Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

Při posledních sčítáních lidu se k romské národnosti přihlásilo mnohem méně Romů, než jich u nás opravdu žije. Přitom právě statistické údaje o národnosti umožňují menšinám získat vliv na dění v České republice, přispívají k dodržování jejich práv, k podpoře kultury a jazyka a k prosazování potřebných sociálních a vzdělávacích programů. Proto Rada vlády pro záležitosti romské menšiny připravila ve spolupráci s Českým statistickým úřadem speciální informační kampaň, kterou popisuje tiskový mluvčí sčítání lidu, domů a bytů Ondřej Kubala:

„Vytvořili speciální letáčky, které mají titulní stranu v češtině a v romštině, vnitřek už je standardně česky, protože dnešní Romové čtou spíš v češtině než v romštině. Letáček odpovídá na základní otázky a problémy, které Romy zajímají. Například když já osobně napíši, že jsem Rom, může to někdo zjistit anebo se to nikdo nedozví? Ta odpověď je tam naformulovaná: nemůže to nikdo zjistit, protože data se anonymizují.“

Dále letáčky vysvětlují rozdíly mezi národností a občanstvím a zda je možné uvést více národností.

„Nemusíte uvést žádnou, je to dobrovolný údaj, můžete napsat jednu nebo dvě národnosti. Ty dvě národnosti, jak jsme zjistili z posledního sčítání, využívá velmi málo lidí. Spíš je to většinou případ lidí, kteří třeba mají maminku Češku a tatínka jiné národnosti, tak potom píší obě národnosti. Ve zkušebním sčítání, které jsme prováděli v dubnu, se objevila kombinace národnost česká a romská, ale byly to jen jednotlivé případy.“

Významným faktorem, který působí na ochotu Romů přihlásit se úřední cestou ke své národnosti, je negativní zkušenost s evidencí Romů v minulosti, na kterou navazovala, zejména v období druhé světové války, protiromská opatření, která měla za následek i omezení jejich občanských a lidských práv. Zda nebude možné poskytnutý údaj o národnosti zneužít, na to jsem se zeptala předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové:

„Musím říct, že pro nás bezpečnost a ochrana individuálních údajů je jeden z nejdůležitějších úkolů spojených s tímto projektem. Vy jste se ptala, jestli třeba sčítací archy nebude po letech moci někdo zneužít – nebude, protože všechny sčítací archy budou skartovány a do celého zpracovacího systému se už dostanou údaje, ze kterých nebude možno identifikovat žádnou konkrétní osobu.“

Sčítací komisaři začnou navštěvovat domácnosti a roznášet formuláře 7. března. Většina komisařů bude z řad zaměstnanců České pošty. Docentka Iva Ritschelová k tomu uvádí.

„Pevně věříme, že jestliže přijde s formuláři pošťák, kterého ta domácnost dobře zná, tak bude mít větší důvěru.“

A jak dodává Ondřej Kubala, v některých lokalitách budou se sčítacími komisaři přicházet i romští asistenti.

„Rada vlády pro záležitosti romské menšiny vytipovala speciální oblasti, které považuje za vhodné, abychom do nich poslali společně s klasickým sčítacím komisařem, tentokrát pošťákem, i speciálního romského asistenta. Asistenti budou mít letáčky a budou to oficiální sčítací komisaři Českého statistického úřadu, budou mít statut komisaře, budou mít průkaz, který budou předkládat společně s občanským průkazem a budou mít za úkol vysvětlit v romské komunitě, proč se vlastně sčítání dělá, k čemu je dobré, co může přinést. Málokdo třeba ví, že pokud se k jedné národnosti přihlásí aspoň 10 % lidí v jedné obci, tak v takovém případě ta komunita získává mimořádná práva v dané obci anebo v kraji, pokud jich je víc než 5 %. Málokdo toto ví a to právě budou romští asistenti a romští terénní pracovníci šířit v romských komunitách po celé republice.“

Důležitou roli pro správné vyplnění sčítacích archů hraje také jazyk.

