Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Slavnostní shromáždění se konalo pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky. Jak uvedl při proslovu, o několik dní dříve dal podnět k ocenění člověka, který za holocaustu zachránil řadu životů.

„Minulý týden jsem měl tu čest předat norskému velvyslanci nominační dopis na Nobelovu cenu míru pro Sira Nicholase George Wintona, jehož příběh záchrany 669 českých, převážně židovských dětí, v roce 1939 všichni dobře známe. Při té příležitosti jsem připomněl slova britského filozofa a politika Edmunda Burkeho z 18. století, že ‚k vítězství zla stačí pouze to, aby dobří lidé nic nedělali.‘ Tuto moudrost dnes někdy ještě bohužel musíme rozšířit o fenomén hlouposti či v lepším případě stejně nebezpečné krátkozrakosti.“

Mezi řečníky byla i profesorka Zuzana Růžičková. Málokdo ví, že tato světoznámá cembalistka byla pro svůj židovský původ vězněna v Terezíně, v Osvětimi a Bergen-Belsenu.

„V době, kdy jsem vyrůstala, nebylo nic neobvyklého na tom, být Židem a českým vlastencem. To byl duch Masarykovy republiky, jejž otrávil až smrtelný jed nacismu. Sama pocházím ze Sokolské a legionářské rodiny, a teprve když nacisté zasáhli do našeho života, musela jsem si položit otázku, proč jsem náhle vydělena ze společnosti, jejímž jsem se cítila přirozeným členem. Dovedlo mne to k zájmu o judaismus, který nesmírně obohatil můj život. I když někdy musím prožívat dvojí úzkosti – o osud tohoto i izraelského národa. Když nám v roce 1938 poslala rodina z Chicaga papíry opravňující k emigraci do USA, řekl můj tatínek: ‚Vlast se neopouští, když je v nesnázích.‘ Zemřel v Terezíně v roce 1943, bylo mu 48 let...“

V horní komoře parlamentu se však nevzpomínalo jen na šest milionů židovských obětí, ale také na oběti z řad romského etnika. Co se týče naší republiky, z původních pěti tisíc českých a moravských Romů a Sintů nacismus přežila jen desetina. Podle předsedy Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu Čeňka Růžičky nepanuje dosud o romském holocaustu příliš velké povědomí, v důsledku čehož veřejnost nereaguje na projevy anticikanismu tak ostře, jako na projevy antisemitismu. Neuspokojivý je i fakt, že v Letech u Písku na místě, kde byli vražděni Romové, dodnes stojí vepřín.

“Ten prasečák v Letech je jasný příklad přístupu politiků a vůbec veřejnosti ke genocidě původních českých Romů a Sintů. Musíte si uvědomit, že ti naši Romové, jejichž jsem potomek, tady mají své šestisetleté kořeny, což znamená, že jsme s tou společností nějakým způsobem srostli a neměli jsme s ní až tak velké problémy. Ale prasečák symbolizuje postavení Romů v dnešní době a je to bohužel tristní. Politikové si neuvědomují, že nás přítomnost toho prasečáku v Letech devalvuje v očích veřejnosti. Veřejnost si říká, co to je za lidi, že dopustí, aby prasečák na takovémto místě fungoval, na tak exponovaném místě – to je místo spjaté s genocidou romského lidu v České republice. Takže to je jeden aspekt. A druhý aspekt je uvědomění si hrdosti Romů tady v České republice. Jak víte, tak většina Romů už je na dně, je apatická. A toto by byl dobrý signál, že i Romové mají svou hrdost. Byl by to signál vůči sobě i vůči většinové veřejnosti a to je velmi důležité. A to by mohla být taková startovací čára k lepší komunikaci mezi Romy a většinovou společností.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
06.08.2016	Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustu	Zprávy ze života Romů
28.05.2016	Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupení	O Roma Vakeren
12.03.2016	Holocaust přežila jen desetina českých a moravských Romů	O Roma Vakeren
12.03.2016	Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad Váhom	O Roma Vakeren
12.03.2016	Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna Trollmanna	O Roma Vakeren
30.01.2016	Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidy	O Roma Vakeren
16.01.2016	Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u Písku	O Roma Vakeren
15.08.2015	Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust Romů	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Fetovali jsme každý den. Většinou na Výstavišti, jak jsou atrakce a park, nakonec jsem tam chodila i sama. Například do Hloubětínského lesa. Před ním je obchod, barvy a laky, tam jsem zaplatila a v lese jsem se pak už jenom opřela o strom... skoro celé jsem to vyfoukala, zbyla mi čtvrtka, viděla jsem vlny ...“

Toluenem ale přece člověk načichne, ne?

