Slavnostním shromážděním v Senátu si politické špičky a lidé, kteří přežili holocaust, připomněli Den památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Akce se konala pod záštitou předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové a místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky. Projev pronesl mimo jiné premiér Petr Nečas, který varoval, že myšlenky holocaustu stále žijí v neonacistických kruzích a je třeba na jejich hrůznost neustále upozorňovat.

Mezi řečníky byla i světoznámá cembalistka profesorka Zuzana Růžičková, která přežila věznění v Terezíně i Osvětimi. Apelovala na všechny, aby se stále snažili dělat vše proti opakování hrůz holocaustu. „Jsme ohrožení vlastní nevnímavostí. Na to, aby se člověk poučil ze zkušenosti, musí být citlivý. A tu citlivost nesmí v sobě utlumovat, musí ji naopak probouzet,“ řekla poté Radiožurnálu.

V horní komoře parlamentu se však nevzpomínalo jen na šest milionů židovských obětí, ale také na oběti z řad romského etnika. Ve vyhlazovacích táborech zahynulo 90 procent tehdejších československých Romů. Podle předsedy Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu Čeňka Růžičky nepanuje o romském holocaustu příliš velké povědomí a následkem toho dochází k rasovým útokům na Romy.

Podle předsedy Federace židovských obcí Jiřího Daníčka je pro židovskou komunitu toto výročí velmi důležité. „Židovská pospolitost má možná víc než další občané zájem a potřebu zasadit se o to, aby památka obětí holocaustu a to memento, které nám posílají, nebyly zapomenuty. Aby si to lidé připomínali čím častěji, tím lépe, ale minimálně – i oficiálně – jednou za rok,“ řekl Radiožurnálu.

Podle předsedy Federace židovských obcí Jiřího Daníčka je pro židovskou komunitu toto výročí velmi důležité. „Židovská pospolitost má možná víc než další občané zájem a potřebu zasadit se o to, aby památka obětí holocaustu a to memento, které nám posílají, nebyly zapomenuty. Aby si to lidé připomínali čím častěji, tím lépe, ale minimálně – i oficiálně – jednou za rok,“ řekl Radiožurnálu.

Podle něho se v této souvislosti situace v České republice, například ohledně neonacistických tendencí nebo snah popírat holocaust, zlepšila.

„Do různých shromáždění, ale nejenom do nich, ale i do konkrétních podniků, se zapojuje celá řada lidí. Pravidelná shromáždění se například konají v Plzni, od doby, kdy tam byl před třemi, čtyřmi lety pochod neonacistů. Dnes se z toho stala tradice, kdy se scházejí křesťané i židé ve Velké synagoze a má to velký význam pro město a jeho obyvatele,“ upozornil Daníček.

Kraus: Memento holocaustu nejlépe předají ti, kteří přežili

Pro tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause je holocaust přímo osobním tématem, neboť oba jeho rodiče přežili Terezín i Osvětim.

Podle něho je velice důležité, aby se právě ti, kteří prošli koncentračními tábory, setkávali tváří v tvář s mladými lidmi, aby se s nimi o svou zkušenost podělili. O tom se prý také hovořilo na shromáždění v Senátu.

„Dnes to zaznělo z úst profesorky Zuzany Růžičkové, která je světoznámou cembalistkou a moc se nevědělo, že má tuto osobní zkušenost za sebou. Ona řekla, že je důležité, aby se mladí lidé naučili tuto věc nejen jako historickou událost, ale aby se také dokázali do ní vžít,“ referoval Kraus.

Komunisté o Židech nehovořili

Povědomí o tom, co byl holocaust, je podle Krause v České republice individuelní, lze si ho však rozšířit například díky zajímavým programům Památníku Terezín.

„Myslím si, že to povědomí obecně je v poslední době větší než dříve. V období komunismu se o židovské, natož romské zkušenosti vůbec nemluvilo. Mluvilo se o komunistickém odboji a Terezín byl prezentován téměř jako vězení partyzánů,“ tvrdí Kraus.

Nejlepší cestou, jak přispět k udržení povědomí o hrozbě zla a varovat další generace, je prý osobní setkání s pamětníky, kterých ovšem ubývá.

„Neustále si klademe otázku, jak to bude vypadat během dalších desetiletí. Nedostatek informací vede k vyplnění prázdného prostoru dezinformacemi, mýty a legendami. Objevuje se to už nyní. Snažíme se, aby tato skutečnost se dostala do obecného povědomí a varovat lidstvo jako takové,“ dodává Kraus.

Před 66 lety, 27. 1edna 1945, byl osvobozen vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka. Už šestým rokem si máme podle vyhlášení Valného shromáždění OSN vzpomenout na šest milionů obětí holocaustu, ale také připomenout důležitost předcházení zločinům proti lidskosti.

Osvobození vyhlazovacího tábora si přímo v Osvětimi připomněli bývalí vězni, politici a historici spolu s polskými a německými studenty.