„Sčítací archy existují pouze v češtině a k nim jsou vysvětlivky s přesným překladem toho formuláře do osmi jazyků včetně romštiny.“

Romštinu je možné uvést i jako svůj mateřský jazyk. O počtu mateřských jazyků Iva Ritschelová říká:

„Co se týče mateřských jazyků, může člověk stejně jako u národnosti uvést dva.“

Leták pro romskou komunitu najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
20.10.2012	Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnost	O Roma Vakeren
15.12.2011	K rytířům z Hvězdných válek se hlásí víc lidí než k romské národnosti	Zprávy ze života Romů
26.03.2011	Sčítání lidu a romská národnost	O Roma Vakeren
26.03.2011	Na cestě se sčítací komisařkou a její romskou asistentkou	O Roma Vakeren
21.03.2011	Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnosti	Zprávy ze života Romů
25.02.2011	Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivisté	Zprávy ze života Romů
15.02.2011	Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?	Zprávy ze života Romů
03.12.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren

Příprava romských středoškoláků je určena pro studenty z Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého a Středočeského kraje. Letos občanské sdružení Slovo 21 realizuje projekt Dža dureder, v překladu Jdi dál, již poosmé. Podle koordinátorky projektu Martiny Horváthové, se úspěšnost absolventů kurzů při přijímání na vysoké školy v průměru pohybuje nad 50 procent:

“Zhruba každý druhý účastník našich kurzů se na vysokou školu dostane. Přípravné kurzy jsou zaměřeny na předměty, ze kterých budou skládat přijímací zkoušky nebo ze kterých budou skládat maturitu. Kurzy mají samozřejmě pomoci úspěšně zvládnout státní maturity a pomoci jim a motivovat je k tomu, aby pokračovali dále ve studiu na vysoké škole.”

Projekt nabízí také poradenství s výběrem oboru studia. Během setkání studentů v Praze budoucí vysokoškoláci absolvovali sérii testů, které by jim měly pomoci při výběru oboru na vysoké škole.

“Rozhodla jsem se zúčastnit tohoto projektu proto, abych věděla, jak na tom jsem. Rozhoduji se ještě mezi dvěma vysokými školami, buď bych chtěla jít na pedagogickou fakultu, anebo na eurosprávu.”

“Určitě chci jít na vysokou školu, tak uvidíme, jak to dopadne. Stále o tom ještě přemýšlím, ale určitě to bude sociální zaměření. Teď studuji na Střední odborné škole profesora Zdeňka Matějčka. Mým oborem je výchovná a humanitární činnost, takže budu pracovat s dětmi, dospělými nebo seniory.”

“Tři obory, které bych chtěl studovat na vysoké škole, jsou to romistika, psychologie nebo pedagogika. Určitě bych chtěl pracovat s lidmi. Co vím, na psychologii je určitě písemný test, a mám pocit, že i pohovor.”

“I když jsem zatím ve třetím ročníku, uvažuji o studiu na vysoké škole. Chtěla bych studovat romistiku nebo něco takového. Když to nevyjde, tak asi administrativu.”

V jednotlivých krajích působí regionální koordinátoři, kteří se zájemci proberou jejich možnosti a pomohou s výběrem oboru i školy.

“Potenciálním zájemcům vysvětlí koordinátor naši nabídku. Ta spočívá v tom, že jsme schopni zajistit studentovi lektora, který ho doučí nebo připraví z předmětu, který bude potřebovat k přijímacím zkouškám. Když potom student na tuto nabídku přikývne, je tu koordinátor od toho, aby pomohl s výběrem studia. Mnoho romských studentů totiž nemá, ostatně stejně jako další studenti v České republice, příliš velký přehled o tom, co všechno se dá studovat a kde.”

A o jaké obory je v dlouhodobém měřítku, podle zkušeností sdružení Slovo 21, největší zájem?