„... do hodiny jsem úplně odpadla (smích) a probudila jsem se až za tři hodiny, když byla tma!“

A pak jsi šla domu?

„Jo, a ráno přišla kamarádka a začaly jsme nanovo.“

A nešly jste do školy...

„Přesně tak, tím mi vlastně celá škola úplně pohořela.“

Uvědomovala sis tenkrát, že děláš něco špatně, nebo naopak dobře?

„Asi obojí, že, vždycky to tak je. Já byla odmala psycho.“

A teď bys ráda šla do práce, starala se sama o sebe, vedla klasický normální život? Zatím jsi doma, ale nebaví tě to tam?

„Je to šílený, nechci se zbláznit. A aby mě každý odsuzoval? To je hrozný.“

Dokážeš být bez svých kamarádů a kamarádek?

„Jasně, že jo.“

Je ti líto, že všechno vidí tvoje máma?

„Jo, strašně moc.“

Velkou roli hrají rodiče. V momentě, kdy se dozvědí, že je jejich dítě drogově závislé, je pro ně těžké si celou situaci připustit. Petra vyrůstala v neúplné rodině se svou matkou a mladší sestrou. Matka Petry si svou velkou vinu připouští:

„Poprvé jsem si toho všimla, když jí bylo osmnáct let, a ona už dávno předtím, tři roky, fetovala. Dodnes to nechápu. Buď jsem byla slepá, anebo to uměla tak dobře zamaskovat, že nebylo nic poznat. Až vlastně po třech letech, když se pokusila o sebevraždu, mi sdělila, že užívá drogy a že už nemůže, že drogy moc chce a potřebuje. Mám velké výčitky svědomí. Dávám si velikou vinu za to, že jsem situaci nepodchytila dřív, v době, kdy se ještě dalo něco udělat. Zjistila jsem to až v době, kdy dcera byla dospělá a sama za sebe ručila. Do osmnácti let bych pořád měla šanci nechat ji léčit, i proti její vůli, teď mnoho nezmůžu. Dcera se léčila několikrát, nikdy nevydržela déle jak měsíc. Potom to pokaždé vzdala a ještě ten den odešla a zfetovala se.“

Co dělá, když přijde domů zfetovaná?

„Zfetovaná je v klidu – čte, maluje si. Někdy se ale stávají hrozné věci, například pomaluje zdi, přestaví pokoj, vyvěsí na zdi nesmysly. V dalších dnech, kdy droga odchází a ona má tzv. absťák, je hrozně agresivní, zlá... to bývá hodně těžké.“

Otec Petry s vámi nebyl, myslíte si, že i to se na ní nějak podepsalo?

„Každá matka, která je na děti sama, to má vždycky těžší.“

Co máte v plánu?

„Já už s tím asi nic neudělám, protože moje dcera je zletilá. Dokud sama nebude chtít přestat, nezmůžu nic. Snažím se jí neustále dokola pomáhat. Závislost je opravdu těžká a málo která holka nebo kluk se z ní dokáží sami dostat. Nejlepší je dávat na děti do jejich osmnácti let dobrý pozor, abyste nepromeškali dobu, kdy jsou nezletilé a mohli jim pomoci.“

Situace se citelně dotýká i mladší sestry Pavly:

„Nejhorší je, když chci jít večer spát a ona dostane ty svoje stavy. Ráno jsem vyčerpaná a nemůžu jít do školy v pořádku, nedávám pozor. Už jsme ji kolikrát chtěly pomoct, ale nejde to.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
04.07.2015	Už devítileté děti mají zkušenosti s drogami	O Roma Vakeren
06.03.2014	Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské besedě	Zprávy ze života Romů
26.01.2013	Když dítě propadne drogám	O Roma Vakeren
19.01.2013	O projektu Drogy k životu nepotřebujeme	O Roma Vakeren
13.01.2013	Míra užívání drog u mládeže klesá	O Roma Vakeren
05.01.2013	Jaká je současná drogová scéna	O Roma Vakeren
19.11.2010	Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanům	O Roma Vakeren
12.11.2010	Sananim bojuje proti závislosti na drogách	O Roma Vakeren
14.08.2009	Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomoc	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Za dobu své existence realizovalo sdružení Ratolest Brno řadu projektů a programů, ke kterým ředitelka sdružení Lucie Kudrnová Vosečková dodává:

