává:

„Oči tygra je film Jany Počtové, který v letošním roce budeme mít uveden v tradiční sekci českých dokumentárních filmů natočených za poslední rok. Na festivalu Jeden svět bude uveden ve světové premiéře, uvede ho osobně Jana Počtová. Tento film věnovala hlavní postavě, což je pan Tišer, boxer, který v posledních asi osmi nebo deseti letech provozoval tělocvičnu na Praze 3 - Žižkově, v níž dával prostor mladým lidem a nejen mladým, ale všem zájemcům o box a tato jeho tělocvična byla nejen sportovním zařízením, ale co je důležité, fungovala i jako nízkoprahové centrum pro děti z ulice.“

Dokument však zachycuje i období, kdy tělocvičnu čeká celková rekonstrukce hrazená z prostředků městské části, po které se má proměnit v moderní Centrum pro kontaktní sporty. Je otázkou, zda se v něm najde místo pro děti, které žijí ve složitých sociálních podmínkách. Kateřina Bartošová říká:

„Určitě tento film doporučuji, protože dokumentuje veškeré souvislosti, které se k tomuto velmi důležitému žižkovskému fenoménu vztahují.“

Na festivalu Jeden svět bude mít svou světovou premiéru ještě další snímek s romskou tematikou:

„V kategorii Máte právo vědět budeme ve světové premiéře promítat film Naše škola. Je to film, který natočily dvě rumunské režisérky žijící v současné době v USA. Tyto dvě režisérky se vrátily do Rumunska a od roku 2006 do minulého roku natáčely v prostředí malé rumunské vesnice, kde žije velmi početná romské menšina. Díky evropským penězům tam byla snaha začlenit děti do školství, které je nejen pro děti rumunské ale podle původního záměru i pro děti romské, protože školství je tam velmi segregované. A to jak se celá tato situace vyvíjela, se dozvíte už dozvíte z toho filmu.“

Složitým tématem novodobé lichvy se zabývá film Šitkredit, ke kterému programová ředitelka Kateřina Bartošová říká:

„V nové kategorii, která se jmenuje Člověk v tísni uvádí, budeme promítat film Martina Řezníčka Šitkredit. Je to film, který dokumentuje, co se stane, co se může stát a jaké jsou nástrahy půjček, tzn. takových těch rychlých půjček, kdy firma, která tyto půjčky nabízí, dostatečně neinformuje zájemce o půjčování peněz a velmi snadno a velmi rychle se lidé mohou ocitnout v pasti neustálého zadlužování a bohužel tyto situace velice často končí velmi smutně, lidé přijdou o své domovy nebo se ocitnou na sociálním dně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
14.03.2015	Dokument Toto a jeho sestry sleduje příběh dětí, které se dokázaly dostat z ghetta	O Roma Vakeren
07.03.2015	Hrdinkou filmu Královna ticha je neslyšící romská dívenka	O Roma Vakeren
15.03.2014	Nejlepší film Jednoho světa sleduje soud s vrahy šesti Romů	O Roma Vakeren
12.03.2014	Hlavní cenu festivalu Jeden svět získal film o vrazích maďarských Romů	Zprávy ze života Romů
01.03.2014	Festival Jeden svět představí i soud maďarskými vrahy šesti Romů	O Roma Vakeren
16.03.2013	Film Cikáni jdou do voleb dokumentuje volební kampaň Vlado Sendreie	O Roma Vakeren
02.03.2013	Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o Romech	O Roma Vakeren
19.02.2013	Dokumentární film může nyní ve výuce využívat každý pedagog v České republice	Zprávy ze života Romů
03.03.2012	14. ročník festivalu Jeden svět uvádí i dokumety o romské problematice	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Kdyby jste si měli vybrat zemi, kde byste chtěli žít – jaká by to byla?

„Španělsko.“

„Já bych si vybral Belgii. Mám tam rodinu, umřela tam babička, mohl bych jí chodit na pomník, což taky v Česku nemůžu. Musel bych tam jezdit, přes sobotu a neděli, a to nejde. Cesta autem trvá jeden den.“

„Já bych chtěl být v Anglii, mám tam spoustu kamarádů, strejdy, tety. Byl jsem tam čtyřikrát.“

„Úplně nejvíc bych chtěl bydlet v Chorvatsku. Jsou tam nejkrásnější města na celém světě.“

Kde byste určitě nechtěli žít, kdyby jste se měli znovu narodit?

„V Číně.“

„Já bych do Číny chtěl, protože by mě tam naučili kung fu.“

Kdo z vás byl u moře?

(všichni) „Já!“

„Já už dvakrát. Byl jsem v Belgii a v Anglii.“

„Jak už jsem říkal, já byl v Chorvatsku.“

Myslíte si, že kdysi dávno v Čechách bylo moře?

(všichni) „Ne.“

„Jo, dřív bylo.“

„Já si myslím, že jo.“

Tak bylo nebo nebylo?

„Jo?“

„Ne!“

„Nikolo, musím tě zklamat, nebylo tady.“

„My tě taky zklameme, bylo tady.“

A chtěli byste tu mít moře?