“Jednoznačně převládá zájem o obory sociálně zaměřené, dále o učitelské obory. A máme sem tam nějakého zájemce o nějaký technický nebo přírodovědný obor, ale to opravdu velmi málo. Ještě byl větší zájem, ale to spíše v minulých letech, ne v těchto letech, o práva.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
26.04.2014	Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci Romům	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

“Jelikož můj bratr, Jozef Fečo, inklinoval více k jazzové muzice, funky, dostal mě k tomuto stylu on. Tradiční hudba je mi ale určitě hodně blízká.”

Můžete říci, že jste i z ní vycházeli? Vy i Váš bratr?

“Určitě. Nebýt naší tradice, nejsme tam, kde jsme.”

Dědeček je profesionální muzikant. Když poslouchá Vaši muziku, dokáže Vám poradit, anebo řekne, že to není muzika pro něj?

“Určitě. Na dědovi se mi líbí, že i když zpívám soul, dokáže říct, že tohle je pěkná písnička. U některých jiných písniček zase řekne, že tohle je takový divný.” /smích/ “Rozumí tomu, takže je jasné, že jakýkoli styl dokáže ocenit.”

Ve které kapele v současné době hrajete, hostujete? Která kapela je Vaší mateřskou kapelou?

“Mateřskými kapelami jsou určitě Connection a Navigators. Hostuju v U-Prag a s Oliver Lowe, což je rapper a DJ, který si mě pozval na natáčení jedné své desky. Už jsem s ním i vystupovala. Libí se mi na tom, že každý styl je jiný.”

Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?

“Na klavír. Ale spíš doma, když si skládám svoje písničky, všechno to dělám na klávesách.”

Skládáte si sama. Je někdo, kdo Vám dokáže poradit? Nebo kdo je prvním kritikem Vašich textů?

“Co se textů týče, to nikdo nijak extra moc neřeší. Spíše, co se týče hudby. Vždycky jdu za bráchou, za Pepou.”

O Vašem bratrovi se dá říci, že je to skutečně Pan muzikant. V současné době je v České republice, nebo hostuje po Evropě?

“Můj bratr je v současné době v České republice. V březnu odlétá asi na tři týdny na turné do New Yorku, do Ameriky.”

Vystudovala jste Pražskou konzervatoř. Chodila jste do kroužku své babičky, kde jste zpívala a tancovala. Váš dědeček Vás ovlivňoval. Kdo Vás ještě posouval dál? Protože vždycky musí být asi někdo, kdo Vás vede za ruku a řekne, tohle ano, tohle ne. V pubertě jste totiž mohla klidně i zlobit, anebo jste byla hodná holka?

“Myslím si, že v pubertě jsem pořád. Faktem je, že hodně mě vedl brácha.”

Pamatuji si, že kdysi dávno jsem slyšela od Vašeho dědečka, který vlastně i vyučoval romské děti, že romské děti mají hodně moc talentu, je to dar od Pánaboha, ale nemají výdrž. Někde v pubertě se zaseknou a nejdou dál, protože už vidí úplně jiný život, ale nepřemýšlejí nad tím, co bude do budoucna...

“Děda má bohužel pravdu. Je mi to líto, protože když je to bílej, prostě dře. A když si to vydře, je za to oceněn.Cigáni si asi holt myslí, že stačí jen talent a to je všechno. Vůbec to tak ale není.”

Posloucháte ráda Stevie Wondera, Michaela Jacksona, Whitney Houston. Tu asi hodně, že?

“Díky Whitney jsem se vlastně rozhodla, že budu zpěvačka. Řekla jsem si, že jednou budu stejně dobrá jako ona. Ale ještě se mi to nepovedlo.” /smích/

Eriko, co Vás v poslední době nejvíce naštvalo?

“Co mě dokáže celkově opravdu naštvat, je rasismus. Když někteří lidé všechny zařazují do jednoho. A je jim fuk, jestli je někdo studovanej, jestli chodí do práce, nechodí do práce. Jim je to jedno. To mě fakt štve. Můžu říct, že mezi muzikanty se mi to v životě nestalo.”

Co nového připravujete?