„Všechny akce měly něco společného, a to zájem o podporu a péči o děti a mládež, která se nachází v obtížné životní situaci, ať už jde o problémy ve škole, v rodině, s vrstevníky. Máme řadu programů, které jsou pro ně určeny.“

V současné době se jedná o tři registrované sociální služby:

„Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pavlač, které primárně pracuje s dětmi a mládeží ze sociálně vyloučené lokality, dále je to Nízkoprahový klub Likusák, který je zaměřen na mládež ze sídlištní oblasti Brno – Vinohrady, Brno – Líšeň. Potom Sociálně aktivizační program SAP, ve kterém se zaměřujeme na práci s rodinami, v nichž se děti nachází v krizové situaci, která může vést až k ohrožení jejich zdravého vývoje. Program je tedy primárně zaměřen na sanaci rodiny.“

Dále sdružení provozuje preventivní programy:

„Jedním z nich je program Změnit směr, probační program zaměřující se na práci s mladistvími pachateli, a program Aristoteles, což je preventivní program pro děti do 15 let, které se opět dostaly do střetu se zákonem.“

Sociálně-aktivizační program SAP pro děti a mládež získal koncem loňského roku ve Španělském sále Pražského hradu významné ocenění.

„Získali jsme Cenu kvality v sociální péči za rok 2009 v kategorii "Poskytovatelé služeb pro děti". Program SAP sice vznikl v roce 2004, ale má delší historii, protože je postaven na základě dobrovolnických projektů Lata a Pět P. Postupem času jsme zjistili, že samotnou vrstevnickou činnost dobrovolníka je třeba doplnit o pomoc odbornou. Přibírali jsme tedy další a další aktivity. Ověřili jsme si, že se nemůžeme soustředit výhradně jen na práci s dítětem, ale že je potřeba zamířit do celého rodinného komplexu a pracovat s celou rodinou. V současnosti se toho držíme, ale část našich aktivit samozřejmě zůstala zaměřena výhradně na děti – výjezdové skupiny, dětské akce, individuální kontakt dobrovolníka s dítětem. Ročně programem projde okolo 40 rodin.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.01.2016	Romské děti z Brna zvládají školní docházku i díky doučování v Nízkoprahovém klubu Pavlač	Zprávy ze života Romů
15.09.2015	Nahlédněte do činnosti brněnských Nízkoprahových klubů Pavlač a Likusák	Zprávy ze života Romů
31.03.2015	Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná bota	Zprávy ze života Romů
21.02.2015	Nízkoprahový klub Pavlač se přesunul přímo do centra vyloučené lokality	O Roma Vakeren
28.09.2013	Ratolest Brno pomáhá dětem s učením i se vstupem do světa dospělých	O Roma Vakeren
04.09.2013	Projekt „Najdi svou cestu“ pomáhá uspět školákům ze sociálně vyloučených lokalit	Zprávy ze života Romů
27.07.2013	Organizace Ratolest Brno rozběhla terénní sociální program zaměřený na problémovou mládež	O Roma Vakeren
10.07.2013	Ratolest Brno rozjíždí terénní práci s mládeží v okolí Cejlu	Zprávy ze života Romů
24.02.2012	Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Už jste byli někdy v životě zamilovaní?

- „Já jo, já jsem zamilovaný.“

Ještě pořád?

- „Jo.“
- „Já už ne, ale měl jsem dvě holky, teda tři – Moniku, Terezu a Marcelu.“
- „Já jsem byl taky zamilovaný, ale už nejsem. Jmenovala se Monika.“
- „Já jsem měl holek pět.“

Pět?

- „Ano. Markétu, Nikolu, Marcelu, ne z naší třídy, potom Terezu…“
- „Ty jsi chodil s Terezou, jo?! Nebylo to naopak?“

Nikolo, byla jsi někdy zamilovaná?

- „Byla, ale to už je dávno.“

Dávno?

- „Asi tři roky.“

A ty jsi byl zamilovaný?

- „Ano. Myslím, že čtyřikrát.“
- „Já mám holku, jmenuje se Monika, ale není z téhle školy.“

Jak se člověk vůbec zamiluje?