„Ano.“

„Já bych ho chtěl, abychom mohli s kamarády chodit zaplavat, ne jako teď. Třeba na Pražačce. Tam se mi nelíbí, platí se tam, úplně zbytečně, nechápu proč.“

Je moře zdravé nebo nám škodí?

„Je zdravé. Moje ségra měla bacila na obličeji a ta sůl v moři jí ho vyžrala, pak už tam nic neměla. Nabrala si sebou do flašky a léčila se pak každý den.“

„Někomu s lupenkou by moře pomohlo.“

„Taky bych tu chtěl moře, abychom k němu mohli chodit s kamarády. Když teď chodíme na plavání, platíme stovku za vstup. Tam bychom mohli být zadarmo, jenom bychom si museli koupit jídlo.“

Jak byste zařídili, abychom u nás měli moře? Jde to vůbec zařídit?

„Jde to, byla by to ale spousta práce.“

„Museli by dát pryč vodu z Vltavy, potom odstranit domy a nakonec napustit vodou.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
26.02.2011	Plesová sezóna pohledem dětí	O Roma Vakeren
05.02.2011	První dětské lásky	O Roma Vakeren
29.01.2011	Považují děti za důležité mluvit romsky?	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
26.11.2010	Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze	O Roma Vakeren
22.01.2010	Taková žižkovská škola	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Teď si můžeme na jedné dětské říkance Františka Demetera jednak zopakovat látku minulých lekcí a dále se dozvědět něco nového z romské gramatiky:

GITARA
KYTARA

Cin ča mange gitarica,
Kup mi, prosím, kytarečku,
mri dajori lačhori,
maminko moje hodná,
maj dikheha, sar bašavá,
pak uvidíš, jak budu hrát,
giľavava giľori.
a zazpívám písničku.

Šukares me bašavava,
Krásně budu hrát,
o hangi sa čhivkerava.
házet všechny akordy,
Sar o Roma šunena,
Až to Romové uslyší,
savore jon khelena.
všichni budou tančit.

gitarica - zdrobnělý tvar přejatého slova e gitara
dajori, lačhori - další zdrobněliny - tentokrát slov původních: e daj, lačhi

Co je to ovšem za tvary: dikheha, bašavá, giľavava, šunena, khelena?
Prozradíme vám to: je to budoucí čas.
Ten se totiž v romštině tvoří příponou -a, která se připojuje k příslušným tvarům přítomného času. Ve tvarech zakončených na -s (tj. 2. os. jedn. čísla a 1. os. množ. čísla) se toto -s před příponou -a mění na -h.

První slovesná třída tedy vypadá v jednotném čísle takto:

1. (me) kerav dělám.........(me) kerava budu dělat, udělám
2. (tu) keres děláš........... (tu) kereha budeš dělat, uděláš
3. (jov/joj) kerel dělá........ (jov/joj) kerela bude dělat, udělá

A toto je množné číslo:

1. (amen) keras děláme..... (amen) keraha budeme dělat, uděláme
2. (tumen) keren děláte...... (tumen) kerena budete dělat, uděláte
3. (jon) keren dělají.............. (jon) kerena budou dělat, udělají

Druhá slovesná třída vypadá v jednotném čísle následovně:

1. (me) chav jím ...... (me) chava budu jíst, najím se
2. (tu) chas jíš ......... (tu) chaha budeš jíst, najíš se
3. (jov/joj) chal jí....... (jov/joj) chala bude jíst, nají se

množné číslo je:

1. (amen) chas jíme ...... (amen) chaha budeme jíst, najíme se
2. (tumen) chan jíte ....... (tumen) chana budete jíst, najíte se
3. (jon) chan jedí ............ (jon) chana budou jíst, najedí se

Ještě je třeba upozornit na to, že v proudu řeči často dochází u tvarů budoucího času ke krácení:
U sloves 1. třídy odpadá samohláska -e-, která byla součástí osobních koncovek 3. osoby jednotného čísla a 2. a 3. osoby množného čísla.
V 1. osobě jednotného i množného čísla může dojít ke zjednodušení zakončení -ava a -aha na pouhé -á. Toto náhradní dloužení samohlásky -a (za zkrácenou skupinu) se označuje i v písmu.

Slovesa 1. třídy mohou tedy mít následující zkrácené tvary budoucího času:

jednotné číslo

1. (me) ker-á
2. (tu) kereha
3. (jov/joj) kerla

množné číslo

1. (amen) ker-á
2. (tumen) kerna
3. (jon) kerna

Teď si to tedy můžeme vyzkoušet na prve probraných slovesech:
hraji se řekne bašavav
budu hrát je bašavava nebo bašavá
hraješ - bašaves
budeš hrát - bašaveha
hraje - bašavel
bude hrát - bašavela nebo bašavla

tančíme khelas
budeme tančit - khelaha, případně khelá
zpíváte - giľaven
budete zpívat - giľavena nebo giľavna
poslouchají, slyší - šunen
budou poslouchat, uslyší - šunena

Některá slovíčka jste dnes možná slyšeli poprvé, ale to nevadí: budete-li ve studiu romštiny pokračovat, časem si je osvojíte.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)