“Připravuju své písničky, protože chci rozjet svou sólovou kariéru. Tím ovšem nechci říct, že bych chtěla odejít z Navigators. Chci to mít při tom. Jak jsem již říkala, skládám svoje věci. Ty se stylově nehodí ani k Navigators, ani ke Connection, i když v Connection pár svých věcí mám. Chtěla bych to ale všechno zkusit sama za sebe.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.11.2015	Erika Fečová vydala nové album Go for it	O Roma Vakeren
16.08.2014	Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkou	O Roma Vakeren
24.11.2012	Erika Fečová vydala své první sólové album The Stories	O Roma Vakeren
02.01.2009	Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchů	O Roma Vakeren
30.07.2004	Zpěvačka Erika Fečová	O Roma Vakeren
23.07.2004	V muzikantské rodině Fečových mají kapelu i ženy	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
02.07.2011	Začaly prázdniny!	O Roma Vakeren
05.03.2011	V jaké zemi by děti chtěly žít...	O Roma Vakeren
26.02.2011	Plesová sezóna pohledem dětí	O Roma Vakeren
05.02.2011	První dětské lásky	O Roma Vakeren
22.01.2011	Kdo je hrdinou a co to je odvážný čin?	O Roma Vakeren
15.01.2011	Představy čtvrťáků o jejich budoucí práci	O Roma Vakeren
26.11.2010	Multikulturní výchova na Základní škole na Havlíčkově náměstí v Praze	O Roma Vakeren
22.01.2010	Taková žižkovská škola	O Roma Vakeren
15.01.2010	Základní škola na pražském Havlíčkově náměstí uplatňuje osobní přístup k potřebám jednotlivých žáků	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

V minulých dílech jsme vám řekli, kolik žije v České republice romských skupin. Jednou z nejpočetnějších romských skupin jsou Romové slovenští, těm se budeme věnovat v dalších dílech. A další větší skupinou Romů žijící v Čechách jsou Romové olašští a právě o nich bude dnešní díl.

Olašští Romové nazývají slovenské Romy „Rumungre“. Většina Rumngrů nerozumí olašskému dialektu, je pro ně nesrozumitelný. Obsahuje totiž některá slova, která převzali z rumunštiny nebo z maďarštiny, a ta jsou tu v Čechách ale i na Slovensku neznámá a nesrozumitelná. Kromě toho má olašský jazyk i některé tzv. “balkánské” rysy, které jsou společné většině balkánských jazyků: rumunštině, bulharštině, srbštině, makedonštině, albánštině. Jedním z nich je například to, že nemáme infinitiv a tudíž máme často i jinou stavbu věty.

Chcete slyšet, jak zní olaština? Prozradíme vám třeba, jak se zdraví. Pozdrav, to není jen nějaké “Dobrý den” a “Nashledanou”. Pozdrav je buď obřadný, adresný a mění se podle situace a denního období.

Nejběžnější pozdravy jsou:
Lášo dějs te del o Dejl. Ať požehná Bůh tento den.

První zdraví samozřejmě mladší staršího. Když přistoupí blíž, následuje druhá část pozdravu.

T’aves bachtálo, muro nano. Buď šťastný, můj strýčku.
Nebo T’aves bachtáli, muri lala! Buď šťastná, moje teto!

T’aves sasti taj bachtáli, muri lala. Buď zdravá a šťastná, moje teto.

Ráno se zdravíme pozdravem:
Bachtáli detehárin! Šťastné ráno!

Před spaním si zase říkáme:
Del tume o Dejl láši rat! Dejž vám Pánbůh dobrou noc!

Pozdravy ovšem mohou být ještě vznešenější, obřadnější a krásnější! Ale to už si necháme sami pro sebe. Nemusíte o nás přece všechno vědět.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštiny	O Roma Vakeren
20.06.2015	Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky Godlové	O Roma Vakeren
14.03.2015	Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989	O Roma Vakeren
24.01.2015	S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci Romů	O Roma Vakeren
08.11.2014	Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštiny	O Roma Vakeren
15.07.2014	Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – Překlad	Zprávy ze života Romů
08.04.2014	Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmysl	O Roma Vakeren
08.04.2014	Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?	O Roma Vakeren
05.11.2013	I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnes	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)