- „Vždycky do někoho jiného.“
- „Třeba moje teta Andrea se za mě vždycky přihlásí na Lidé.cz a potom si čte moje vzkazy, třeba když jsem si psal s Nikolou, a odpovídá na ně. Nebo i s Terezou si psala a pak nás dala dohromady.“
- „Můj kamarád Radek, kdykoli jde za holkou, vždycky ji nabalí.“
- (všichni smích) „Nabalí!“
- „Já mám kamaráda a ten se holek normálně zeptá: „Chceš se mnou chodit?“
- „Ty vždycky, když se ti nějaká líbí, a zeptáš se jí: „Chceš se mnou chodit?“, ona odpoví: „Fuj, ne!“
- „Holky ti říkají: „Jsi pro mě moc malej!“

Nikolo, co se ti na klucích nejvíce líbí? Kvůli čemu se do nich dokážeš zamilovat?

- „Třeba když je na mě milý a ne, když bije holky. Když mi dokáže říct, že mě chce. Ne když mlčí a pošle jiného kluka, aby se mě zeptal.

Vyžaduješ od chlapce, aby ti třeba kupoval kytky nebo tě zval do kina?

- „Moc ne (smích). Spíš se mě sám zeptá, jestli nechci něco koupit. Kdybych si ale měla sama říct, tak to neudělám.“
- „To si myslela o mě?“
- „Co o tobě?“
- „Třeba jak jsi říkala, aby byl hodný, nemlátil holky... já jsem na tebe protivný, někdy tě mlátím …“

Ty mlátíš holky?

- „Ne. Někdy. Třeba do ní jen strčím a ona hned křičí: „Jendo přestaň!“

Blíží se Svatý Valentýn, koupíte něco svým přítelkyním?

- „Já asi jo.“
- „Nevím, nejspíš bonboniéru a kytku.“
- „Já mámě. A koupím jí to samé, co holce.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
05.03.2011	V jaké zemi by děti chtěly žít...	O Roma Vakeren
26.02.2011	Plesová sezóna pohledem dětí	O Roma Vakeren
29.01.2011	Považují děti za důležité mluvit romsky?	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
26.11.2010	Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze	O Roma Vakeren
22.01.2010	Taková žižkovská škola	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V předchozích lekcích jsme se naučili množství romských slov, dnes si řekneme, podle čeho poznáme mužský a ženský rod a také se naučíme ve 3. osobě sloveso být. Být se řekne te el.

Mužský rod poznáme podle určitého členu o a dále podle koncovek:
Například podstatné jméno pes o rukono, nebo přídavné jméno baro – velký
Velký pes tedy v romštině řekneme o baro rukono
Maskulinum, tedy mužský rod, poznáme také podle koncovek –os,-is,-as,-us,
zmiňme například podstatná jména o foros – město nebo o papus – dědeček

Ženský rod poznáme podle členu e,
například e rukoňi – fenka
Poznáme ho také podle koncovky -i, například i bari – velká.
Dále podle koncovky –a,
e ora – hodina, e rokľa – sukně.

Teď se naučíme 3. osobu slovesa být. Být se řekne te el.

On je se řekne jov hin nebo jov hino.
Ona je se řekne joj hin nebo joj hiňi.

Z toho je vidět, že i sloveso může přejímat rodové koncovky –o nebo –i.
On je – jov hino.
Ona je – joj hiňi.

Naproti tomu není je stejné pro mužský i ženský rod: nane.
On není – jov nane
ona není – joj nane.

Tak a teď už můžeme konečně tvořit jednoduché věty.

Můj otec je starý – Miro dad hino phuro.
Můj otec není starý – Miro dad nane phuro.
Moje matka je mladá – Miri daj hiňi terňi.

Terňi je mladá, terno je mladý. Řekněte si, že být mladý je terno a budete si to pamatovat.

Můj bratr není starý, je mladý – Miro phral nane phuro, terno hino.
Moje matka není stará, je mladá – Miri daj nane phuri, terňi hiňi.

Iveto, co takhle pár romských hádanek?

Tomáši jaký je pes, když není hodný?
Savo hino o rikono, te nane lačho?
Savo je jaký,
o rikono je pes, te je když a
lačho známe ze spojení dobrý den.
Savo hino o rikono, te nane lačho?
Jaký je pes, když není hodný?

Nejspíš je asi zlý. Nalačho nebo nalačhi, Tomáši?
Samozřejmě nalačho, protože o rikono je mužského rodu.
O rikono hino nalačho. Pes je zlý.

Savo hino o čaro, te nane baro?
Jaká je miska, když není velká?

O čaro – mísa, miska – je v romštině mužského rodu, takže věta zní O čaro hino cikno.

Ze slov, která jsme se naučili, teď můžeme skládat všelijaké kombinace.
Savo hino o rikono, te nane sano?
Jaký je pes, když není hubený? Je tlustý.
O rikono hino thulo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)